418

komu drah životek. Rkk. Jestli by nás při
z. zachovati nechtěli a vždy smrtí našich
žádali. Biancof. Za svého z. Zlob., Šm.
Svědkové jsou ještě na z. (na živě). Us.
u Kolína. Sml. — Záv., Martim., Zlob. —
Z. = pozdravení, der Gruss. Vstoupiv jim
z. vzdal. Dal. Ukážiu jemu zdravie mé. Ž,
Klem. (Anth. I. 3. vyd. 7.).

Zdravica, zdravice, e, f. = přípitek na
zdraví, der Toast (vyslov Tóst; doslovně:
topinka). Dch., Šd., Ssk. Z-ci pronésti.
Dch. Z-ca podarená. Na Slov. Phld. III. 2.
115. Zdraviciam a štrngu pohárov nebylo
konca a kraja. Syt. Táb. 323.

Zdravíček (zdráv) půjčoval (říká ten,
kdo vrací věc vypůjčenou). V Krknš. Kb.

Zdravínek, nku, m., ambrožka, odon-
tites, das Zahnkraut. Z. červený, o. rubra.
Vz Kstp. 1154., S. N., Čl. Kv. 246., FB. 59.,
Slb. 307. Na mor. Val. Vck.

Zdraviště, ě, n. = zdraví. Na Slov.
Plk. Zdravištä ako zdravištä, ale chlebištä.
Zátur.

Zdraviti, il, en, ení, zdravovati = zdravým
činiti, gesund machen. Ros. V každej ne-
moci tvory božie z. Slov. Hrbň. Rkp. Sp.
st. D. Umíráme a zdravíme se při císařově
milosti, sterben und genesen. Pal. Děj. IV.
2. 59. Ten Mathiáš mnohé zdraviv, mnohé
liudi hřiechóv zbaviv, posadil je v božiem
lóně. Výb. II. 3. — Z. = pozdravovati,
grüssen. Nrd., Vk., Us. u Rožmit. Z. ně-
koho a vítati. Hdk. C. 13. A kde kdo ji
vítá, zdraví postarožně. Pokr. Z hor 153.
Davy nadšené ji zdraví. Čch. Dg. 702. —
jak. On své vůdce po vojensku s úklonou
tak zdraví. Kká. Td. 332 — Poznam. Dle
Brs. 243., Pdg. II. 443. a Brt. S. 3. vyd.
196. ve druhém významu lépe: pozdravo-
vati.

Zdravkání, n. = zdravice. Na Slov.
Šumely spevy, štrngy a z. Sldk. Mart. 40.
Pohářík k z. Hdk. C. 248.

Zdravkati, zdravkovati si s kým =
na zdraví píti, Gesundheit trinken. Na Slov.
Koll., Němc. Svat. Páni zostali sarni zabá-
vajúc sa a zdravkajúc si. Klčk. Zb. III. 101.
Budeme si z. (připíjeti, toastiren, Gesund-
heit trinken). Sl. ps. Šf. II. 158. Z-li mu
páni. Pokr. Z hor. 174. Len sa to, vraj,
taká utešená vóňa rozľahla po celom svete,
že si ľudia nestačili ani zdravkať, čo sa
jim tak veľmi kýchalo. Mt. S. I. 79. —
kde odkud proč. V tvojom temeni z me-
dených pohárov zdravkávalo sa ku pocte
templárov. Č. Čt. I. 193.

Zdravkovati, vz Zdravkati.

Zdravní, Sanitäts-. Rk

Zdrávník, a, m. = strávník, Der Kost-
gänger. Cf. Zdrava. Us. ve východ. Čech.
Kal., Brnt.

Zdrávnouti, vnul a vl, utí = pozdravo-
vati se, genesen. Padla hráz, tvrz klesla,
nemoc zdravia. Sš. Stt. 179.

Zdrávo, gesund. Hanba je utekať, ale
zdravo (praví šelma). Poř. Zatur.

Zdravobytí, n. = zdraví. Slov. Bern.

Zdravodajný = zdravodatný. Šm.

Zdravodatný,gesundheitsspendend. Dch.

Zdravodyšný, Gesundheit athmend Šm.

Zdravohojitelný, heilend. Z. lázeň. Mus.
1880. 565.

Zdravomyslnosť, i, í. = střídmomysl-
nosť, skromnomyslnosť, skromnosť, střízli-
vosť. Sš. I. 123.

Zdravonohý, gesunde Füsse habend.
Lpř. Slov. I. 95.

Zdravonosný, gesundheitbringend. Dch.,
Vinař.

Zdravosloví, n. = zdravověda, nauka
pojednávající o způsobu, jakým nejlépe
možno zdraví zachovati, die Gesundheits-
lehre. S. N.

Zdravosť, i, f., zdravota = zdraví, die
Gesundheit. Z. těla, duše. Měst. bož. Vy-
svědčení, policie z-ty; v příčině z-ty; zření
k obecné z-tě. J. tr. Z ta duševní. Dk. P.
166., Mus. 1880. 136. Pocit síly a z-ty za-
jisté jest příjemný; Ten člověk je plný
zdravoty, až překypuje zdravotou. Hš. Na-
rodil se na rybách. To bývá znamení z-ty.
Kos. v Km. — Z. = prospěšnosť, die Heil-
samkeit, Nützlichkeit. Z. bylin. D.

Zdravostvovati, gegrüsst sein. Slov. Tu
celý rákoš plným hrdlom volá: Sláva! žij!
zdravostvuj! Sldk. 210. Zdravostvuj, Rolane,
ctný! Ld. Z-stvuj môj kraju čarovný, môj
kraju milený! Ppk. II.70. (I. 225.). — kde.
Mustafa vďačný vzdychal na mohyle šepta-
júc : Z-stvuj pri rajských pokáloch! Sldk. 152.

Zdravota, y, f., vz Zdravosť.

Zdravotna, y, f., die Sanitätsanstalt. Na
Slov. Ssk.

Zdravotní, Gesundheits-, Sanitäts-, Wohl-
fahrts-, hygienisch, Salubritäts-, gesundheit-
lich. Z. čokolada, Techn., správa, policie,
vysvědčení, protokol, záležitosť, J. tr., zá-
kon, poměry, služba. Čs. lék. Stav z. pana
správce jest uspokojivý (nemocnému správci
vede se dobře). Šb. Z. vzduch, voda, víno
(ku zdraví sloužící). Pk. Z. dozorce, stav,
rada, ohledy, kazajka, ústav, úřad. Dch.,
záloha, die Sanitätsreserve, sbor, pravidlo,
vůz, přídavek, setnina, Čsk., osoba, kordon,
kommisse, statistika, vlak, Nz. lk., poměry,
služba, okres, závada, opatření, Us., Pdl ,
látky, souvozí, Train. Čsk. Z. zálohy po-
třeb lékařských, Sanitätsmaterialreserve. S.
N. XI. 57. Z. slovník vydávají od r. 1885.
doktorové Chodounský a Thomayer.

Zdravotnický = zdravotní. Z. sbor (sbor
zdravotníků, zdravotní), setnina, četa, S. N.
XI. 95., výlohy atd.

Zdravotnictví, n., das Sanitätswesen,
die Gesundheitspflege. Z. vojenské, vz více
v S. N., Vlšk. 455. Z. školné, die Schul-
hygiene, Nz. lk., živnostnické, Gewerbe-
Hygiene. Sl. les.

Zdravotnictvo, a, n., die Sanitätstruppe.
Z. ošetřuje nemocné a raněné a rozděleno
jest na 23 zdravotnických čet. Vz více
v Čsk. I. 5. 35.

Zdravoučký, hübsch gesund. Špň.

Zdravověda, y, f., die Gesundheitslehre,
Hygiene. Vz Zdravosloví.

Zdravovědák, a, m., s příhanou, Diätetiks-
krämer. Dch.

Zdravozdravý, kerngesund. Dch.

Zdravulký = velmi zdravý, sehr gesund.
Na mor. Val. Brt., Vck.