427

Zdumněti, ěl, ění, ernst, finster werden ?
— komu. A v tom tá jeho tvár jasná zdu-
mnie, čelom mu prejde tôňava. Na Slov.
Btt. Sp. 120.

Zdumnívati se, vermuthen, denken, auf
den Gedanken kommen. Na Ostrav. Tč. Cf.
Domnívati se.

Zduň, i, f. = Zdounek. Půh. III. Na Zduni.

Zdundžati = zduněti, zaduněti. Na Slov.
Lapil som ju za uši, hodil som ju o bralo,
len tak pod nou zdundžalo. Chlpk. Sp 125.

Zduněti, ěl, ění, ertönen, erdröhnen. —
komu kam. Vopred Slovák kráča pešky:
Vystúp sa z cesty! zdunie mu v uši. Pozde!
L. Kubáni. Vz Zdupotati.

Zdupaný; -án, a, o, niedergetreten, zer-
stampft. Zvadlý byl pod voknem a z-ný
trávníček. Čes. mor. ps. 141. — čím. Tráva
kopytem z-ná. Výb. I. 36.

Zdupati co (čím): Nohama. Koně zdu-
pali obilí. Us. Č. Prušáctvo hnusné zdupal.
Kká. Td. 122.

Zdupkati = zadupati, stampfen. — čím:
nohama. Baiz. — jak kam. Praskol do
koní, oni z-li v ôsmero na hrbľovatú dlažbu.
KVaj. BD. I. 206.

Zdupkotati = nohama deptati, anschla-
gen, ausstampfen. Na Slov. Tč. — čím. Každá
ovce zdupkoce nohami a hned sprchne do
hromady, když sa čeho zlekne. Slov. Tč.

Zdúpněti, ěl, ění = ohromenu býti, be-
täubt werden, starr werden, erstarren. Na
Slov. Němc. VII. 173. — abs. A poď k ne-
vernej žene! Tato celá zdúpnela, keď sa
pred ňou postavil jej prvší mužík. Dbš Sl.
pov. I. 455. — od čeho. Zdúpnel od ľaku
a zbledol ako stena. Ib. II. 14., Mt. S. I.
112.

Zdupotati, stampfen. — kdy. V tom
počuje z. koňa, až tak zem zdunela. Dbš.
Sl. pov. VI. 29. — kde. Až raz zdupoce
kôň pred domom. Ib. VI. 25.

Zdur, u, m. = vzdor, der Trotz. Na zdur,
na zdury, zum Trotz. Slov. Bern.

Zdura, y, m., osob. jm. Šd.

Zdůra, zdůrka, y, f., zdůry, pl. =
vzdora, der Trotz. Na zdůru někomu něco
učiniti. Jel. Aj to Karlovským pacholkům
všecko na zdůry; Hned tu predlík (svítek)
za zdůry popad ty bandury; Provod jede
proti nám, po věnečku nese nám; nám ho-
renským panenkám. A horenským k vůli,
dolenským na zdůry. Sš. P. 450., 705., 769.
Svojemu milému na zdůry. Ps. mor. Na
zdůry dívčině. Pck Ps. 73. Srdce plno zdůr.
Hdk. Za vol. 14. Budem šohajkovi na zdůry
robívať. Sl. ps. 205. Na tej skale vystavím
chrám slávy branám pekelným na zdůry.
Sldk. 218. Já nechci ani toho tak vykládati,
jakoby mi to na zdůry učinili, než lituji
jich . . . Žer. 315.

Zduráčiti = zblázniti. Na Slov. Ssk.

Zdúraný; -án, a, o = zplašený, aufge-
scheucht. Na Slov. Phld. III. 1. 37.

Zďuravěti, ěl, ění, löcherig werden. Sýr,
staré dřevo z-lo. Na Ostrav. Tč.

Zďurbati se = z nemoci nebo z lenivosti
se trochu vymaniti, etwas flinker werden.
No tož přece ses jednou zdurbal (zduřbal)!
Na mor. Val. Vck.

Zdurditi, il, ěn, ění = popuditi, roz-
drážditi, aufreizen, aufbringen, ausser sich
bringen; se, von Sinnen kommen, sich er-
zürnen, aufgebracht werden, toben. — koho
čím: výčitkami. — se proč. Us. — se
kde: v mysli. Puch. — Z. se = sraziti se,
gerinnen. Mléko se z-lo. U Místka a Pří-
bora. Škd., Mtl.

Zdurení, n., vz Zduriti

Zdurený; -en, a, o = zbouřený, zburco-
vaný, vyplašený, aufgescheucht, geweckt,
erregt. Z. vietor. Slov. Syt. Táb. 44.

Zduriti, il, en, ení = zbuditi, zburcovati,
vyplašiti, polekati, -auf-, erwecken, auf-
scheuchen, schrecken. Na Slov. — koho.
Jak keď poľovník srnku by zduril zpod
kvetného krúha chladu. Sldk. 304. Zrazu
sä ohnivý, durný kôň čohosi zdurí, začne
fŕkať, zpínať sä. Hdž. Čít. 171. To kamaráta
zdurilo; Nuž som sa v tom trhla a teba
zdurila; Hodne ho vyšticoval, že mu voly
zduril; Ráno ešte ani dobre nesvítalo, už
jich macocha zdurila; Vtedy se stará za
rozum lapila, zdurila starého. Dbš. Sl. pov.
I. 563., 131., 44., 336., 425. — koho k čemu.
Hromy sa rozletia, strašne zemou zburia a
plemeno Slávy ku životu zduria. Na Slov.
Tč. — odkud. Potom ho už zduril z hniezd,
strelec namieril a vtáka v tom letku za-
strelil. Dbš. Sl. pov. III. 7. Vz Z. koho. —
se. Jalovica z-la sa a hybaj ako zvetrelá
na dvor a z dvora na ulicu a vždy ďalej.
Dbš. Sl. pov. VII. 16.

Zdurive = zdurne. Na Slov. Bern.

Zdurivosť, i, f. = zdurnosť. Na Slov.
Bern.

Zdurivý = zdurný. Na Slov. Bern.

Zdurkati = zburcovati, zduriti. — koho.
Môj blud bol, že som si predstavoval närod
ako lva driemajúceho, ktorého treba len z.
a zdvihne sa celý razom na zadné. Phld.
III. 1. 83.

Zďurkovatěti, löcherig werden. Měkké
dřevo brzy z-tí. Na Ostr Tč.

Zďurkovati, löcherig machen. — co čím:
dřevo vrtáním. Ostrav. Tč.

Zdurlivě = zdurně. Na Slov. Bern.

Zdurlivosť, i, f. = zdurnosť. Na Slov.
Bern.

Zdurlivý = zdurný. Na Slov. Bern.

Zdurmatělosť, i, f. = duřmatosť, Auf-
geschwollenheit, f.

Zdurmatělý = naběhlý, nadutý, auf-
geschwollen, aufgebläht, voll. Rostl. Hlav-
kové zelí z-lé = jehož hlava plna a tuha,
tvrda. Dch.

Zdurmatění, n., die Erektion. S. N.

Zdurmatěti, ěl, ění = naběhnouti, na-
fouknouti se, nadouti se, aufschwellen. Jg.

Zdurnate = zdurne.

Zdurnatění, n. = zdurmatění, ztopoření.
Z. pyje, erectio penis. Nz. lk.

Zdurnatosť, i, f. = zdurnosť. Na Slov.
Bern.

Zdurnatý = zdurný. Na Slov. Bern.

Zdurne = vzdorovitě; naběhle. Na Slov.
Bern.

Zdůrně = vzdorně, trotzig. Kor.

Zdurněti, ěl, ění = zpitoměti, stumpf-
sinnig werden, dumm werden. — nad čím.