413

hlavu tiarou; Podlé této listiny měl král
český korunou se z. v těch dnech; Osoby
korunované při slavných bohoslužbách zdo-
beny byly korunou. Ddk. III. 201., 225.,
236.

Zdobivý = zdobný Rk.

Zdobizna, y, f., vz Nezdobizna.
Zďobkaný = zďobaný. Prk.

Zdobně, zierlich. Pochva z. vykládaná.
Vrch.

Zdobnec, ence, m., aglaia. Rostl. III. 321.

Zdobnice, e, f., přítok Orlice. Vz S. N.
— Z., dle Budějovice. Z. malé, Klein-Stieb-
nitz, veliké, Gross-Stiebnitz, vsi u Rychnova.
Vz Sdl. Hrd. II. 12., 261., 262., 263.

Zdobník, a, m., der Kunstvergolder. Kv.
1842.

Zdobnosť, i, f. = ozdobnosť, die Zierlich-
keit. L. Zaisté iné čosi sa tam stalo: to
z. vyvolala. Na Slov. Phld. III. 1. 43.

Zdobný = ozdobný, zierlich, schmuck-
haft, Zier-, Schmuck-, Luxus-. Z. roucho,
zahrada, kameny, pták, strom, květina, plášť,
lipa, papír, Dch., písmo, barvy. Vrch. Ztrháme
však hradby zlobné, vystavíme stany zdobné.
Nitra VI. 35. Jich (pokrytců) řeč jest zdobná.
A chalupu povláčkou opásali zdobnou. Slov.
Phld. IV. 364., 5. Cf. Cifrovaný.

Zdoboryt, u, m., die Illustration. Šm.
Z-ty opatřiti, illustriren. Šm.

Zdoborytní, illustrirt. Z. dílo. Šm.

Zdobřeti, el, ení, gut werden, sich ver-
bessern, sich versöhnen. Us.

Zdobřiti, il, en, ení, zdobřovati, udobřiti;
gut machen, besänftigen. — si koho. Jan
Augusta. — se = zdobřeti. Us. Tč. — koho
čím. Což keď nám vykonáš a hrozných
takto obětmi trápiteľov zdobríš : sľubujem,
že ti všetko vypadne, jak sebe len žádáš.
Hol. 254.

Zdobruchati se = zdobřiti se. Na Ostrav.
Tč.

Zdobyti, zdobývati = dobyti, vybojovati,
erobern, einnehmen, bestürmen ; vytáhnouti,
herausziehen (Bern.). — co. Všechna města
už zdobýval. Us. Obrátili se proti posádkám
okolním, zdobývali i pobořili je. Pal. Děj.
III. 3. 149. — Br., Cyr., Kram., Dač., Ben.
V., Sych. — čeho. Zdobývaje některých
mést táhl . . . Ros. — Br., V., Plk. — co
(čeho) jak: mocí. Cyr. — se. Když takové
zločince ven z města vésti chtěli, že se
zdobývali (přiházelo se). Břez. 186. — co
jak. Vtrhnuv do Uher zdobýval rychle po
sobě města Šoproň, Kamen ... Pal. Děj. V.
1.311. — co čím odkud, herausbekommen.
Na Mor. Tč.

Zdohnati= dohnati, einholen. V již. a
vých. Mor. Šd., Brt. Vz Z. — koho. Jenom
jděte, však my vás zdoženeme. Šd.

Zdohoniti, il, ěn, ění, zdoháněti = zdo-
hnati. Mor. Hrb.

Zdochnúť = zdechnouti. Na Slov.

Zdochnutý = zdechnutý, zdechlý. Slov.
Vyhodili na ulici z-té jehňa. Zbr. Báj. 59.

Zdochýnať = zdechati. Na Slov. Vz
Zdechnouti.

Zdojek, jku, m. = co se po oteleni krávy
zdojí. Cf. Mlezivo.

Zdojky, pl-, m. = zdojek. U Nov. Města
na Mor. Brt.

Zdokonalení, n., die Vervollkommnung.
Z. sebe, řemesel. Ddk. II. 44 , III. 173.

Zdokonalenosť, i, f. = zdokonalení.
Kaizl 281.

Zdokonalený; -en, a, o, vervollkommnet.
Z. řeč, nalez. Us. NA. IV. 95.

Zdokonalitel, e, m., der Vervollkommner.
Šmb. I. 443., 511.

Zdokonalitelnosť, i, f. = možnosť zdo-
konalení, die Perfektibiütät. Osv. I. 51.
Zasada oprav i z-sti. Pal. Děj. V. 1. 385.

Zdokonaliti, il, en, ení; zdokonalovati,
vervollkommnen. D.. Č., Sych. — co. Svet
kráča obrovským krokom prácu z-luje. Zátur.
Vinš. 1. 27. — co čím: novými nástroji.
Pilným čtením se z. Nitra VI. 188. — co
kde: na stroji, ve vědě. — se jak. Přede
vším z lil sebe sama Ddk. II. 43. — kdy
kde. Při této cestě z-li Cyrill a Method
na Rusi, což byli . . . započali. Sb. vel.
III. 54.

Zdokonalování, n., die allmählige Ver-
vollkommnung. Us. Pdl.

Zdokonalovatelnosť, i, f., die Perfekti-
bilität. J. tr. Kterak dařily se pokrok a z.
nekonečna. Pal. Děj. IV. 1. 429.

Zdokonalovati, vz Zdokonaliti.

Zdol, u, zdolov, u, m., ve frasích: na
zdol, k zdolovu = dolů, niederwärts, unter-,
herunterwärts. D. Ze zdola = zdola, von
unten an, von unten her. D. Od zdola. Puch.
Zdola začíti. Us. Tč. Ze zdola sloužiti, von
Pick auf dienen. Dch. Podúva jasenný vetor
zdola zhora, krúti po doline suchý list z
javora. Čjk. 31. Bude vietor zdola viat, ten
mä bude koliebať. Mt. S. I. 42. Ukažže mi
sem tvojho sokola, či si ho do pŕs* uderil
zdola či zhora dostal do hlavy? Sldk. 35.
Od zdola sa jasní, od zdola sa mračí, a to
sa čérňajú synečkovy oči. Pck. Ps. 33. Keď
som išiel nadol, fajku som si zabol; keď
som prišiel zdola, vítaj, fajko moja! Sl. spv.
V. 173. I zhora i zdola každý na mňa vola,
akobych každému frajeročkou bola. Ib. VI.
203.

Zdolaný; -án, a, o = unavený, müde.
Mor. Džl.

Zdolatelný = mohoucí býti zdolán, be-
zwingbar. Nezdolatelná zhouba. Msn. Or.
85.

Zdolati = odolati, s co býti, zmoci, ge-
wachsen sein, aushalten, widerstehen; pře-
moci, besiegen, bezwingen ; unaviti, ermüden.
— abs. A jako blesky naňho sa rúťa a va-
lašky sa v povetrí krúťa; ktorý padne, ktorý
zdolá? Sldk. 38. Z. posluchače. Hvls. Vidíš,
človeče, čože zdoláš, že ideš Na Boha s kyjom ?
Dbš. Sl. pov. III. 59. Človeče, na čo sa
to dávaš, keď ani toľko nezdoláš, ako biedna
muška? Ib. III. 61. Tak je zdolal. Kká. Td.
73. Tenť peklo zdola! Nitra VI. 157. Ko-
nečně oněmí, když jej nemoc zdolá. Tč.
exc. Náš obr vám celou ves zdolá. Čch. L.
k. 20. Živého mne nikdo nezdolá. Ib. 69. —
co kdy. (To moře) přes noc hráze zdolalo
a dyny. Čch. Dg. 694. — čemu, komu.
Mus. Odpůrce kéž anděl tvůj ti zdolá. Kká.
K sl. j. 165. — s infint. Tolik zdolám ještě