414

udělať (vermögen, im Stande sein). Na Ostrav.
Tč. Ze by ovšem křesťané se protiviti zdo-
lali. Sš. I. 129. Jakož toho ani okovové
učiniti nezdolali. Sš. Sotva zdolá státi. Sš.
Srn. bs. 135.

Zdolejšek, šku, m., ve frasi: ze zdo-
lejška = zdola. Vz Zdol. D.

Zdolemný, bezwingbar. Slov. Nezdolemná
spása. Hrbň. Rkp.

Zdoleti = zdolati. — co. Zo sna vybur-
covať tréba naších súcich ľudí ku práci,
lebo tí jednotlivci konečne len všetko zdoleť
nemôžu. Zátur.

Zdolinkovati = dolinkami poďubati. —
co: chléb, pečivo. Na Ostrav. Tč.

Zdoliti, il, en, ení, zdolovati = zdolati.
Mor. a slov. Džl., Mřk., Šd., Bdl. Len po-
nížená tu zdolí pokora. Sldk. Mart. 9. Divím
se, že tu práci zdolíte. Mor. Hý. Čo ten
svet nezdolí, to nebe dotlačí. Na Slov. Tč.

Zdolný = zdolatelný. Kká. K. sl. j. 61.
Přitáhne vše nezdolnou silou. Hlk. I. 66.

Zdolov, vz Zdol.

Zdolovaný; -án, a, o = vydolovati, ab-
teufen. Máme vinohrad již z-ný. Mor. Šd.

Zdolovati, vz Zdoliti. — Z. = vyhloubiti,
vydolovati, abteufen. Z. důl.

Zdolu, vz Zdola. Stanové biechu zdolu
(subter) v úvale. BO.

1. Zdoly, dle Dolany, Tholl, ves u Plané.
PL. Vz Blk. Kfsk. 605.

2. Zdoly, vz Zdola. Na Zlinsku. Vz U.
Brt. Jak zdoly svito (svítá), tu se dešťu
žodyn (žáden) nevypyto (nevypytá, nedo-
prosí), vom (westlichen) Thale. Na Ostrav.
Tč.

Zdomácnělý, heimisch geworden, akkli-
matisirt. Us. Šd., Dch.

Zdomácněti, ěl, ění, einheimisch, heimisch
werden, sich akklimatisiren. — kde. Už
jsem zde zdomácněl. Us. Šd. Rostlina ta
U nás z-la. Us. Pdl. Vojtěška u nás ve
střední Europě úplně z-la. Osv. VI. 688.
V klášterech jeptišek z-lo umění zhotovování
chrámového roucha. Ddk. IV. 256. Nově
založený primat nemohl v Gallii z. Sb. vel.
III. 201. — kdy. Ptáci jako Raška (Čermák)
brzy z-cní. Na Ostrav. Tč.

Zdomácniti, il, ěn, ění, heimisch machen,
akklimatisiren, naturalisiren; se = zdomác-
něti. — (co) kde: Rostlinu v Čechách. Us.
Z. se u někoho. Berg. Jsem z-cněn u jed-
noho bohatého měšťana. Kmk.

Zdomívati se = domnívati se, glauben,
meinen. Co ty sa zdomíváš, že já sa ti pro-
sím? takové galánky za holenkú nosím. Sš.
P. 413.

Zdomyslice, dle Budějovice, ves. Arch.
II. 471.

Zdoň, ě, m., osob. jm. Arch. III. 491.

Zdonín, a, m., dvůr u Nimburka.

Zdoňov, a, m., Merkelsdorf, ves v Po-
licku.

Zdopiti, zdopíjeti, zdopíjati, zu Ende
trinken. Na Ostrav. Tč.

Zdoplniti, il, ěn, ění, zdoplňovati, ver-
vollständigen. Šm.

Zdor, u, m., zdora, zdůra, y, f., zdory,
pl. = vzdor, vzdora, der Trotz. Bos. Na

zdor činiti. Bl. Na zdory někomu píti. Us.
Tč. Kráčala sem já po poli, svém milému
na zdory. Sš. P. 251. Ej to šecko tej mamince
tvojej na zdory. Sl. spv. VI. 220. Což mohli
jedni proti druhým s přátely svými na zdoru
činiti, toho jste hleděli. Pal. Děj. V. 2. 84.

Zdora, vz Zdor.

Zďorbí, zgorbí, n., zgarby, pl. = drobné
věci, nářadí a p. U Místka. Škd.

Zdornosť, i, f. = vzdornosť.

Zdorný = vzdorný. A zdorní protivýma
kolú sa baranci parohma. Hol. 313. Tentýž
zdorný odpor stavů vyšších. Pal. Děj. V.
2. 300.

Zdoroslavíček, čka, m. = kniha zpěvů
nábožných, z němč. přeložená, die Trutz-
nachtigall. Jg.

Zdorovati, zdorovávati = vzdorovati,
trotzen. — komu čím. Ráj. — s kým
Bosňáci s bulgarskou z-jú silou. Hol. 432.

Zdorovávati, vz Zdorovati.

Zdorovitosť, i, f. = vzdorovitosť, die
Widersetzlichkeit. D. Neučinil to ze žádné
zlosti a z-sti. Kld. II. 55.

Zdorovitý = vzdorovitý, trotzig, wider-
setzlich.

Zdory, vz Zdor.

Zdospěleti, el, ení, mannbar werden,
gross werden. Slov. Keď zdospěliete. Zátur.
Háj. I. 18.

Zdospěti, ěl, ění = dospělým se státi,
gross, mannbar werden. Bž 216.

Zdostati, zdostávati, bekommen, erhalten.
Slov. — co od koho. Od nichž pěkné pajty
zdostávali. Sl. let. III. 27.

Zdouchnělý. U N. Kdyně. Rgl.

Zdounecký. Z. hory u Zdounek na Mor.
Vz Km. 1885. 9.

Zdounky, nek, pl., dle Dolany, Zdaunek,
městečko v Kroměřížsku. PL. Za stara
Vzdounky. NB. Tč.

Zdouny, dle Dolany, Zdaun, samota u Za-
vlekoma. PL.

Zdounský, ého, m., osob. jm. Vz Jir.
H. l. II. 353.

Zdoupnalý, löchrig. Z. kmen, Mkr., strom.
Čch. Dg.

Zdouti, zduji, zduj, je (íc), ul, utí; zdou-
vati = sdouti, zusammenblasen; vzdouti,
dutím zbouřiti, zvlniti, schwellen, aufblasen,
auf blähen; se = nadmouti se, vystoupiti
jako voda, aufschwellen. — co. Větrové
moře zduli. Us. Z. vodu. Vys. — co kde.
Větru násilí všecky propasti pod námi zdulo.
Kom. Vodu nad koly z. Vys. — se kde.
Kráva na jeteli se zdula. Us. Tč. — se jak.
Moře zdulo se u velikou výsosť. V. — se
čím. Řeka hlubokými víry se zdula. Eus.
— se kam. Řeka se zdula až na staroměstské
náměstí. V. — se od čeho. Řeka od dešťů
se zdula. V.

Zdoutnalosť, i, f., die verglommene Be-
schaffenheit. Jg.

Zdoutnalý, zdoutnělý, verglommen. Z.
kmen, Vrch., buk. Hdk. L. k. 94.

Zdoutnati; zdoutněti, ěl, ění = doutná-
ním shořeti, zetlíti, ver-, zusammenglimmen.
Ros. To dřevo brzo zdoutná. Us. — Jg.

Zdoutnělosť = zdoutnalosť.

Zdoutnělý, vz Zdoutnalý.