416

Zdramatisování, n , die Dramatisirung.
Us.

Zdramatisovaný; -án, a, o, dramatisirt.
Us.

Zdramatisovati, dramatisiren. Us. Pdl.
— co: příběh nějaký. Us.

Zdrancování, n., die Ausplünderung.
Z. země.

Zdrancovati = vydrancovati, ausplün-
dern. V.— co jak: zemi krutě. Šmb. S.

II. 229. Čechové kolkolem krajinu z-li. Ddk.

III. 23.

Zdraný; -án, a, o, vz Zdráti. Stoj! daj
Bohu dušu a chlapcom dukáty. Sem, pane,
tie zdrané slovenské mozole. Btt. Sp. 8.

Zdrap, u, m. = hadry, Lumpen. Na Slov.
Ssk. — Z. = neúrodné pole, unfruchtbares
Feld. Na Zlínsku. Brt — Z. = roztrhaná
chalupa chajda, eine abgerissene Hütte.
Mor. Šd. — Z. = bídná fara, eine magere
Pfründe. Mor. Šd. — Cf. Zdrapek.

Zdrapáky, pl., m. Dal do z-ků = utekl.
Na mor. Val. Vck.

Zdrápání, n., die Abkratzung; Zerkrat-
zung ; das Schleissen (der Federn). Na Slov.
Bern.

Zdrápaný; -án, a, o = seškrábaný, ab-
gekratzt. — Z. = podrápaný, zerkratzt. —
od čeho: od neštovic. Er. P. 239. Vz Hrách,
Strniště. — Z. = zdraný, sedraný, ge-
schlissen. Z. peří. Na Slov. Bern.

Zdrápati, zdrápám a zdrápi; zdrápnouti,
pnul a pl, ut, utí; zdrapovati = sdrápati,
herab-, abkratzen; vzdrápati, auf-, zerkratzen,
zerfleischen. — co komu: strup si z. (sdrá-
pati). Us. Nechť si nehty ořeže, aby se ne-
zdrápal (říkávají hněvivému). Hš. — co čím
komu: tvář nehty. V. Dýmku rukou z.=
uchvátiti. Mor. Vck. — co odkud. Zdriapali
z něho kraľovský oblek. Dbš. Sl. pov. I
132.

Zdrapek, pku, m. = stará, sešlá věc,
ku př. motyka a jiné haraburdí. Cf. Zdrap.
Na mor. Val. Vck.

Zdrapení, n. = zdrápání. Již. Mor. a
Slez.

Zdrapený; -en, a, o = zdrápaný. Již.
Mor. a Slez.

Zdrapiti, il, en, ení, sdrapovati = zdrá-
pati. Na Slov. Bern. — Z. = uchvátiti, er-
greifen, sieh bemächtigen. — co. Rád by
sám něco zdrapil. V již. Mor. a na Slov.
Šd., Zátur. — koho zač: za pačesy. Na
Slov. Dbš. Obyč. 45.

Zdrápkati, intens. slovesa zdrápati. Cf.
Drápkati.

Zdrápnouti, vz Zdrápati.

Zdrapovati, vz Zdrápati, Zdrápiti.

Zdrásati, zdrásám a zdráši; zdrásnouti,
snul a sl, ut, utí = zdrápati, zerkratzen. —
co, koho: své líce. Troj. — koho čím:
koně víchem. Ja. Cf. Drásati.

Zdrasniti, il, on, ění = zdrastiti. — si
co čím kde. Podešve střevíců, bot křídou,
na písku z., aby nebyly hladky, die Sohlen
Rauhen. Dch.

Zdrásnouti, vz Zdrásati, Zdrasniti.

Zdrastiti, il, stěn, ění, štěn a ění =
draslavým, drsným, nerovným učiniti, rauhen,
rauh machen; zchlupatiti, struppig, straubig

machen; rozhněvati, erzürnen. — se komu.
Zdrastilo se mu hrdlo (když kdo chrápá).
Ros. — co proč. Vy strachy zdrastíte (zje-
žíte) kšici (kštici) jedúc mimo šibenici. St.
skl., Výb. I. 951., Žk. 285. — koho proti
sobě = rozhněvati, rozdrážditi. Kos. — se
komu kde. Vlasy na prsech jeho když
se zdrastí, by celý Egypt proti němu vstal,
jemu neodolá. Mus. 1862. 223.

Zdraštění, n., vz Zdrastiti.

Zdraštěný; -ěn, a, o, vz Zdrastiti. Jako
z-ný vepř vytáhl na ně. Háj. 133l.

Zdráti, vz Zedrati.

Zdřáti = zráti, reifen. Na Ostrav. Tč.

Zdratovati, mit Draht überziehen —
co čím: hrnec žlutým drátem. Us. Tč.

Zdratý; -at, a, o = zedraný, abgerissen,
aufgerissen, zerrissen. Na Slov. Hľadže!
tu zas letí ktosi — ošarpaný bedár bosý,
nohy zdraté po kolena. Btt. Sp. 79.

Zdráv, vz Zdravý.

Zdrava, y, f., die Kost. Us. místy. Správně:
strava.

Zdrávas' je celá věta: zdráva jsi, ale
syntakticky pojímá se za nominativ a sklo-
ňuje se: zdrávas, u, m. Cf. Otče náš, Listy
filol. 1877. 299. Zdrávasek, sku, m. O Maria,
o růžičko, zdrávas' žarošská matičko! Sš.
P. 64. Z. = ave Maria, modlitba katolíků,
která se říká po otčenáši ke cti panny Marie.
Vz S. N. Než bys zdrávas odříkal, byl už
tam. Osv. Poříkati, pomodliti se zdrávasek,
ein Ave, den englischen Gruss. Us. Šd. —
Z. = jeden z menších zrnek v růženci zna-
menající modlitbu Zdrávas' Maria. Desátek
obsahuje 10 zdrávasů a jeden otčenáš. Us.
Zdrávasy louskati (růženec se modliti). Us.
Jg.

Zdrávasoví bratři = serviti. S. N.

Zdravček, ečku, m., prasides, rostl., zastr.
Rozk.

Zdravčic, e, m., bazilica, rosl., zastr.
Rozk.

Zdrávě (V.), zdravě, komp. zdravěji,
v obec. ml.: zdravějc = ve zdraví, bez ne-
duhu, gesund. Z. se navrátil. Us. Rád bych
slyšel, abyste sě dobře a z. jměli. Arch. V.
311. Těžkoť jest i v zlaté kleci slavíku,
zdravěji mu po zeleném lesíku. Poř. Tč. —
Z. = ke zdraví užitečně, heilsam. Vítr z.
zemi prospívá. Jg. — Z. = moudře, uvážlivě,
bedlivé, klug, reiflich, weise. Zdrávě něco
uvážiti, na něco pomysliti; věc z. k mysli
připustiti; z. o něčem souditi. V. Zdrávě
na něco se rozmysliti. Br., V. — Kat. 937.
Jestliže zdravě to posoudíš. Abr. z Gř. Na
mnohé věci nyní zdravěji i jasněji patře.
1512. Mus. 1883. 364. A těm, ješto léky
hledají, zdravé praví, by . .. Št. Kn. š. 9.

Zdravec, vce, m., rostl. Vz Sbtk. Rostl.
52.

Zdraveň, vně, f., panicea (radices in
apotheca), zastr. Rozk.

Zdravěna, y, f., hygieia. 1816.

Zdravenič, e, m., ipomena (nemoc), zastr.
Rozk.

Zdravěti, ěl, ění = zdraví nabývati, ge-
sund werden. Ros., Hdž. Šlb. 56., Šd. Cf.
Vzdravěti, Vyzdravěti.