394

Zbyteček, čku, m. = malý zbytek, klei-
nes Restel. Us. Dch.

Zbytečně = na zbyt, hojné, nad míru,
überflüssig, übermässig. V. — Z. =daremně,
unnütz, unnöthig. Z. čas tráviti, statek utra-
titi, promrhati. V. Dobre hostí vojsko?
Hostí, ale nie zbytočne štedre. Zbr. Lžd.
51. To mi na um prišlo, že ma nemiluješ,
zbytočne sužuješ. Sl. ps. 159. Zbytečně ně-
koho polekati. Osv. I. 177. Tomu rozum ba
i zdraví zármutek odnímá, kdo ho v srdci
za dlúhý čas z. objímá. Na Mor. Tč.

Zbyteční, vz Zbytečný.

Zbytečnice, e, f. = která vše zbytečně
dělá. To si z.! U Rychn. Črk. Vz Násl.

Zbytečník, a, m. = dováděč, dožera. Cf.
Zbytkovati. Slez. Daj sem mojo! nězbytkuj
ty z-ku! Šd. Vz Zbytečnice.

Zbytečniti, il, ěn, ění = zbytečným či-
niti, überflüssig machen. Č.

Zbytečno, vz Zbytečný.

Zbytečnosť, i, f. = nemírnosť, přílišnosť,
die Uibermässigkeit, Uiberflüssigkeit, Un-
nützigkeit, Entbehrlichkeit, das Uibermass.
Všeliké z-sti se vystříhati; přílišná z.; z.
nákladu v stravě a v šatstvu; z. v šatstvu
přetrhnouti. V. U z-sti živi jsou. Jel. Činiti
z-sti. Dch. Z-stmi se zabývati. Kom. V smí-
choch, v žartoch i v mluveňú nemaj z-sti.
Slov. Tč. — Z. = výstupek, daremnosť, pře-
činění, der Muthwille, Excess. Aby čeládka
ku provozování svých z-stí nočního času
vycházeti nemohla. Mus. — Z. = zbytek,
hojnost, der Uiberfluss. V. Země má z. všeho.
Hlas. Nad prostrednosť k z-sti nepozdvihuj
hlavy. Na Slov. Tč. Každá z. bojuje proti
statí čnosti. Na Ostrav. Tč. Veliká z. bojuje
proti statečnosti. Na Ostrav. Tč. Veliká z.
(luxuries) byla u Římanů. Jir. exc. Tento by
rád dal z veliké lásky a žádosti i nemá, a
onen dává z malé žádosti a z veliké z-sti.
Hus II. 268. — Z. = zbytek, co zbývá, der
Rest, Uiberrest. Koření kosatcové vytahuje
vodnaté z-sti skrze stolice. Byl.

Zbytečný (na Slov. zbytočný. Tč., Šd.),
-ční = co zbylo, ostatní, residuus, das übrige.
Ž. wit. Deut. 36. Kde máte z. peníze z trhu?
Us. Bylo jich sbito na 5000 a zbyteční
utekli Martim. — Z. = bezpotřebný, nemírný,
prílišný, übermässig, überflüssig, entbehrlich,
unnöthig, zu viel, zu gross. Mnoho z. řečí
nadělati; Z-nou řečí koho meškati; z. práce;
z. práci podniknouti; z. péče a starosť
o něco; věc daremná a z.; z. pýcha; nic
z-čného nedělati. V. Z. slova. D. Z-čnými
věcmi se zanášeti. Ros. Z. náklad. Kom.
Z-čných věcí nechati. Kom. To je z. věc,
otázka, hádka; Bylo by velmi zbytečno.
Us. Dch. Z. obava, namáhání, okrasa, vý-
loha, výdaj, strach. Us. Žáden nechce měť
z-ných hostí při svém stole. Na Ostrav. Tč.
Zbytočné ju šperky činia špatnou; vyzerá
v tých perlách a vo drahých kameňoch
jako halušky s makom. Zbr. Lžd. 138. To
je tam zbytečný větr (náramný). Slez. Šd.
Z. zdání; Já mám dosti jiných nákladů bez
toho, abych čeládku z-čnou a mně nepo-
třebnou chovati měl. Žer. 323., 348. Počet
vydati musejí z slov z-čných. BR. II. 55.
Lekárstvo z-né není užitečné; Z. rozprávka

v múdrosť sa nezmení; Z. láska dětkám je
prekážka. Na Slov. Tč. Zbytečného křiku
neměj v tvojem zvyku; Láska matky z-čná
není dítkám užitečná; Dary z-čné jsou ne-
užitečné ; Z. hněv rozum pomútí. Mor. Tč.
Co z-čno, nebývá požitečno. Šd., Pk. Z-čné
řeči škodí a mrzutosť plodí. Sd., Sb. uč. Bez
peněz do mesta z-čná cesta. Us. Tč. Hrob
a pohřeb z-čná starosť; V nouzi poznáváme,
i co z-ných potřeb máme. Bž. Stran poře-
kadel vz ještě: Bohatý, Kolo, Patřiti,
Platný, Potřebí, Sytý. — Z. = hojný, mnohý,
reichlich, stark, viel. Jád. Kdyby tracení
tak příliš velmi z-čné bylo. Krab.

Zbytek, tku, zbyteček, čku, m. = co
zbývá, ostatek, der Rest, Uiberrest, das Uiber-
bleibsel. Z. sukna, D., jídla. Aesop. Na všech
rybnících ryby dobré a plodu dostatek, a
každého roku téměř že nemálo zbytku se
štikám a do stok vysýpati musí. Břez. 241.
Z. za jinými, za někým či návratný, der
Hereinrest. Nz. Z. účetní, der Rechnungsrest,
Čsk., z. listů, der Blätterrest, z. popelový,
der Aschenrückstand, petrolejový, der Petro-
leumrückstand, prachu, dluhů, Schuldenrest,
z. přenesený z předešlého účtu, anfänglicher
Rest, hmot, Materialienrest; z. vydaný či na
doplacenou, der Herausrest; zůstalý z., ver-
bleibender Rest. Šp. Zbytky látek, Stoffreste;
z. od jídla. Dch. Něčí tělesné zbytky (mrtvola).
Lpř. J. Je to z., dám vám jej lacino. Us.
Šd. Tak zůstaly z nich pouhé zbytky; Dal
je obstoupiti a až na skrovný z. posekati;
Slabé zbytky vojska; Zbytky toho máme
v tak zvaném slavení.. . Ddk. II. 92., 407.,
III. 170., IV. 277. Jest to jakoby koleda
ostatní, jejížto i z. se býti zdá. Sš. P. 721.
To jsme utratili do několik zbytků (až na
něk. zbytků). Pk. Kdo je od zbytků živ,
netloustne. Němc. Ze z. (= poslední dítě).
Us. Tč. Kdo jest na lidské zbytky živ,
zbohatne-li, bude div. Prov. — Z. v počtech
= rozdíl, licha, der Rest, die Differenz. Jg.,
Sedl. Číslo, jež děleno jsouc číslem a zůstaví
b co zbytek. Nz. Číslo, které při dělení
ostane nemohouc dále děleno býti, slove z,
Šim. 42. — Z. = hojnosť, der Uiberfluss,
die Fülle. V. Z. dříví, vína míti. D. Nevy-
hazujte peněz, nemáte jich zbytkem (im
Uiberfluss). Us. Šd. Nekterí zbytkem (aus
Uiberfluss) milujú pokoj v samotnosti. Na
Slov. Tč. Kdo má z. v jídle, v pití, nemá
vždycky šťastné žití. Mor. Tč. — Z. = ne-
mírnosť, přílišnosť, das Uibermass, das Zu-
viel, die Uiberflüssigkeit. V. Ctnosť v pro-
střední míře stoji: vada (nectnosť) jest tak
v zbytku jak v nedostatku. Kom. Mnozí
nynějšího věku, co k potřebě lidské od
starých jest vymyšleno, k zbytku obracují.
Vš. Jir. 68. Z. všadě je bláznivý, čo mnoho,
to mnoho; Z. v stoloch (= v jídlech) vy-
háňa velké statky z príbytku; Čokolvek je
krem potreby, to už stojí v zbytku; Z. v řeči
nikomu nesvědčí. Na Slov. Tč. Z. škodí,
psotu plodí; Z. v jídle v pití nechti nikdy
míti. Mor. Tč. — Z. = zbytečná věc, über-
flüssige, unnöthige Sache. Ten člověk robí
zbytek. Na Slov. — Z. = tabák, der Tabak.
Šla žena mužovi pro chuť (sůl), pro rozum
Nebo obyčaj (kořalku) a pro zbytek či zvyk