Zhrozený; -zew, a, o = zmočený, zrosený,
vz Zbroditi. — čím. — kde. V krvi z.
(zkálený). V.

Zbřuchatěti, ěl, ění = zbřichatěti. Na
již. Mor. Šd.

Zbrunátnati = zbrunátněti. Na Ostrav.
Tč.

Zbrunátnělý, braun geworden. Z. pleť.
Čch. Bs. 147.

Zbrunátněti, ěl, ění, braun werden. Čern.,
Byl. — komu kde: na slunci. Us. Tč. —
jak. Po dvakráte západ nezbrunátní. Hdk.
Lum. V. 243.

Zbrunátniti, il, ěn, ění, braun machen.
Jg.

Zbrunčeti se = zděsiti se, scheu werden,
erschrecken. Us. Presl.

Z brusu nový, funkelneu. D.

Zbrúsený; -en, a, o = odmotaný, abge-
wickelt. Z-nú niť namotala zase na klbko.
Dbš. Sl. pov. I. 83.

Zbrúsiti, il, sen, ení = odmotati, ab-
wickeln. Na Slov. — se kde odkud. Po-
radila jej, aby nakrútila bodné klbko pra-
dziva a pripäla mu koniec niti v šaty a
kädial niť za ním zbrúsi sa z klbka, tatam
aby šla. Dbš Sl. pov. I. 83.

Zbrúšený = zbroušený, nabroušený, ge-
schärft, geschliffen. Z. meč. BO.

Zbrušovati, vz Zbrousiti.

Zbrýleti se, el, ení = toulati se, herum-
streichen. Na Slov. Plk.

Zbryndaný; -án, a, o, gepantscht. — čím.
Pivo vodou z-né. — Z. = opilý, betrunken.
Ten je z-ný! Us. Šm., D.

Zbryndati = bryndaje smíchati, manschen,
zusammenpanschen. — co: pivo, čím: vodou
(pokaziti).— co komu. Déšť nám to zbryndal
= pokazil. Us. — si co s kým = ocet si
rozliti, in Ungnade fallen. Us. Rjšk.

Zbrzglý = zbřesklý. Na Slov. D.

Zbrzgoniť = popískati. Na Slov. Bern.

Z brzka, bald. Ne tak z. to bude. Us.
Tč.

Zbrzov, a, m., ves v Boleslav. Jg. Slov.

Zbublinčeti, el, ení = zbubliněti.

Zbublinčiti, il, en, ení, zbubliniti, il, ěn,
ění, blasig, schäumig machen. — co: vodu.
Ros.

Zbubliněti, ěl, ění = bublinatým se státi,
anfangen Blasen aufzuwerfen. Až voda z-tí,
začne se vařiti. Us. Tč. — Ros., Rostl.

Zbubliniti, vz Zbublinčiti.

Zbubnovati, zusammentrommeln. — co.
Ten hned něco zbubnuje; Ten zase cosi
z-val (vymyslil a na buben dál, oznámil).
Us. na Mor. Šd. Milko z-val celú ves (se-
hnal). HVaj. BD. I. 121.

Zbubřelý = napuchlý, opuchlý, vodnatý,
aufgedunsen, aufgebläht. Z. mluva. Kos. 01.
I. 280., plíce. Us., Nz. lk.

Zbubření, n. = nápuch, opuchlina, vod-
natosť dužninná, vedema, die Anschwellung,
Aufblähung, das Oedem. Nz. lk. Z. hlasivky,
Glottisoedem. Nz. lk. Z. branky. Křž. Por.
178. Z. plic, Us., hrtánu. Č. lék. X. 85.

Zbubřeti, el, ení, anschwellen. Plíce z-ly.
Us. — kde. Zdechlina ve vodě zbubří. Us.
Tč.

Zbuclatěti, ěl, ění, vollwangig werden.
— komu. Tvářičky mu z-ly. Ehr. — kde:
na venkově. Us.

Zbud, a, m., osob jm. Pal. Rdh. I. 128.,
Arch. III. 468.

Zbudek, dku, m. = zbytek, der Rest,
Uiberschuss. Plk.

Zbudění, n. = zbuzení. Na Slov. Bern.

Zbuděný = zbuzený. Na Slov. Bern.

Zbuditel, e, m., der Auf-, Erwecker,
Erreger. Z. rozbrojův. Sych.

Zbuditi, zbuď, dě (íc), il, zen, ení; zbu-
zovati, zbouzeti, el, en, ení (m. vzbuditi),
na Slov. zbudzať = probuditi, wecken, auf-
wecken, erwecken; pohnouti, zu etwas auf-
muntern, bewegen; způsobiti, erregen, ver-
ursachen. — co, koho: nepokoj, nevoli,
svár, různici, svády, vády, pláč, V., bouřku
a pozdvižení. Kom. Lid zbuzoval jmě tvé.
Ž. kap. 73. 18. (Č.). Obdiv zbuzovati, Stau-
nen erregen. Dch. A ty, bača, hore vstávaj,
všetku svoju čelaď zbúdzaj. Sl. spv. VI.
229. Ani soudný den by ho nezbudil (velmi
tvrdě spí). Us. Kšť. Už ho žádný nezbudí
(= umřel). Tkč. Muožeš spáti, neprijdem
tě zbuzovati. Sl. ps. Šf. I. 123. — koho
z čeho: ze sna, z mrtvých (vzkřísiti), V.,
ze spaní. Us. Či si sa zbudil už z dávnej
driemoty ? Na Slov. Tč. — co, koho
k čemu. Bůh zbudil je (Turky) ku pom-
stě. Luk. z Pr. Někoho k vděčnosti, Br.,
mysl k pomstě, Troj., chuť k jídlu. Reš.
A je zbudil k snivým dumám. Vrch. To
Slovensko naše posial tvrdo spalo, ale
blesky hromu zbudzujú ho k tomu, aby sa
prebralo. Sl. ps. Slavík své mladé k zpěvu
zbuzuje. Vod. Viece sě k duchovním ctno-
stem a k jeho milování zbudila. Hus III.
20. Neb v hněvě čím více mluví, tím více
k hněvu zbudí. Ib. III. 182. — Dal., Jel. —
co (komu) kde. Mléko někomu vzbuzuje
kámen v ledvích, větry. Krab. Zbudil u Oty
pocit vděčnosti; Zpráva o tom dráždila zišt-
nost knížete a zbudila v něm žádosť zmo-
cniti se zboží tam nahromaděného. Ddk.
III. 96., 67. Milosrdie se v něm zbudi. Alx.
V. v. 1915. (HP. 46.). — čím. Křikem ze
sna někoho z. Us. Tím zbudila se nedůvěra
jeho k ní. Šml. 1. 96. Někoho ctnými slovy
i příklady z. Smil. v. 942. Mrtví z mrtvých
zvukem trouby boží jako ze sna zbuzeni
budou. RR. II. 695. — koho (gt.; lépe:
akkus.). Ten svých, ten zase svých zbúdzá
a do bitky ponúká. Hol. 14. — koho več.
v hněv. Kat. 1314. — se. Komu se sní
o neštěstí, že je poddán zlému, raduje se,
když se zbudí, že není tak tému. Na Mor.
Tč. Až se zbudíš, hošíčku, uvařím ti ka-
šičku. Er. Sl. čít. 22. — se proti komu.
Tehdy sě jest jeho žena zbudila proti mej
ženě a řekla jí. NB. Tč. 245. Z. válku proti
někomu. Chč. 448. — kdy. Až se zbudíš
za chvílčičku. Er. P. 1. Ve hněvu zbudili
jste spící lavinu. Vrch. — Vz Vzbuditi,
Zbúzati.

Zbudov, a, m., Zbudau, ves u Hluboké;
samota u Volyně; něm. Zbudow, ves u Žam-
berka. Cf. Tk. I. 363., Blk. Kfsk. 351.

Zbudování, n., die Errichtung, Aufbauung,
Stiftung. Z. soustavy nějaké. Us.