Předchozí (422)  Strana:423  Další (424)
Zdržák.
423
Zdrobnění, n., die Verkleinerung. Nz.
Zdrobněný; -ěn, a, o, verkleinert.
Zdrobněti, ějí, ěl, ění, klein werden.
več. V
útlé svrasklí postavy zdrobněli
(ďáblové). Ráj. Zakotvený koráb ve člunek
zdrobněl. Tč. exc.
Zdrobniti, il, ěn, ění; zdrobňovati =
zdrobiti, klein machen, verkleinern.
Zdrobňovací = zmenšovací, zdrobnělý.
Z
. slovo. Vz Zdrobnělý. Nz.
Zdrobňující, verkleinernd. Z. buben, die
Brechtrommel bei der Pulvererzeugung. Čsk.
Zdrohnúť, umfallen, ausrutschen. Slov.
Ssk.
Zdrochnút, vz Zdrohnúť, Hrochnouti. Na
Slov. Daj mi, čo Nie tvoje, lebo hneď zdroch-
neš. Mt. S. 1. 114. Šibenec odtrhol sa mu
od váhy a hlava zkotúlala sa na jednu stranu
a tělo odkveclo na druhú, len tak zdrochlo.
Dbš. Sl. pov. IV. 63. — s čím kam. Od-
trhla sa mu hlava a tam ten zdrochnul so
všetkým dolu. 1b. IV. 63.
Zdroj, e, m. = pramen, zřídlo, die Quelle.
der Ursprung. Koř. ri = řinouti, stupň. roj,
z(d)roj. Gb. Hl. 144., Úv. 29., Bž. 49. — Ráj.
Krok., Č., Sedl. Z. Heronův. Vz KP. II. 87.,
109. Z. tepla, Stč. Zmp. 501., teplový, Kk.
Fys. 90., svitu, Des Schimmers Quell, Dch.,
práce, ZČ. I. 255 , usedavý, intermittirender
Brunnen, Mj. 129., galvanický, ZČ., krve,
blaha. Čch. Bs. 72., 96. Bůh, všeho bytí z.
Čch. Bs. 89. Z mého štěstí. Hdk. Hlavní
z. dějin uherských této doby, Jan z Thu-
rocze. Ddk. IV. 123. Nejpřednějším zdrojem
světla jest slunce. Kk. Skloniti témě před
věčným zdrojem. Dch. By v ocean své lásky
zdroje srdcí lidských sved. Vrch. Jako Bůh
jest zdrojem všeho bytí, tak jest pramenem
všeho dobra. Sš. Mr. 45.
Zdrojnice, e, f. = zdrojná žíla. Rk.
Zdrojnivka, y, f., fontinalis. Rostl. I.
272.
Zdrojný. Z. žíla (tepna), die Arterie. Osv.
I. 625. Z. krev, das Arterienblut. Rk.
Zdrojobýl, u, m., phytocrene, rostl. Z.
velikánský, p. gigantea. Vz Rstp. 773.
Zdrojovec, vce, m., gammarus, kývoš.
Krok. II. 245.
Zdrojovka, y, f., montia, die Montie,
rostl. Z obecná, m. fontana Vz Rstp. 650.,
Čl. Kv. 305., Slb. 563. Z. trojřadová, fonti-
nalis antipyretica, druh mechu. Let. Mt. S.
VIII. 2. 17. Vz Zdrojůvka.
Zdrojůvka, y, f., fontinalis, das Quellen-
mos8. Z. trojřadová, f. antipyretica. Vz Rstp.
1801., Zdrojovka.
Zdropati = zdrápati. Na Ostrav. Tč.
Zdroponiti = zdrobiti. Plk.
Zdřoť zřoť, zřaju, zřal = zráti, reifen.
Na Ostrav. Té.
Zdrpnouti, pnul a pl, utí, abkratzen. —
abs. Zdrpnul = umřel. U Místka. Škd. —
co:
strup. Ib.
Zdrsnatělý = zdrsnělý, rauh geworden.
Rostl.
Zdrsnatěti, ěl, ění, rauh werden. Vus.
Zdrsnatiti, il, ěn, ění, rauh machen. Vus.
Zdrsnělý, vz Zdrsnatělý.
Zdrsněti;, ěl, ění = zdrsnatěti. kde.
Kůra na prutě z-la. Us. Tč.
Zdrsniti, il, ěn, ění, zdrsňovati = zdrsna-
titi.
Ros.
Zdrtek, tku, m., vz Zdrtky.
Zdrtění, n., vz Zdrtiti.
Zdrtěný; -ěn, a, o = zdrcený, zerdrückt,
zermalmt. Na Mor. a Slov. — jak. To je
z-né na ohrabky (zlomené, porouchané). Mor.
Šd.
Zdrtiti, il, cen, ení; zdrcovati, zerdrücken,
zermalmen, verkleinern, zerbröckeln, zer-
reiben, zerschmettern, niederschmettern. —
co : sůl, kámen, suchý chléb, Us., Tč., okovy,
Vlč., pouta. Vrch. Závory a mříže mi snadno
zdrtiť. Kká. Td. 300. -- koho. Dch. Nač
by křísil osud, koho jednou zdrtí? Kyt.
1876. 87. — co, koho čím. Bouřka krupo-
bitím osení z-la. Sych. On krokem zdrtí
zmije. Vrch. Myth. I. 216. Kmen tíží svou
ho zdrtil. Us. Pdl. Vždyť takového náhlou
smrtí Horský vánek zdrtí. Hdk. C. 138.
co oč.
Však svou ruku zdrtí o krumlov-
skou skálu. Kká. 5. 117. — Cf. Sdrtiti.
Zdrtky, pl., m. = drmůlky, drobečky
(v polívce), geriebener Teig in der Suppe.
U Slavkovic na Mor. Knrz.
Zdrůbek, bku, m. = odpadek dříví při
sekání.
Přinesli plnou nůši zdrůbků. Cf.
Tříska. U Kut. Hory. Kál.
Zdrúzgání, n. = zdrcení. Vz Zdrúzgati.
Zdrúzganý; -án, a, o = zdrcený. Vz
Zdrúzgati. Niesol som modlám záhubu, pod
mlatom mojím z-né hrýzly zem im svätú.
Sldk. Mart. 8. Pole krupobitím z-né. Mor.
Vck.
Zdrúzgati = zdrtiti. Na Slov., Mor. a ve
Slez. Šd. — co. Zdrúzga duch času naše
okovy. Lipa II. 154. Ozrutný medveď valí
sa chrastou, kde kročí, všetko zdrúzga. Dbš.
Sl. pov. VII. 38. — koho. Jeho vojáci z-li
nepriateľa. Dbš. Sl. pov. I. 278. Zima ho
z-la (semlela, durchbeuteln). Mor. Tč., Šd. —
co kde: mezi zuby. Slov. Tč. — co čím:
jablko zuby. Tč. Bouřka krupobitím pole
z-la. Mor. Vck.
Združiti, vz Sdružiti.
Zdrvelý = zdrvený. Slov. Ssk.
Zdrvení, n., vz Zdrviti.
Zdrvený; -en, a, o, verholzt. — Z., starr,
erstarrt. Z. zraky. Exc.
Zdrvěti = zdřevěněti, zkřehnouti. Kolíky
zdrvěly. Slov. Phld. IV. 54.
Zdrviti, il, en, ení, zdrvovati, holzig ma-
chen. Cf. Zdřevěniti. — Z. = zdrtiti. co,
koho. Sem to písmo! Nech vidím ho a zdr-
vím. Slov. Phld. IV. 232. Ten nežije v světě,
kdo jich četu zdrví. Hdk. C. 27. — co,
koho jak
. Zdrvím ťa na kyslú plánku.
Dbš. Obyč. 44.
Zdrvovati, vz Zdrviti.
Zdrýpati, zdrýpnouti =zdrápati, zdráp-
noui.
co odkud: pupenec z haluzky.
Na Ostrav. Tč.
Zdrýpnouti, vz Zdrýpati.
Zdrznouti, sich erdreisten. Rk.
Zdržadlo, a, n., das Haltmittel, Aufhal-
tungsmittel. Z. u zámku, die Zuhaltung. Pdl.
Z-dla, pl., die Wasserwehr.
Zdržák, u, m , der Halter. Z. = řetěz
u voje, kterým se vůz zdržuje, die Halt-
kette. Mor. Knrz , Mtl. — Z. = ohlav, die
Předchozí (422)  Strana:423  Další (424)