406

Zdechlý = scíplý, krepirt. V. Z. kůň.
Č. Do konca záhonka, do konca, peče nám
hospodyň baranca, baran ca pěkného tlustého,
našla ho za plotem zdechlého. Sš. P. 555.
Z-ho lva snadno za bradu škubati. Us. Bž

— Z. = shnilý, lenivý, faul, träg. Z. jako
pes. Mor. Šd.

Zdechnouti, chnul a chl, utí; zdechati,
zdechávati = vzdychati, seufzen, erseufzen;
poslední dechnutí učiniti, umříti, den letzten
Athemzug machen, abdrucken, abfahren, ver-
scheiden, sterben; pojíti jako dobytek, scíp-
nouti, verrecken, krepiren. Z.= vzdychnouti.
St. skl. — abs. Kůň, vůl zdechl (zcepeněl).
Us. Šd. Boh daj, bych zdechl! Hus I. 94.
Kněz k Bohu vzďeše, Němec, užas sě, zdeše.
Dal. Jir. 117. Oheň zdechl (potuchl, shasl,
erlöschen). Mor. Vck. Kým tučná mršina
zchudne, chudá zdochne. Slov. Zátur. Čekej
pse, až kobyla zdechne, dostaneš masa (ří-
kají nedočkavým). Na mor. Val. Vck. —
proč (čím): radostí (umříti), V., strachy,
Hlas., hořem. Bl. Aj zdechneš (morieris)
pro ženu. BO. A také jich pro žízeň mnoho
velikým horkem zdechlo. Chron. 470. —
kde. V peci zdochlo. Slov. Zátur. Sviňa
pred dvermi zdochne. Slov. Zátur. Jenž na
tom místě zdechl. Plk. Inhed zdeše na svém
vozě. Bj. Aby před mýma očima zdechl.
Arch. I. 72. Žeby dítky své raději před
očima svýma zdechnouti viděl, nežli by se
dočkal od nich činu nectného. Pal. Děj. V.
1. 361. Nech v té konfessí zdechají. Apol.

— komu. Zdechl mu kůň (scípl). Ros. —
nač. Ani jsem na to nezdech (nezpo-
mněl). Us. Rdlf. — o čem Nikdo o tom
ani nezdechne, nevzdechne, kein Hahn kräht
darüber. Dch. — jak. Náhlou smrtí všichni
zdechli. Hus III. 187. Vz Státi v čem. Ana-
niáš pojednou zdechl. BR. II. 405. Vatra
pomaly tlie a zdochýna. Slov. Sldk. 34.
V zúfalstve zdochni smrťou skorpiona. Slov.
Phld. IV. 172. — kdy. On móž z. prve,
nežť dá. Hus II. 189. Bojím se, že mi do
rána zdechne. Us. Šd.

Zdechnutí, n., das Krepiren. Bern. —
Z., der Athemzug. Dokonal své poslední z.
Jel.

Zdechnutý; -ut, a, o = zdechlý. Na
Slov. Bern.

Zděchov, a. m., Zdiechow, ves u Vse-
tína na Mor. Vck., Tč.

Zdechovice, dle Budějovice, ves u Pře-
louče. Vz S. N., Sdl. Hr. 190., 199., 206.-208.,
244.-248.

Zdechovičky, dle Dolany, Zdechowitz,
ves u Heřmanova Městce. PL.

Zděchu, zastr. = zděli, učinili. Vz Vzdíti.
Kat.

Zdějati, cf. Dějati. — co. Hystoria vy-
prává, čo ľudia dějali. Jedno takô, čo sä
zdialo, co ľudia zdejali, menuje sä dej či
dejina, vidcej dejov spolu menuje sä deja.
Hdž. Čít. 258.

Zdejčina, y, f., Zleitzina, ves u Berouna.

Zdejchavičněti, vz Zdýchavičněti.

Zději, zdím, vz Zdíti (zdieti).

Zdejšek, šku, m., das Diesseits, die Erde.
Co člověka ku zdejšku poutá. Sš. Sk. 66.

Zdejší = co zde jest, hiesig, allhiesig,
in-, hierländisch. Z. právo, obyčej, víno,
pivo, lid, obyvatelé, Ros., peníze, zboží,
Us., svět, D., život, království (na tomto
světě). Br. On není zdejší. Us. On je z.
(domácí), er ist Hier zu Lande, ein Hiesiger.
Us. Tč. Zdejší (domácí) a cizozemská vína,
in- und ausländische Weine. Dch. Člověk
jeden žaloval jest na jednoho zdejšího; Jan
i Crlík někdejší (weiland) úředník zdejší li-
stem svým vyznává v tato slova. NB. Tč.
135., 165. Přirovnávání věcí zdejších k bu-
doucím ; Lidé o věci zdejší pilnosť vedou;
Hojnou odplatu dám, k níž z. práce a utr-
pení ani přirovnána býti nemohou; Aby
těmi zdejšími bídami přemožen nebyl; Roz-
díl mezi způsobem zdejšího života a budou-
cího: zdejší jest zemský, ale onen nebeský.
BR. II. 110., 114. a., 598. a. I kto chce
všetečně sobě doufati, aby po zdejší radosti
bez zamúcenie došel radosti věčné; Nemóž
to býti, aby kto z Rozkoši zdejší šel ihned
v rozkoš blahoslavenstvie. Hus II 128.,
152. Z. (pozemské) dobré; Tu radosť a to
veselé, jiež oko z. nevídalo; Ktož nedou-
fají, by chtěl Buoh jim dáti dosti odplaty
v nebesiech za z. práci ? St. Kn. š. 22., 28.,
31. — Pozn. Někdy chybně m.: tamější.
Zdejší obyvatelstvo jest pleti černé; Z. datle
jsou nejlepší (píše-li někdo ku př. o Africe
a tímto způsobem vypravuje). Km. Z. (ja-
majská) káva jest dobrá. Vz Zde. Pozn.

Zdejšina, y, f. = zdejší krajina, Rgl.,
das Hiesige. Ros.

Zdejšinec, nce, m. = zdejší člověk, der
Innländer. Krok.

Zdejšnosť, i, f. = vezdejšnosť, was hie-
nieden ist. Ros.

Zdejšok, šku, m. = zdejšek. Na Slov.
Bern.

Zděju, vz Zdíti.

Zdekauer Em., zakladatel praž. záložny
Řemeslnické. Vz S. N.

Zdél = zdélí, der Lange nach, lang. Ta
cesta je na mílu zdél; Měř to na zdél a na
šíř. Na Ostrav. Tč.

Zděla = vzděla, učinila, zastr. Kat. Vz
Zdíti.

Zdélá = zdélí. Na Mor. Brt., Vck.

Zdelaka = zdaleka. Z. bolo vidieť (jeho)
nadutú tvar. Na Slov. Zátur. Priat. IV. 108.

Zdělání, n., die Verarbeitung, Bearbei-
tung. Nz. Z. koží, protokolu, Šp., dříví. Sl.
les. Vz Zdělati.

Zdělanosť, i, f. = vzdělanosť. Že's vraj
neprieteľ jejich z-sti. Hdž. Rkp.

Zdělaný; -án, a, o, bearbeitet, verarbei-
tet, gemacht, errichtet, aufgebaut. Z. pro-
story. NA. IV. 145. Přišel domů zdělaný
(opilý); Má kalhoty z-né (zablácené). Us.
Kšť. — jak. Básně na způsob kroniky
Dalimilovy z-né. Anth. Jir. I. 3. vyd. VIII.
Církev křesťanská krví jest z-ná. Jel. Enc.
m. 68. — Vz Zdělati.

Zdělatebný, zu verarbeitend (nové). Z.
kov. Techn. I. 127.

Zdělatel, e, m. = vzdělatel, der Be-,
Verarbeiter, Errichter, Aufbauer udgl. Vz
Zdělati.