384

po příchodu z ; z. do obchodu dáti; vzíti
z. jedno s druhým; dejte mi počinek na to
z. Dch. Z. kupecké; vůz na z.; z. drobné,
odbytné, trhovní; z. odbyti, prodati, v kusech
prodávati, vyložiti, skliditi, objednati, D.,
přetržiti. Sych. Balík z. Z. tunné n. slané
(nasolenina); o z. psáti. Us. Prohlídač z. D.
To z. šlo jako na hmat. Sych. Zbožím ně-
koho zaopatřiti. D. Z. kupné a překupné.
Sš. Sk. 99. Z. vážné, měrné n. loketní. Bck.
II. 1. 72. Z. brakové, Ausschuss-; z. bavlněné,
lněné, konopní, vlněné, hedvábné; Balení,
ochrana, reklama z. Prm. Z. ozdobné; obchod
ve z. ozdobném; složené, skladní, skladné,
z moře na břeh vyvržené, ku břehu při-
hnané, pobřežní; z. trpící námořské škody
(havarirte Güter); podludné; obchod s pod-
ludným z.; z. podludně přivésti (einschwär-
zen); účet na z.; kniha účetní na z.; prodej,
odbyt, vývoz, východ, obrat, odběr, dodáni,
pojištění, vyvážení, ohledání, kontrola, pře-
hlídka, přívoz, příchod, opovědění, vozka,
vozič, sklad, cena, dopravování, rozesýlání,
rozsýlka, pojištění, seznam, vyclení zboží;
ukázka, vykázka, pokázka, počet (účet),
ztráta na z.; přihlídka ke z.; úřad kontrolní
nad zbožím; obchod, zkušenost' ve z.; pla-
cení cla ze zboží; zhotovené z., erzeugte
W.; z. dělati, zhotoviti, erzeugen, verfer-
tigen; z. kořenné, Specereiw.; z. ku prodeji
svěřené, určené, Kommissionsw.; dohodce
z., der Sensal, ztráta na z. J. tr. Z. loketní
(střížné) i. e. které na loket se prodává. S. N
Z. obstarané, obstaratelské, Kommissionsgut,
nákladní, hodné, echte Waare, Pr., zemské,
cizozemské, osadnické n. kolonialní, lučeb-
nické (lučbiny), lékárnické, fabričné, poslané,
vývozné, odbytné, kuchyňské, Specerei-; z
luxusové, Luxus-; luxu, nádherné, přepychu
sloužící, na vzor, přebrané, přebrakované
(Brak); dovozné; z. přivézti, přivážeti, ohle-
dati, dostati, poslati, dovážeti, nakládati, až
do domu n. až na místo s výplatou dostá-
vati, obchodem od někud bráti, dostávati,
platu osvoboditi, napřed vyplatiti (franko-
vati), nechati ležeti; z. to silně se hledá;
po tom z. jest veliký shon, častá poptávku;
přívoz z.; obchod, obchodník se z.; obchod
se smíšeným z.; kupec střížného z.; z. za
jistou cenu na vůli nechati, eine W. anstellen ;
z. k dalšímu ustanovení (nařízení) posylatele.
Kz. Z. osadnické n. kolonialní: káva, osad-
nický cukr, rýže, koření; jižní: citrony,
pomeranče, hrozinky, mandle, datle; mate-
rialni n. lékárnické: dřeva, kořeny, listy,
květy, kůry, semena, oleje, pryskyřice, barvy,
lučebniny, lučebnické náčiní; loketní či
střížní: plátno, kanafas, karton, orlean, me-
lino, tibet, hedvábí atd.; železné; ozdob-
nické či norimberské. Pt. Z. zaleželé (zalež),
sleželé, vázané (pletené), kontrolní, obdržené,
obstaravatelské, nákladní, převážené, krám-
ské, z obchodu vyloučené, v pokutě někomu
pobrané a prodané; z. jde na odbyt; pro-
strkati z. zbožím (tržba pros trkem, das Tausch-
geschäft); z. na některé místo vyvážeti, vy-
ložiti, vyceniti, ohledati, opověděti, pojistiti;
druh, zásoba, skladiště, posýlka z.; cena z.
se udržuje; celní poukázka (paleta), tržnice,
počet na z.; účet ze z., na z.; přihlídka ke

z-; nauka o z.; s tohoto druhu z. velmi
spadlo; z. udati, odbyti, vydati; o z. se
smluviti; z. na sklad, na jisto posýlati; ob-
držené z. zjistiti; z. vyvaditi (freimachen);
cena z. na místě v Praze; z. pod cenou
prodávati, zahazovati. Šp. Z. ohledati, zkou-
šeti, schváliti; Shledává se, že z. nečiní
zadosť smlouvě nebo zákonu; Z. vady vy-
týkati. Obch. zák. 61. 347. Z. na bursovním
lístku. Skř. Výroba z. Vlšk. 250. Kupec
prodajem a ne zbožím se živí. Bž. Prodám
své z. i po tmě (i. e. je dobré). Us. Bačk.
Položili kupec z. na postel, neprodá ho,
pakli mu vypadne z ruky, bude prý na ně
dobrý odbyt. Mus. Tvůj bratr jest lehké
z. (lehkomyslný). Ml. — Vz Zbožice.

2. Zboží, n., Rennzahn, ves u Král. Dvora;
Zbosch, ves u Haber (Zbož). PL. Z. kamenné,
Stein-Zbožj, ves u Nimburka; Z. malé,
Klein-Zbožj, ves u Poděbrad; Z., Gross-
Zbožj, ves u Poděbrad. PL. Cf. Sdl. Hr. I.
146., Blk. Kfsk. II. 702. Z. hrad. Vz Blk.
Kfsk. II. 400. Z. hrad v Jič. Ib. 536., 803.

Zbožice, e, n. = zdrobnělé slovo zboží
Výb. 1.218. Das Gut, die Habe. Dajte, nebo-
žátka, dajte střiebro, zlato, zbožice, zlato po-
brachu, hoviedce otehnachu (z. = hoviedce).
Rkk. 35. Jako obilíčko neb jiné z. aby ne-
zahynulo; Když nižádného přietele nemá
mój člověk komuž má býti to z.?; On jest
pán toho z. Hus I. 131., III. 192. — Z.,
Zbožitz, ves u Něm. Brodu.

Zbožíčko, a, n., deminut. slovo zboží =
drobné zboží, geringeres Gut. Mé z. Bohu-
slavice; Dobyla jsem na p. Voku právem
z-ka mého; Uvázavše se v mé z. pobrali
mé úroky: Skrze to mi mé z-ko opustil;
Vpadl mí v mé z. ve Lhotě. Půh. 1. 185.,
239., II. 341., 472., 526. Děd neb bába ne-
bývají dopúštěni k dědictvie, ale jich z '
neb jiné věci ku požitku kostelnímu přita-
ženy bývají. Hus III. 194.

Zbožilý, Gott geworden. Z. Ježíš. Berl.
kr. I. 186. — Z., vergöttert. K straně té
z-lé (t. ku přírodě). Mudr. Pikharti nevěřie,
by to co jiného z ho bylo, jedno sám chléb
púhý. Tract. 15. stol.

Zbožina, y, f., das Gut. Šm.

Zbožínek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.

1. Zbožiti, il, en, ení, zbožovati = bohem
učiniti, jako boha ctíti, vergöttern. Měst.
bož. — koho.

2. Zbožiti, il, en, ení = bohatiti, berei-
chern.

Zbožně = nábožně, andächtig, fromm.
Hus. Láskou dievky viňte sa k národu,
k manželovi sťa verné manželky, váš je
verný manžel národ celý a bude tým, ak
ho z. ctíte. Ppk. I. 70. Avšak móž sě člověk
Hodně modliti stoje, sedě i leže, i chodě
i jezdě, ale najzbožnějie kleče neb na tvář
padna. Hus II. 316.

Zbožnělý = kdo zbožněl, gottgeworden,
göttlich. Z. zákonodárce. Sych. — Har. —
Z. = pobožný. Plk. Ku paměti otce z-ho.
Pal. Děj. 111. 1. 236. — Z , göttlich verehrt.
Z. obraz. Luk z Pr.

Zbožněnec, nce, m., der Vergötterte. Kos.
Ol. L 264.