Předchozí (412)  Strana:413  Další (414) |
|
|||
413
|
|||
|
|||
hlavu tiarou; Podlé této listiny měl král
český korunou se z. v těch dnech; Osoby korunované při slavných bohoslužbách zdo- beny byly korunou. Ddk. III. 201., 225., 236. Zdobivý = zdobný Rk.
Zdobizna, y, f., vz Nezdobizna.
Zďobkaný = zďobaný. Prk. Zdobně, zierlich. Pochva z. vykládaná.
Vrch. Zdobnec, ence, m., aglaia. Rostl. III. 321.
Zdobnice, e, f., přítok Orlice. Vz S. N.
— Z., dle Budějovice. Z. malé, Klein-Stieb- nitz, veliké, Gross-Stiebnitz, vsi u Rychnova. Vz Sdl. Hrd. II. 12., 261., 262., 263. Zdobník, a, m., der Kunstvergolder. Kv.
1842. Zdobnosť, i, f. = ozdobnosť, die Zierlich-
keit. L. Zaisté iné čosi sa tam stalo: to z. vyvolala. Na Slov. Phld. III. 1. 43. Zdobný = ozdobný, zierlich, schmuck-
haft, Zier-, Schmuck-, Luxus-. Z. roucho, zahrada, kameny, pták, strom, květina, plášť, lipa, papír, Dch., písmo, barvy. Vrch. Ztrháme však hradby zlobné, vystavíme stany zdobné. Nitra VI. 35. Jich (pokrytců) řeč jest zdobná. A chalupu povláčkou opásali zdobnou. Slov. Phld. IV. 364., 5. Cf. Cifrovaný. Zdoboryt, u, m., die Illustration. Šm.
Z-ty opatřiti, illustriren. Šm. Zdoborytní, illustrirt. Z. dílo. Šm.
Zdobřeti, el, ení, gut werden, sich ver-
bessern, sich versöhnen. Us. Zdobřiti, il, en, ení, zdobřovati, udobřiti;
gut machen, besänftigen. — si koho. Jan Augusta. — se = zdobřeti. Us. Tč. — koho čím. Což keď nám vykonáš a hrozných takto obětmi trápiteľov zdobríš : sľubujem, že ti všetko vypadne, jak sebe len žádáš. Hol. 254. Zdobruchati se = zdobřiti se. Na Ostrav.
Tč. Zdobyti, zdobývati = dobyti, vybojovati,
erobern, einnehmen, bestürmen ; vytáhnouti, herausziehen (Bern.). — co. Všechna města už zdobýval. Us. Obrátili se proti posádkám okolním, zdobývali i pobořili je. Pal. Děj. III. 3. 149. — Br., Cyr., Kram., Dač., Ben. V., Sych. — čeho. Zdobývaje některých mést táhl . . . Ros. — Br., V., Plk. — co (čeho) jak: mocí. Cyr. — se. Když takové zločince ven z města vésti chtěli, že se zdobývali (přiházelo se). Břez. 186. — co jak. Vtrhnuv do Uher zdobýval rychle po sobě města Šoproň, Kamen ... Pal. Děj. V. 1.311. — co čím odkud, herausbekommen. Na Mor. Tč. Zdohnati= dohnati, einholen. V již. a
vých. Mor. Šd., Brt. Vz Z. — koho. Jenom jděte, však my vás zdoženeme. Šd. Zdohoniti, il, ěn, ění, zdoháněti = zdo-
hnati. Mor. Hrb. Zdochnúť = zdechnouti. Na Slov.
Zdochnutý = zdechnutý, zdechlý. Slov.
Vyhodili na ulici z-té jehňa. Zbr. Báj. 59. Zdochýnať = zdechati. Na Slov. Vz
Zdechnouti. Zdojek, jku, m. = co se po oteleni krávy
zdojí. Cf. Mlezivo. |
Zdojky, pl-, m. = zdojek. U Nov. Města
na Mor. Brt. Zdokonalení, n., die Vervollkommnung.
Z. sebe, řemesel. Ddk. II. 44 , III. 173. Zdokonalenosť, i, f. = zdokonalení.
Kaizl 281. Zdokonalený; -en, a, o, vervollkommnet.
Z. řeč, nalez. Us. NA. IV. 95. Zdokonalitel, e, m., der Vervollkommner.
Šmb. I. 443., 511. Zdokonalitelnosť, i, f. = možnosť zdo-
konalení, die Perfektibiütät. Osv. I. 51. Zasada oprav i z-sti. Pal. Děj. V. 1. 385. Zdokonaliti, il, en, ení; zdokonalovati,
vervollkommnen. D.. Č., Sych. — co. Svet kráča obrovským krokom prácu z-luje. Zátur. Vinš. 1. 27. — co čím: novými nástroji. Pilným čtením se z. Nitra VI. 188. — co kde: na stroji, ve vědě. — se jak. Přede vším z lil sebe sama Ddk. II. 43. — kdy kde. Při této cestě z-li Cyrill a Method na Rusi, což byli . . . započali. Sb. vel. III. 54. Zdokonalování, n., die allmählige Ver-
vollkommnung. Us. Pdl. Zdokonalovatelnosť, i, f., die Perfekti-
bilität. J. tr. Kterak dařily se pokrok a z. nekonečna. Pal. Děj. IV. 1. 429. Zdokonalovati, vz Zdokonaliti.
Zdol, u, zdolov, u, m., ve frasích: na
zdol, k zdolovu = dolů, niederwärts, unter-, herunterwärts. D. Ze zdola = zdola, von unten an, von unten her. D. Od zdola. Puch. Zdola začíti. Us. Tč. Ze zdola sloužiti, von Pick auf dienen. Dch. Podúva jasenný vetor zdola zhora, krúti po doline suchý list z javora. Čjk. 31. Bude vietor zdola viat, ten mä bude koliebať. Mt. S. I. 42. Ukažže mi sem tvojho sokola, či si ho do pŕs* uderil zdola či zhora dostal do hlavy? Sldk. 35. Od zdola sa jasní, od zdola sa mračí, a to sa čérňajú synečkovy oči. Pck. Ps. 33. Keď som išiel nadol, fajku som si zabol; keď som prišiel zdola, vítaj, fajko moja! Sl. spv. V. 173. I zhora i zdola každý na mňa vola, akobych každému frajeročkou bola. Ib. VI. 203. Zdolaný; -án, a, o = unavený, müde.
Mor. Džl. Zdolatelný = mohoucí býti zdolán, be-
zwingbar. Nezdolatelná zhouba. Msn. Or. 85. Zdolati = odolati, s co býti, zmoci, ge-
wachsen sein, aushalten, widerstehen; pře- moci, besiegen, bezwingen ; unaviti, ermüden. — abs. A jako blesky naňho sa rúťa a va- lašky sa v povetrí krúťa; ktorý padne, ktorý zdolá? Sldk. 38. Z. posluchače. Hvls. Vidíš, človeče, čože zdoláš, že ideš Na Boha s kyjom ? Dbš. Sl. pov. III. 59. Človeče, na čo sa to dávaš, keď ani toľko nezdoláš, ako biedna muška? Ib. III. 61. Tak je zdolal. Kká. Td. 73. Tenť peklo zdola! Nitra VI. 157. Ko- nečně oněmí, když jej nemoc zdolá. Tč. exc. Náš obr vám celou ves zdolá. Čch. L. k. 20. Živého mne nikdo nezdolá. Ib. 69. — co kdy. (To moře) přes noc hráze zdolalo a dyny. Čch. Dg. 694. — čemu, komu. Mus. Odpůrce kéž anděl tvůj ti zdolá. Kká. K sl. j. 165. — s infint. Tolik zdolám ještě |
||
|
|||
Předchozí (412)  Strana:413  Další (414) |