Předchozí (378)  Strana:379  Další (380)
379
Zblúdění, n., vz Zbloudění. Bern.
Zblúděný, vz Zblouděný.
Zblúditi, vz Zblouditi.
Zbludovati = někoho z bludu viniti, des
Irrthums beschuldigen. Plk.
Zblúzněti, ěl, ění, närrisch werden. Tys
z-ěl, nevíš, co mluvíš. Na Ostrav. Tč.
Zblúzniti, il, ěn, ění, närrisch machen
co na koho = vymysliti, erdichten. Ve
Slez. Tč.
Zbluzovati, vz Zblouditi.
Zbluňkati; zbluňknouti, knul a kl, utí,
aufglunksen, aufplumpen. Ros.
Zblýňati = zglyňati, něco shledávati
k jídlu aneb k pití,
etwas zum Essen oder
Trinken auftreiben. Us. na Mor. Brt.
Zblýskati, zblýsknouti, erglänzen, auf-
leuchten, auflodern. — kde. Siná v kresle
tvár sa strmo zdvihla, udivená, opierajúc
sa na ramena, na nose zblýskal okuliar.
Phld. IV. 12. — se (komu). Tu sa po-
znovu zblýskne, akoby sa nebo otvorilo.
Dbš. Sl. pov. I. 273. Neblýska to nebe,
moja holubička, veď sa ti to zablýskla mi-
leho šablička. Lipa III. 357.
Zbobčiti, il, en, ení = zblázniti, närrisch
machen; se, närrisch werden. Mor. Vck.
Zbobněti, zbopněti atd., aufquellen, vz
Bobněti.
Zbobrovati = spadnouti, sletěti. her-
unterfallen. Na mor. Slovác. Vck., Tč.
odkud
: s výše, Us. Vck., s pece, se schodů.
V již. Mor. Šd. — kam jak. Ten pěkně
dolů zbobroval. Mor. Šd.
Zbobtělosť, i, f., die Verquellung. Nz. lk.
Zbobtěti, ěl, ění, aufquellen. Vz Zbob-
něti. Nz. lk.
Zbobulatěti, ěl, ění = bobulatým se státi.
Zbobulelý, beerenartig. Rostl. III. b. 484.
Zbobulení, n., když středoobplodí na-
bylo velikého množstva sklípků měkkých
mnoho šťávy obsahujících, die beerenartige
Veränderung. Rst. 523., 143.
Zbobulovatělý = okvětí zráním měk-
noucí a šťavnatějící n. p. žminda, moruše,
tis, baccatus, beerigwerdend. Rst. 523.
Zbočení, n. Z. v šermířství, das Dega-
giren, Durchgehen. Čsk., NA. III. 69.
Zbočený; -en, a, o, vz Zbočiti.
Zbočiti, il, en, ení, zbočovati = vybočiti,
uhnouti,
abweichen, ablenken, v šermířství,
durchgehen, degagiren. — kam (proč).
Zastal vitäz, oči krásnu zazrely rybárku:
i odrazil sä od vojska a zbočil ku jarku.
Chlpk. Sp. 78. Vzlietnul jak svit k ránu
do výš a zbočil rovno ku Jordánu. Phld.
III. 1. 58. Zrak kradmo hodil na oblok, lež
iste, veľkej ku nehode nezazrel nič, bo
vaľne vzdychol, na chodník zbočiac popri
vode. Phld. IV. 9. Ač rokov mal už osem-
desiat, tak aspoň udával svoj vek, keď mi-
mochodem na salaš tu i tu zbočil na kus
vravy, či aby pipku zapiekol. Ib. IV. 6. —
kudy. Les prejdúc, pašienky a lazy, zbo-
čili poľním chodníkom. Phld. IV. 26. —
se = spojiti bok k boku, mit Einem sich
vereinigen, ihm zur Seite gehen; postaviti
se jako kůň,
sich bäumen. Dal.
Zboční = postranní, Seiten-. Z. zacházka.
Měst. bož.
Zbodání, n., vz Zbodati.
Zbodaný ; -án a, o, durchstochen, durch-
bohrt. Oděv rozličně řezaný a zbodaný a
zvycpávaný. Br.— kde: po líci. Tč. 13. —
čím
. Tělo dýkou z-né. Us.
Zbodati, vz Zbůsti.
Zbodení, n., vz Zbůsti.
Zbodený; -en, a, o, vz Zbůsti. Z. skráň.
Vrch. Myth. I. 218. Šaty zbodené, zsekané
a zkrvácené. Vš. Jir. 155. — čím. Tvář je
trním z-na. Vrch. Hlava byla bolestně trním
z na. Us. Šd.
Zbodnouti, dl, ut, utí, vz Zbůsti. Bern.
Zbodřeti, el, ení = bodrým se státi,
munter, wacker werden.
Zbodřiti, il, en, ení = bodrým učiniti,
munter machen. Koll. — se. Zbodrí sa
srdce prudko v ňom bijúce. Lipa II. 13.
Zboh, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.
Z. Cf. Sdl. Hrd. III. 288. Vz Zbohy.
Zbohacení, n., das Reichmachen. Vz
Zbohatiti. Ale to jest daleko od z. a od
pýchy pozdvižení. Hus I. 442. — Z , der
Reichthum. Rd. zv.
Zbohacený; -en, a, o, reich gemacht,
reich.
Zbohacovati, vz Zbohatiti.
Zbohadarma, ganz umsonst. Z. tam cho-
dil. Na Ostrav. Tč. Vz Zbohdarma.
Zbohatění, n. = zbohacení, das Reich-
werden, die Bereicherung. Bern.
Zbohatěný; -ěn, a, o = zbohacený, reich
geworden, bereichert. Na Slov. Bern.
Zbohatěti, ěl, ění, zbohatnouti = bohat-
ství nabyti,
reich werden. — abs. Od ol-
táře aby živ byl, ne aby pýchal, ani smil-
nil, ani z-těl, ani kněžstvím bohatějí byl;
Lidu se líbiti žádají, z-ti a pýchati chtie.
Hus II. 221., 226. Umění zbohatnouti je
vlastně umění majetku jiných lidí zmocniť
se s přivolením jejich. Z Wielanda. Tč.
Hledě na les nevyrosteš a zevluje na lidi,
nezbohatneš. Us. Šd. Kdo sliby živ, zbo-
hatne-li, bude div. Prov. Tč., Šd. — čím.
Ryt. kř. Ježto své znamenité obchody zde
v královstvie mají a vedou a tím jsú mnozí
z-těli. Arch. IV. 501. Pilni jsú trhóv, robot
na poli a jiných činóv, jimiž z. žádají;
Kupci země t. j. lakomci, ti mocí toho
zboru z-li sú; Kristus pro ny chudý uči-
něn jest, abychom my jeho chudobú z-těli.
Hus I. 122., 459., II. 7. Hrou, D., loupe-
žemi z. V. Šantročením a podvody (lidé)
nešlechetně zbohatnou; Tím uměním z-tl;
Zikmund nemálo z-tl horami. Dač. I. 5.,
204., II. 22. Vojnou jeden zbohatne a sto
jiných schudne. Č. O všetko prišiel, kým
zbohatnul. Zátur. — odkud. Člověk ze
sna nezbohatne. Mor. Tč. Z cizího nezbo-
hatneš ; Lakomec zbohatne z cizího a ne ze
svého. Tč. — jak. Každý chce lehko živ
býti a z. Hus 1. 447. Skrze obchod z. Ros.
On náramně z-tl ale nepoctivým způsobem.
Us. Šd. Skrze pád český mnozí z-tli. Dač.
I. 274. — kde na čem. Že jste na všem
z-tli v něm (v Kristu) na všeliké řeči a na
všelikém poznání. Sš. I. 158.
Zbohatilý, reich geworden. Záv., Mud.
Zbohatiti, il, cen, ení; zbohacovati, reich
machen, bereichern. — koho, co, se. Háj.,
Předchozí (378)  Strana:379  Další (380)