380

Ros. Kdo dluhy splatí, statek zbohatí. Slez.
Tč., Hkš. Ctnosti z-ly kněžstvo. V. Kaká
jest to spravedlnost, z mrtvé a lúpiti živé?;
Ciesař Konstantin z-til římského biskupa;
Kristus, kterýž jsa bohatý pro mě chudý
učiněn jest, aby mě z-til. Hus I. 79., 414.,
III. 15. Kdo se rychle z-tí, duší to zaplatí.
Prov. Šd., Tč. — čím. On se tím statkem
z-til. Ros. Prišeľs k nám chudičkým, aby
nás daroval, sebou zbohacoval. Kanc. —
jak. K tomu tobolku z-til. Smil v. 660.

Zbohatlý = zbohatilý, bereichert, reich
geworden. Us. Z. maňas. Kos. 01. I. 54.
Zbohatnouti, tnul a tl, utí = zbohatěti.

Zbohatnutí, n. = zbohatění. Bern.

Zbohatnutý = zbohatlý. Ros. Na Slov.
Bern. Jg. doporučuje: Zbohatlý.

Zbohzdarma = zbůhdarma, umsonst,
vergeblich V.

Zbohdarma, umsonst. Cf. Zbohadarma,
Zbůhdarma, Zbohazdarma.

Zhohov, a, m., Zbohow, osada u Golč.
Jeníkova.

Zbohovati = Bohu podobným činiti.
Nechť tělo hyne, když jenom se duch zbo-
huje. Sš. — Z. koho = vynadati komu, vy-
kleti mu, verfluchen, verwünschen. Na Slov.
Tč.

Zbohť = čerte, adv., zastr. St. skl. IV.

Zbohy, adverbialně = na štěstí, zum
Glück. Na ty z. zahledne ho. Na Zlinsku.
Brt. Na ty z. dostal jsem peníze a zaplatil
dluh. Mor. Vck. — Z., dle Dolany, ves
u Kralovic. PL.

Zboj, e, m. = loupeš, lup, der Raub,
Strassenraub. Na Slov. Na zboj jíti. Us. Do
zboja sa, chlapci, majmě, ovce bačóm za-
nechajme. Sl. ps. My nevyšli sme na z. a
výboje, no, život a smrť za božie a svoje!
Sldk. 145. Jestlibych nekdy pro tu lúpež
a z. ulapen byl; Pošli s nimi na z. po celej
Europe. Let. Mt. S. VIII. 1. 79., X. 1. 39.
Celú zberbu, čo sa práve bola zo zboja
vrátila, poškrtili. Dbš. Sl. pov. I. 480. Pustia
sa aj po zboji, idú na z. (chodia poza bučky);
Ovce moje, ja vás pásť nebudem, radšej na
zboj pôjdem. Dbš. Obyč. 82., 122. O ničem
jiném než o zbojnících a zbojích jsme ne-
slyšeli. Koll. Cestop. první. 1. hl. 1. — Z ,
vz Zbůj.

Zbojácněti, ěl, ění = bojácným se státi,
furchtsam werden. Us. Tč., Šd.

Zbojázlivěti, ěl, ění = zbojácněti. Na
již. Mor. Šd.

Zbojce, e, m = zbojník. Phld. III. 1. 31.
Poďte Raz von zbojci. P. Tóth. Zlámali
hnáty oběma zbojcům. Sš. J. 292.

Zbojiti, il, en, ení, zbojovati = zboj pro-
vozovati, otupovati, Strassencaub betreiben.
Na Slov. Šd.

Zbojně, aufstrassenräuberische Art. S nor-
manskými orly včera lietal z. po zemi a po
mori. Hdž. Rkp.

Zbojnice, e, f. = zbojnička. Zlob.

Zbojnicky = zbojně. Na Slov. Bern. Po
zbojnicku. Dch.

Zbojnický, Strassenräuber-. Na Slov. a
Mor. Z. tanec, Bern., náčelník, Č., vtip, Baiz.,
hejtman. Na Mor. Tč. Ale že je při horách,
při z-kých komorách; V tom zeleném boří

jasný oheň hoří a při tom ohýnku dvanást
švarných synků, trinástý Adámek, z-ký
hejtmánek; Udělej si (hnízdo) na horách
při z-kých komorách. Sš. P. 105., 181., 498.
Ta luza z-ká ma o penieze pripraví. Lipa
329. Z. pečeň (= na rožni upečené kusy
masa potírané solí a česnekem. Mezi každý
kus masa nabodne se plátek slaniny, která
se zároveň peče). Na Slov. Pokr. Pot. 110.

Zbojnictví, zbojnictvo, n. = loupežnictví,
die Strassenräuberei. Zlob., J. tr.

Zbojnictvo, a, n., Strassenräuber. —
Z. = zbojnictví. Vz toto.

Zbojnič, e, f. = zbojnická tlupa, Räuber-
bande, f. Ssk. Pod mesiacom Turci, tá z.
divoká. Chlpk. Sp. 55. Tomáš tvôj, Orava,
Oravienka milá, Tomáš tvôj vidí plamenné
jazvy národa, hľadí na ruku. ktorú z. pre-
bila. Sldk. 561. Sberba, háveď, z. Phld. IV.
435.

Zbojníček, čka, m. = zbojník. Na Mor.
od Napajedel. Tč. Na Slov. Dala sem ťa
Janíčkovi, dvanástému zbojníčkovi; I šel
Janko okolo rybníčka, nadešel tam čirého
zbojnícka. Sš. P. 134., 794.

Zbojnička, y, f., die Strassenräuberin,
Räubersfrau. Na Mor. a Slov. Kld. II. 204.,
Bern. — Z., jm. místa v rožnovských horách.
Kld II. 71.

Zbojník, zbůjník, a, m., na Zlínsku:
zbóník (Brt.) = loupežník, zákeřník, der
Räuber, Strassenräuber. Ros. Z. mořský^-.
Kom. Přišli k němu hájnici, ti drytomščí
zbojníci; Něni sú z-ci, lež sú dobrí ludzja;
Byli tam dva z-ci, oba v jednej světnici,
chtěli mi nohy polámat, že proc chodím
s myslivci. Sš. P. 121., 684., 695. Hej, ja
musím býť zbojník, bo krivda veliká; ne-
právosť u pánov, pravda u zbojnícka. Sl.
spv. II. 44 Krása je z. a k zlosti chodník.
Na Slov. Tč. Z. sa lakne i keď list v hore
zašustí. Zátur. — Z. = vrah, Mörder, m.
Bern.

Zbojníkův, ova, ovo, dem Strassenräuber
gehörig, Strasseuräuber-, Z. manželka. Us.
Šd.

Zbojnosť, i. f., die Empörung, Empö-
rungssucht. Šm.

Zbojný = odbojný (nové). Č. Z. srdce.
Hlas. Pred hladom, ohňom, mečom sa ne-
hneme, jak na námestí Ríma sochy stály
živé, keď zbojní vrútili sa Galli; S rozka-
zom zbojným potreba predstáva hrmiac:
Daj Bohu dušu, mne peniaze! Sldk 137.,
234.

Zbojování, n., die Entwaffnung, Erobe-
rung, Uiberwindung. Slov. Bern.

Zbojovaný, entwaffnet, überwunden. Na
Slov. Bern.

Zbojovatel, e, m., der Uiberwinder, Er-
oberer. Bern.

Zbojovati, entwaffnen, überwinden, er-
obern. Zbojuj zbojujúcie, expugna impu-
gnantes. Z. wit. 34. 1. — co komu: panně
čistotu. Na Slov. Bern.

Zbojství, n. = zboj, loupeš. D. Tam z.
dostač naleznete. Nitra VI. 166. Z., jehož
se dopustil, připravila ho o korunu. Ddk.
II. 279.