397

Zcejhati = zmalovati, nařezati, durch-
prügeln, durchblauen. — koho. Zcejhám
tě, že tě ani vlastní táta nepozná. V Kunv.
Msk.

Zcejchovati, vz Zcechovati.

Zcela, z cela = cele, ganz, völlig, durch-
aus, ganz und gar, lediglich. Neminul z.
rok. Sych. Něčemu z. se oddati. Je to zcela
hotovo; Učinil z. dobře; Býti z. při sobě.
Us. Dch. Z. případně se o věci pronesl.
Ddk. II. 270. Běží tu o něco zcela jiného.
Us. Město z. vyvrátiti, zničiti. Us. Lpř. Děj.
I. 46. Z. nic po tom není. Us. Šd. Z. a zú-
plna. 1639. Tč.

Zcelelý, ganz o. heil geworden, geheilt.
Z. rána. Zlob.

Zcelený; -en, a, o, vz Zceliti. Z. rána,
verheilte Wunde. Vrch.

Zceleti, ejí, el, ení = celým se státi,
ganz werden; zahojiti se, verheilen, ver-
narben. Rána zcelela. Ráj. — od čeho.
Rána od té masti z-la. Db.

Zcelistvěti, ěl, ění = zceleti, ganz werden.
Us. Tč.

Zcelistvý, dle Šm. chybně m.: zcelivý.

Zceliti, il, en, ení; zcelovati = celým
učiniti, ganz machen. Kká., V. — Z. =
zhojiti, heilen. Pulk. — co: ránu. Dch. —
Z., verschneiden. — co s čím. Kyselé víno
s mdlým, lehké s těžkým, vonné s bez-
vonným, bezbarevné s barevným zcelovati
(= míchati v jedno). Šk.

Zcelivý = zcelující, heilend. Z. masť. Ras.

Zcelnění, n., die Verzollung. Us.

Zcelniti, il, ěn, ění = clo z něčeho pla-
titi, verzollen. — co. Kn. rož. 143.

Zcendžati = zazníti, zacinkati, ertönen.

— abs. Zrazu pesťou na stôl udre, len tak
poháriky zcendžaly. Slov. — odkud. Keď
zvona hlasy z väže zcendžaly. Sldk. 245.

Zcengati = zazvoniti, zacinkati, zcen-
džati. Zcengali a národ padá na kolena. Na
Slov. Btt. Sp. 86.

Zcenitelný, Werth-. Z. papíry, Werth-
papiere, .). tr., listina. Šp.

Zceniti, il, ěn, ění, zceňovati, taxiren,
abschätzen, verwerthen. — co. Umí vše z.
Us. Dch. — jak: draho. Us. Tč. — čím.
Vše, co jednají, penězi zceněno jest. Chč.
449.

Zcentralisovati, centralisiren. — co:
vládu říše. Pal. Děj. IV. 2. 51.

Zcepenati = zcepeněti.

Zcepenělosť, i, f, die Verrecktheit. Jg.

Zcepenělý, verreckt. D.

Zcepeněti, ěl, ění; zcepenati = cepeněje
umříti, ztuhnouti, steif o. starr werden, er-
starren, sterben, daraufgehen; zdechnouti,
scípnouti, krepiren, verrecken. —abs. Bodejž
zcepeněl! Us. Z-li všicci. Ž. wit. Moys 15.

— komu. Ať mu ruka z-ní! Dch. — jak:
v krutých bolestech. Kom. Bídně z. V.
Z-níš jako pes. Us. Šd. — od čeho: od
rány. V. — proč: hořem. Kram. Strachy
z-li. Pal. Děj. III. 1. 395. — komu proč.
Pro špatný poklid zcepení (zdechne) mu
dobytek. Sych. — kde. Bodej tam z-něl,
kde je! Mt. S.

Zcepovati = cepy sbíti, stlouci, abdre-
schen, zerschlagen. — koho. Ros.

Zcestí, n. = nepravá cesta, der Irr-, Ab-
weg, Umschweif. Zlob. Tajné z. slunka. Hdk.
L. kv. 81. Vz Scestí.

Zcestnosť, i, f. = scestnosť. Kos. Ol. I.
187., Arch. IV. 383. Vz Scestnosť.

Zcestný = scestný, z cesty vyšlý. Vz
Scestný.

Zcestovati, durchwandern. — co: svět.
Us. Tč. — co proč. Umienil si lev z. ríšu
svoju pre skušenosť. Na Slov. Zbr. Báj. 35.

Zcezení, n., das Abseihen. Z. mladinky.
Zpr. arch. VIII. 67.

Zcezenina, y, f. = scezenina. Rostl.

Zcezený, vz Scediti.

Zcezovací, Seig-. Z. káď, Seigbottich, m.

Zcicati = vycucati, aussaugen. — co:
koštial. Dbš. Sl. pov. I. 483.

Zcíditi, il, ěn, ění, ausreinigen. — co.
Zciedí je jako zlato. BO. Bráníš, aby knih
múchy nezcídily, aby jich neoblily. Hus I.
81.

Zcikáněti, ěl, ění, zum Zigeuner werden.
Us.

Zcikániti (zcigániti), il, ěn, ění, erdichten,
erlügen. — co. Mor. Tč.

Zcíliti, il, en, ení, zcilovati, erzielen,
aufs Korn nehmen oder bekommen. — co:
zvěř. Ros., Mor. Tč.

Zcipánky, pl., m. = zcípání, das Kre-
piren. Již je na z-kách = již je po něm
veta. Us.

Zcípati, vz Scípnouti.

Zcíplina atd., vz Scíplina.

Zcíploň, ě, m. = kdo pořád scípá, stůně,
der Krepirer. Ten s. pořád scípá a nescípne.
Mor. Šd.

Zcíplý = scíplý.

Zcípnouti = scípnouti.

Zcítiti, il, ěn, ění, wahrnehmen, fühlen.
— co. Us. Tč.

Zcitlivělosť, i, f. = sentimentalnosť, die
Sentimentalität. Nz.

Zcitlivělý = přecitný, sentimentalní, sen-
timental. Ssk.

Zcitlivěti, ěl, ění = citlivým se státi,
empfindlich, empfindsam werden. Krok. II.
417.

Zcivilisovati, civilisiren. — koho. Km.
1884.

Zcizení, n. = odcizení, prodání, die Ver-
äusserung. J. tr.

Zcizený; -en, a, o, entfremdet, veräussert.
Z. statky vrátiti. Ddk. II. 456.

Zcizeti, el, ení = cizím se státi, fremd
werden. Ros.

Zciziti, il, en, ení = cizím učiniti, fremd
machen, entfremden; veräussern. — koho.
Ros. — se. Kos. — Z. = ukrásti. — co:
dobytek, Berg., statek. Rk. — co odkud:
od sebe (prodati). J. tr.

Zcizoložení, n., vz Zcizoložiti.

Zcizoložený; -en, a, o, vz Zcizoložiti,
Zcizoložilý.

Zcizoložilý = kdo zcizoložil, ehebrüchig.
V. — Z. = zcizoložený, zparkantilý, ver-
fälscht. Eus.

Zcizoložiti, vz Scizoložiti.

Zcizozemčiti, il, en, ení, fremdländisch
machen. — koho. By nás mohli z. Kká.
Td. 159.