Zbroceti, vz Zbrotiti.

Zbrod, u, m. = mělčina. Z. potoční.
V jihových. Mor. Brt. Na Luciu, na štědrý
deň lebo na veliký piatok devy pri nacie-
ranie vody na zbrodoch odřiekajú tieto
veršíky: Berem vodu pravou rukou, žehnám
sa ja Bohu duchu výše lávky, aby nemal
nikde stávky len u nás. Phld. IV. 46.

Zbrodek, dku, m. = veliká louže upro-
střed návsi. V Břeclavsku na Mor. Brt.

Zbrodeň, dně, f. = nepravosť, vada, hřích
Kal. 207. Žádné zbrodně, žádného zločinu
se nelekal. M. Proch. Tomu v závoj slouží
(vědy) pro zbrodně; Projevuje bolesť nad
tím, že ten, jenž s pánem jídá, takové z.
se opovažuje; Páchajíce zbrodně, jimiž po-
tupu, mrzkosť, šeredu a hanu na své tělo
uvedli; Zbrodně chlípy; Israelité před sa-
mým vševědcem zbrodně svoje zapírati se
opovážili; Do zbrodní padati; Tajně pá-
chané zbrodně nevěrců; Lidé svými zbrod-
němi se připodobňují zvířatům; Za peníz
ke z-dněm se pronajímati. Sš. Bs. 170., Mr.
63., I. 31., 33., 38., II. 26., 128., Sk. 133.,
201. (Hý.).— Vz Zbrodně, Projednati.

Zbroděný = zhrozený, smáčený. Na Slov.
Ssk.

Zbroditi, il, zen, ení = plaviti, schwem-
men, ausschwemmen; zmočiti, nass machen;
zhubiti, vernichten; zkáleti, mit Blut besu-
deln, blutig machen; brodmo přejíti, durch-
waten. Vz Zbrozený. — co, koho: ovce,
koně (vybroditi), Us., řeku (brodmo pře-
jíti). L. Zbrodila (zhubila) Polsku rána mo-
rová. L. — co, se kde. Tělo v krvi z.
(zkáleti). D., V. Z. se v řece, v rose. Rk.
— co čím: krví. Nej. Ještě i to zbrodí
svú neumělostí (pokazí). Jir. exc. — Cf.
Zbrotiti.

Zbrodně, ě, f. = nepravosť, das Laster,
Verbrechen, die Missethat. Div. z och. Vz
Zbrodeň.

Zbrodník, a, m. = zločinec, nešlechetník,
der Ungerechte, Verbrecher. Kal. 208. Aby
celé město do rukou nešlechetníků a z-ků
nepadlo. Sš. II. 75.

Zbroj, e, f. (u Rosy také: m.; na Slov.
posud), zastr.: zbroje, e, f. Vz Zbraň. —
Z. = okrytí těla proti oružím nepřátelským
(všeliký válečný nástroj k bránění a zamí-
tání se i ke škození), die Rüstung, Waffe,
Bewaffnung, das Gewehr. Koll. naopak myslí,
že zbroj (od brojiti) jest zbraň útočná, zbraň
pak že jest válečné náčiní ochranné (ku př.
štít, přílbice atd.). Vz Zbraň. Celá z.; přední
z. až po pás; roucho a z. s nepřátel svle-
čená; v z. oblečený, zbrojí opatřený; do
zbroje vpraviti, vehnati (rozhněvati); udatný
v zbroji; moc se zbrojí (s braní); zbrojí a
braní opatřiti; zbroj i braň od sebe odložiti.
V. Do zbroje obléci. Har. Rychle se v z.
připravili. Flav. Do zbroje připraviti. Br.
Ve zbroji býti. Br. Vytáhli z města ve
zbroji. Flav. Dům zbroje (zbrojnice), sklad
zbroje. Br. Mužstvo chytilo se zbroje. Č.
Čt. I. 228. V imie Boga junač slávska napred,
napred do boja, dolu putá raz už rábstva,
junač srbská do zbroja; V imie Boga za
dom a rod, za slobodu do boja, za slobodu
srbský národ, srbská rája do zbroja. Ppk.

I. 175., 177. Zastaň pravdy sväté práva, keď
vrahov zlostné strely, ba čo viac i svět
celý zlosťou špliecha na rod Sláva. Proti
zradcom je pravá zbroj: Vo pravde si stoj
čo stoj! Ib. II. 14. Z. k obhájení města a
hrdel i statků svých aby každý měl. Pam.
Val. Meziříčí. 79. Zbroje nikomu proti sobě
z ruky nedávej. Na Mor. Tč. V polu léhať,
zbrojú sa přikrývať. Sš. P. 590. Pro jistotu
vzali jsme čtyry zbroje dlúhé, totiž půlháky;
ostatní měli palice a hůlky. 1717. Oj, darmo
hľadáš, pozemšťan, nadarmo pod šiatrom
cudzím vlastného pokoja! Svôjho uži zbroja,
sám si buď staviskom i sám stľpom, nech
otrok sveta hyne v rabstve hlúpom. Č. Čt.

II. 162. Surmily surmity v zlatom Velehradě
a po vlastiach zbroj cendžala všadě; Čím
nezlomím jarmo tvoje, zboj tento nesložím.
Chlpk. Sp. 29., 149. Boj začnú. Strašný
zbroje povstane brinkot a hojná krev teče;
Zbroj hľadajú v príbytku, tupé meče na
brusoch ostrá. Hol. 14., 18. Stará z., altes
Gewaffe, Rüstzeug. Dch. Tehdy fojt s svými
súsedy chtěl jest jim zbroji pobrati, aby
pokoj jměli; Tu zbroji kúpil za 10 zl.;
Přišel ve zbroji. NB. Tč. 72., 221., 279.
Z. do ruky, chlapci! Zbr. Hry 3. Pro ne-
snáze cesty těžkou z. svou složil. Ddk. III.
9. Z. černá: přední a zadní kus, oboječek
a šturmhaub, plechovice, šorc, zarukáví,
brnění a při boku meč neb jiná dobrá zbraň
(u jízdy). Bck. II. 1. 379. Jest opatřen zbrojí.
BR. II. 602. b. Postlání, odění, koně, hončí
z., vóz a všecko, co tu bylo. Vzal kuoň
s jinú zbrojí. Půh. II. 51., 82. Kdo nemá
zbroje, mívej boje. Lb., Šd. exc.

Zbroja, e, f. = zbroje. Na Mor. a Slov.
Tč. Hned se tam postavil medený tátoš aj
s medenou zbrojou. Mt. S. I. 53.

Zbrojáreň, rně, f. = zbrojárna, zbrojovna,
zbrojírna, das Arsenal. Slov. Zátur. Vz
Zbrojárna.

Zbrojárna, y, f. (obyčejněji: zbrojnice).
Ros. Vz Zbrojáreň.

Zbrojatka, y, f., v zool., die Waffen-
fliege. Nz.

Zbroje, e, f. = zástup, množství lidu, die
Schaar, der Volkshaufen. Za tiem jiná s.
vsdy šla, jež sobě neměla čísla. Alx. Výb.
I. 1076. S převelikú sbrojú dětí, vévod,
kniežat. Ib. 1077. Hrozná z. pohanstva. Ib.
1114. Vz Sbroje.

Zbrojemocný = ve zbroji mocný, waffen-
stark. Z. země česká. Vinař.

Zbrojenec, nce, m. = zbrojený, der Be-
waffnete. Č.

Zbrojení, n., das Rüsten, die Rüstung,
Waffnung. Z. říditi.

Zbrojenský úřad = zbrojnictví, das Zeug-
amt. D.

Zbrojený; -en, a, o = ozbrojený. Na
Slov. — čím. Lukom z-ný a visacím od
pleca túlom. Hol. 119.

Zbrojíř, e, m. = zbrojník, hotovitel zbroj-
ných předmětův, der Waffenschmied, Zeug-
schmied. D. Z. zhotovuje zbraň, zbroj a
oruží (orudí): meče, šavle, kordy, dýky,
pochvy, brnění (krunýře), přílby (přílbice)
atd. Pt. Vz Zbraň.



	Zbroceti, vz Zbrotiti. Zbrod, u, m. = mělčina. Z. potoční. V jihových. Mor. Brt. Na Luciu, na štědrý deň lebo na veliký piatok devy pri nacie- ranie vody na zbrodoch odřiekajú tieto veršíky: Berem vodu pravou rukou, žehnám sa ja Bohu duchu výše lávky, aby nemal nikde stávky len u nás. Phld. IV. 46. Zbrodek, dku, m. = veliká louže upro- střed návsi. V Břeclavsku na Mor. Brt. Zbrodeň, dně, f. = nepravosť, vada, hřích Kal. 207. Žádné zbrodně, žádného zločinu se nelekal. M. Proch. Tomu v závoj slouží (vědy) pro zbrodně; Projevuje bolesť nad tím, že ten, jenž s pánem jídá, takové z. se opovažuje; Páchajíce zbrodně, jimiž po- tupu, mrzkosť, šeredu a hanu na své tělo uvedli; Zbrodně chlípy; Israelité před sa- mým vševědcem zbrodně svoje zapírati se opovážili; Do zbrodní padati; Tajně pá- chané zbrodně nevěrců; Lidé svými zbrod- němi se připodobňují zvířatům; Za peníz ke z-dněm se pronajímati. Sš. Bs. 170., Mr. 63., I. 31., 33., 38., II. 26., 128., Sk. 133., 201. (Hý.).— Vz Zbrodně, Projednati. Zbroděný = zhrozený, smáčený. Na Slov. Ssk. Zbroditi, il, zen, ení = plaviti, schwem- men, ausschwemmen; zmočiti, nass machen; zhubiti, vernichten; zkáleti, mit Blut besu- deln, blutig machen; brodmo přejíti, durch- waten. Vz Zbrozený. — co, koho: ovce, koně (vybroditi), Us., řeku (brodmo pře- jíti). L. Zbrodila (zhubila) Polsku rána mo- rová. L. — co, se kde. Tělo v krvi z. (zkáleti). D., V. Z. se v řece, v rose. Rk. — co čím: krví. Nej. Ještě i to zbrodí svú neumělostí (pokazí). Jir. exc. — Cf. Zbrotiti. Zbrodně, ě, f. = nepravosť, das Laster, Verbrechen, die Missethat. Div. z och. Vz Zbrodeň. Zbrodník, a, m. = zločinec, nešlechetník, der Ungerechte, Verbrecher. Kal. 208. Aby celé město do rukou nešlechetníků a z-ků nepadlo. Sš. II. 75. Zbroj, e, f. (u Rosy také: m.; na Slov. posud), zastr.: zbroje, e, f. Vz Zbraň. — Z. = okrytí těla proti oružím nepřátelským (všeliký válečný nástroj k bránění a zamí- tání se i ke škození), die Rüstung, Waffe, Bewaffnung, das Gewehr. Koll. naopak myslí, že zbroj (od brojiti) jest zbraň útočná, zbraň pak že jest válečné náčiní ochranné (ku př. štít, přílbice atd.). Vz Zbraň. Celá z.; přední z. až po pás; roucho a z. s nepřátel svle- čená; v z. oblečený, zbrojí opatřený; do zbroje vpraviti, vehnati (rozhněvati); udatný v zbroji; moc se zbrojí (s braní); zbrojí a braní opatřiti; zbroj i braň od sebe odložiti. V. Do zbroje obléci. Har. Rychle se v z. připravili. Flav. Do zbroje připraviti. Br. Ve zbroji býti. Br. Vytáhli z města ve zbroji. Flav. Dům zbroje (zbrojnice), sklad zbroje. Br. Mužstvo chytilo se zbroje. Č. Čt. I. 228. V imie Boga junač slávska napred, napred do boja, dolu putá raz už rábstva, junač srbská do zbroja; V imie Boga za dom a rod, za slobodu do boja, za slobodu srbský národ, srbská rája do zbroja. Ppk.	I. 175., 177. Zastaň pravdy sväté práva, keď vrahov zlostné strely, ba čo viac i svět celý zlosťou špliecha na rod Sláva. Proti zradcom je pravá zbroj: Vo pravde si stoj čo stoj! Ib. II. 14. Z. k obhájení města a hrdel i statků svých aby každý měl. Pam. Val. Meziříčí. 79. Zbroje nikomu proti sobě z ruky nedávej. Na Mor. Tč. V polu léhať, zbrojú sa přikrývať. Sš. P. 590. Pro jistotu vzali jsme čtyry zbroje dlúhé, totiž půlháky; ostatní měli palice a hůlky. 1717. Oj, darmo hľadáš, pozemšťan, nadarmo pod šiatrom cudzím vlastného pokoja! Svôjho uži zbroja, sám si buď staviskom i sám stľpom, nech otrok sveta hyne v rabstve hlúpom. Č. Čt. II. 162. Surmily surmity v zlatom Velehradě a po vlastiach zbroj cendžala všadě; Čím nezlomím jarmo tvoje, zboj tento nesložím. Chlpk. Sp. 29., 149. Boj začnú. Strašný zbroje povstane brinkot a hojná krev teče; Zbroj hľadajú v príbytku, tupé meče na brusoch ostrá. Hol. 14., 18. Stará z., altes Gewaffe, Rüstzeug. Dch. Tehdy fojt s svými súsedy chtěl jest jim zbroji pobrati, aby pokoj jměli; Tu zbroji kúpil za 10 zl.; Přišel ve zbroji. NB. Tč. 72., 221., 279. Z. do ruky, chlapci! Zbr. Hry 3. Pro ne- snáze cesty těžkou z. svou složil. Ddk. III. 9. Z. černá: přední a zadní kus, oboječek a šturmhaub, plechovice, šorc, zarukáví, brnění a při boku meč neb jiná dobrá zbraň (u jízdy). Bck. II. 1. 379. Jest opatřen zbrojí. BR. II. 602. b. Postlání, odění, koně, hončí z., vóz a všecko, co tu bylo. Vzal kuoň s jinú zbrojí. Půh. II. 51., 82. Kdo nemá zbroje, mívej boje. Lb., Šd. exc. Zbroja, e, f. = zbroje. Na Mor. a Slov. Tč. Hned se tam postavil medený tátoš aj s medenou zbrojou. Mt. S. I. 53. Zbrojáreň, rně, f. = zbrojárna, zbrojovna, zbrojírna, das Arsenal. Slov. Zátur. Vz Zbrojárna. Zbrojárna, y, f. (obyčejněji: zbrojnice). Ros. Vz Zbrojáreň. Zbrojatka, y, f., v zool., die Waffen- fliege. Nz. Zbroje, e, f. = zástup, množství lidu, die Schaar, der Volkshaufen. Za tiem jiná s. vsdy šla, jež sobě neměla čísla. Alx. Výb. I. 1076. S převelikú sbrojú dětí, vévod, kniežat. Ib. 1077. Hrozná z. pohanstva. Ib. 1114. Vz Sbroje. Zbrojemocný = ve zbroji mocný, waffen- stark. Z. země česká. Vinař. Zbrojenec, nce, m. = zbrojený, der Be- waffnete. Č. Zbrojení, n., das Rüsten, die Rüstung, Waffnung. Z. říditi. Zbrojenský úřad = zbrojnictví, das Zeug- amt. D. Zbrojený; -en, a, o = ozbrojený. Na Slov. — čím. Lukom z-ný a visacím od pleca túlom. Hol. 119. Zbrojíř, e, m. = zbrojník, hotovitel zbroj- ných předmětův, der Waffenschmied, Zeug- schmied. D. Z. zhotovuje zbraň, zbroj a oruží (orudí): meče, šavle, kordy, dýky, pochvy, brnění (krunýře), přílby (přílbice) atd. Pt. Vz Zbraň.