420

umu. Ros. Není při zdravém rozumu. Kom.
Z. rada (dobrá). Troj. Z. učení. Br. V zdravé
paměti něco zachovati. Reš. Z. kniha (ne-
závadná). U Žamb. Dbv. Z. rozum, úsudek,
četba, Us., vtip. Šml. I. 47. Z. kůže. Šp.
Nenechal na něm z-ho chloupku, er liess
kein gutes Haar an ihm; Pivo zdravé lék,
nezdravé jed. Dch. Rozumem zdráva's byla.
Lpř. Z. soudnosť. Stč. Zmp. 71. Apoštol má
před očima zdravou přírodu lidskou. Sš.
II. 135. Z. náhled, Osv. I. 157., humor,
satira. Mus. 1880. 10., 159., 367. To jí ještě
za z-ho života poručila; A to jich otec
pravil za z-ho života, že jich opatřil. NB.
Tč. 196., 199. Čeho na mně žádáte, jest
věc veliká i požaduje z-ho uvážení. Pal.
Děj. IV. 2. 505. Dal mu to za zdravého
rozumu. Pref. 17. Pro lepšie svědomie svú
jsem vlastnie pečeť přivěsil k tomuto listu
s dobrým rozmyslem a zdravým životem;
S dobrým rozmyslem a s přátel svých zdravú
radú udělali sme smlúvu; Že mu byl řekl
za z-ho života. Arch. III. 283., IV. 243., 367.
Ktož ostojí, buď jeho hlava zdráva. Dal.
145. Za zdravého života něco prodati. 1478.
List. hrad. Tč. Člověk bez mozku, bez roz-
umu a z-ho soudu; Někteří za zdravého
života sobě hroby připravovali; Což i roz-
umu z-mu odpírá. BR. II. 22. a., 381. a.,
802. b. Tu mi slíbil p. Beneš za svého
bratra za z-ho života i po jeho životě vy-
vaditi mě i mé erby; Za svého z-ho života
toho žádnému ve dsky nevložila. Půh. I.
133., 201. (288., 381., II. 543.). Od myslí
nepravých nečekej rad zdravých. Us. Bž.
Za zdravého života dobře činiti, po smrti
času nebude. Prov. — kde: na mysli.
Smrž. Nová soustava vojenská, zdravá ve
svých základech. Osv. I. 343. Zdravá duše
v z-vém těle. Us. Třeba chaloupka dřevěná,
jen když v ní srdce zdrávo. Šd. exc. —
v čem. Tresciž je přísně, ať jsou zdraví
(stál) u víře. Har. Kdo má trpké mravy,
není v mravech zdravý. Mor. Tč. Ten je
pekný, kdo je v čnosti též i v mravoch
zdravý. Slov. Tč. Aby cierkev sv. v svých
syniech byla zdráva. Hus II. 339. — Z. =
zdraví jevící, gesund. Z. barva tváři. Us. Z.
chrapot, Hrts., stolice (vyprázdnění břicha).
Us. — Z. = ke zdraví sloužící, hojitelný,
gesund, heilsam, dienlich. Z. povětří, V.,
pokrm. Ros. Varuj se příliš zdravých krmí,
dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. To je
zdravé! Odpověď: Koho nic nebolí. Us. Šd.
Kde je větrno, tam je zdrávo. Na Ostrav.
Tč. Čo je iným zdrávo, to buď aj nám
právo. Na Slov. Tč. Ostatně je vám zdrávo,
že jste poznali. Sá. Co jednomu právo,
i druhému zdrávo, was dem Einen recht,
ist dem Anderen billig. Us. Dch. Z. pod-
nebí. Lpř. J. Bude to tvé duši zdrávo.
Smil. Zdravý vzduch boží duch. Na Mor.
Šd. Pravda peprná, ale zdravá. Šd. exc. —
Z toho viděti, že mylné jest mínění těch,
již píší: ,Chybně: z. vzduch, voda, víno ve
smyslu zdravoty dodávající; zde má státi:
zdravotný'. — k čemu. To jest z. k jídlu.
Sych. — komu. (Ta práva) nejsú Čechom
zdráva. 15. stol. — Z. voda, heiliges Brün-
del, koupel u Koryčan; Rosenthal, ves

u Uhřic; něm. Zdrawawoda, myslivna u Mor-
kovic na Mor.; samota u Starých Hvězdlic,
Gesundwasser.

Zdraž, e, f. = žlábek, die Rinne, der
Lauf. Z. v šindeli (vz Stružince, Struh), Us.,
z. kladky, NA. IV. 216., provazová, der
Seillauf. Šp. Z. u tkadlce = žlábek, do
něhož se prut vkládá. Hk. — Vz Pramen.

Zdráža, e, f. = zdražení, drahota, die
Vertheuerung, Theuerung. Je to z., nelze
toho koupiť. Slez. Šd.

Zdražati = zdražiti, vertheuern ; se =
zdráhati se, spröde thun, sich weigern. Na
Ostrav. Tč.

Zdráždění, n., vz Zdrážditi.

Zdrážděný; -ěn, a, o, gereizt. — čím:
žádostí. Troj.

Zdrážditi, zdráždi, il, ěn, ění = rozšká-
dliti, rozhněvati, auf-, anreizen. — koho:
V., Br., Ros. Zdráždíš-li psa, vrčí. Kom.
Petr sv. uťav Malchovi ucho ještě je více
z-dil. BR. II. 182 b. — koho na koho:
nepřítele na sebe. Br. — V. — koho k če-
mu: k boji. Troj. — koho kde: v hra-
diech. Ž. wit. 105. 16. — koho čím. Us.
Tč. — aby. Zdráždili nás, abychom se do
hry dali. Sych.

Zdráždlivý = popudlivý, reizbar. Ros.

Zdražení, n., die Vertheuerung. Z. obilí,
Us.. chleba, masa. Us. Dch.

Zdrážení, n., die Reizung, Erhitzung. —
Z., der Anfall einer Krankheit. Na Slov.
Bern.

Zdražený; -en, a, o, vertheuert. Z. chléb,
maso. Us.

Zdražeti, el, ení, theuer werden.

Zdráží = v ceně asi, tak draho as, bei-
läufig im Werthe. Bylo to zdráží desíti zla-
tých (v ceně 10 zl.) Us. —Z. = dráže, theuerer.
Což dále ten dům z. jest (oč jest dražší).
Záp. měst. 1447. Zlatá koruna, kteráž by
znamenitého pokladu z. byla Biancof. 112.

Zdražil, a, m., osob. jm. Šd.

Zdražiti, zdraž, že (íc), il, en, ení; zdra-
žívati, zdražovati, theuer machen, vertheu-
ern. — co. On zdražuje obilí. Ros , Reš. —
co čím. Kamení velikými penězi z. Jel. —
co, se jak. Vše o polovičku z. Us. Tč.
Nad míru jsou se v díle svém nasadili a
z-li. Prm. IV. 123. Díla podlé své vůle a
libosti z. Er. — se. Koupě se zdražuje.
Reš. Potraviny se zdražily. Ddk. VII. 30. —
se čím, s čím. On se s tím velice zdra-
žuje. Us. na Mor. Šd. Král český přijímá,
kohož muož, slyšav od krále uherského vý-
pověď příměřie a tím sú se také pěší z-li.
Pal. Děj. V. 1. 129. — kdy. Při velkém
návalu zdražováno bývá všechno a všude.
Sb. vel. I. 75.

Zdražiti, il, en, ení, aufreizen. Slov.
Bern.

Zdražívati, vz Zdražiti.

Zdrážnění, n. = zdrážení. Slov. Bern.

Zdrážniti = zdrážiti. Slov. Bern.

Zdražovací prodej = dražba, die Auk-
tion. Nz.

Zdražovati, vz Zdražiti.

Zdrbati; zdrbnouti, bnul a bl, ut, utí —
drbáním strhnouti, herabkratzen. V. — si
co: neštovici. Ros. — koho. Ta nemoc ho