424

Halfter. Na Slov. a Ostrav. Plk., Tč. — Z.,
die Sperrfeder am Zündnadelgewehr. Čsk.

Zdržání, n. = zdržení. Slov. Bern.

Zdržanlivé, zurückhaltend, massig, ent-
haltsam. Jak chceš zdravý býť, musíš z.
žíť; Žij múdře a z. Slov. Tč.

Zdržanlivosť, i, f. = zdrženlivost, die
Enthaltsamkeit. Na Mor. a Slov. Tč., Hdž.
Čít. 119. Z. nechce bývať s žádnym masti-
bruchom. Slov. Tč. Z. jest hlavní ctnosť.
Mor. Tč.

Zdržanlivý = zdrženlivý. Na Mor. a
Slov.

Zdržaný = zdržený. Slov. Bern.

Zdržatel, e, m. = zdržitel. Slov. Bern.

Zdržati = zdržeti. Slov. Bern.

Zdržávati = zdržovati. Slov. Bern.

Zdržel, e, f., die Häringsnase. Šp.

Zdrželík, a, m., echinus, ryba, zastr.
Aqu.

Zdrželivě, enthaltsam, zurückhaltend,
reservirt. Z. se chovati. V., odpověděti.
Dch. — Z. = s překážkou, mit Hinderniss.
D.

Zdrželivec, vce, m., der Enthaltsame.
Desolda.

Zdrželivosť, i, f. = mírnosť, střídmosť,
die Enthaltsamkeit, Enthaltung. Zdrželivosť

= držení na uzdě všech žádostí, pochotí
a chtíčů; různí se od mírnosti, že tamta
již jako povaha došlá cíle a dokonalá z.,
tato ale ještě na potýčkách se chtíčemi
nalezá se. Sš. II. 63. Se z-stí, mit Reserve;
Dnové z-sti t. j. dnové postní v mírnějším
smyslu, die Abstinenztage. Dch. Napomínaje
k z-sti a úctě věcí svatých. Ddk. II. 124.
Dar z-sti sobě daný měl. BR. II. 618. a. Z.
od jídla a pití. V. — Kom. — Z. = čistota,
die Keuschheit. O její nezdrželivosti a chlíp-
nosti. V. — Kom. — Z. = držení něčeho,
die Haltung, Erfüllung. Boč.

Zdrželivý = zdrženlivý, zdrživý, vz -avý
= zdržující se od něčeho, střídmý, mírný,
enthaltsam. Zdrželivého jazyka. V. Z. soud
o něčem vynésti. Ndr. — od čeho: od
cizího. Eus. Nezdrželivý od marnosti, od
nesmírného pečování. Bart. 345. 18., 345.
20. — v čem: v jídle a pití. Bart. 345.17.
V jednání a slovech studeně z-va byla. Sá.

— Z. = čistotný, nehříšný, keusch. V. —
Z. čeho = držící, zachovávající, haltend,
erfüllend. Z. slibův, Kor., víry, V.; smluv
nezdrželivý. Kom. Čechové jsou slibu a
přípovědí svých z-ví. V. Nezdrželivý smluv
a slibův. Bart. 345. 19.

Zdržení, zdržování, n., die Fassung, Er-
haltung, Unterhaltung, Beibehaltung, Beo-
bachtung, Zurück-, Aufhaltung, der Einhalt
atd., vz Zdržeti. V. Nezdržení smluv. Cyr.
Z. příměří neporušiti. Troj. Toho na z.
(plnění) hrad kázali postaviti. Háj. Zavírka
vozu jest k z. v příkrém sstupování vozu.
Kom. Zdržování zlých lidí. Zlob. Tomu na
jistotu a z. (Einhaltung) svou vlastní pečeť
přivěsiti jsem kázal. Tov. 4., 130., Arch. II.
279., List. hrad. z r. 1479, Tě. Než nestalo-liby
se smlouvě dosti, muož pohnáno býti z ne-
zdržení smlouvy. Z. F. I. D. XXXIV.

Zdrženlivě = zdrželivě. Z. se chovati.
Dch.

Zdrženlivosť, i, f. = zdrželivosť. Pont.
o stát., Nz. lk. Vladislav jevil z. všady, kde
politika císařská měla se zřejmě osvědčovati;
Biskup Jindřich, původce duchovenské z-sti.
Ddk. III. 263, IV. 289. Dar z-sti, die Gabe
der Enthaltsamkeit. BR. II. 551. b.

Zdrženlivý = zdrželivý. Sych.

Zdržený; -en, a, o, abgehalten, zurück-
gehalten; erhalten. Bern. Nezdržný, unauf-
haltsam. Dch. Jiná jich všecka práva pó-
honná a zdržaná vymazali. Arch. I. 392. —
Vz Zdržeti.

Zdržeti, zdrž, že (íc), el, en, ení; zdržo-
vati, zdržívati, zdržovávati = sdržeti, zu-
sammen-, beisammenhalten; obsahovati, ent-
halten, fassen; zachovati, erhalten, aufrecht
erhalten, unterhalten; v jistém stavu, v mezech
držeti, chovati, halten, erhalten; plniti, držeti,
halten, einhalten, erfüllen; zpět držeti, za-
držeti, zastaviti, překaziti, auf-, an-, zurück-,
einhalten; se = obmeškati se, zastaviti se,
verweilen, sich aufhalten; na čas někde by-
dleti, sich aufhalten; zachovati se, erhalten
werden; obsaženu býti, enthalten sein; ode-
příti si co, přemoci vlastní žádost, varovati
se, meiden, sich enthalten. Jg. — abs. Co
vyřkli, to aby bylo zdrženo. Půh. II. 172. —
co, koho. Zdržuje ho stud. Jel. Město
zdrželo útok jeho. Flav. Víru a slib z-ti
(plniti). V., Br., Ros. Nemoc z. D. Něčí
místo z, (zastávati). Arch. II. 434. Z. koho
(zadržeti, aby nepadl). V. Z. výmínky, lhůtu,
J. tr., nepřítele, Čsk., hru. Us. Bkř. Slíbil
mi to z. Půh. II. 395. Pilířové stavení
zdržují. BR. II. 862. a. Potřebné věci mají
žádány býti od Boha, ne pokrmóv sladkosti,
ale ty věci, kteréž tělce zdržievají (= udržují).
Hus I. 331. Přísahu z. Hus I. 105. Toť jsem
já zdržel. Ps. o záští. A protož slibujeme
svou dobrou a čistou věrou kupitelům našim
to všecko zdržeti a v celosti zachovati. Tov.
151. Statečná věc jest koho zdržovati, odejíť
je statečnějšá. Slov. Tč. Z. hory (zachovati).
Vys. Ten žalm proroctví o Mesiášovi zdržuje
(obsahuje). Kom. Bůh nebe i země zdržuje
(zachovává). V., Br. Z. smlouvu. Br. — co,
koho, se kde (v čem, na čem, pod čím,
za čím, při čem, po čem, u koho, mimo
co). Řád ve světě z. (zachovati); vypově-
děnec v místě vykázaném se zdržuje. Kom.
Z. se v mezech, Jel., se ve službě. Har.
Všecky v řádu zdržovati; mysl v mezech
zřízených z.; ta kniha to vše v sobě zdržuje
(obsahuje); to vše v tom trém se zdržuje
(jest obsaženo). Br. Z. co v paměti; z. se
v sobě, v okovech, v žalářích. V. Mnohá
zvířata ve vodě se zdržují. Pt. Zdržovati
se v hospodě. Ml. Ta zvířata na zemi se
zdržují (žijí, bydlí). Pt. Mnohá zvířata pod
zemi se zdržují. Pt. Zdržuje se po městech,
po ostrovech. Har. Z. někoho v městě při
sobě. V. Kdoby věc vypůjčenou za sebou
zdržel. Er. Přísahu jsem vykonal toliko to
opustiv, co proti slovu božímu a čistému
učení křesťanskému v ní se zdržuje. Žer.
F. 6. Zdržíte se u nás déle? Us. Šml. Dlouho
mě tam z-li. Us. Všecko tvoje chování
zdržuj pod dobrú ochranú; Pstruhové v čisté
a skalisté vodě se zdržují; On se dlouho
v městě zdržoval; Vždycky zdržuj od no-