404

Zdáliť se za dobré králi. Br. Zdálo se nám
za neslušné. Us. Za veliké štěstí se jí zdálo.
Št. Potom se to zdieše za veliký div. Kat.
12. To by se mi za punč (punčem) ani ne-
zdálo. Us. u Choc. Zdálo se mu za věc ne-
možnou odtud vyproštěnu býti. Br. Zdá se
na první pohled, že... Us. On se takto zdá
nad lidi, ale není (er scheint brav zu sein).
U Dobrušky. Vk. Sedl na ohnisko, zdálo
se mu hnízko (nízko); posedl on výše, koza
na něj dýše. Sš. P. 764. Nezdalo se tedy
od věci. I všem se zdá za podobné. Smil.
v. 108. Mně by zdálo sě to za veliké ščestie.
Kat. 2488. Co se nám za obtížné zdálo, po-
znamenali jsme. Žer. Sn. 67. Králi nezdálo
se za slušné. Let. 184. — Anth. I. 164.,
Kat. 93. — se komu do čeho. Nezdá se
mi do toho = nemám chuti k tomu. Us. Co
se vám zdá do zlého člověka tohoto? Pass.
290. — z čeho. A z té bázni bude se jim
zdáti, jakoby Buoh nebyl mocen. Št. Kn. š.
29, Veliká chvála na kázání, že se z toho
zdá, že jest nelze zahynouti té duši. Chč.
P. 170. Z těchto věcí zdá se, že ani otcóm
tělestným ani duchovním, kteří jsú protiv-
níci zjevní boží, dlužní jsú synové, aby je
tak ctili, jako kdyby byli šlechetní. Hus I.
244. — kde. V čem se vám nezdál (nelí-
bil)? Sá. Pokrytci proto, že sú sě před
lidmi zdáli jako spravedliví a činili se jako
spravedliví nejsúce. Hus II. 282. Vz Zdáti
se kdy. — kdy. Dej mi, Bože, ten dar, co
se mi v noci zdál. Sš. P. 224. Zrcadlo přesné
není věcí tak obyčejnou, jak by se zdálo
v prvním okamžiku. ZČ. III. 38. Zdálo se
mně, zdalo až na samé ráno, žes mi dal
hubičku; Zdálo se mně, má milá, tej noci
o tobě, že jsme my se procházeli v zelenej
zahradě. Čes. mor. ps. 83., 134. Třeba se
ti ve snách zdálo, že na tě z nebe volalo.
Kld. II. 293 Zdálo se mi té noci na mojí
postýlce; Zdálo se mi na neděli ráno. Er.
P. 172., 242. Co se zdá na pátek, to prý
se v Neděli vyplní. U Bydž. Kšť. I skúmá,
zdali není též pravda iná, čo zdálo sa mu
ve sne? Hol. 109. Zdieše se jemu v tej
hodině. Výb. I. 138. Jako se bude jemu
zdáti za podobné po smrti Petrově. Půh.
II. 252. Zdálo se mi ve sně. BO. Zdá se mi
v noční hodinu. Alx. V. 158. a. Vz Listy
filol. 1884. 106. — se komu na čem. Uhři
jistoty jiné nemají než přísahu, listy a pe-
četi a na těch se králi málo zdá uvažujíc
předešlé běhy. Pal. Děj. IV. 1. 125.

Zďáti, herabnehmen, herabthun, auszie-
hen. Na Ostrav. Té.

Zdatně, ausgiebig, wacker, fähig, tüch-
tig. Z. působiti, pokračovati. Us.

Zdatný, ausgiebig, wacker, fähig, tüch-
tig. Z. kritik (vyššího hlediště). Dch. Zdatní
mužové státních rozvojů. Nitra VI. 13. Z.
pomoc (vydatná). Sb. vel. III. 291. Z. plod
práce, Čch. Petrkl. 38., L. k. 86., lék. Hdk.
L. k. 48. — s inft. Doma však bylo práce
dosť s přípravami, aby město a hrad zdatny
byly nepříteli vzdorovati. Janda.

Zdávání, n., die Heirath. Nech synečku,
nech řezání (sečky), vypravuj se na z. Sš.
P. 425. Na z. někoho vézti. Us. Tč. Že
nima (koňmi) poveze Annu na z. Sš. P.

295. Rádo, děvče, rádo mě máš, dyž mě
na z. voláš. Sš. P. 425. Byli při tom z.
Půh. II. 628.

Zdávati, vz Zdáti, 1.

Zdávení, n., vz Zdáviti, Zadávení. V. Z.
od sedla (otlačení, útlak), der Satteldruck.
Čsk., D.

Zdávenina, y, f. = zdávení, die Quet-
schung. — Z. = dávenina. Ros.

Zdávený; -en, a, o, vz Zdáviti, Zadá-
vený. V. Nevejde kleštěný nebo z-né lóno
neb odťaté maje, neb otřezané v kostel
Hospodinův. BO. — čím. Olej vrchulkem
z-ný (v stoupě tlučený). BO.

Zdáviti, zdav, zdávě (íc), il, en, ení;
zdavovati = stisknouti, zmačknouti, zusam-
mendrücken, zusammenpressen, quetschen;
zadáviti, umačkati, erwürgen: zblíti se, bre-
chen, speien. — co, koho: břímě ho zdá-
vilo (zmáčklo). Troj. Z. srdce (zkrotiti),
Rokyc., jídlo (zblíti). Zdávil vše, co jedl.
Hanka. Zdávil se = zblil se. Jg. Zdávil jej
lev (zadávil). Jel. Vlk ovci zdávil. Ros.
Hrnčieř lepkú zemi zdáví (mollem premens)
a s úsilím slepí všeliké orudie. BO. (Armo-
deus) zdávil šest mužóv Sáry, již jsú po-
jímali pro krásu a prvú noc každý z nich
chtěl smilniti; Ó by všechny nynie čert
zdávil, co jich tak pro krásu neb pro chlíp-
nost' pojímá, málo By snad ostalo manželek
a méně manželóv. Hus 1. 123 , II. 41. —
koho (kde) čím. Zrádce ohavného u tvých
nohou zdáví. Čch. Dg. 488. Že jich Azmo-
deus na těle nezdáví. Hus I. 123. Poplenění,
jímžto tě zdáví nepřietel tvój mezi vraty
tvými. Ib. 1. 57. — co kam. Učesl jsem
hrozny a zdávil (vytlačil) sem v kalich. BO.
— se nač. Když se na nohy zdáví (zmačká),
nemůže z místa. Us. Jg.

Zdavka, y, vdavky, pl. = oddavka,
vdavky, die Kopulation, Trauung. Na Mor.
Brt., Včř. Když jde svatba na zdavky (do
kostela) a setká-li se s pohřbem, jeden ze
snoubenců do roka umře; Když jde nevěsta
do kostela na zdavky a prší nebo mete
(padá sníh), praví se, že neumyla doma
hrnců; je-li pěkně, že umyla. Ale nic méně
prší-li jí do věnečku, prší jí prý požehnání.
Na mor. Val. Vck. Na které straně při
zdavkách svíce lybotají (plápolají) nebo
zhasnou, ten ze snoubenců dříve zemře.
1b. Vck. Sem peníze od pohřbu, sem od
zdavek zbíhati se musí. Lesl. leg. 100.

Zdávna, z dávna = od dávna, von lange
her, seit jeher. Jel. Z dávna očekávaný.
Zlob. Dočekali sme, čo srne z. žádali. Kol.
ván. 96. Čo pred námi z. bolo (bylo), to
budě i po nás. Na Slov. Tč. Z. zaslibovaný
mesiáš. BR. II. 823. a.

Zdavné, ého, n., das Abzugsgeld. Z.
bráti. 1457. Dipl. Die Abgabe des Unter-
thanen, wenn er heirathete. 1595. Bdl. exc.
Gl. 385.

Zdavovati, vz Zdáviti.

Zdaž, vz Zda.

Zdblo, zastr., vz Zblo.

Zde, zdeť, příslovce místa; v již. Čech.
zded, vz D. Vz Tadek. — Z. = na tomto
místě, tu, v tom místě, v té zemi, hier, da,
daher, hierin, hiesigen Orts, in diesem Lande.