Zberník, a, m., der Faltenmacher. Slov.
Bern.

Zberný, in Falten gelegt, gefaltet. Vz
Zber. Na Slov. Bern. — Z. lidé. Bart. 304.
39. Vz Zběřní.

Zběřný = společný, gesammt, haufen-
weise. Jg.

Zběrovati = osvoboditi, liberare. — koho.
Zběroval mě. Ž. wit. 114. 6. (123. 7.).

Zberu, vz Zebrati.

Zběselosť, zběsilosť, zběsnělosť, i, f.
= běsnosť, die Wuth. Vz Sdl. Hrd. III.
44.—45.

Zběselý, zběsilý, zběsnělý = běsný,
wüthig, toll. Č., Mus., Tabl.

Zběsení, n., vz Zběseti.

Zběsený, n., vz Zběseti.

Zběseti, el, ení = běsným se státi, po-
minouti se, wüthig, toll werden. Jg.

Zběsile, wüthend. Z. si počínati. Mus.
1880. 35.

Zběsilec, lce, m., der Wüthende, Wüthe-
rich. Vytřeštil na děvče jako z. svůj zrak.
Nitra VI. 309.

Zběsilosť, i, f., vz Zběselosť.

Zběsilý, vz Zběselý.

Zběsiti, il, sen, ení = běsným učiniti,
wüthig, toll machen. Na Slov. — Z. se =
vztéci se, toll werden. Na Slov. Bern.

Zběsnělec, lce, m. = zběsnělý, zběsilec,
der Wüthiger.

Zběsnělosť, vz Zběselosť.

Zběsnělý, vz Zběselý. Připálil ako z.
Mt. S. I. 101. Sem tam po lůžku sebou
házela a jako z-lá si počínala. Kld. II. 111.

Zběsnění, n., vz Zběsněti, das Wüthend-
werden. Bern.

Zběsněný; -ěn, a, o, wüthend geworden,
wüthend.

Zběsněti = zběseti. Bern.

Zbesnetý = zběsněný, zběsilý. Na Slov.
Jako z. pustil sa za ňou. Dbš. Sl. pov. I.
201.

Zběsniti, il, ěn, ění = zběsiti. Nz. lk. —
Z. se = vztéci se. Tys. Nech zbesniem sa,
ak čistú pravdu nehovorím. Dbš. Obyč. 45.

Zběsnosť, i, f., die Hydrophobie.

Zběsný, wüthend, rasend. Bern.

Zbestvení, n., vz Zbestviti.

Zbestvený; -en, a. o, thierisch, wild,
bestialisch geworden. Na Ostrav. a ve Slez.
Tc, — Z., närrisch, verliebt. Slez. Šd. —
Z. = navyklý, gewohnt. Slez. Šd.

Zbestviti, il, en, ení, zbestvovati, thie-
risch, wild, bestialisch machen. Na Mor.
Tč. — se. Ten synek celý se zbestvil (on
zbestvěl). Škd. — Z., närrisch sich verlie-
ben. — Z., sich angewöhnen.

Zběstvo, a, n. = tuláctví. Pro z. sem
i tamo toče sobú. Výb. I. 156.

Zběšice, dle Budějovice, Gross-Zbieschitz,
ves u Bernardic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 175.,
177.

Zběšičky, Zbieschitzky o. Klein-Zbie-
schitz, ves u Bernardic.

Zběšinka, y, f., místní jm. Arch. III.
494.

Zbezbožněti, el, ění = bezbožným se státi,
gottlos werden. Sbor. uč. — kde. Mezi
nimi by člověk z-žněl. Us. Tč.

Zbezmocniti, il, ěn, ění, depotenziren.
Šm. Lépe: odmocniti, odmocňovati.

Zbezpečení, zbezpečený, vz Zbezpe-
čiti.

Zbezpečilosť, i, f. = bezpečenství, die
Sicherheit. V.

Zbezpečilý = bezpečný, sicher. Gníd.

Zbezpečiti, il, en, ení; zbezpečovati =
ubezpečiti, versichern, sicher machen. V. —
co čím: rukojemstvím, upsáním. Jg. — se
nač. Lom. — co komu kde. V tomto
provolání úplnú zbezpečuje každému bez-
trestnosť. Lipa 84.

Zbezperačeti, el, ení = bezperackým se
státi, unartig, hoffnungslos werden. Na Ostrav.
Tč.

Zbězství, n., zbězstvo, a, n., die Verban-
nung. Vz Zběh. Alx. BM. v. 231. (HP. 86.).
Vyšed Kain z obcě a bydlil v zbězství na
vzchod slunce. BO.

Zbezvýmínečniti, il, ěn, ění = bezvý-
mínečným učiniti, absolut, unbedingt ma-
chen. Mus. III. a. 86.

Zbezzuběti, ěl, ění = bezzubým se státi,
zahnlos werden. Ros.

Zběžati, vz Zběhnouti. Na Slov. Bern.

Zběžisvět, a, m. = tulák, der Landstrei-
cher. Aby nebyl z tebe z. Slez. Šd.

Zběžitý, abseits laufend. Stolař mě udělal
pravítko na jednu stranu z-té (struh není
rovný, zbíhá na jednu stranu níže). Slez.
Šd.

Zběžně = spěšně, povrchně, eilfertig,
obenhin, flüchtig, beiläufig, leichthin, ober-
flächlich. Z. něco převážiti, spočítati. D. Z.
něco přečísti, prohlédnouti. Us. Mluviti z.
francouzsky. Hrts. Kdo z. nahrabuje, mnoho
pohrabuje. Vz Nedbalosť. Lb.

Zběžnosť, i, f. = povrchnosť, die Ober-
flächlichkeit.

Zběžný = na pospěch činěný, povrchní,
flüchtig, oberflächlich, beiläufig, eilfertig.
Z. správa, Zlob., počet. D. Z. náčrtek, po-
hled, nástin, Us. Pdl., písmo, Mus. 1880.
536., skizza. ZČ. — Z. obilí (řídké, schütter),
žně (nevydatné), unergiebig. Us. Jg.

Zběžský = tulácký. — kde: na zemi.
Št.

Zbiček, čka, m , vz Zbečník.

Zbičování, n., die Peitschung.

Zbičovaný, gepeitscht. Život vešken z-ný.
Výb. II. 24. — jak: až do krve. Us. Tělo
až v úmor z-né. Kká. K sl. j. 169.

Zbičovati, abgeisseln, abpeitschen. —
koho. Br. Jen chudou šlechtu vláda zbi-
čuje a odře. Kká. Td. 290.

Zbídačeti, el, ení, arm, armselig werden.
— kdy. Komu z mládí nestačí, ten na
starosť z-čí. Mor. Tč.

Zbídačilý, elend. Z. existence. Arbes.

Zbídačiti, il, en, ení = zbíditi, elend,
arm, armselig machen, abplagen; se, ver-
armen, sich abplagen. 1646. Nách. 206. —
co, koho. Ty neúrody celý kraj zbídačily.
Us. Tč.

Zbídený; -en, a, o, abgeplagt. Pomôžem
dcére tvojej z-nej. Slov. Ppk. II. 52.

Zbíditi, il, zen, ení; zbídniti = bídným
učiniti, elend machen. O měst. bož. 28.,
Vrat. — koho čím: pracemi.