Předchozí (415)  Strana:416  Další (417) |
|
|||
416
|
|||
|
|||
Zdramatisování, n , die Dramatisirung.
Us. Zdramatisovaný; -án, a, o, dramatisirt.
Us. Zdramatisovati, dramatisiren. Us. Pdl.
— co: příběh nějaký. Us. Zdrancování, n., die Ausplünderung.
Z. země. Zdrancovati = vydrancovati, ausplün-
dern. V.— co jak: zemi krutě. Šmb. S. II. 229. Čechové kolkolem krajinu z-li. Ddk.
III. 23.
Zdraný; -án, a, o, vz Zdráti. Stoj! daj
Bohu dušu a chlapcom dukáty. Sem, pane, tie zdrané slovenské mozole. Btt. Sp. 8. Zdrap, u, m. = hadry, Lumpen. Na Slov.
Ssk. — Z. = neúrodné pole, unfruchtbares Feld. Na Zlínsku. Brt — Z. = roztrhaná chalupa chajda, eine abgerissene Hütte. Mor. Šd. — Z. = bídná fara, eine magere Pfründe. Mor. Šd. — Cf. Zdrapek. Zdrapáky, pl., m. Dal do z-ků = utekl.
Na mor. Val. Vck. Zdrápání, n., die Abkratzung; Zerkrat-
zung ; das Schleissen (der Federn). Na Slov. Bern. Zdrápaný; -án, a, o = seškrábaný, ab-
gekratzt. — Z. = podrápaný, zerkratzt. — od čeho: od neštovic. Er. P. 239. Vz Hrách, Strniště. — Z. = zdraný, sedraný, ge- schlissen. Z. peří. Na Slov. Bern. Zdrápati, zdrápám a zdrápi; zdrápnouti,
pnul a pl, ut, utí; zdrapovati = sdrápati, herab-, abkratzen; vzdrápati, auf-, zerkratzen, zerfleischen. — co komu: strup si z. (sdrá- pati). Us. Nechť si nehty ořeže, aby se ne- zdrápal (říkávají hněvivému). Hš. — co čím komu: tvář nehty. V. Dýmku rukou z.= uchvátiti. Mor. Vck. — co odkud. Zdriapali z něho kraľovský oblek. Dbš. Sl. pov. I 132. Zdrapek, pku, m. = stará, sešlá věc,
ku př. motyka a jiné haraburdí. Cf. Zdrap. Na mor. Val. Vck. Zdrapení, n. = zdrápání. Již. Mor. a
Slez. Zdrapený; -en, a, o = zdrápaný. Již.
Mor. a Slez. Zdrapiti, il, en, ení, sdrapovati = zdrá-
pati. Na Slov. Bern. — Z. = uchvátiti, er- greifen, sieh bemächtigen. — co. Rád by sám něco zdrapil. V již. Mor. a na Slov. Šd., Zátur. — koho zač: za pačesy. Na Slov. Dbš. Obyč. 45. Zdrápkati, intens. slovesa zdrápati. Cf.
Drápkati. Zdrápnouti, vz Zdrápati.
Zdrapovati, vz Zdrápati, Zdrápiti.
Zdrásati, zdrásám a zdráši; zdrásnouti,
snul a sl, ut, utí = zdrápati, zerkratzen. — co, koho: své líce. Troj. — koho čím: koně víchem. Ja. Cf. Drásati. Zdrasniti, il, on, ění = zdrastiti. — si
co čím kde. Podešve střevíců, bot křídou, na písku z., aby nebyly hladky, die Sohlen Rauhen. Dch. Zdrásnouti, vz Zdrásati, Zdrasniti.
Zdrastiti, il, stěn, ění, štěn a ění =
draslavým, drsným, nerovným učiniti, rauhen, rauh machen; zchlupatiti, struppig, straubig |
machen; rozhněvati, erzürnen. — se komu.
Zdrastilo se mu hrdlo (když kdo chrápá). Ros. — co proč. Vy strachy zdrastíte (zje- žíte) kšici (kštici) jedúc mimo šibenici. St. skl., Výb. I. 951., Žk. 285. — koho proti sobě = rozhněvati, rozdrážditi. Kos. — se komu kde. Vlasy na prsech jeho když se zdrastí, by celý Egypt proti němu vstal, jemu neodolá. Mus. 1862. 223. Zdraštění, n., vz Zdrastiti.
Zdraštěný; -ěn, a, o, vz Zdrastiti. Jako
z-ný vepř vytáhl na ně. Háj. 133l. Zdráti, vz Zedrati.
Zdřáti = zráti, reifen. Na Ostrav. Tč.
Zdratovati, mit Draht überziehen —
co čím: hrnec žlutým drátem. Us. Tč. Zdratý; -at, a, o = zedraný, abgerissen,
aufgerissen, zerrissen. Na Slov. Hľadže! tu zas letí ktosi — ošarpaný bedár bosý, nohy zdraté po kolena. Btt. Sp. 79. Zdráv, vz Zdravý.
Zdrava, y, f., die Kost. Us. místy. Správně:
strava. Zdrávas' je celá věta: zdráva jsi, ale
syntakticky pojímá se za nominativ a sklo- ňuje se: zdrávas, u, m. Cf. Otče náš, Listy filol. 1877. 299. Zdrávasek, sku, m. O Maria, o růžičko, zdrávas' žarošská matičko! Sš. P. 64. Z. = ave Maria, modlitba katolíků, která se říká po otčenáši ke cti panny Marie. Vz S. N. Než bys zdrávas odříkal, byl už tam. Osv. Poříkati, pomodliti se zdrávasek, ein Ave, den englischen Gruss. Us. Šd. — Z. = jeden z menších zrnek v růženci zna- menající modlitbu Zdrávas' Maria. Desátek obsahuje 10 zdrávasů a jeden otčenáš. Us. Zdrávasy louskati (růženec se modliti). Us. Jg. Zdrávasoví bratři = serviti. S. N.
Zdravček, ečku, m., prasides, rostl., zastr.
Rozk. Zdravčic, e, m., bazilica, rosl., zastr.
Rozk. Zdrávě (V.), zdravě, komp. zdravěji,
v obec. ml.: zdravějc = ve zdraví, bez ne- duhu, gesund. Z. se navrátil. Us. Rád bych slyšel, abyste sě dobře a z. jměli. Arch. V. 311. Těžkoť jest i v zlaté kleci slavíku, zdravěji mu po zeleném lesíku. Poř. Tč. — Z. = ke zdraví užitečně, heilsam. Vítr z. zemi prospívá. Jg. — Z. = moudře, uvážlivě, bedlivé, klug, reiflich, weise. Zdrávě něco uvážiti, na něco pomysliti; věc z. k mysli připustiti; z. o něčem souditi. V. Zdrávě na něco se rozmysliti. Br., V. — Kat. 937. Jestliže zdravě to posoudíš. Abr. z Gř. Na mnohé věci nyní zdravěji i jasněji patře. 1512. Mus. 1883. 364. A těm, ješto léky hledají, zdravé praví, by . .. Št. Kn. š. 9. Zdravec, vce, m., rostl. Vz Sbtk. Rostl.
52. Zdraveň, vně, f., panicea (radices in
apotheca), zastr. Rozk. Zdravěna, y, f., hygieia. 1816.
Zdravenič, e, m., ipomena (nemoc), zastr.
Rozk. Zdravěti, ěl, ění = zdraví nabývati, ge-
sund werden. Ros., Hdž. Šlb. 56., Šd. Cf. Vzdravěti, Vyzdravěti. |
||
|
|||
Předchozí (415)  Strana:416  Další (417) |