Předchozí (381)  Strana:382  Další (383) |
|
|||
382
|
|||
|
|||
Zbouření, n. = čin zbouřícího, das Be-
unruhigen, die Beunruhigung. — Z. = ne- pokoj, pohnutí, die Unruhe, der Aufruhr. Z. moře. Reš. — Z. matky (pohnutí), die Mutterbeschwerde. D. — Z. mysli, die Ge- müthaunruhe. — Z. lidu (v lidu, Zlob.) = povstání, odboj, der Aufruhr, die Revolte, Erneute, Empörung, Meuterei, Rebellion. V. Z. lidu proti vrchnosti. Pr. měst. Divé z., wilder A.; z. vypuklo, propuklo. Dch. Z. předejíti. Vrat. 94. Zbouřenosť, i, f. = zbouření, die Auf-
regung, Unruhe, der Aufruhr. Jg. Zbouřený; -en a, o, beunruhigt, aufge-
wühlt, empört, aufgewiegelt. Z. srdce, Kká. K sl. j. 89., mysl, Us., vody. Mcha. — čím: moře větrem, mysl žalem. — od čeho. Moře od větrů z. V. Zbouřilec, lce, m., der Insurgent, Rebeli.
Šm. Zbouřiti, zbuř, zbouře, il, en, ení; zbu-
řovati = znepokojiti, beunruhigen, aufregen, hewegen, aufrühren, aufwiegeln; se, sich beunruhigen, sich aufregen, sich aufwiegeln, sich empören, unruhig werden. Jg. Slov. — co, koho: moře, spícího (ze spaní vybur- covati), lid, V., dům, Jel., větry, Troj., vlasť. Sych. Kdybych mu něco řekl, zbou- řil by celý dům. Us. Dch. Jidáš pro po- mazání Pána mastí se rozhněvav jiné apo- štoly zbouřil. BR. II. 117.— čeho: dareb- ných měšťanův, šp. m.: darebné měšťany (akkus.; vz Z). Brt. — co, se kde. Z. v hlavě závrať. Jel. Tys mi v duši z-la pekelné ty žárlivosti duchy. Čch. Bs. 95. Povětří na moři se zbouřilo. Kram. — co, koho čím (z čeho). Šeredným pohledem nechuť v žaludku z. Jel. Z. někoho křikem ze spaní. Us. — se. Zbouří se moře, vítr, obec, Ros., nevolníci, Sych., lid. Us. Z-řil se hrozný vítr, že žida zanesl daleko do chrastí. Kld. I. 138. — se proti komu. Us. Demetrius zbouřil obec proti Pavlovi. Sš. Sk. 220. — se več: v prchlivosť. Troj. — se oč. Ctib. — se proč. Zbouřil se pro urážku. Us. Zbouřil se u veliké milosti Po- lyxeny. Troj. — jak. Z-li se také podlé staroměstské obce. Čr. — k čemu. Z. se k hněvu. Št. — se komu. Z-ly se mu větry. Us. Šd. A keď si pomyslel, akú mu to potupu spravili, naraz sa mu všetka krv zbúrila. Dbs. Sl. pov. I. 401. Zbouřila se jí matka (nemoc ženských v životě kolem pupku označujíc se ujímáním a velikými bolestmi. Třeba tu na pupek pačísku teplou přikládati a na ní pohár žídlíkový postaviti a tož se to pod tím ustanoví i. e. utiší). Na mor. Val. Vck. Zbouřlivě = nepokojně, aufrührerisch,
aufwieglerisch. Bern. Zbouřlivosť, i, f. = nepokojnosť, die
Unruhe. Zbouřlivý = nepokojný, aufrührerisch,
aufwieglerisch, unruhig, Aufruhr erregend. Zlob., Bern. 1. Zbož, e, f., Zbosch, ves u Jičína.
2. Zbož, n. = zboží. Na Slov. Bern.
Zboždiv, a, m. = bůh zboží. Slov. bajesl. P. Tótha I. 105.
|
Zbožec, žce, m. = zbožný muž, zbožná
duše, ein frommer Mensch. Světáky pán za přiklad vystavuje zbožcům. Sš. L. 157. Zbožení, n. = učinění bohem, die Ver-
götterung. Bern., Pl. Vz Zbožnění. Zbožensko, a, n., Brettonhof, dvůr u Zlina.
Mor. Tč. — Z., jm. polí tamtéž. Brt., Šd.. Vck., Pk. Zbožený; -en, a, o = zbožněný, ver-
göttert. — Z. = šťastný, glücklich. — čím. Když sě plodem zbožen čuije. L. An. Zbožeti, el, en, ení = zbožněti, vergöttert
werden. 1. Zboží, zbožíčko, a, n. (m.: sboží. Bž.
52.) = dědičný majetek zvl. majetek pozemků a rolí, nábytek, jmění, bohatství, das Be- sitzthum, liegende Gründe, Felder, das Gut, Vermögen. Dle Bdl. od bogt bůh a to od bhag = rozdělovati, přidělovati; tedy z. — díl někomu přidělený, jmění, pole. Vz více v Gl. 384. Skr. bhadž = obtenir en partage. Burnouf. Listy filol. I. 54. Mnohým zbožím vládnouti; velikého z. pán; z. dědičné; po z. dychtiti; z. sháněti, shromažďovati, zbožím oplývati; o všecko své z. přijíti; mohovité (movité, Sob. 88.) z.; z. nemohovité (nemo- vité); zle dobyté z. nedědí. V., Č. Z., kteréž má na zemi, der Grundbesitz. Sob. 14. A tu aby byl na tom z. s přáteli a sousedy ráno na těch dědinách, na kterých odhadovati mají, a tu k němu úřadníci od desk ... na to z. přijedou a jemu vedlé práva v jeho summě odhádají. Vl. zř. 25. Mnoho statku a z. míti. V. Ż. nabyti; zbožím obdarovati. D. Pobrachu zbožie. Rkk. Válkami z. do- byti. Star. let. Pro pokoj ducha sbožní lidé sbožie ostávají. Št. Skrblec z. světa hltá. Sych. Statky a z. někomu bráti. Flav. Ko- stelní z. Vš. V držení z. býti. Ms. I umre-li glava čelědina, děti vsie tu zbožiem v jedno vladú. Rkk. 69. (Sněm. v. 4.). Z. rajské, nebeské = nebeské království. Star. skl. Upadl mně v mé zboží a obilí pobral. Půh. brn. 1406. Z. panské, církevní či kostelní, dědičné. Vz S. N. Proséc slavné matky božie, by ji dovedla v to zbožie, kdež bydlí s svým milým synem. Kat. 1112. Potkala ho milosť boží plná nebeského z. Sš. P. 46. A keď za mesto prišli, dobrej cesty nenašli, len po tŕňovom hloží, po tom čertovom zboží. Sl. spv. IV. 147. Byli jsou v kyselosti pro kněžská zboží. Dač. I. 19. K čemu jest jim z., poněvadž chudých apoštoluov jsú náměstkové? Jel. Enc. m. 67. Aby lidi, jenž v něho uvěřili, věčným zbožím od-' měnil. Sš. II. 242. Almužnu z svého z. dáti; Nepřietelé přemohli je na jich z. Výb. II. 13., 14. Kdybych jí ukázal 60 kop gr. na svém svobodném a usedlém z. a žádnému nezávadném. Arch. I. 145. Ženu zastúpil na jejím sboží (dědině). Kn. rož. 16. Požívání z. světského nezapovídá se kněžím; Jimž povýšení jejich a cizí z. více se líbí, nežli obecná jednota svatá i pokoj. Pal. Děj. III. 3. 79., 174. Držeti z. znamenalo míti v moci z. cizí ku př. zboží královské v zápisu až do výplaty. Pal. Rdh. I. 178. Z. kostelní a klášterské. Pal. Přijde s sbožími přielišnými. BO. Na všech věcech z. máme veliké. Pass. 332. V chrámě jest veliké z. na zlatě. Troj. |
||
|
|||
Předchozí (381)  Strana:382  Další (383) |