Předchozí (396)  Strana:397  Další (398) |
|
|||
397
|
|||
|
|||
Zcejhati = zmalovati, nařezati, durch-
prügeln, durchblauen. — koho. Zcejhám tě, že tě ani vlastní táta nepozná. V Kunv. Msk. Zcejchovati, vz Zcechovati.
Zcela, z cela = cele, ganz, völlig, durch-
aus, ganz und gar, lediglich. Neminul z. rok. Sych. Něčemu z. se oddati. Je to zcela hotovo; Učinil z. dobře; Býti z. při sobě. Us. Dch. Z. případně se o věci pronesl. Ddk. II. 270. Běží tu o něco zcela jiného. Us. Město z. vyvrátiti, zničiti. Us. Lpř. Děj. I. 46. Z. nic po tom není. Us. Šd. Z. a zú- plna. 1639. Tč. Zcelelý, ganz o. heil geworden, geheilt.
Z. rána. Zlob. Zcelený; -en, a, o, vz Zceliti. Z. rána,
verheilte Wunde. Vrch. Zceleti, ejí, el, ení = celým se státi,
ganz werden; zahojiti se, verheilen, ver- narben. Rána zcelela. Ráj. — od čeho. Rána od té masti z-la. Db. Zcelistvěti, ěl, ění = zceleti, ganz werden.
Us. Tč. Zcelistvý, dle Šm. chybně m.: zcelivý.
Zceliti, il, en, ení; zcelovati = celým
učiniti, ganz machen. Kká., V. — Z. = zhojiti, heilen. Pulk. — co: ránu. Dch. — Z., verschneiden. — co s čím. Kyselé víno s mdlým, lehké s těžkým, vonné s bez- vonným, bezbarevné s barevným zcelovati (= míchati v jedno). Šk. Zcelivý = zcelující, heilend. Z. masť. Ras.
Zcelnění, n., die Verzollung. Us.
Zcelniti, il, ěn, ění = clo z něčeho pla-
titi, verzollen. — co. Kn. rož. 143. Zcendžati = zazníti, zacinkati, ertönen.
— abs. Zrazu pesťou na stôl udre, len tak
poháriky zcendžaly. Slov. — odkud. Keď zvona hlasy z väže zcendžaly. Sldk. 245. Zcengati = zazvoniti, zacinkati, zcen-
džati. Zcengali a národ padá na kolena. Na Slov. Btt. Sp. 86. Zcenitelný, Werth-. Z. papíry, Werth-
papiere, .). tr., listina. Šp. Zceniti, il, ěn, ění, zceňovati, taxiren,
abschätzen, verwerthen. — co. Umí vše z. Us. Dch. — jak: draho. Us. Tč. — čím. Vše, co jednají, penězi zceněno jest. Chč. 449. Zcentralisovati, centralisiren. — co:
vládu říše. Pal. Děj. IV. 2. 51. Zcepenati = zcepeněti.
Zcepenělosť, i, f, die Verrecktheit. Jg.
Zcepenělý, verreckt. D.
Zcepeněti, ěl, ění; zcepenati = cepeněje
umříti, ztuhnouti, steif o. starr werden, er- starren, sterben, daraufgehen; zdechnouti, scípnouti, krepiren, verrecken. —abs. Bodejž zcepeněl! Us. Z-li všicci. Ž. wit. Moys 15. — komu. Ať mu ruka z-ní! Dch. — jak:
v krutých bolestech. Kom. Bídně z. V. Z-níš jako pes. Us. Šd. — od čeho: od rány. V. — proč: hořem. Kram. Strachy z-li. Pal. Děj. III. 1. 395. — komu proč. Pro špatný poklid zcepení (zdechne) mu dobytek. Sych. — kde. Bodej tam z-něl, kde je! Mt. S. Zcepovati = cepy sbíti, stlouci, abdre-
schen, zerschlagen. — koho. Ros. |
Zcestí, n. = nepravá cesta, der Irr-, Ab-
weg, Umschweif. Zlob. Tajné z. slunka. Hdk. L. kv. 81. Vz Scestí. Zcestnosť, i, f. = scestnosť. Kos. Ol. I.
187., Arch. IV. 383. Vz Scestnosť. Zcestný = scestný, z cesty vyšlý. Vz
Scestný. Zcestovati, durchwandern. — co: svět.
Us. Tč. — co proč. Umienil si lev z. ríšu svoju pre skušenosť. Na Slov. Zbr. Báj. 35. Zcezení, n., das Abseihen. Z. mladinky.
Zpr. arch. VIII. 67. Zcezenina, y, f. = scezenina. Rostl.
Zcezený, vz Scediti.
Zcezovací, Seig-. Z. káď, Seigbottich, m.
Zcicati = vycucati, aussaugen. — co:
koštial. Dbš. Sl. pov. I. 483. Zcíditi, il, ěn, ění, ausreinigen. — co.
Zciedí je jako zlato. BO. Bráníš, aby knih múchy nezcídily, aby jich neoblily. Hus I. 81. Zcikáněti, ěl, ění, zum Zigeuner werden.
Us. Zcikániti (zcigániti), il, ěn, ění, erdichten,
erlügen. — co. Mor. Tč. Zcíliti, il, en, ení, zcilovati, erzielen,
aufs Korn nehmen oder bekommen. — co: zvěř. Ros., Mor. Tč. Zcipánky, pl., m. = zcípání, das Kre-
piren. Již je na z-kách = již je po něm veta. Us. Zcípati, vz Scípnouti.
Zcíplina atd., vz Scíplina.
Zcíploň, ě, m. = kdo pořád scípá, stůně,
der Krepirer. Ten s. pořád scípá a nescípne. Mor. Šd. Zcíplý = scíplý.
Zcípnouti = scípnouti.
Zcítiti, il, ěn, ění, wahrnehmen, fühlen.
— co. Us. Tč. Zcitlivělosť, i, f. = sentimentalnosť, die
Sentimentalität. Nz. Zcitlivělý = přecitný, sentimentalní, sen-
timental. Ssk. Zcitlivěti, ěl, ění = citlivým se státi,
empfindlich, empfindsam werden. Krok. II. 417. Zcivilisovati, civilisiren. — koho. Km.
1884. Zcizení, n. = odcizení, prodání, die Ver-
äusserung. J. tr. Zcizený; -en, a, o, entfremdet, veräussert.
Z. statky vrátiti. Ddk. II. 456. Zcizeti, el, ení = cizím se státi, fremd
werden. Ros. Zciziti, il, en, ení = cizím učiniti, fremd
machen, entfremden; veräussern. — koho. Ros. — se. Kos. — Z. = ukrásti. — co: dobytek, Berg., statek. Rk. — co odkud: od sebe (prodati). J. tr. Zcizoložení, n., vz Zcizoložiti.
Zcizoložený; -en, a, o, vz Zcizoložiti,
Zcizoložilý. Zcizoložilý = kdo zcizoložil, ehebrüchig.
V. — Z. = zcizoložený, zparkantilý, ver- fälscht. Eus. Zcizoložiti, vz Scizoložiti.
Zcizozemčiti, il, en, ení, fremdländisch
machen. — koho. By nás mohli z. Kká. Td. 159. |
||
|
|||
Předchozí (396)  Strana:397  Další (398) |