426

Berouna zdržel se sedm dní. Ddk. II. 337.,
427., 438., III. 185., IV. 28. Patnáct dní,
za kterých se Pavel v Jerusalemě zdržoval;
An Petr na poušti u Jana se někdy ač ne-
drahnou dobu zdržoval. Sš. II. 15., J. 34.
Arciknížata rakouská až do sedmého kolena
císařství římské na sobě zdržovali. Dač. I.
257. Však zdržoval-liby se tu na dlouze,
dejte mu navěstí. Žer. 348. Z. se někde za
dlouhý čas. V. — že. Sotva se zdržel, že
na kněze nesáhl. V. — aby. Proto matka
nepoložila jest v mysli, jakoby její prosbu
neuslyšal, ale že hodně se zdržel, aby časem
svým jejie prosbu naplnil. Hus II. 35. —
aby-ne. Nemohu se z, abych hrozných
soudů neměl ohlašovati. Br. Zdržte se, abyste
jich utrhavě nepomlouvali. Flav. Nemohl
se toho z., aby vám toho neoznámil. Háj.
Kněz Prokop Veliký nemohl se z., aby ne-
chopil se slova nápodobně; Stolice římska
žeby Slezáky zdržovati měla, aby Neletěli
do své záhuby. Pal. Děj. III. 3. 77., IV. 2.
323. Bázeň je zdržuje, aby k hřiechu ne-
klopotali. Hus II. 8. Vz Brániti (konec),
Zápor.

Zdržitel, zdržovatel, e, m., der Auf-,
Ab-, Erhalter. Kom. Z., že múdře všecky
věci drží; Aby z toho chválil stvořitele,
z-le a zachovatele. Hus I. 85.

Zdržitelka, zdržovatelka, y, f. Milosť
nenie rodička zámutkův, ani zdržitelka (obsah)
nectností. Biancof. 73.

Zdrživosť, i, f. = zdrželivosť. Zlob.

Zdrživý = zdrželivý. Zlob.
Zdržka, y, f. = zdržení. Zlob.

Zdržlivosť, i, f., die Enthaltsamkeit, Tč.

Zdržlivý, enthaltsam. Vz Zdržlivosť.

Zdržnosť, i, f. = zdrželivosť. Veleš.

Zdržný = zdrželivý. Veleš.

Zdržok, žku, m., der Pechwisch. Slov.
Ssk.

Zdržovací, zum Zurückhalten dienend.
Z. válec. Techn.

Zdržovadlo, a, n. = zdržadlo.

Zdržování, n., die Zurückhaltung. Z-ní
v hudbě = retardace, die Retardation. Zv.
Z. se, der Aufenthalt. J. tr. Místo pobytu,
z. se, der Aufenthaltsort. J. tr. — Vz Zdr-
žeti.

Zdržovatel, vz Zdržitel.

Zdržovatelka, v z Zdržitelka.

Zdržovati, vz Zdržeti.

Zdržovně = zdrženlivě. Na Slov. Bern.

Zdržovnosť, i, f. = zdrženlivosť. Na Slov.
Bern.

Zdržovný = zdrženlivý.

Zdržunek, nku, m. = pobyt, der Auf-
enthalt. Aby nemohli nikde v panství z-ku
míti. Sl. let. IV. 138.

Zďubati = zezobati, mit dem Schhabel
zer-, aufpicken. — co, koho. Holubi všecku
rež z-li; Vrány zajíca tak z-ly, až ho za-
ďubaly. Us. Tč. Vz Zďobati.

Zďubkaný = zďobaný. Prk

Zdůbkovati = zdůbky dělati, schnörkeln.

Zdubněti, ěl, ění, vor Schrecken wie
ein Baum sinnenlos dastehen. Na Slov. Ssk.
Potom národy zdubnejú, čiahnu prstami do
stojacích dúbkom vlasov. Sldk. Mart. 25.

Zducmatěti, ěl, ění, zdužmatěti, dick,
paustig werden. Zhrubl, ztučněl, zducmatěl.
Bech.

Zduch, vz Vzduch.

Zducha, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
128.

Zduchati, zduchnouti, chnul a chl, ut,
utí, anfachen. — co čím: oheň ducháním.
Na Ostrav. Tč — Z. = sfouknouti, aus-
blasen. — co čím. Dúfa, že on jedným
zduchne slovom z poľa slávy všetkých
chrabrých Ľachov. Zbr. Lžd. 185.

Zduchmati, vz Duchmati. U Olom. Sd.

Zduchnouti, vz Zduchati.

Zduchovatěti, ěl, ění, vergeistigen. Šm.

Zduchovatiti, il, ěn, ění, begeistigen.
Šm.

Zduchovice, dle Budějovice, Zduchowitz,
ves v Příbramsku u Dobříše. Vz S. N., Tk.
1. 85., 417.

Zduchovnělosť, i, f., das Geistigge-
wordensein.

Zduchovnělý, vergeistigt, geistig gewor-
den. K jakému cíli to podobenství z-lé
apoštol na Galatské obrací? BR, II. 637.

Zduchovněný; -ěn, a, o, beseelt, belebt.
Kom., Br.

Zduchovněti, ěl, ění, geistig werden.
Us. Zduchovňuje i člověk suchodrsný. Phld.

I. 3. 123.

Zduchovniti, il, ěn, ění, zduchovňovati,
beseelen, beleben, geistig machen. Nz.

Zduji, vz Zdouti.

Zdůkladniti, il, ěn, ění; zdůkladňovati,
begründen. Krok. -- co.

Zdůkladňovati, vz Zdůkladniti.

Zdůl, zdůla, zdůlu, zdůly = ze spodu
nahoru, von unten hinauf. Vz Důl, Důla,
Zdola. Ona pak již začala od zdůla bělati.
Kld. II. 10.

Zdůla, vz Zdůl.

Zdůle, vz Zdoly.

Zdůlí, šp. m.: zdola. Vz Zdůl.

Zdůlkovatěti, ěl, ění, blatternarbig wer-
den. Ros.

Zdůlkovati, Gruben, Grübchen machen,
zergraben. — co: zemi. Um. les., čím:
rýčem.

Zdulosť, i, f, die Aufgeschwollenheit,
das Aufschwellen Z. vody.

Zdulovati = prohledati, durchsuchen.
Na Slov. — co (kde). Všetky skrieně z-la.
Dbš. Sl. pov. I. 87. Z-li všetky kúty v zámku,
ale nic nenašli. Dbš. Sl. pov. I. 72. Raz on
odešiel na polovačku a ona z-la každý kútik
v dome. Ib. I. 343.

Zdůlu, vz Zdola, Zdůl.

Zdůly, vz Zdola, Zdůl.

Zdulý, schwellend, aufgeschwollen. Vz
Zdouti. Z. vody. Br.

Zdumalý. I v ležení zbudenom, z-lom
bolo hluché mlčania a úžas. Na Slov. Ppk.

II. 164.

Zdumaný; -án, a, o, nachdenkend ge-
worden? Z. čelo. Hdk.

Zduměti, ěl, ění, anschwellen? Z-li, zdu-
řeli, utekli. Sš. Sk. 110.

Zdumliti, il, en, ení = dupati, stampfen,
herumspringen. U Místka. Mtl.