401

Zdálý = konaný, gethan, ausgerichtet.
Z. poselství. Troj.
Zdan, a, m., ves. Arch. II. 450.
Zdaná = vdaná. Lex. vet.
Zdánek, nku, m. = zdání, die Meinung.

1. Zdání, n., das Zusammengeben. — Z. =
vzdání, das Uibergeben, die Abgebung. Z.
úřadu.

2. Zdání, n , vz Zdáti se. Z. = mínění,
domnění, die Meinung, Ansicht, das Bedün-
ken, Votum, Parere, der Befund, das Schei-
nen, Dünken, der Dünkel, Gedanke, die Ein-
bildung. Z. = to, co kdo o některé věci,
o níž pravého přesvědčení nemá, dle po-
vědomých jemu okolností za pravdě po-
dobné uznává či subjektivní myšlení. Vedlé
mé žádosti a zdání mého; podlé mého z ;
Svésti Někoho z jeho domnění a z. V. Z
mé jest (míním). Solf. Já jsem toho z. Ros.
Z. rozličná a různá. Scip. Dobré z. = dobré
mínění; 2. přímluva v potazu, die Meinung,
Stimme. V. Dobré z. = projevení smýšlení
svého o nějaké věci k vyššímu vyzvání,
das Gutachten. Vz S. N. Z. lékařské. Us.,
J. tr. K něčímu z. přistoupiti; k svému z.
nakloniti, přivésti; od prvnějšího z. se od-
chýliti; z. neslyšeti. V. Všech zdáním od-
souzen jest. Jel. Mé z. jest, aby . . . Solí".
Své zdání vypověděť; Jsem toho pevného
zdáňá; Zlé z. o mně má; Z. o druhém slo-
žiti, premeniť. Na Slov. Bern. Z. důvody
opatřiti; téhož zdání býti; srovnávati se se
zdáním jiného; dobré z. znalcův; dáti své
z. o něčem. J. tr. Podati dobré z. písemně,
ústně. Obch. zák. č. 407. A tu vedlé z. těch
lidi škodu zaplať ten, čížby dobytek škodu
učinil. Vl. zř. 477. Znalci mají své z. se-
psati. Řd. A tak mi z. svá pravíme; z. a
radu svou oznámiti. 1528. Er. Své dobré z.
o něčem pronésti, dáti, podati, oznámiti.
Šp. Nemíti o něčem ani z. Já., Ml. Z. pan-
ské, der Ausspruch des Herrerigerichtes.
Gl. 385. Zvláštní z., das Seperatvotum. Šp.
Z. na zdaní, die Superarbitrirung. Čsk. Před-
stavte mi své z. Hol. 11. Lehký chod ne-
zbudil vězně z strašných zdání. Mcha. Nemá
o povaze jazykův ani zdáníčka. Kos. 01. I.
59. Jsouť věci na zemi a na nebi, o kte-
rýchž rnoudrosť naše nemá z Shakesp. Tč.
Z. nás klame. Čjk. 64. Všeliká z. a učení.
Pal. Děj. III. 1. 12. Posmívej se tomu, kdož
chceš, však platnější bude u mne rozum
pravý než z. lidí hloupých. Jel. Přijímej
cizí z. a drž se svého uznání. Us. Šd., Pk.
Na pouhé z. nikoho v podezření neměj. Pk.
Z. mnoho v pytel vchází. Prov. Chudob-
ného z. nemá uznaní. Č. Ms. 173. — Vz
více v S. N. — Z. noční = sen, der Traum.
V. Z. míti. — Z. = zpráva, die Nachricht.
Dostal z., že ... . Na Mor. v Poduží. Brt.

Zdanice, dle Budějovice, Zdanitz, ves
u Bystřice.

Zdaniti, il, ěn, ění. — co: zboží (daň
z něho zaplatiti), versteuern. Trest. zák.

Zdánka, y, f. = zdání. Us. Šd.

Zdánlivě, scheinbar. Z. nečinným býti.
Mus. 1880. 453. Z. zemřelý. Us. Šd.

Zdánlivosť, i, f., die Scheinbarkeit. D.

Zdánlivý = co se toliko zdá, scheinbar,
Schein-. Z. důkaz, důvod, D., průměr, Krok.,

Kottův : česko-něm. slovník. V

výška, vzdálenosť. Us. Z velikosť předmětů;
z. místo předmětu ve vodě. Vz KP. II. 158.,
136. Z. cena, Dch , smrť, neduh, nemoc, Šp.,
pohyb hvězd, pohyb denní, pohyb roční,
oběh planetarní. Stč. Zmp. 52., 75, 167.,
177. Jak lze tento z. odpor odstraniti?; Z.
odpory vyrovnati. Ddk. II. 309., III. 238.
Z. útok, NA. III. 82., klid, adhaese. ZČ. I.
100., 248. Z. odchylka od pravidla. Mus.
1880. 328.

Zdaný, vz Zdáti, 1., 2.

Zdar, u, m., zdara, y, f., zdára = zda-
ření, zdařilosť, das Wohlergehen, Wohlge-
deihen. V ničem mu více zdaru nenie. Us.
Na zdar! Rk. Nešťastný z., lépe: konec. Km.
IX. 431. Z míti; Dáti z. podniku, das Un-
ternehmen fördern; Důvěra ve zdar věci;
Věrný zápasník pro zdar lidský; Ve zdar
vlastí a krále; Vésti vojsko ve zdar; Kde
člověk pilný, zdar neomylný, Streben und
Ringen zum Gelingen. Dch. Komu v čem
ušlechtilého zdaru uštědřiti. Sš. 1. 142. On
zdaru křesťanství ve vlasti naší nepřekážel;
Ten kraj děkuje tomuto klášteru svůj z.;
Nebylo se nadíti zdaru. Ddk. II. 92., 282.,
IV. 53. Aby zdarem byl bezpečen. Kom.
Závistník schne od toho, vidí-li zdar u koho.
Bž. exc.

Zdara, y, F., vz Zdar. — Z. = kvítek
(z čertovy zahrádky), čtverák. To je z.
člověk ! Mor. a Slez. Také o malých dová-
divých, čiperných zvířatech. To je malá
zdara! Tč., Šd.

Zdařbů = zdařbůh. Us. Poličanský.

Zdařbůh = zdař Bůh, vz Zdařiti, Mezi-
slovce.

Zdárce, e, m., der Wohlgerathene. Zlob.

Zdarebáčený; -en, a, o, verludert, lieder-
lich. Už je celý z-ný. Us. na Mor. Šd.

Zdarebáčiti, il, en, ení, zum Lumpen
machen; se, ein Lump werden. — kde.
Všecek by se tam mezi nimi z-čil. Šd. —
koho. Hra v kostky, nemírné pitky . . .
zdály se, že z-čí naprosto knížete někdy
nadějného. Pal. Děj. II. 1. 305.

Zdaremněti, ěl, ění, schlecht, krank
werden. — kdy. Po tom škubání husy
nám z-ly. Us. Ntk.

Zdaření, n. = podaření, das Gelingen,
der Glückswurf. V. Práce jistá jest to, zda-
ření nejisté. Jel. Z. skutku. Osv. V. 765.

Zdařenka, y, f. = zdaření. Vyroste-li
jim to dítě, bude z. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Zdařený; -en, a, o, geglückt. Na zda-
řenou něco činiti = na zdařbůh, aufs Ge-
rathewohl. Ráj. Z. plémě, edler Stamm,
Dch., úskok, podnik, výprava. Us.

Zdařil, a, m., osob. jm.

Zdařile = šťastně, glücklich, mit Glück,
wolilgerathen. Z válku vésti. Ráj.

Zdařilosť, i, f. = zdaření, das Wohlge-
rathen, Gedeihen. Červenala se z-stí krásy
své. Br.

Zdařilý = dokonalý, ušlechtilý, dobrý,
gerathen, wohlgerathen, fein, herrlich. Z.
dítě, krása, Jel., postava, V., místo, Troj.,
klas. Br. Z. obraz, podobizna, Us. Dch.,
práce, spis. Us. Tč.

Zdařiti, zdař, ře (íc), il, en, ení, zdařo-
vati = poštěstiti, požehnati, gedeihen lassen,

315