382

Zbouření, n. = čin zbouřícího, das Be-
unruhigen, die Beunruhigung. — Z. = ne-
pokoj, pohnutí, die Unruhe, der Aufruhr.
Z. moře. Reš. — Z. matky (pohnutí), die
Mutterbeschwerde. D. — Z. mysli, die Ge-
müthaunruhe. — Z. lidu (v lidu, Zlob.) =
povstání, odboj, der Aufruhr, die Revolte,
Erneute, Empörung, Meuterei, Rebellion. V.
Z. lidu proti vrchnosti. Pr. měst. Divé z.,
wilder A.; z. vypuklo, propuklo. Dch. Z.
předejíti. Vrat. 94.

Zbouřenosť, i, f. = zbouření, die Auf-
regung, Unruhe, der Aufruhr. Jg.

Zbouřený; -en a, o, beunruhigt, aufge-
wühlt, empört, aufgewiegelt. Z. srdce, Kká.
K sl. j. 89., mysl, Us., vody. Mcha. —
čím: moře větrem, mysl žalem. — od čeho.
Moře od větrů z. V.

Zbouřilec, lce, m., der Insurgent, Rebeli.
Šm.

Zbouřiti, zbuř, zbouře, il, en, ení; zbu-
řovati = znepokojiti, beunruhigen, aufregen,
hewegen, aufrühren, aufwiegeln; se, sich
beunruhigen, sich aufregen, sich aufwiegeln,
sich empören, unruhig werden. Jg. Slov. —
co, koho: moře, spícího (ze spaní vybur-
covati), lid, V., dům, Jel., větry, Troj.,
vlasť. Sych. Kdybych mu něco řekl, zbou-
řil by celý dům. Us. Dch. Jidáš pro po-
mazání Pána mastí se rozhněvav jiné apo-
štoly zbouřil. BR. II. 117.— čeho: dareb-
ných měšťanův, šp. m.: darebné měšťany
(akkus.; vz Z). Brt. — co, se kde. Z.
v hlavě závrať. Jel. Tys mi v duši z-la
pekelné ty žárlivosti duchy. Čch. Bs. 95.
Povětří na moři se zbouřilo. Kram. — co,
koho čím (z čeho). Šeredným pohledem
nechuť v žaludku z. Jel. Z. někoho křikem
ze spaní. Us. — se. Zbouří se moře, vítr,
obec, Ros., nevolníci, Sych., lid. Us. Z-řil
se hrozný vítr, že žida zanesl daleko do
chrastí. Kld. I. 138. — se proti komu.
Us. Demetrius zbouřil obec proti Pavlovi.
Sš. Sk. 220. — se več: v prchlivosť. Troj.
— se oč. Ctib. — se proč. Zbouřil se pro
urážku. Us. Zbouřil se u veliké milosti Po-
lyxeny. Troj. — jak. Z-li se také podlé
staroměstské obce. Čr. — k čemu. Z. se
k hněvu. Št. — se komu. Z-ly se mu
větry. Us. Šd. A keď si pomyslel, akú mu
to potupu spravili, naraz sa mu všetka krv
zbúrila. Dbs. Sl. pov. I. 401. Zbouřila se
jí matka (nemoc ženských v životě kolem
pupku označujíc se ujímáním a velikými
bolestmi. Třeba tu na pupek pačísku teplou
přikládati a na ní pohár žídlíkový postaviti
a tož se to pod tím ustanoví i. e. utiší).
Na mor. Val. Vck.

Zbouřlivě = nepokojně, aufrührerisch,
aufwieglerisch. Bern.

Zbouřlivosť, i, f. = nepokojnosť, die
Unruhe.

Zbouřlivý = nepokojný, aufrührerisch,
aufwieglerisch, unruhig, Aufruhr erregend.
Zlob., Bern.

1. Zbož, e, f., Zbosch, ves u Jičína.

2. Zbož, n. = zboží. Na Slov. Bern.
Zboždiv, a, m. = bůh zboží. Slov. bajesl.

P. Tótha I. 105.

Zbožec, žce, m. = zbožný muž, zbožná
duše, ein frommer Mensch. Světáky pán za
přiklad vystavuje zbožcům. Sš. L. 157.

Zbožení, n. = učinění bohem, die Ver-
götterung. Bern., Pl. Vz Zbožnění.

Zbožensko, a, n., Brettonhof, dvůr u Zlina.
Mor. Tč. — Z., jm. polí tamtéž. Brt., Šd..
Vck., Pk.

Zbožený; -en, a, o = zbožněný, ver-
göttert. — Z. = šťastný, glücklich. — čím.
Když sě plodem zbožen čuije. L. An.

Zbožeti, el, en, ení = zbožněti, vergöttert
werden.

1. Zboží, zbožíčko, a, n. (m.: sboží. Bž.
52.) = dědičný majetek zvl. majetek pozemků
a rolí, nábytek, jmění, bohatství, das Be-
sitzthum, liegende Gründe, Felder, das Gut,
Vermögen. Dle Bdl. od bogt bůh a to od
bhag = rozdělovati, přidělovati; tedy z. —
díl někomu přidělený, jmění, pole. Vz více
v Gl. 384. Skr. bhadž = obtenir en partage.
Burnouf. Listy filol. I. 54. Mnohým zbožím
vládnouti; velikého z. pán; z. dědičné; po
z. dychtiti; z. sháněti, shromažďovati, zbožím
oplývati; o všecko své z. přijíti; mohovité
(movité, Sob. 88.) z.; z. nemohovité (nemo-
vité); zle dobyté z. nedědí. V., Č. Z., kteréž
má na zemi, der Grundbesitz. Sob. 14. A tu
aby byl na tom z. s přáteli a sousedy ráno
na těch dědinách, na kterých odhadovati
mají, a tu k němu úřadníci od desk ... na
to z. přijedou a jemu vedlé práva v jeho
summě odhádají. Vl. zř. 25. Mnoho statku
a z. míti. V. Ż. nabyti; zbožím obdarovati.
D. Pobrachu zbožie. Rkk. Válkami z. do-
byti. Star. let. Pro pokoj ducha sbožní lidé
sbožie ostávají. Št. Skrblec z. světa hltá.
Sych. Statky a z. někomu bráti. Flav. Ko-
stelní z. Vš. V držení z. býti. Ms. I umre-li
glava čelědina, děti vsie tu zbožiem v jedno
vladú. Rkk. 69. (Sněm. v. 4.). Z. rajské,
nebeské = nebeské království. Star. skl.
Upadl mně v mé zboží a obilí pobral. Půh.
brn. 1406. Z. panské, církevní či kostelní,
dědičné. Vz S. N. Proséc slavné matky
božie, by ji dovedla v to zbožie, kdež bydlí
s svým milým synem. Kat. 1112. Potkala
ho milosť boží plná nebeského z. Sš. P. 46.
A keď za mesto prišli, dobrej cesty nenašli,
len po tŕňovom hloží, po tom čertovom
zboží. Sl. spv. IV. 147. Byli jsou v kyselosti
pro kněžská zboží. Dač. I. 19. K čemu jest
jim z., poněvadž chudých apoštoluov jsú
náměstkové? Jel. Enc. m. 67. Aby lidi,
jenž v něho uvěřili, věčným zbožím od-'
měnil. Sš. II. 242. Almužnu z svého z. dáti;
Nepřietelé přemohli je na jich z. Výb. II.
13., 14. Kdybych jí ukázal 60 kop gr. na
svém svobodném a usedlém z. a žádnému
nezávadném. Arch. I. 145. Ženu zastúpil na
jejím sboží (dědině). Kn. rož. 16. Požívání
z. světského nezapovídá se kněžím; Jimž
povýšení jejich a cizí z. více se líbí, nežli
obecná jednota svatá i pokoj. Pal. Děj. III.
3. 79., 174. Držeti z. znamenalo míti v moci
z. cizí ku př. zboží královské v zápisu až
do výplaty. Pal. Rdh. I. 178. Z. kostelní a
klášterské. Pal. Přijde s sbožími přielišnými.
BO. Na všech věcech z. máme veliké. Pass.
332. V chrámě jest veliké z. na zlatě. Troj.