392

Zbudovanosť, i, f., die Konstruktion. Šm.

Zbudovaný; -án, a, o, errichtet, aufge-
baut, gestiftet. — jak. Budova ta jest zbu-
dována ve slohu renaisančním. Us.

Zbudovati = vystavěti, errichten, er-, auf-
bauen, stiften. — co: stavbu, konstruiren,
Dch., říši, Lpř. D. I. 28., město. Šmb. S.
II. 272. Newton zbudoval mechaniku nebes.
Mj. 9. Samo zbudoval první veleříši slo-
vanskou. Šmb. S. I. 228. — co komu:
dům. Us. Dobře se mu urodilo a již i krávu
si zbudoval (= pořídil, koupil). Na Mor.
Kld. II. 124. Pěknou domácnosť si zbudo-
val. Mor. Vck. Z. si pomník. Dch. — co
kde: pomník na nábřeží, v sadech. Us.
Takovému obojetníkovi z-li v Kyjevě po-
mník. Sb. vel. I. 281. — co proč (kdy).
Mnoho práce zbýváť nám, než zbudujem
nový chrám osvěty a svobody pro slovan-
ské národy. Nitra VI. 61. Aby za zmalá-
tnělosti německé říše pro sebe i pro své
potomky zbudovali silný rod panovnicí.
Ddk. IV. 110. — čím. Naloupenými po-
klady a cizími žoldnéři říši svou zbudoval.
Lpř. Děj. I. 28. — jak. Z. říši mocí. Lpř.
J. — z čeho: dům z kamene. — Pozn.
Staví-li dům na Ostrav. ze dřeva, říkají:
postaviti chalupu. Tč.

Zbudovice, dle Budějovice, Zbudowitz,
ves v Čáslavsku. Vz Tk.III. 50., Blk. Kfsk.
689., 1050.

Zbudovský, ého, m., osob. jm. Z. Martin.
Vz Blk. Kfsk. 1220., 1232.

Zbudu, vz Zbýti.

Zbúdzati, vz Zbuditi. Na Slov. Bern.

Zbudzovati, vz Zbuzovati. Na Slov.
Bern.

Zbůh, zbůhdarma, zbůh darma, na Mor.
zbohdarma = darmo, bez užitku, umsonst,
vergebens, fruchtlos. Zbůhdarma někam jíti.
Us. Aristides z darrna z boha vypovědění
z obce na 10 let podniknouti rnusil. Smrž.
Ev. Když učeného učíš, zbůhdarma ho ka-
zíš. Č. M. 218. Zbůhdarma sirotek = ne-
manželské dítě. Us. Šml. Zarmoucen, že
se tolký čas kus cesty z. přešel a k tomu
ještě peníze utratil. Kld. II. 105.

Zbůhdarma, vz Zbůh.

Zbuch, a, m., Zwug, ves u Stoda. PL.,
Arch. IV. 35., 175.

Zbuchati = pověsť si vymysliti, ein Ge-
rede ersinnen. — co na koho. Na Ostrav.
Tč.

Zbuchcovati = stlouci, abpuffen. — koho.
Ros.

Zbuchnouti, chnul a chl, utí = spad-
nouti, herabfallen. — odkud: se stromu.
Us. Dšk.

Zbůj, e, m. = podšrámaný, k zbíjení při-
pravený porubný předek, der Strecken-
spiegel. Na Ostrav.,: zbíjání. Hř. — Z. =
zbojník. Mor. Tč., Škd.

Zbujač, i, f., das Räubervolk, Gesindel.
Na Ostrav. Tč.

Zbůjce, e, m. = zbojník. Kká. Td. 271.,
Kká. K sl. j. 165., Sš. Sk. 250.

Zbujeti, el, ení; zbujněti, ěl, ění =
bujnosti nabyti, an Stärke, Muth, Wuchs,
Uibermuth gewinnen. — abs. Koňové zbuj-
něli. Us. V čas prskání kozlovi obroku při-

dati, aby zbujel. Ja. Jelen zbujel (= žene
se na psa nebo lovce). Šp. Nehody jdou na
člověka, aby nezbujněl. Us. Dch. Zbujelo
jest srdce. BO.— čím: přílišností pokrmu.
Boč. — kde. A v komž jest zbujel oheň,
ten horkého jest přirození. Ms. bib. Jád. —
kdy. Jetel po dešti zbujněl. Us. Tč. — po
čem: po dobrém obroku. Ros. — proč.
Sodoma, to zlé a šeredné miesto, najviec
zbujelo a zhynulo pro velikú sytosť. Št. —
Vz Vzbujeti.

Zbujiti, il, en, ení; zbujniti, il, ěn, ění =
bujným učiniti, muthig, übermuthig machen.

— se = zbujeti. Jelen se z-nil. Us. Dch.

Zbujnati = zbujněti. Na Ostrav. Tč.

Zbujnělý = kdo zbujněl, wer üppig ge-
worden ist. Z. šlechta, Ml., oř. Msn. Or. 66.
Vz Vzbujnělý.

Zbujněti, vz Zbujeti.

Zbůjnice, vz Zbojnice.

Zbůjník, vz Zbojník. Jede forman dolinú,
z. za ním bučinú. Sš. P. 105.

Zbujniti, vz Zbujiti.

Zbujnosť, i, f. = bujnosť. Bern.

Zbujný = bujný. Z. vůle. Osv. V. 640.

Zbujství, n., das Banditen-, Räuberwesen,
Räuberhandwerk. Na Mor. Tč., Dch.

Zbuknouti (čti: zblkn ...)= zblknouti,
zaplápolati. Plamen zbukl. Na mor. Val.
Vck.

Zbulati = sbořiti, einstürzen. — se. Cha-
lupa se zbulala. Na Ostrav., u Místka na
Mor. Tč., Škd. — Vz Zbuliti.

Zbuliti, il, en, ení, zbulovati = zbulati. —
co odkud. Větr zbulil komín se střechy =
svalil, warf nieder. Na Ostrav. Té. — se.
Chalupa se zbulila. Ib. Tč.

Zbuntovati, aufrühren, auflärmen, durch
einen Lärm aufwecken, aufwiegeln. — koho
z čeho: ze spaní. Na Ostrav. Tč.

Zbuoží, n. = zboží. Arch. II. 395.

Zbúr, u, m. = zbouření, die Empörung.
Na Slov. Bern.

Zbúra, y, f. = zbouření, die Rebellion.
Na Slov. P. Tóth. Trenč. M. 66. Z. oproti
Nemcom. Phld. III. 3. 217. Gabriel Bethlen
pozdvihol zástavu z-ry. Sl. let. I. 25.

Zbúrání, n. = sbourání. Slov. Bern.

Zbúranina, y, f. = sbořenina, sbořeniště,
die Ruine. Na Slov. Bern.

Zbúranisko, a, n. = sbořenistě. Na Slov.
Bern.

Zbúraný; -án, a, o = sbouraný. Na
Slov. Bern.

Zbúrati = sbourati. Na Slov. Bern.

Zburcovati = vyburcovati, aufstöbern»
lärmend wecken. — koho. Sych. — z čeho:ze spaní. Jg. Myšlénka z dumy ji z-la. Vrch.,
Kká. Td. 73. — čím: boucháním na vrata.

Zburdachovati = na burdachu vycediti.

— co: obilí. Na Ostrav. Té.
Zburdakati, zburdakovati, vz Zburda-

kovaný.

Zburdakovaný; -án, a, o = na jednou
vymlácený a vyčištěný, svitý. Z. obilí.
U Opavy. Klš.

Zbúření, n. = zbouření. Na Ostrav. a
Slov. Tč., Bern.

Zbúřený; -en, a, o = zbouřený. Na Ostrav.
a Slov. Tč., Bern. Hromy bijú, z-né sú ne-