400

Zčtvercovati, aufs Quadrat erheben

Zčtverhraniti, il,ěn,ění, abvieren. Puchm.

Zčudený, finnisatus. I Maďar v istom
ohläde jen len z. Staroslovák. Hdž. Vet. 180.

Zčurchati, abzausen. — koho. Na Ostrav.
Tč.

Zčuť = zčouti. — co. Zčula koza kameň.
Pořek. Mt. S. I. 99.

Zd nemění u sloves třetí třídy v příčestí
trpném d v z: hyzditi, hyzděn, vz D. — Zd
změkčuje se následující měkkou hláskou
(následujícím j) v iď: jezditi — vyjížděti
(vyjízdjeti), Gb., hvízdám — hviždi, hyzditi
— ohyžďovati. Vz Žď z zd, Ct.

Zd', ze zź: rozzev — rozděv. Gb. Vz Li-
sty filol. IV. 305. a násl.

1. Zda, zdaž, zdali, zdaliž, zdaliť,
spojka tázací. V otázkách přímých = což,
ob, denn. Zdaž si neslýchal? Br. Zdaž to
napravíme? Kom. Zdali pléva zrno potlačí?
Prov. David král zdaž jest pokuty ušel?
Lom. Zdaliž nevíš, že ... V. Zdali všichni
jsou proroci? D. A zda to nevieš? Tkadl.
Zda sme zapomněli sukně jeho? Výb. II.
31. Zdali sem kdy zapřel chudým, co sú
ote mne chtěli?; A zdali jsem já Bóh? Bj.
I zdali tací jsú praví lidé? Jistě nic? Zda
mieníš, že . . .; I zdali dobrota má tobě
jest příčina zlosti?; A zda jim tak to po-
mine? Hus I. 300., II. 69., III. 139. Zdali
nemá Boha lid israhelský, žes poslal, aby
se ptali zdravie tvého na bohu pohanském?
Št. kn. š. 10. Zda by oni svolili k sjezdu ?
Pal. Děj. IV. 1. 98. — S následujícím: aneb,
čili. Zdali co dobrého činili, čili co zlého
páchali. Berg. Zdali zarmoucení aneb úzkosť?
nebo protivenství? Zdali hlad čili nahota?
A co jest podobnějšího k zlému, zdali to,
že jest komár chtěl kůň snísti, čili to, že
sto vlků škubali jednu hus? Bart. 74. Cf.
Nevíte, kdy přijde pán, večer-li, či o půl-
noci? V. — V nepřímých otázkách, ob. Zda-
liž kníže Vladislav k sněmu tomu se dosta-
vil, něm zjištěno. Ddk. II. 419. A to sám
Bůh ví, zda pražský panenky spatříme víc.
Čes. mor. ps. Co ty, dívča, sa ohlédáš, zdali
ty tam někoho máš? Sš. P. 190. Protož
pomni a poznaj se v duši, zda's ho kdy
rozhněvala a pokoř se a pros milosti u něho.
Hus III. 107. Podívej se, zdali již vstali? —
Zdoby, zdaliby, zdaližby. Šťárají na všecky
strany, zdaby něco více vypátrati mohli. V.
Povinnosť jest i žalostiti, zdaby i tím lid-
ských srdcí tvrdosť obměkčena býti mohla.
Br. Tu jsme jeho tázali, zdaby ještě komu
co dlužen byl. NB. Té. 195. — Vz Věta
tázací. — Zdali m. že po slovesech bázně,
strachu, vz Věta podstatná. — Zda = jestli,
když, wenn, quando. Také k tomu času vy-
nalož, sda ho jmáš, aby .... Hugo. Rady
požívaj, zda najdeš. Tkadl. — Asa jedné
věci nauč se v měsíci a druhé v druhém a
tak zdali (= snad? přece?) se někdy všemu
i naučíš. Št. — Zda = as, etwa, ungefähr.
A on mezi tiem umřel, zda léta čtyři. NB.
Tč. 168. — Cf. Vzdaliž.

2. Zda, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.
Zďábliti, il, en, ení — ďáblem učiniti,

verteufeln. — se. Bech. (Č.). Kto neuverí,
ten zneľudí, zdiablí sa. Hdž. Ds. 25.

Zdaboř, e, m., ves u Příbrami.

Zdačkati = zmačkati, zerquetschen. —
koho. Zasutý dům lid zdačkal. Pam. kut.

Zdadí, vz Zdíti.

Zdaj, e, m. = zdání. Mor. Šd.

Zdající se, scheinend. Us. Dch.

Zdajně = zdánlivě, scheinbar. Na Ostrav.
a Slov. Tč., Ht.

Zdajný, scheinbar. Z. věc, wahrschein-
lich. Na Ostrav. Tč.

Zdakadial = odněkud. Na Slov. Phld.
IV. 337.

Zdála = zdaleka, von fern her, von wei-
tem. Z. koho znáti, s kým mluviti. Na
Ostrav. Tč. Napred sic mírné pravicou
strely z. vypúšťá. Hol. 98.

Zdálava, y, f. = veliká vzdálenosť, grosse
Entfernung. Us. na Mor., Brt. Cf. Zdáleba.

Zdáleba, y, f. = zdálava, die Entfernung.
Na Mor. Bkř.

Zdálečí, vz Pozdálečí.

Z daleka = zdála, na Slov. zdaleka.
Jeho vědomosti nejsou z., sind nicht weit
her. Dch. Zdaleka? von fern her? Přichá-
zím z.: Mluviť s kým o něčem ze zdaleka,
po zdaleku, auf etwas anspielen. Na Ostrav.
Tč. Zďaleka ja poznám mojého frajera. Sl.
ps. 52. Z. někoho spatřiti, pozdraviti, na
někoho volati. Us. Pdl. Šuhaj z. na niu sa
obzerá; Ja len tak z. musím na teba ces
plôtok hľadieť. Čjk. 50., 57. Stáli sú z. Hus
II. 339. Hrozí myš kočce, ale zdaleka. Us.
Šd. — Vz Daleko.

Zdálení, n. = vzdálení.

Zdálený = vzdálený. Polovniček zeleny
je, že můj mily zdaleny je. Sš. P. 553. Ten
bol ešte 13—14 hodin v-ný. Č. Čt. I. 105.

Zdalí, vz Zda.

Zdálí, n. = dalekosť od věci k věci, die
Weite, Distanz. V. — Z , adv. = vzdálí,
fern, weit. V jedné míli zdálí. V. Jest z.
šest mil od Prahy. Ros. Obě jsou od sebe
jen as hodinu z. Ddk. III. 124. Aby mýto
v polu míli z. brali a jeho hájili. List hrad.
z r. 1503. Tč. Vz Zdélí.

Zdalič, e, m., der Entferner. Zlob.

Zdalička, y, f., die Entfernerin. Zlob.

Zdalinec, nce, m., artigeta, zastr. Rozk.
79.

Zdáliti, zdal, zdále (íc), il, en, ení; zda-
lovati = vzdáliti, entfernen. — se odkud:
od světských věcí. Zák. sv. Ben. Avšak sě
ještě zdalují od nich. Arch. III. 12. — se
čeho. Mus., Reg. zdr. Ale chtěl-liby po-
moci od krále a král se toho zdaluje. Arch.
II. 429. Těch skutkuov se zdalovati. Anth.
Jir. II. 58. — se před kým. Co sa ty že-
nichu před námi zdaluješ, že ty tej ženičky
od nás nekupuješ? Sš. P. 445.— Vz Vzdá-
liti.

Zda-liž, vz Zda.

Zdálka, y, f. = délka, die Länge. Zlob.

Zdálnosť, i, f. = vzdálenosť, die Ferne. Jg.

Zdálný = vzdálený, fern. Č.

Zdalovati, vz Zdáliti.

Zdalovač, e, m. = zdalič. Jg. Slov.

Z ďalša = z dálky, z daleka. Od Važca
vyzerá Kriváň kolmo a tratí svoju krásnu
podobu, ktorú má z ďalša. Zátur. Háj. I. 6.



	400

	Zčtvercovati, aufs Quadrat erheben Zčtverhraniti, il,ěn,ění, abvieren. Puchm. Zčudený, finnisatus. I Maďar v istom ohläde jen len z. Staroslovák. Hdž. Vet. 180. Zčurchati, abzausen. — koho. Na Ostrav. Tč. Zčuť = zčouti. — co. Zčula koza kameň. Pořek. Mt. S. I. 99. Zd nemění u sloves třetí třídy v příčestí trpném d v z: hyzditi, hyzděn, vz D. — Zd změkčuje se následující měkkou hláskou (následujícím j) v iď: jezditi — vyjížděti (vyjízdjeti), Gb., hvízdám — hviždi, hyzditi — ohyžďovati. Vz Žď z zd, Ct. Zd', ze zź: rozzev — rozděv. Gb. Vz Li- sty filol. IV. 305. a násl. 1. Zda, zdaž, zdali, zdaliž, zdaliť, spojka tázací. V otázkách přímých = což, ob, denn. Zdaž si neslýchal? Br. Zdaž to napravíme? Kom. Zdali pléva zrno potlačí? Prov. David král zdaž jest pokuty ušel? Lom. Zdaliž nevíš, že ... V. Zdali všichni jsou proroci? D. A zda to nevieš? Tkadl. Zda sme zapomněli sukně jeho? Výb. II. 31. Zdali sem kdy zapřel chudým, co sú ote mne chtěli?; A zdali jsem já Bóh? Bj. I zdali tací jsú praví lidé? Jistě nic? Zda mieníš, že . . .; I zdali dobrota má tobě jest příčina zlosti?; A zda jim tak to po- mine? Hus I. 300., II. 69., III. 139. Zdali nemá Boha lid israhelský, žes poslal, aby se ptali zdravie tvého na bohu pohanském? Št. kn. š. 10. Zda by oni svolili k sjezdu ? Pal. Děj. IV. 1. 98. — S následujícím: aneb, čili. Zdali co dobrého činili, čili co zlého páchali. Berg. Zdali zarmoucení aneb úzkosť? nebo protivenství? Zdali hlad čili nahota? A co jest podobnějšího k zlému, zdali to, že jest komár chtěl kůň snísti, čili to, že sto vlků škubali jednu hus? Bart. 74. Cf. Nevíte, kdy přijde pán, večer-li, či o půl- noci? V. — V nepřímých otázkách, ob. Zda- liž kníže Vladislav k sněmu tomu se dosta- vil, něm zjištěno. Ddk. II. 419. A to sám Bůh ví, zda pražský panenky spatříme víc. Čes. mor. ps. Co ty, dívča, sa ohlédáš, zdali ty tam někoho máš? Sš. P. 190. Protož pomni a poznaj se v duši, zda's ho kdy rozhněvala a pokoř se a pros milosti u něho. Hus III. 107. Podívej se, zdali již vstali? — Zdoby, zdaliby, zdaližby. Šťárají na všecky strany, zdaby něco více vypátrati mohli. V. Povinnosť jest i žalostiti, zdaby i tím lid- ských srdcí tvrdosť obměkčena býti mohla. Br. Tu jsme jeho tázali, zdaby ještě komu co dlužen byl. NB. Té. 195. — Vz Věta tázací. — Zdali m. že po slovesech bázně, strachu, vz Věta podstatná. — Zda = jestli, když, wenn, quando. Také k tomu času vy- nalož, sda ho jmáš, aby .... Hugo. Rady požívaj, zda najdeš. Tkadl. — Asa jedné věci nauč se v měsíci a druhé v druhém a tak zdali (= snad? přece?) se někdy všemu i naučíš. Št. — Zda = as, etwa, ungefähr. A on mezi tiem umřel, zda léta čtyři. NB. Tč. 168. — Cf. Vzdaliž. 2. Zda, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128. Zďábliti, il, en, ení — ďáblem učiniti, verteufeln. — se. Bech. (Č.). Kto neuverí, ten zneľudí, zdiablí sa. Hdž. Ds. 25.	Zdaboř, e, m., ves u Příbrami. Zdačkati = zmačkati, zerquetschen. — koho. Zasutý dům lid zdačkal. Pam. kut. Zdadí, vz Zdíti. Zdaj, e, m. = zdání. Mor. Šd. Zdající se, scheinend. Us. Dch. Zdajně = zdánlivě, scheinbar. Na Ostrav. a Slov. Tč., Ht. Zdajný, scheinbar. Z. věc, wahrschein- lich. Na Ostrav. Tč. Zdakadial = odněkud. Na Slov. Phld. IV. 337. Zdála = zdaleka, von fern her, von wei- tem. Z. koho znáti, s kým mluviti. Na Ostrav. Tč. Napred sic mírné pravicou strely z. vypúšťá. Hol. 98. Zdálava, y, f. = veliká vzdálenosť, grosse Entfernung. Us. na Mor., Brt. Cf. Zdáleba. Zdáleba, y, f. = zdálava, die Entfernung. Na Mor. Bkř. Zdálečí, vz Pozdálečí. Z daleka = zdála, na Slov. zdaleka. Jeho vědomosti nejsou z., sind nicht weit her. Dch. Zdaleka? von fern her? Přichá- zím z.: Mluviť s kým o něčem ze zdaleka, po zdaleku, auf etwas anspielen. Na Ostrav. Tč. Zďaleka ja poznám mojého frajera. Sl. ps. 52. Z. někoho spatřiti, pozdraviti, na někoho volati. Us. Pdl. Šuhaj z. na niu sa obzerá; Ja len tak z. musím na teba ces plôtok hľadieť. Čjk. 50., 57. Stáli sú z. Hus II. 339. Hrozí myš kočce, ale zdaleka. Us. Šd. — Vz Daleko. Zdálení, n. = vzdálení. Zdálený = vzdálený. Polovniček zeleny je, že můj mily zdaleny je. Sš. P. 553. Ten bol ešte 13—14 hodin v-ný. Č. Čt. I. 105. Zdalí, vz Zda. Zdálí, n. = dalekosť od věci k věci, die Weite, Distanz. V. — Z , adv. = vzdálí, fern, weit. V jedné míli zdálí. V. Jest z. šest mil od Prahy. Ros. Obě jsou od sebe jen as hodinu z. Ddk. III. 124. Aby mýto v polu míli z. brali a jeho hájili. List hrad. z r. 1503. Tč. Vz Zdélí. Zdalič, e, m., der Entferner. Zlob. Zdalička, y, f., die Entfernerin. Zlob. Zdalinec, nce, m., artigeta, zastr. Rozk. 79. Zdáliti, zdal, zdále (íc), il, en, ení; zda- lovati = vzdáliti, entfernen. — se odkud: od světských věcí. Zák. sv. Ben. Avšak sě ještě zdalují od nich. Arch. III. 12. — se čeho. Mus., Reg. zdr. Ale chtěl-liby po- moci od krále a král se toho zdaluje. Arch. II. 429. Těch skutkuov se zdalovati. Anth. Jir. II. 58. — se před kým. Co sa ty že- nichu před námi zdaluješ, že ty tej ženičky od nás nekupuješ? Sš. P. 445.— Vz Vzdá- liti. Zda-liž, vz Zda. Zdálka, y, f. = délka, die Länge. Zlob. Zdálnosť, i, f. = vzdálenosť, die Ferne. Jg. Zdálný = vzdálený, fern. Č. Zdalovati, vz Zdáliti. Zdalovač, e, m. = zdalič. Jg. Slov. Z ďalša = z dálky, z daleka. Od Važca vyzerá Kriváň kolmo a tratí svoju krásnu podobu, ktorú má z ďalša. Zátur. Háj. I. 6.