Předchozí (383)  Strana:384  Další (385) |
|
|||
384
|
|||
|
|||
po příchodu z ; z. do obchodu dáti; vzíti
z. jedno s druhým; dejte mi počinek na to z. Dch. Z. kupecké; vůz na z.; z. drobné, odbytné, trhovní; z. odbyti, prodati, v kusech prodávati, vyložiti, skliditi, objednati, D., přetržiti. Sych. Balík z. Z. tunné n. slané (nasolenina); o z. psáti. Us. Prohlídač z. D. To z. šlo jako na hmat. Sych. Zbožím ně- koho zaopatřiti. D. Z. kupné a překupné. Sš. Sk. 99. Z. vážné, měrné n. loketní. Bck. II. 1. 72. Z. brakové, Ausschuss-; z. bavlněné, lněné, konopní, vlněné, hedvábné; Balení, ochrana, reklama z. Prm. Z. ozdobné; obchod ve z. ozdobném; složené, skladní, skladné, z moře na břeh vyvržené, ku břehu při- hnané, pobřežní; z. trpící námořské škody (havarirte Güter); podludné; obchod s pod- ludným z.; z. podludně přivésti (einschwär- zen); účet na z.; kniha účetní na z.; prodej, odbyt, vývoz, východ, obrat, odběr, dodáni, pojištění, vyvážení, ohledání, kontrola, pře- hlídka, přívoz, příchod, opovědění, vozka, vozič, sklad, cena, dopravování, rozesýlání, rozsýlka, pojištění, seznam, vyclení zboží; ukázka, vykázka, pokázka, počet (účet), ztráta na z.; přihlídka ke z.; úřad kontrolní nad zbožím; obchod, zkušenost' ve z.; pla- cení cla ze zboží; zhotovené z., erzeugte W.; z. dělati, zhotoviti, erzeugen, verfer- tigen; z. kořenné, Specereiw.; z. ku prodeji svěřené, určené, Kommissionsw.; dohodce z., der Sensal, ztráta na z. J. tr. Z. loketní (střížné) i. e. které na loket se prodává. S. N Z. obstarané, obstaratelské, Kommissionsgut, nákladní, hodné, echte Waare, Pr., zemské, cizozemské, osadnické n. kolonialní, lučeb- nické (lučbiny), lékárnické, fabričné, poslané, vývozné, odbytné, kuchyňské, Specerei-; z luxusové, Luxus-; luxu, nádherné, přepychu sloužící, na vzor, přebrané, přebrakované (Brak); dovozné; z. přivézti, přivážeti, ohle- dati, dostati, poslati, dovážeti, nakládati, až do domu n. až na místo s výplatou dostá- vati, obchodem od někud bráti, dostávati, platu osvoboditi, napřed vyplatiti (franko- vati), nechati ležeti; z. to silně se hledá; po tom z. jest veliký shon, častá poptávku; přívoz z.; obchod, obchodník se z.; obchod se smíšeným z.; kupec střížného z.; z. za jistou cenu na vůli nechati, eine W. anstellen ; z. k dalšímu ustanovení (nařízení) posylatele. Kz. Z. osadnické n. kolonialní: káva, osad- nický cukr, rýže, koření; jižní: citrony, pomeranče, hrozinky, mandle, datle; mate- rialni n. lékárnické: dřeva, kořeny, listy, květy, kůry, semena, oleje, pryskyřice, barvy, lučebniny, lučebnické náčiní; loketní či střížní: plátno, kanafas, karton, orlean, me- lino, tibet, hedvábí atd.; železné; ozdob- nické či norimberské. Pt. Z. zaleželé (zalež), sleželé, vázané (pletené), kontrolní, obdržené, obstaravatelské, nákladní, převážené, krám- ské, z obchodu vyloučené, v pokutě někomu pobrané a prodané; z. jde na odbyt; pro- strkati z. zbožím (tržba pros trkem, das Tausch- geschäft); z. na některé místo vyvážeti, vy- ložiti, vyceniti, ohledati, opověděti, pojistiti; druh, zásoba, skladiště, posýlka z.; cena z. se udržuje; celní poukázka (paleta), tržnice, počet na z.; účet ze z., na z.; přihlídka ke |
z-; nauka o z.; s tohoto druhu z. velmi
spadlo; z. udati, odbyti, vydati; o z. se smluviti; z. na sklad, na jisto posýlati; ob- držené z. zjistiti; z. vyvaditi (freimachen); cena z. na místě v Praze; z. pod cenou prodávati, zahazovati. Šp. Z. ohledati, zkou- šeti, schváliti; Shledává se, že z. nečiní zadosť smlouvě nebo zákonu; Z. vady vy- týkati. Obch. zák. 61. 347. Z. na bursovním lístku. Skř. Výroba z. Vlšk. 250. Kupec prodajem a ne zbožím se živí. Bž. Prodám své z. i po tmě (i. e. je dobré). Us. Bačk. Položili kupec z. na postel, neprodá ho, pakli mu vypadne z ruky, bude prý na ně dobrý odbyt. Mus. Tvůj bratr jest lehké z. (lehkomyslný). Ml. — Vz Zbožice. 2. Zboží, n., Rennzahn, ves u Král. Dvora;
Zbosch, ves u Haber (Zbož). PL. Z. kamenné, Stein-Zbožj, ves u Nimburka; Z. malé, Klein-Zbožj, ves u Poděbrad; Z., Gross- Zbožj, ves u Poděbrad. PL. Cf. Sdl. Hr. I. 146., Blk. Kfsk. II. 702. Z. hrad. Vz Blk. Kfsk. II. 400. Z. hrad v Jič. Ib. 536., 803. Zbožice, e, n. = zdrobnělé slovo zboží
Výb. 1.218. Das Gut, die Habe. Dajte, nebo- žátka, dajte střiebro, zlato, zbožice, zlato po- brachu, hoviedce otehnachu (z. = hoviedce). Rkk. 35. Jako obilíčko neb jiné z. aby ne- zahynulo; Když nižádného přietele nemá mój člověk komuž má býti to z.?; On jest pán toho z. Hus I. 131., III. 192. — Z., Zbožitz, ves u Něm. Brodu. Zbožíčko, a, n., deminut. slovo zboží =
drobné zboží, geringeres Gut. Mé z. Bohu- slavice; Dobyla jsem na p. Voku právem z-ka mého; Uvázavše se v mé z. pobrali mé úroky: Skrze to mi mé z-ko opustil; Vpadl mí v mé z. ve Lhotě. Půh. 1. 185., 239., II. 341., 472., 526. Děd neb bába ne- bývají dopúštěni k dědictvie, ale jich z ' neb jiné věci ku požitku kostelnímu přita- ženy bývají. Hus III. 194. Zbožilý, Gott geworden. Z. Ježíš. Berl.
kr. I. 186. — Z., vergöttert. K straně té z-lé (t. ku přírodě). Mudr. Pikharti nevěřie, by to co jiného z ho bylo, jedno sám chléb púhý. Tract. 15. stol. Zbožina, y, f., das Gut. Šm.
Zbožínek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.
1. Zbožiti, il, en, ení, zbožovati = bohem
učiniti, jako boha ctíti, vergöttern. Měst. bož. — koho. 2. Zbožiti, il, en, ení = bohatiti, berei-
chern. Zbožně = nábožně, andächtig, fromm.
Hus. Láskou dievky viňte sa k národu, k manželovi sťa verné manželky, váš je verný manžel národ celý a bude tým, ak ho z. ctíte. Ppk. I. 70. Avšak móž sě člověk Hodně modliti stoje, sedě i leže, i chodě i jezdě, ale najzbožnějie kleče neb na tvář padna. Hus II. 316. Zbožnělý = kdo zbožněl, gottgeworden,
göttlich. Z. zákonodárce. Sych. — Har. — Z. = pobožný. Plk. Ku paměti otce z-ho. Pal. Děj. 111. 1. 236. — Z , göttlich verehrt. Z. obraz. Luk z Pr. Zbožněnec, nce, m., der Vergötterte. Kos.
Ol. L 264. |
||
|
|||
Předchozí (383)  Strana:384  Další (385) |