399

Zčervenalý, roth geworden, erröthet.
Ros., Rst. 523. Z. papír, Mj. 25., líčko. Čjk.
43. — čím: vášní. Hlk. S. I. 82.

Zčervenati, zčervenávati = červeným se
státi, roth werden. Ros. —jak: jako rak,
jako růže. Us., Er. Sl. čít. 13. Ružou (= jako
růže) z-nal mi siný ret. Phld. IV. 168. Bílý
sem na můj první zjev, zelenám se jako
listí a když z-nám jako krev, můžete mne,
dítky, jísti (jablko, jahoda). Slez. Šd. —
proč: studem. Us. Sestry zlostí z-ly jako
pivoňky. Němc. I. 76. Nos z-nal mu zlostí.
Hrt8. Až jsem za chvilku z nadělení toho
zčervenal jako vařený rak. Km. 1884. Dievka
moja drahá, čože sa ti stalo, dáko sa ti
pravé líčko z-lo? Čjk. 43.

Zčervenávati, vz Zčervenati.

Zčerveněti, ěl, ění = zčervenati.

Zčerveniti, il, ěn, ění; zčerveňovati, ro-
then. — co čím. Purpurem svým slunce
zčerveňuje skaliny. Č. — se kdy. Podla
starej skušenosti dobré je znamení, jestli sa
tvár zčerveňuje po zlém učinění. Na Slov.
Tč.

Zčerveňovati, vz Zčerveniti.

Zčervivělosť, i, f., die Wurmstichigkeit.
Jg. Slov.

Zčervivělý, wurmig. V. Z-lý strom,
chléb. Ler. Dřevo z. Ros.

Zčervivěti, ěl, ění, wurmig, wurmstichig
werden. V. Ovoce zčervivělo. Sych. Prší-li
na sv. Marketu, ořechy lískové z-vějí. Us.
Tč.— čím. Čtvrté ovoce jest smilstvie,
jímž sú (prelati) velmě z-věli. Hus II. 294.

Zčervotočivěti, vz Zčervotočněti.

Zčervotočněti, zčervotočivěti, ěl,ění,wurm-
stichig werden. — kde. Dříví v povětří
zčervotoční. Rostl.

Zčesati, vz Sčesati.

Zčestí, n. = štěstí, zastr. Hus II. 28.,
241.

Zčeštění, n., die Uibersetzung ins Böh-
mische. Z. spisu nějakého. Mus. 1880. 170.,
293.

Zčeštilý, bohemisirt. Z. Němec.

Zčeštiti, il, ěn, ění; zčešťovati, böhmisch
machen, bohemisiren. — co: knihu (do če-
štiny přeložiti), ins Böhmische übersetzen.
Us., Mus. — koho, se (sich) bohemisiren.
Us. — co odkud. Zčešti z chorvatštiny
báseň. Šb. Lit. 268.

Zčiastky = z částky, theils. Na Slov.
Ssk.

Zčičíkati = utišiti. Na Slov. Phld. IV.
16.

Zčičrati = zčechrati? — co kdy. Všechna
postlánie jeho zčičrals v nemoci jeho. Ž.
kap. 40. 4. (Č.).

Zčiernelý = zčernělý, začazený. Z. stiena.
Na Slov. Lipa II. 362.

Z čila = čile. Bž. 216.

Zčiněný; -ěn, a, o = učiněný. Z. stany
(rozbité, fixa tentoria). Bj.

Zčiniti, il, ěn, ění, zčiňovati = učiniti,
zhotoviti, machen, errichten. — koho. Při-
ved je k křesťanskej vieře, zčinil je božie
rytieře. Výb. II. 7. — co z čeho. Ale teď
holoty z sebe zčiniechu. Dal.

Zčiprněti, ěl, ění = čiprným se státi,
behend, frisch werden. Sá.

Zčířeti, el, ení, lauter werden? Presl.
Čch. 268.

Zčísnouti se = dolů se smeknouti, ab-
gleiten, sich losreissen. Větvička na plaňce
přivázaná se zčísla. Us. Dch.

Zčista, z čista, rein. Vz Čistý. Z čista
dobra = z dobré vůle, von freien Stücken.
D. — Z čista jasna (z čistého, jasného
nebe) uhodilo, vom heiteren Himmel. Us.
Z čista jasna mluviti (bez přípravy). —
Z čista nahý = zcela nahý, blank und
bloss. D., Jg. Vz Málo, Bž. 127.

Zčísti, vz Čísti; zčítati, vz Sčísti.

Zčistidlo, a, n., das Reinigungsmittel.
St. skl. II. 266.

Zčistiti, il, štěn, ění, zčisťovati, rein ma-
chen, reinigen, abklären. — co čím. Z. vodu
cezením, Mj. 32., srdce věrú. ZN. — se.
Z. se střele = chybiti se. U Řenčova. Kráva
se zčistila (vyvrhla lůžko). Us. Rjšk. — se
kde. Voda se v nádržce zčistila. Us. — od
čeho. A svět obač se nezčistil ote všie
tmy nočnie. Alx. BM. 2. 26. (HP. 81.).

Zčištění, n., die Reinigung, Abklärung.
Šp. Z. sirobu. Zpr. arch. VIII. 88.

Zčištěný; -ěn, a, o, gereinigt, abgeklärt.
— čím. Cornelius centurio, ještě pohan,
darem ducha svatého zčištěn jest. Hus I. 183.

Zčítání, n., die Herzählung. Opt.

Zčítatel, sčitatel, e, m., numerator. Kram.
exc.

Zčítati, vz Zčísti.

Zčlánkovati, gliedern. Šm.

Zčľapotati = zašplíchati, zastříkati, zu
spritzen anfangen. Rybka zčľapotala zase
a zanorila se pod vodu. Na Slov. Dbš. Sl.
pov. I. 77. (80.).

Zčlenění, n., die Verknüpfung, das Ge-
triebe. Šim. 148.

Zčleniti, il, ěn, ění, zčleňovati, verknüpfen,
anreihen. — co.

Zčlověčení, n., die Anthropomorphie,
Menschwerdung. Nz.

Zčlověčený; -en, a, o, anthropomorphi-
sirt. Vz Zčlověčilý.

Zčlověčilý, menschgeworden, humanus.
Vz Zčlověčený. BO.

Zčlověčiti, il, en, ení, zčlověčovati, an-
thropomorphisiren, zum Mensch machen.
Nz., Ml.

Zčlověčování, n., der Anthropomorphis-
mus, die Gottvermenschlichung. Nz.

Zčlověčovatelství, n. = zčlověčování.
Nz.

Zčlověčovati, vz Zčlověčiti.

Zčrnati = zčernati. Vz toto. Viděl jsem,
ano slunce zčrnalo jako měch žieněný. Pass.
12.

Zčrnělý, vz Zčrněti. — čím: teskností.
Modl. 17. a.

Zčrněti = zčerněti. — kde. Zčrněla jest
tvář jejich na uhlé. BO.

Zčrveněti = zčerveněti. — co čím. Zčr-
venie líčidlem barvu jeho. Hus I. 70.

Zčrvočený, wurmstichig. Slov. Ssk.

Zčtveračelý, zčtveračilý, ausgelasssen,
lustig. Z. mlynář. Puch.

Zčtveračeti, en, ení = čtverákem se státi.

Zčtvercovaný; -án, a, o. Z. poměr, vzdá-
lenost. Jdč. II. 57., IV. 56.