411

4. Zdíti, zdím, zdi, il, ěn, ění; zdívati =
zeď stavěti, mauern, eine Mauer ziehen. —
co: město (zdí ohraditi). Dal. — jak: po
stupních z. (usazovati). Nz. Z. na sucho
(bez vápna n. malty). Vys.

5. Zdíti = sdíti, svléci, ausziehen. — co
odkud: kabát se sebe z. Na Ostrav. Tč.

Zdívati, vz Zdíti, 4.

Zdivělosť, i, f. = zdivočilosť, die Ver-
wilderung.

Zdivělý = divoký, wild, verwildert. Rehot
z-lých koní, scheu geworden. Sldk. 515.

Zdiveně = udiveně. Hlk. S. I. 13.

Zdivený; -en, a, o = zdivělý, wild, ver-
wildert, scheu. Z. hled, Kká. Š. 113., oko,
Hdk. L. k. 50., hosť. Kká. Td. 14. Stařec
bíly promlouvá k druhům z-ným. Nitra VI.
98.

Zdivěti, ěl, ění = zdivočeti, wild, scheu
werden. Slov. Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I.
117. Aby syn nezdivel. Sldk. 4

Zdiviti, il, en, ení, verwildern, wild,
scheu machen. Dch. — se, sich wundern,
verwundern, ins Erstaunen gerathen; wild,
scheu werden. — se. Nech zdiviem sa
(nech se zblázním), ak čistú pravdu ne-
hovorím. Dbš. Obyč. 45. — se čemu. Rk.
Vz Diviti se.

Zdívka, y, f., das Mauern. Máme dnes
zdívku (zdíme, stavíme). Mor. Šd.

Zdivniti, il, ěn, ění = divným učiniti. —
co. Zdivnil milosrdie své. Ž. kap. 36. 22.
(Č.). Vz Zdiviti.

Zdivo, a, n., das Mauerwerk, Gemäuer,
Baumaterial (věci ku zdění). Dch., Tč., Kká.
Td. 211., 50. Z. přihrádkové, der Riegel-
bau, Krost, základní, sklepové, cihelné. Us.
Pdl. Z. na sucho, rauhes Mauerwerk. Šp.
Tvrdé zdivo bašt. Tč. Obmítka zdiva, der
Anwurf des Gemäuers. Dch.

Zdivočelosť, i, f. = zdivočilosť, die Wild-
heit. Z. všech stavů. Pal. Děj. IV. 2. 83.

Zdivočelý = kdo zdivočel, wild, scheu
geworden, verwildert. D., Dch., Lpř. Z.
člověk, Tč , fantasie, kůň. Osv. I. 365., VI.
548. Muž ten z-lý. Pal. Děj. V. 2. 126. —
čím: vášní. Vrch.

Zdivočení, n., die Verwilderung, das
Scheuwerden. Bern., Dch. Z. mravů, Mus.
1880. 27., vojska. Osv. I. 212.

Zdivočený; -en, a, o = zdivočelý. Vz
Zdivočiti. Bern.

Zdivočeti, ejí, el, ení = divokým se státi,
wild werden, verwildern, wildern. Vojáci
zdivočeli. V. Lid týraný rozprchával se po
zemi a z-čel. Pal. Děj. V. 1. 5.— Ros, D.
— kde. On na školách zdivočel. Sych.
Děti na ulici zdivočely; Mezi divochy člo-
věk sám zdivočí. Us. Tč.

Zdivočile, wild, scheu. Z. se zpínati.
Sych. Z. si vésti, počínati. Lpř, Němc.

Zdivočilec, lce, m., ein verwildeter
Mensch. Vinař.

Zdivočilosť, i, f. = divokosť, die Wild-
heit, Verwilderung. D. Kozmas potvrzuje
tuto z. Ddk. IV. 301.

Zdivočilý = zdivočelý, divoký, který se
zdivočil, wild. Z. obyčejové, Ros., vášeň,
Č., zubr. Sych. Zdivočilý. Kká. Td. 130. a j. Z. kluk, Dch., chasa, houští, Čch. Mch.

18., 45., rota. Ib. 78. Sv. Vojtěch nalezl
manželství v Čechách ve stavu z-lém. Ddk.
IV. 301. — Pozn. Zdivočilý jest prý chybné
m. zdivočelý od zdivočeti. Cf.: zprachnivělý,
zkamenělý, zmoudřelý, zdivočelý, zhova-
dělý. Ale Jg. má tvar zdivočilý a odvádí
jej od: zdivočil se a nikoli od zdivočeti. Cf.
zhovadilý (který se zhovadil), Rkk., vko-
řenilý, změkčilý, zmocnilý, znuzilý, Žer.,
zmužilý, V., zněmčilý, V., opilý (který se
vkořenil, změkčil, zmocnil, znuzil, zmužil,
zněmčil, opil); zhošilý, zepsilý, zjedovatilý.
Vz Zhovadilý.

Zdivočiti, il, en, ení; zdivočovati = di-
vokým učiniti, wild o. scheu machen. —
koho. Nepráskej bičem, ať krav nezdivo-
číš. Us. Tč. — se kde. Us., Jel. Krávy se
v lese z-čily. Us. Tč.

Zdivočovati, vz Zdivočiti.

Zdivoj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
128.

Zdivokaz, u, m., ein Fehler am Gemäuer.
Zpr. arch. VII. 58.

Zdižer, u, m. = plíseň?

Zdjeti = zdieti, zdíti, zastr. Vz Zdíti
(činiti).

Zdla, y, f., gale, Gagel, rostl. Z. obecná,
g. commune. Vz Rstp. 1416. — Z. = boro-
vice, mirica. Rkp. vodň.

Zdlabati = vydlabati, aushöhlen. Ros.
— Z. = snísti (žertem), zusammenessen. —
co. Vše zdlabal. U Kr. Hrad. Kšť.

Zdlabiti, il, en, ení, zdlabnouti, bnul a
a bl, ut, utí, zdlabovati = zmačkati, stisk-
nouti, zusammendrücken, zerdrücken. Ros.
Mor. Vck. — co kam. Leč té chraň se,
sice v zhlaň tě zdlabí. Sš. Snt. 133. — Z.=
snísti. Cf. Zdlabati. — co. Vše zdlabli.
U Kr. Hrad. Kšť.

Zdlatoliti, il, en, ení = sešlapati, svá-
leti, zer-, zusammentreten. — co čím: osení
sezením. Kouble.

Zdláviti, il, en, ení, zdlavovati = zadá-
viti, erwürgen; pošlapati, nieder-, zusam-
mentreten. Slov. — co. Zlomiť konár, z.
hrady (záhony). Zátur. Háj. I. 35. — co
čím: patou. Nitra VI. 87.

Zdlha = zdlouha. Na Slov. Bern.

Zdlhavosť, i, f. = zdlouhavosť. Slov.
Ludia k odkladu a z-sti velmi náchylní sú.
Lipa 379.

Zdlhavý = zdlouhavý. Na Slov. Šd.

Zdlouha, langsam. Z. si vykračovati, V.,
něco dělati. Z. si počínati, jíti; Práce jde
z. ku předu. Dch. Z. mluviti, píti. Hrts.
Květ útlý z., koukol rychle roste. Shakesp.
Tč.

Zdlouhavě, komp. -věji, langsam. Z. pra-
covati, všecko dělati. Us.

Zdlouhavost', i, f. = váhavosť, nerychlosť,
die Langsamkeit, Saumseligkeit. D.

Zdlouhavý = váhavý, nerychlý, meškaný,
langsam, saumselig, zauderhaft. Z. nemoc
(couravá), Dch., krok, chod, Us., Mcha.,
člověk, práce, cesta. Tč. Šel z-vým krokem.
Us. Z-vý, budiž k ničemu. Us. Bkř. Z. jízda
(račí). D. Vz Srání. — v čem: v řeči. Tč.

Zdloužiti, il, en, ení = dlouhým učiniti,
verlängern. — co komu: plášť. Ros. —
komu čeho. Chceš-li sobě z. věku, hledej