421

zdrbala (zkřesala, seslabila ! Sych. — od-
kud. Zdrbal si strup z rány. Us. Tč. — co
komu. Neštovice mi celou tvář z-ly. Us.
Tč. — si o kom = pomluviti ho. U Král.
Hrad. Kšť.

Zdrhnouti, va Zdrbati.

Zdrcení, n. (vz Zdrtiti), die Zermalmung.

Zdrcený; -en, a, o, zermalmt, vz Zdrtiti.

— čím: žitím. Osv. V. 635. Stal jsem zdr-
cen bolem. Kká. Td. 58.

Zdrcka, y, f. = zrcadélko. U Domžl. Jrsk.
Zdrcnouti se, cnul a cl, ut, utí = sra-
ziti se, zusammenstossen. — se s kým. Us.

— Z. se = sraziti se, gerinnen. Mléko se
zdrclo. Us. u N. Kdyně. Rgl.

Zdrcovati, vz Zdrtiti.

Zdrcující, zermalmend, niederschlagend,
vernichtend. Z. zpráva, pohled, slova, rána
osudu, Us. Pdl., síla, Vlč., kritika. Mus.
1880. 517. Z. odsouzení ústavácké politiky.
Tě. ex. Události stranu svou zdrcující kladl
až do doby Přemysla Otakara. Ddk. IV.
210.

Zdřejmý = zřejmý. Bž. 49.

Zdřený; en, a, o, gerieben, gestrichen.

— čím: niť voskem z. Sal.
Zdřevěnalosť, i, f. = tuhosť, zkřehlosť,

ztrnutí, das Holzwerden, die Holzigkeit.
D., Mus.

Zdřevěnati, zu Holz, Holzig werden, starr
werden, erstarren. — abs. Jak toho ne-
přijmete, zdřevěnáte. Kld. II. 181. Řepa
z-la. Us. Tč. Jeden zaťal, hned z kameňal,
druhý zaťal, hned znal; Nerúhajte, ne-
sekajte, zkámeňáte, zdřevěnáte. Sš. P. 42.,
41. — komu proč. Že mu za ty rouhavé
řeči jazyk nezdřevenal. Mor. Šd. — Vz
Zdřevěněti.

Zdřevěnělosť, i, f. = zdřevěnalosť. Z.
mysli. Mus. 1880. 191.

Zdřevěnělý, holzig, zu Holz geworden,
verholzt. Z. kořen, klouby, Byl., úd (ztuhlý),
nohy. Us. Jg , Dch., Šp. Jak tyč by polknul,
tak si kráčí z-lý. Kká. Td. 351.

Zdřevěnění, n., die Verholzung, das Hol-
zigwerden. Vz Zdřevěněti. — Z = ztuhnutí,
ztrnutí, die Erstarrung, Steifheit, der Starr-
krampf, Schlaf (eines Gliedes), die Klemme.
Z. nohy, zubů (vyvstání). Ja. Z., nemoc
koňská, když kůň nemůže polykati. Z. =
nemoc kozí, dřevinka. Ja.

Zdřevěněný; -ěn, a. o, zu Holz oder
holzig geworden, verholzt. Z. řepa, kolník,
ředkev. — Z , starr, erstarrt. Z. noha. Us.

Zdřevěněti, ěl, ění, zu Holz o. holzig
werden, verholzen. — abs. Řepa, kolník,
ředkev z-la. — kdy. Řepa, kvaček na zimu
zdřevění. Us. Tč. — Z. = ztuhnouti jako
dřevo, erstarren, starr werden. Us. — abs.
Ani slova viac nepovedal, akoby z-nel. Mt.
S. I. 104. — kde: v nohách z. Pokr. Z hor.
185. — jak. Krhla zkameněla kamenným
mramorem, Anna z-la zeleným javorem. Sl.
ps. Šf. II. 39. Kupa skamenela meravým
kameňom, ja som zdrevenela zeleným javo-
rom. Sl. spv. I. 19. — čím: hrůzou a stra-
chem. V. — komu. Zdřevěněly mi nohy,
údy. Sych., Šd. — kdy. V štěstí všickni
smyslové jeho ztupěli a jako zdřevěněli. V.

Zdřevěniti, il, ěn, ění, zdřevěňovati, zu
Holz machen, holzig machen. — Z., starr
machen. — koho (tuhým jako dřevo uči-
niti). Puch., Rk.

Zdřevlý = zdřevěnělý. Z. trupy (zmrt-
vělé). Vký.

Zdřevnatělosť, i, f. = zdřevěnalosť.

Zdřevnatělý = zdřevenělý. Z. buňka,
Kk., ředkev, kolník. Us. Pdl.

Zdřevnatění, n., das Verholzen. Z. ko-
řenů = choroba rostlin, která v tom zaleží,
že buněčné blány v pletivech, jež obyčejně
jemnými zůstávají, neobyčejně ztloustnou.
Pta.

Zdřevnatěný; -ěn, a, o, verholzt. — Z.,
erstarrt. Už sú z-né, ze kterých tak veľmi
sa hojná, tak bezepríkladná štedrota ľála,
ruky. Hol. 399.

Zdřevnatěti, zdrevnatěti, holzig werden,
verholzen. V., Šp , Dch. Řípa z-la. Us. Pdl.
Byliny zdřevnatějí. Us. — Z., faserig, saft-
los werden. — kdy. K jaru uzené maso
vyschne a z-tí.

Zdřez, u, m. = střez. Us.

Zdrha, y, f. = tvrdá věc, etwas Hartes.
Maso tvrdé jako z. Na mor. Val. Vck. —
Z., y, m. a f. = ničema, ein Taugenichts.
Ib. Vck.

Zdrhák, u, m. = zdrzok. Slov. Ssk.

Zdrhati, vz Zdrhnouti.

Zdrhlík, u, m. = ostrá zavírka kola,
scharfer Hemmschuh, Radschuh. Šmd., Čsk.

Zdrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zdrhati =
sdrhnouti, drhna sraziti, smeknouti, abstrei-
fen; stržiti, einstreichen, gewinnen; zadrh-
nouti, schnüren, einengen; se = opiti se,
sich Berauschen. — co. Zdrhl (stržil) on
hezké peníze. Ros. Klasy zdrhovati (se sto-
jatého obilí). Us. Šd. Odtiaľ, kde slávy
našej kolíska, zdvihla kríž, zdrhla pohana.
Sldk. 47. — co odkud: listí s ratolesti,
D., s prutu, Čern., špínu s hrnce (smýti).
Us. — co kam: v těsná pravidla (zadrh-
nouti). Div. z ochot. — se. Hřmělo, až se
okna zdrhaly. Na Ostrav. Tč. — co komu.
Až se mu někdy hodí zdrhnout Němci kličku.
Kká. Td. 227. — se z čeho = vymluviti,
vykroutiti se, sich ausreden, herauswinden,
durchhauen. To je takový člověk, ze všeho
se zdrhne. Na mor. Val. Vck. — koho =
vytlouci mu, durchprügeln. U Příbora na
Mor. Mtl. — Z. = utéci, davonlaufen, schnell
laufen, sich aus dem Staube machen. Mor.
Vck., Kčr., Vck., Tč., Mtl. Zdrhnul, než
sme přišli. Tč. Sdrhej (utíkej). Šd. Hle, jak
zdrhá! Viděls? Ten zdrhal, tak se za ním
prášilo! Zdrhl. Šd. Včera byli doma a dneska
už zdrhli. Us. Šd. — kudy s čím. Zdrhali
sme dolů grúněm s tabákem. Sš. P. 536.

Zdrhnutí, n., die Abstreifung. Vz Zdrh-
nouti.

Zdrhnutý; -ut, a, o, abgestreift. Vz
Zdrhnouti. — Z. = opilý, betrunken. Us.
Ntk., Vrů.

Zdrhovati = zdržovati, authalten. Vš.,
Us. u Turn.

Zdrchaný; -án, a, o, zerzaust, verfitzt,
verworren. Z. niti. — Z. = zdrhnutý, opilý,
betrunken. Byli všichni z-ní. Us. Kšť.