407

Zdělatelný, errichtbar. Z. půda, der
Kulturboden, Nz., řeč. Mus. Vz Zdělati.

Zdělati, zdělávati = sčiniti, smísiti, zu-
sammenmachen, -mischen; vystaviti, udělati,
způsobiti, errichten, aufführen, aufbauen,
machen, anrichten; učiniti, machen, ver-
fertigen; děláním v něco obrátiti, verar-
beiten; děláním spotřebovati, aufarbeiten,
verthun, verbrauchen; zmalovati, zkatovati,
übel zurichten; se = sdělati se, způsobiti
se, sich bilden, sich gestalten: spraviti se,
sich zurichten. Jg. — co : sruby, Troj., náspy,
mozoly (udělati), škodu, V., rybníky, Jel.,
zlato, stříbro, kůže, D., dědinu, pole, město,
obležení (udělati), poselství (vyříditi), Troj.,
mnoho dříví n. vápna z. (spotřebovati). Us.
Hejtmany z. (jmenovati). V. Z. listinu, aus-
stellen, J. tr., sady, zahradu. Mus. 1880.
438., bavlnu, verarbeiten, NA. IV. 29., oltář,
errichten, Bibl., dříví, aufarbeiten, Škd. exc.,
trávu (vysekati). Us. u N. Paky. Vik. Z. listy.
Arch. II. 22. Zdělal sem sady a štěpnice.
Hus I. 282. Z hory, důl, pramen (rudu
z pramene dobývati); za týden 150 hřiven
čistého stříbra z. Vys. — koho: 1) zmilo-
váti, zkatovati koho. D. Ti ho hezky zdě-
lali. Us. Rgl. — 2) Ctíti. Lid mne zdělává.
Jel. 3) Učiniti. Poručníky z., bestellen.
Vš. Jir. 44. — co komu (kudy) : mosty
si zdělal přes moře. V. Z-ti si zálohu,
Hinterhalt legen. Lpř. Odbojným Uhrům
veliké škody zdělal. Exc. Z. komu památku.
Ráj. A jiné poručníky jim (dcerám) nad
týmž statkem zdělal. Vl. zř. 488. — co, se,
koho čím. Pracemi se z. (utrmáceti). Kram.
Teda myslíš, že tam každý, kto zachce,
môže sa zdelať cárom? Zbr. Lžd. 175. —
co, koho z čeho: z nepřátel přátely z.,
V., z grošů zlatý (v počtu). Opt. Pochvy
celé ze zlata a stříbra zdělány byly. Ddk.
II. 140. Puol osma podsedků sobě skoupili,
z kterejchž sobě dvory z-li. List Hrad. z r.
1581. Ťč. Zdělá z mědi rozličné orudie. BO.
— co nač. Všechno zdříví na popel zdělal
(spálil). V. Listy na smlouvu z. Aesop. Něco
na jinou věc z. J. tr. Mozoly zdělal na oči
(oslepil je). BR. II. 351. b. A na to zbožie
Sloták jemu listy zdělal, aby jemu ve dsky
vložil. Arch. I. 173. Jestliže by řeka tam
toky aneb jezera na budoucí časy kdy z-la.
List hrad. 1581. Tč. — co kdy. Aby mohli
do pravého času listy z. a dokonati. Hol.
z Št. Z-li 15 loket za deň. Us. Tč. Pohoří
oderské teprve na počátku 13. stol. hra-
dištskými premonstraty bylo zděláváno. Ddk.
IV. 129. — co več: les v dědiny. Dipl.
1461. Z. co v jinou věc. J. tr. Pole sobě
v zahrady z. List hrad. z r. 1478. Tč. —
co k čemu. Soud sám má z. otázky k svěd-
kům. J. tr. Nemocný na třetí rok poručníky
sobě pře své k súdu zdělaj. Vš. Jir. 61. —
co kde. Listina teprve v Magdeburce zdě-
lána jest dne 1/7 1179. Ddk. IV. 32. Lid
český veliké Škody v Rakousích zdělal.
Dač. I. 255. Na té ztezce znamení hraničná
zdělati dali. List hrad. z r. 1581 Poručníky
své sobě před dskami zdělaj. Vš. Jir. 59.
Žalujemy na dříve řečeného Vlčka i na jeho
syny, že sú sobě z-li lúky na naší pravej
obci; Sobě na mém na vlastním lúky zdělal.

Půh. I. 183., II. 467. — koho nad kým.
Když kněžna vdova zdělala hejtmany nad
Čechy Němce. Pal. Děj V. 2. 79. Vz Z. co
komu. — co za koho. A za Kuklíka jistce
zdělali. NB. Tč. 265. — co o čem. Zdělal
o tom biskup Pelhřim listinu potřebnou.
Ddk. IV. 50. — co kam. To staré maso
zdělám do cerbulátů. Us. v Kunv. Msk. —
co jak. Duom opravoval a dobře zdělal.
Arch. IV. 352. Z-li okenka šourem skrze
zeď. Bl. A tak rozsievaje v ně nevěru, bludy
a všelikaké hřiechy zdělal jest je kúkolem.
Hus II. 55. On má všecky své úředníky
upřímnými a spravedlivými z. Jel. Enc. m.
61. — co s čím (smíchati). — co v čem.
Mus.

Zdělávání, n., die Verarbeitung. Vz Zdě-
lání, Zdělati. Z. kalu, die Schlammverar-
beitung, Šp., vlny, bavlny. NA. IV. 51.,
29. Jarloch teprv na začátku 13. věku při-
stoupil ke z. dějin věku svého. Ddk. III.
194.

Zdělávátel, zdělavatel, e, m., der Bildner;
Anbauer.

Zdělávatelka, zdělavatelka, y, sdělá(a)-
vatelkyně, ě, f., die Bildnerin; Anbauerin.

Zdělávatelný, vzdělavatelný = ku vzdělání
sloužící, erbaulich. Jg.

Zdělávati, vz Zdělati.

Zdělavice (Zdeslavice), Sdalawitz, dle
Budějovice, ves v Čáslavsku. Blk. Kfsk.
691.

Zdělek, lku, m. = četa, spolek, nejmenší
oddělení většího vojenského zástupu, fr.
peloton, der Zug. Vz S. N. Zdělkem po - chod !
Čsk.

Zdělení, n., vz Zděliti, Sdělení.

Zdělený; -en, a, o, vz Zděliti.

Zdélí, zdýlí = vzdélí, lang, in die Länge.
Z. lokte, D.; sáhu, dvou loket z. Zlob. De-
víti loktů z. Br. Most pražský jest z. 862
loket. Háj. Z. přes dva lokty. Har. Tří mil
zdélí a zšíří ti zlodějové na časy budoucí
a to pod propadením hrdel prázdni budou.
Arch. náchod. z r. 1597. Hrš. Hrozen z. listu,
von der Länge des Blattes. list. 523. Polo-
vice kopí z. Ler. Loď z. nebyla více než
sedm sáhů a zšíří půl třetího. Har. 1. 88.
Na sáh z. Har , Pref. 182. Na hony zdýlí.
Dač. 1. 71. Z., zšíří, zvýší atd. ve prose
dobré jen se slovesem býti a s genitivem
udávajícím tu kterou míru; proto lépe: bývá
zdélí tří stop než: mívá tři stopy z. Ale
i tato frase jest dobra. Cf. Maje z. devět
loket. V. Z. pojí se obyčejně s genitivem:
v obec. mluvě klade se také akkus. Ta zeď
jest z. tři lokte, lěpe: tří loket. Ten oheň
šel dáleji od města nežli dvojie hony z.
Kron. hrad.

Zdéliti, il, en, ení; zdélovati = prodloužiti,
lang machen, verlängern. Krok, Rostl. —
co.

Zděliti, vz Sděliti.

Zdélka, y, f. = délka, die Länge. Vz Z.
Na Mor. Vck., Brt. Cvičení v zdélku, das
Zugsexerciren. Čsk. V okolí rožnovském
krájí každý při večeři jablka na příčky,
ne na zdélku. Kld. II. 285.

Zdělnosf, i, f., vz Sdílnosť. Bern.

Zdělný, vz Sdílný. Bern.