428

Sami židé nad novotou a neočekávaným
během spásy té z-li a zpitoměli. Sš. I. 149.

Zdurnosť, i, f. = naběhlosť, die Auf-
geblasenheit. D.

Zdůrnosť, i, f. = vzdorovitosť, die Trotzig-
keit. Nemohol vystáť z. lidskú. Klčk. Zb.

IV. 83.

Zdurný = naběhlý, aufgeblasen. D.

Zdůrný = vzdorovitý, zpurný. Na Slov.
Hradní dával mi otázky z-né. Mor. Džl. —
Z. = plachý, scheu. Z. pták. Slov. Zátur.
Priat. I. 29.

Zduroš, e, m. = člověk zdurný, nepřívě-
tivý. Na Slov. Zátur. Háj. I. 37.

Zdůrovitý = vzdorovitý, trotzig. D.

Zdury, pl. = vzdory. Slov. Ssk.

Zdusiti, zdus, il, šen, en, ersticken. —
koho, co. Kdo s koho muž, ten toho zduš.
Prov. Z. plamen. Hdk. Či zdusiť ohne (ohně)
Vnikána môžete? Č. Čt. II. 157. Ach, ten
kopec na hrobečku mnohý úsměv zdusí. Hlk.
S. I. 21. Z. něčí výkrik. Osv. VI. 594. Vytrhni
obraz môj z pamäti, zdus každé ľúbosti
hnutie. Sldk. 255. — co kde čím Z. se
dýmem. V. Skřek v plamenech se zdusil.
Kká. K sl. j. 196. Někteří havéŕi v dole se
zdusili; Jiní v té skrýši ohněm zdušeni;
Z-lo se švubem pět havéřuov; V dole hor-
ním z-lo se pět havéřuov smradem. Dač. I.
109., 125., 145., II 24. — co s kým. Se
Soběslavem zdusil sporu svíce. Tč. exc.

Zdusniti, il, ěn, ění = dusným učiniti,
schwül, stickend, erstickend machen. — se
komu. Z-lo se králi těsné sídlo. Hdk. Lum.

V. 243.

Zdůstojněti, ěl, ění, an Würde gewinnen.
Us. Tč.

Zdůstojniti, il, ěn, ění, zdůstojňovati,
Würde geben, erheben. Kom. — koho.
Žalansk.

Zdušení, n., vz Zdusiti.

Zdušený; -en, a, o, erstickt, er-, unter-
drückt. Z-né vášně doutnají. Rubeš.

Zduševněný; -ěn, a, o = zduchovněný,
beseelt. Nz.

Zduševniti, il, ěn, ění = zduchovniti,
beseelen. Nz. — co.. Čch. Dg. 1884 357.

Zdušiti, il, en, ení = duchem učiniti,
vergeistern. D.

Zdušněti, ěl, ění = zdychavičněti. Ros. —
Z. = dušným, parným se státi, schwül wer-
den. Us. Tč.

Zdušno, schwül. Je tam parno a z. Sldk.
113.

Zdušný, schwül. Ssk.

Zdutěl, a, m. = hněvivý člověk, zorniger
Mensch, Brausekopf, m. Na Slov. Plk.

Zdúti se = zdouti se, anlaufen, anschwel
len. Křeček se zdul; vůl se zdul. Na Mor.
a Slov. Bern., Šd.

Zdutí, vz Zdouti.

Zdutov, a, m., osob. jm. Šd.

Zdutý; -ut, a, o, aufgebläht, angeschwol-
len. Z. hrvol. Phld. IV. 3. Z. vůl, kráva.
Šd. Z. moře. Hdk. Vz Zdouti.

Zdúváti = zdouvati. Vz Zdouti. Z. =
nafukovati, nadouvati, aufblähen, aufblasen.
Slov. Němc. VII. 52. — co. Chlieb unúva,
až ho zdúva. — se. Jak voda se zdúvá
divoká. Hol. 90. Začne sa drak z., či ja

mám s takou muchou bojovať? Dbš. Sl.
pov. I. 106. — se kde. Uzře kráľa naraz
na obvýšném sa prestole z. Hol. 39. Žába
v močiari zdúva sa z jari, co bude ale
s ňou po Michale? Btt Sp. 198.

1. Zdůvěřiti, il, en, ení, zdůvěřovati, an-
vertrauen. Slov. — co se komu. Abyste
vedel, komu chcete zdúveriť výchov svojho
syna. Lipa I. 265. Každému sa nezdůvěruj,
než ho dobre poznáš. Na Slov. Tě. Zdúver
sa mi, jako to pán Boh dobrým manželom
přikázal. Phld. III. 544.

2. Zdůvěřiti se, il, en, ení = zbortiti
se, sich werfen. Deska (podlaha) se z-la.
Mor. Šd., Knrz.

Zdůvěrněti, ěl, ění = důvěrným se státi,
vertraulich werden. — abs. Poměr náš
k Bohu zdůvěrněl. Sš. — s kým. Brzy se
mnou z-něl. Kos. v Km. — jak: rázem.
Us.

Zdůvodění, n., die Beweisführung, Argu-
mentation. Nz.

Zdůvoditi, zdůvodniti, il, ěn, ění; zdů-
vodovati, zdůvodňovati = důvodem dokázati,
motiviren, begründen. — co, Ros., čím.

Zdůvodnění, n. = důvody opatření, die
Motivirung.

Zdůvodněný; -ěn, a, o = důvody opa-
třený, begründet, rnotivirt. Z. spis. J. tr.
Z. návrh. ŘZ. 1850.

Zdůvodniti, vz Zdůvoditi.

Zdůvodňovati, vz Zdůvoditi.

Zdůvodovati, vz Zdůvoditi.

Zdužeti, zdužněti = dužným se státi,
feist, dick werden. Us.

Zdužilec, lce, m., cacutia, die Cacucie,
rostl. Z. červcový, c. coccinea. Vz Rstp.
534.

Zdužiti, zdužniti, il, ěn, ění = dušným
učiniti, feist, dick machen. — co čím:: tělo
jichami z mas dobrých. Ms. bib. — se =
sesíleti, stark werden. Na mor. Val. Vck.

Zdužnatělý = zdužnělý. Z-lá ježle, syco-
nus, die Feigenfrucht. Sl. les.

Zdužnatěti, ěl, ění = zdužněti. Lodyha
z-la. Us. Pdl.

Zdužnělosť, i, f. = zbytnosť, zbytnění,
die Hypertrophie. Nz. lk.

Zdužnělý, feist, dick geworden. Z. ka-
lichy. Rostl.

Zdužnění, n., hypertrophia = zbytnění.
Čs. lk. Cf. Zdužnělosť.

Zdužněný = zbytnělý, hypertrophisch.
Nz. lk.

Zdužněti, vz Zdužeti.

Zdužniti, vz Zdužiti.

Zdvih, u, m. = tlak na těleso v tekutinu
ponořené vzhůru působící. Vz S. N. — Z. =
zdvihnutí, die Hebung, der Hub, Hupf, die
Hebe. Sopečný z., vulkanische Hebung.
Dch. Výkon čerpadla asi 175 litrů za mi-
nutu při 70 zdvizích. Čermák. Zdvih pístě
u stříkačky celý se využitkuje, doráží-li
páka na nárazce. Ib. Kal. čes. has. Z. ven-
tilu : stroj n. klika stojí na zdvihu, steht
im Hub. Šmr. 59., 74., 132. Z. pístě, der
Kolbenhub, z. vody, die Wasserhebung,
čitadlo z-hu, zdvihočet, der Hubzähler; z.
šťávy, die Safthebung. Šp. Z., hyb, otáčka,
obrátka. Hrk. Z. zvonu na věž. Us. Dch.