Předchozí (390)  Strana:391  Další (392) |
|
|||
Zhrozený; -zew, a, o = zmočený, zrosený,
vz Zbroditi. — čím. — kde. V krvi z. (zkálený). V. Zbřuchatěti, ěl, ění = zbřichatěti. Na
již. Mor. Šd. Zbrunátnati = zbrunátněti. Na Ostrav.
Tč. Zbrunátnělý, braun geworden. Z. pleť.
Čch. Bs. 147. Zbrunátněti, ěl, ění, braun werden. Čern.,
Byl. — komu kde: na slunci. Us. Tč. — jak. Po dvakráte západ nezbrunátní. Hdk. Lum. V. 243. Zbrunátniti, il, ěn, ění, braun machen.
Jg. Zbrunčeti se = zděsiti se, scheu werden,
erschrecken. Us. Presl. Z brusu nový, funkelneu. D.
Zbrúsený; -en, a, o = odmotaný, abge-
wickelt. Z-nú niť namotala zase na klbko. Dbš. Sl. pov. I. 83. Zbrúsiti, il, sen, ení = odmotati, ab-
wickeln. Na Slov. — se kde odkud. Po- radila jej, aby nakrútila bodné klbko pra- dziva a pripäla mu koniec niti v šaty a kädial niť za ním zbrúsi sa z klbka, tatam aby šla. Dbš Sl. pov. I. 83. Zbrúšený = zbroušený, nabroušený, ge-
schärft, geschliffen. Z. meč. BO. Zbrušovati, vz Zbrousiti.
Zbrýleti se, el, ení = toulati se, herum-
streichen. Na Slov. Plk. Zbryndaný; -án, a, o, gepantscht. — čím.
Pivo vodou z-né. — Z. = opilý, betrunken. Ten je z-ný! Us. Šm., D. Zbryndati = bryndaje smíchati, manschen,
zusammenpanschen. — co: pivo, čím: vodou (pokaziti).— co komu. Déšť nám to zbryndal = pokazil. Us. — si co s kým = ocet si rozliti, in Ungnade fallen. Us. Rjšk. Zbrzglý = zbřesklý. Na Slov. D.
Zbrzgoniť = popískati. Na Slov. Bern.
Z brzka, bald. Ne tak z. to bude. Us.
Tč. Zbrzov, a, m., ves v Boleslav. Jg. Slov.
Zbublinčeti, el, ení = zbubliněti.
Zbublinčiti, il, en, ení, zbubliniti, il, ěn,
ění, blasig, schäumig machen. — co: vodu. Ros. Zbubliněti, ěl, ění = bublinatým se státi,
anfangen Blasen aufzuwerfen. Až voda z-tí, začne se vařiti. Us. Tč. — Ros., Rostl. Zbubliniti, vz Zbublinčiti.
Zbubnovati, zusammentrommeln. — co.
Ten hned něco zbubnuje; Ten zase cosi z-val (vymyslil a na buben dál, oznámil). Us. na Mor. Šd. Milko z-val celú ves (se- hnal). HVaj. BD. I. 121. Zbubřelý = napuchlý, opuchlý, vodnatý,
aufgedunsen, aufgebläht. Z. mluva. Kos. 01. I. 280., plíce. Us., Nz. lk. Zbubření, n. = nápuch, opuchlina, vod-
natosť dužninná, vedema, die Anschwellung, Aufblähung, das Oedem. Nz. lk. Z. hlasivky, Glottisoedem. Nz. lk. Z. branky. Křž. Por. 178. Z. plic, Us., hrtánu. Č. lék. X. 85. Zbubřeti, el, ení, anschwellen. Plíce z-ly.
Us. — kde. Zdechlina ve vodě zbubří. Us. Tč. |
Zbuclatěti, ěl, ění, vollwangig werden.
— komu. Tvářičky mu z-ly. Ehr. — kde: na venkově. Us. Zbud, a, m., osob jm. Pal. Rdh. I. 128.,
Arch. III. 468. Zbudek, dku, m. = zbytek, der Rest,
Uiberschuss. Plk. Zbudění, n. = zbuzení. Na Slov. Bern.
Zbuděný = zbuzený. Na Slov. Bern.
Zbuditel, e, m., der Auf-, Erwecker,
Erreger. Z. rozbrojův. Sych. Zbuditi, zbuď, dě (íc), il, zen, ení; zbu-
zovati, zbouzeti, el, en, ení (m. vzbuditi), na Slov. zbudzať = probuditi, wecken, auf- wecken, erwecken; pohnouti, zu etwas auf- muntern, bewegen; způsobiti, erregen, ver- ursachen. — co, koho: nepokoj, nevoli, svár, různici, svády, vády, pláč, V., bouřku a pozdvižení. Kom. Lid zbuzoval jmě tvé. Ž. kap. 73. 18. (Č.). Obdiv zbuzovati, Stau- nen erregen. Dch. A ty, bača, hore vstávaj, všetku svoju čelaď zbúdzaj. Sl. spv. VI. 229. Ani soudný den by ho nezbudil (velmi tvrdě spí). Us. Kšť. Už ho žádný nezbudí (= umřel). Tkč. Muožeš spáti, neprijdem tě zbuzovati. Sl. ps. Šf. I. 123. — koho z čeho: ze sna, z mrtvých (vzkřísiti), V., ze spaní. Us. Či si sa zbudil už z dávnej driemoty ? Na Slov. Tč. — co, koho k čemu. Bůh zbudil je (Turky) ku pom- stě. Luk. z Pr. Někoho k vděčnosti, Br., mysl k pomstě, Troj., chuť k jídlu. Reš. A je zbudil k snivým dumám. Vrch. To Slovensko naše posial tvrdo spalo, ale blesky hromu zbudzujú ho k tomu, aby sa prebralo. Sl. ps. Slavík své mladé k zpěvu zbuzuje. Vod. Viece sě k duchovním ctno- stem a k jeho milování zbudila. Hus III. 20. Neb v hněvě čím více mluví, tím více k hněvu zbudí. Ib. III. 182. — Dal., Jel. — co (komu) kde. Mléko někomu vzbuzuje kámen v ledvích, větry. Krab. Zbudil u Oty pocit vděčnosti; Zpráva o tom dráždila zišt- nost knížete a zbudila v něm žádosť zmo- cniti se zboží tam nahromaděného. Ddk. III. 96., 67. Milosrdie se v něm zbudi. Alx. V. v. 1915. (HP. 46.). — čím. Křikem ze sna někoho z. Us. Tím zbudila se nedůvěra jeho k ní. Šml. 1. 96. Někoho ctnými slovy i příklady z. Smil. v. 942. Mrtví z mrtvých zvukem trouby boží jako ze sna zbuzeni budou. RR. II. 695. — koho (gt.; lépe: akkus.). Ten svých, ten zase svých zbúdzá a do bitky ponúká. Hol. 14. — koho več. v hněv. Kat. 1314. — se. Komu se sní o neštěstí, že je poddán zlému, raduje se, když se zbudí, že není tak tému. Na Mor. Tč. Až se zbudíš, hošíčku, uvařím ti ka- šičku. Er. Sl. čít. 22. — se proti komu. Tehdy sě jest jeho žena zbudila proti mej ženě a řekla jí. NB. Tč. 245. Z. válku proti někomu. Chč. 448. — kdy. Až se zbudíš za chvílčičku. Er. P. 1. Ve hněvu zbudili jste spící lavinu. Vrch. — Vz Vzbuditi, Zbúzati. Zbudov, a, m., Zbudau, ves u Hluboké;
samota u Volyně; něm. Zbudow, ves u Žam- berka. Cf. Tk. I. 363., Blk. Kfsk. 351. Zbudování, n., die Errichtung, Aufbauung,
Stiftung. Z. soustavy nějaké. Us. |
||
|
|||
Předchozí (390)  Strana:391  Další (392) |