388

Zbrčení, n., vz Zbrčiti.

Zbrcenosť, i, f. = zbrklosť, ztřeštěnosť.
Cf. Zbrklosť.

Zbrčený; -en, a, o = zbrklý, ztřeštěný,
geschossen, vernarrt, närrisch. Ona je do
něho celá z-ná. Us. Šd., Kd.

Zbrčiti, il, en, ení = ztřeštiti, zblázniti,
zfanfrniti, närrisch machen ; se, närrisch
werden. Celý se zbrčil. Us. Šd. — se do
koho. Zbrčil se do ní = vášnivě se do ní
zamiloval. Kšá.

Zbředlý = kašovitý, matsch, dünn. Nz.
lk. Z. země. Kram.

Zbřednouti, dnul a dl, utí = zřednouti,
dünn werden. — od čeho. Země celá od
deště zbředla. Jg. — čím: deštěm.

Zbřechnouti, chnul a chl, utí = štěkati,
bellen; zle mluviti, übel reden. Na Slov.
Plk.

Zbřezek, vz Zábřezk.

Zbřeznouti, znul a zl, utí = březím se
státi, trächtig werden. Kráva zbřezla. Jg.

Zbřežděnie, vz Zábřežděnie. Cf. Zbřiež-
diti.

Zbrchati, zbrchnouti, chnul a chl, utí, mit
Gesträuch besetzen. Cf. Zachřibiti. Na Ostrav.
Té. — se, zum Strauch werden, sich auf-
thun, erstarken, emporwachsen, sich empor-
heben, sich aufraffen, sich erholen. Na Slov.
a Mor. Tč., Šd., Vck. Zelí se už zbrchalo
(zachřibilo, už budou brzo hlávky). Na
Ostrav. Tč. Už se zase trochu zbrchal (se-
bral). Šd. — se kdy: po nemoci, v nemoci.
Us. Vck., Tč. Tráva po dešti se zbrchá.
Tč.

Zbřicení, n., das Schleifen. Krok. II. 86.

Zbřicený = přeostrý, geschärft. Z. hrana.
Rst. 523. Vz Zbřititi.

Zbřicovati, vz Zbřititi.

Zbřídati, vz Zbřísti.

Zbřidění, n. = zkačkování, zhudlování,
die Verpfuschung. Vz Zbřiditi. Šp.

Zbřiděný; -ěn, a, o = pokažený atd.,
vz Zbřiditi.

Zbřiditi, il, ěn, ění; na Mor. = zbouřiti,
znepokojiti, in Allarm bringen, bestürzt ma-
chen; zkaziti, verderben, verpfuschen ; zma-
zati, besudeln. — co, koho. To zlé návěští
celé město zbřidilo (polekalo). Z. dítě =
poděsiti, schrecken. Mor. Knrz — koho
z čeho: ze sna. Chmela. — se čím: leknu-
tím (pokáleti, podělati se). Us. — se komu.
Ta věc se mi zbřidila, ist eklig geworden.
Us. na Mor. Tč. I jí (Lydii) z-lo se modlář-
ství (zhnusilo se). Sš. Sk. 193. — si co:
rozkoše. Kal. 208. Vz Zbřititi.

Zbřidlení, n., vz Zbřidliti.

Zbřidliti = zbřiditi. — se komu. Když
kráva, zabučela ve chlévě nebo když večer
scházela jí jedna slepice, myslil pantáta, že
se mu paňmáma zbřidlí (zfanfrní). Večeř.
Pov.

Zbřidnouti, dnul a dl, utí = ztučněti,
fett werden ? Zbřidlo srdce jejich jako tuk.
Br.

Zbřiežditi se = rozedníti se, tagen, Tag
werden. Len čo zbřieždilo sa, už sedliak
vstával. Dbš. Sl. pov. IV. 57. — kde. Na
nebi už zbřieždilo sa. 1b. VI. 64. Cf. Zbřež-
děnie.

Zbřichatěti, ěl, ění, dickbäuchig wer-
den. Ten člověk zbřichatěl. Ros., Šd., Tč.

Zbřichatiti, il, cen, ení = břichatým
učiniti, dickbäuchig machen. — co, koho.
Dobré jídlo ho zbřichatilo. Us. Z. ženu =
obtěžkati, schwängern. Ros. Z. pilník =
uprostřed silnějším, tlustším udělati, in der
Mitte stärker machen. Vz Včř. Z. II. 49.

Zbrílati, anfangen zu stöbern, stierlen,
pantschen. Na Slov. Ssk.

Zbřísti, zbředu, zbředl, en, ení; zbřídati
= bředa projíti, durchwaten. Ros.

Zbřititi, il, cen, ení; zbřicovati (zbřiditi,
V., ale lépe: zbřititi) = zostřiti, zbrousiti,
schleifen, wetzen. — co. Krok.

Zbrkati, zbrknouti, knul a kl, utí, an-
fangen zu schwirren, flattern, fliegen, stol-
pern. Vz Brkati. Bodejž se zbrklo! Us. Kdo
ví, kam se zbrk' (uběhl, utekl). U Rychn.
Msk. Až on tu jen bude déle, však se brzo
zbrkají (rozhněvají, zerfahren). Dch.

Zbrkel, kla, m., orchesia, hmyz. Krok.
II. 255.

Zbrklosť, i, f., die Narrheit, Uiberschweng-
lichkeit, Verrantheit, Geschossenheit. Dch.,
Sb. vel. III. 209.

Zbrkloun, a, m. = zbrklý člověk. Dejte
pokoj s tím z-nem. V Hradecku. Kšť.

Zbrklý = brklý, potrhlý, ztřeštěný, z brku
vyražený, wahnwitzig, geschossen, närrisch.
Běhá jako z. Jest po ní celý z. (třeští se
po ní). Us. Z. choutka, Kos. Ol. I. 71.,
hlava, Ht. Brs. 14, slova (neuvážena, un-
überlegt). Sa. Kdo se na 1. dubna narodí,
je zbrklý. U N. Bydž. Kšf. — Z. = hbitý,
behend. Na Slov.

Zbrknouti, vz Zbrkati.

Zbrkolatěti, ěl, ění, krumm, ungerad
werden. Us.

Zbrlavěti, ěl, ění = brlavým se státi,
krumm werden. — kde. Vřeteno v mokru
zbrlaví. Us.

Zbrložiti, il, en, ení = brloh udělati,
ustlati, mit Wirkstroh ausbetten. L.

Zbrnčati = zabrnčeti, anfangen zu sum-
men, zu schwirren, zu rasseln. Na Slov.
Tu počuje zbrnčať včelu! Dbš. Sl. pov. 1.
268. Čo to udrelo (udeřilo)? Putá zbrnčaly.
Sldk. 519.

Zbrnčeti, el, ení = zbrnčati. Us.

Zbrknúť = zabrnknouti. Vz Zbrnčati. —
kde. Tu zbrnkla zase mucha. Dbš. Sl. pov.
I. 494.

Zbrnělý úd, eingeschlafenes Glied. Ja.

Zbrnění, n., das Einschlafen. Z. nohy.
Nz. lk.

Zbrněti, ěl, ění, dröhnen, einschlafen (von
Gliedern). — komu. Noha mi zbrněla. Us.
— Z., durch Plauschen erdichten. — co
na koho. Na Ostrav. Té.

Zbrocek, cka, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zbrocení, n., vz Zbrotiti.

Zbrocený; -cen, a, o. Vz Zbrotiti. —
kde s kým. Jaroslav ves ve krvi s ořem
zbrocen. Rkk. 55. — čím. Z. tesák krví,
Hlas., kopí krví, Pís. br., ruce vraždou.
Chmel. — Z. v botan. Z. díl = barvený
jinou barvou obzvláště červenou obšírně
rozlitou znamenaný, rubrotinctus, rothge-
färbt. Rst. 523.



	388

	Zbrčení, n., vz Zbrčiti. Zbrcenosť, i, f. = zbrklosť, ztřeštěnosť. Cf. Zbrklosť. Zbrčený; -en, a, o = zbrklý, ztřeštěný, geschossen, vernarrt, närrisch. Ona je do něho celá z-ná. Us. Šd., Kd. Zbrčiti, il, en, ení = ztřeštiti, zblázniti, zfanfrniti, närrisch machen ; se, närrisch werden. Celý se zbrčil. Us. Šd. — se do koho. Zbrčil se do ní = vášnivě se do ní zamiloval. Kšá. Zbředlý = kašovitý, matsch, dünn. Nz. lk. Z. země. Kram. Zbřednouti, dnul a dl, utí = zřednouti, dünn werden. — od čeho. Země celá od deště zbředla. Jg. — čím: deštěm. Zbřechnouti, chnul a chl, utí = štěkati, bellen; zle mluviti, übel reden. Na Slov. Plk. Zbřezek, vz Zábřezk. Zbřeznouti, znul a zl, utí = březím se státi, trächtig werden. Kráva zbřezla. Jg. Zbřežděnie, vz Zábřežděnie. Cf. Zbřiež- diti. Zbrchati, zbrchnouti, chnul a chl, utí, mit Gesträuch besetzen. Cf. Zachřibiti. Na Ostrav. Té. — se, zum Strauch werden, sich auf- thun, erstarken, emporwachsen, sich empor- heben, sich aufraffen, sich erholen. Na Slov. a Mor. Tč., Šd., Vck. Zelí se už zbrchalo (zachřibilo, už budou brzo hlávky). Na Ostrav. Tč. Už se zase trochu zbrchal (se- bral). Šd. — se kdy: po nemoci, v nemoci. Us. Vck., Tč. Tráva po dešti se zbrchá. Tč. Zbřicení, n., das Schleifen. Krok. II. 86. Zbřicený = přeostrý, geschärft. Z. hrana. Rst. 523. Vz Zbřititi. Zbřicovati, vz Zbřititi. Zbřídati, vz Zbřísti. Zbřidění, n. = zkačkování, zhudlování, die Verpfuschung. Vz Zbřiditi. Šp. Zbřiděný; -ěn, a, o = pokažený atd., vz Zbřiditi. Zbřiditi, il, ěn, ění; na Mor. = zbouřiti, znepokojiti, in Allarm bringen, bestürzt ma- chen; zkaziti, verderben, verpfuschen ; zma- zati, besudeln. — co, koho. To zlé návěští celé město zbřidilo (polekalo). Z. dítě = poděsiti, schrecken. Mor. Knrz — koho z čeho: ze sna. Chmela. — se čím: leknu- tím (pokáleti, podělati se). Us. — se komu. Ta věc se mi zbřidila, ist eklig geworden. Us. na Mor. Tč. I jí (Lydii) z-lo se modlář- ství (zhnusilo se). Sš. Sk. 193. — si co: rozkoše. Kal. 208. Vz Zbřititi. Zbřidlení, n., vz Zbřidliti. Zbřidliti = zbřiditi. — se komu. Když kráva, zabučela ve chlévě nebo když večer scházela jí jedna slepice, myslil pantáta, že se mu paňmáma zbřidlí (zfanfrní). Večeř. Pov. Zbřidnouti, dnul a dl, utí = ztučněti, fett werden ? Zbřidlo srdce jejich jako tuk. Br. Zbřiežditi se = rozedníti se, tagen, Tag werden. Len čo zbřieždilo sa, už sedliak vstával. Dbš. Sl. pov. IV. 57. — kde. Na nebi už zbřieždilo sa. 1b. VI. 64. Cf. Zbřež- děnie.	Zbřichatěti, ěl, ění, dickbäuchig wer- den. Ten člověk zbřichatěl. Ros., Šd., Tč. Zbřichatiti, il, cen, ení = břichatým učiniti, dickbäuchig machen. — co, koho. Dobré jídlo ho zbřichatilo. Us. Z. ženu = obtěžkati, schwängern. Ros. Z. pilník = uprostřed silnějším, tlustším udělati, in der Mitte stärker machen. Vz Včř. Z. II. 49. Zbrílati, anfangen zu stöbern, stierlen, pantschen. Na Slov. Ssk. Zbřísti, zbředu, zbředl, en, ení; zbřídati = bředa projíti, durchwaten. Ros. Zbřititi, il, cen, ení; zbřicovati (zbřiditi, V., ale lépe: zbřititi) = zostřiti, zbrousiti, schleifen, wetzen. — co. Krok. Zbrkati, zbrknouti, knul a kl, utí, an- fangen zu schwirren, flattern, fliegen, stol- pern. Vz Brkati. Bodejž se zbrklo! Us. Kdo ví, kam se zbrk' (uběhl, utekl). U Rychn. Msk. Až on tu jen bude déle, však se brzo zbrkají (rozhněvají, zerfahren). Dch. Zbrkel, kla, m., orchesia, hmyz. Krok. II. 255. Zbrklosť, i, f., die Narrheit, Uiberschweng- lichkeit, Verrantheit, Geschossenheit. Dch., Sb. vel. III. 209. Zbrkloun, a, m. = zbrklý člověk. Dejte pokoj s tím z-nem. V Hradecku. Kšť. Zbrklý = brklý, potrhlý, ztřeštěný, z brku vyražený, wahnwitzig, geschossen, närrisch. Běhá jako z. Jest po ní celý z. (třeští se po ní). Us. Z. choutka, Kos. Ol. I. 71., hlava, Ht. Brs. 14, slova (neuvážena, un- überlegt). Sa. Kdo se na 1. dubna narodí, je zbrklý. U N. Bydž. Kšf. — Z. = hbitý, behend. Na Slov. Zbrknouti, vz Zbrkati. Zbrkolatěti, ěl, ění, krumm, ungerad werden. Us. Zbrlavěti, ěl, ění = brlavým se státi, krumm werden. — kde. Vřeteno v mokru zbrlaví. Us. Zbrložiti, il, en, ení = brloh udělati, ustlati, mit Wirkstroh ausbetten. L. Zbrnčati = zabrnčeti, anfangen zu sum- men, zu schwirren, zu rasseln. Na Slov. Tu počuje zbrnčať včelu! Dbš. Sl. pov. 1. 268. Čo to udrelo (udeřilo)? Putá zbrnčaly. Sldk. 519. Zbrnčeti, el, ení = zbrnčati. Us. Zbrknúť = zabrnknouti. Vz Zbrnčati. — kde. Tu zbrnkla zase mucha. Dbš. Sl. pov. I. 494. Zbrnělý úd, eingeschlafenes Glied. Ja. Zbrnění, n., das Einschlafen. Z. nohy. Nz. lk. Zbrněti, ěl, ění, dröhnen, einschlafen (von Gliedern). — komu. Noha mi zbrněla. Us. — Z., durch Plauschen erdichten. — co na koho. Na Ostrav. Té. Zbrocek, cka, m., osob. jm. Mor. Šd. Zbrocení, n., vz Zbrotiti. Zbrocený; -cen, a, o. Vz Zbrotiti. — kde s kým. Jaroslav ves ve krvi s ořem zbrocen. Rkk. 55. — čím. Z. tesák krví, Hlas., kopí krví, Pís. br., ruce vraždou. Chmel. — Z. v botan. Z. díl = barvený jinou barvou obzvláště červenou obšírně rozlitou znamenaný, rubrotinctus, rothge- färbt. Rst. 523.