431

od žádného aby nižádným vymyšleným způ-
sobem zdvihováno a připomínáno nebylo.
Pam. Val. Meziř. 94. Když jsme komu co
odpustili, toho jsme potom ničím zlým ne-
zdvíhali. Pal. Děj. III. 2. 5. Kdo mocí a
pychem zdvíhal se k útoku. Ib. IV. I. 918.
O tom artikuli takto vypovídáme, že sobě
toho na obě straně více zdvíhati a ničímž
zlým zpomínati nemají. List hrad. 1581. Za
mrtvého ho zdvihli. Troj. 256. V ten den,
když Alexandr na vojnu se s mociú zdviže.
Alx. 1102. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 36.). Za
paži někoho z. Kat. 1054. Kedy sami za
všeľud náš oruž víťaznú zdvihněte? Hrbň.
Jsk. — kudy. I zdvihl se Otík s vojskem
přes hory. Ddk. II. 393. Nejspíše z Verony
dolinou Adiže nahoru zdvihl se císař z jara
r. 1097. do Němec. Ddk. II. 363.

Zdvíhátko, a, n., das Hebwerkzeug. Vz
Zdvíhadlo. Z. Na jehelní plitku, přístroj delo-
střelci k tempovaní potřebný, der Nadel-
bolzenheber. S. N. XI. 228.

Zdvíhávati, vz Zdvíhati.

Zdvíhavosť, i, f., das Hubvermögen. Dch.

Zdvihlý, er-, gehoben. Zdvihlou kývne
hlavou a okom na Svatopluka mihne. Hol.
14. (25.).

Zdvihnouti, vz Zdvíhati.

Zdvihnutí, zdvíhání, zdvižení, n., das Auf-
heben. Vz Zdvižení. Těžké-li či lehké, zdví-
háním shledej. Kom. Z-tím ruky se přihlá-
siti. Us. Pdl. Příčina k zdvižení žaloby. V.
Ty pře s žalobami k zdvižení přicházejí.
Pr. měst. — Vz Zdvižení, Zdvíhati.

Zdvihnutý, zdvižený, aufgehoben. Zdvih-
nutý most, Troj.; zdvižené moře, víno. V.
— Vz Zdvižený, Zdvíhati.

Zdvihování, n., die allmählige, wieder-
holte Hebung. Vz Zdvíhati.

Zdvihovati, vz Zdvíhati.

Zdvihutý = zdvíhací. Z. most. Háj., Solf.,
Bž. 231. Vz Zdvíhací.

Zdvikati = zdvíhati, zastr.

Zdvinúti, vz Zdvíhati.

Zdviž, vz Vzdviž.

Zdvíž, e, zdvíže, e, f. = zdvíhání obilí,
Aufhub, m. D. Z obilní. Prm. Vz Zdvíhati
co (obili). Býti při zdvíži. Us. Domlátili,
zítra bude zdvíže. Sych. Z. obilí = měření
vyčištěného obilí do pytlů, nošení ho na
sýpku a vysypávání ho tam na hromadu.
Lis. Ktk, Psčk., Jndr. Mlatci jdou od zdvíže.
Us. Jdi ku zdvíži (dohlednout k ní). Us.
Jdr. Častá zdvíž, výmlat blíž. Cf. také:
Opilství, Nestřídmosť. Lb , Šp., Šd. — Z.,
der Aufzug. Z. parní, der Dampfaufzug. Vz
Prm. III. č. 20. Pumpa na z. (ssací), die
Saugpumpe. Nz. Z. (dráha) šoupátka, der
Schieberweg. Šp. Z. či postup pístu (u loko-
motivy). NA. IV. 206. Z. na pytle; kladky,
provazy ke zdvížím; z. páteřní. Wld. Kliku
parního stroje na z. postaviti (ji z polohy
mrtvých bodů vyšinouti). Hrm. 98. — Z.=
zápalná oběť, das Brandopfer. Ž. wit. (Č.).

Zdviže, zastr. = zdvihne. Kat.

Zdvižení, n., die Hebung, Erhebung. Z.
břemene pakou. Us Hlasování dálo se z-ním
ruky. Lpř. Děj. I. 85. Z. krajin. Vz Schd.
II. 137. Krater či jícen z., der Erhebungs-
krater. Nz. Údolí z-ním povstalá, Erhebungs-

thäler, n. Z. úroka svatojirského. Vš. Jir.
404. — Z. = zdvih (dvih), die Hebung,
Arsis. Vz. Zdvih. — Z , die Aufhebung,
Kassirung, Annulirung. Póhon k z. přive-
deš. Vš. Jir. 63. Z. téhož dictum a zvodu.
List z r. 1639. Z. opatrovnictví, die Kuratels-
aufhebung. J. tr. Přijde-li žaloba k z. Kol.
12. O z. pří a žalob. Kol. 17. Mají purk-
mistr i konšelé všickni zejména jmenováni
býti v půhonu n. v obeslání, sic bude z.,
Annulirung, Aufhebung. Nál. 159. Cf. Zma-
tek.

Zdvižený ; -en, a, o, gehoben, erhoben,
aufgejagt, aufgewirbelt, angefangen. Z. válka,
Us., prach, Dch., kapital. Šp. Rolu promě-
níce z-ma rukama veškeru ostatní shluklou
řadu propouštějí. Sš. P. 732. Spor o ná-
sledství od Svatopluka z-ný. Ddk. II. 389.
Mluvil k nim přede všemi pány z-ma ru-
kama i slzavýma očima; Slíbili zdviženými
prsty. Pal. Děj. III. 3., 273. a 277. Se zdvi-
ženými prsty přísahu slavnú učinili sú. Arch.
I. 270. — jak. Hráz na loket z-na. Us. —
čím. Břímě pakou z-né. Us. — Z., aufge-
hoben, annulirt, kassirt. Z. žaloba, pohon.
Vz Zdvižení, Zmateční.

Zdvižitý = zdvihutý. Z. most. Háj., Dal.
k. 39.

Zdvížka, y, f., vz Zdvíž. — Z. Na zimu
se vinné keře tyčkami aneb zemí pokrý-
vají, z jara pak se tyčky nebo země zase
odstraňuji a révy motykou nebo tyčkou
vyzdvihují pravidelně ráno, aby do večera
oschly a toto zdvíhání slovo zdvížka. Čk.
157.

Zdvižná, é, f., das Richtessen, Richt-
trinken. Jg.

Zdvižné, ého, n., die Gleiche. Stavěli z.
Us. u Plotiště. Kšť. — Z. = zpropitné, které
se dává zedníkům a tesařům, když zedníci
dostavěli stavbu pod střechu aneb tesaři
postavili vazbu a krov kytkou ozbobili.
Hk.

Zdvižnosť, i, f. Theorie z-sti (zdvihu),
die Erhebungstheorie. Nz.

Zdvižný = ke zdvíži se vztahující, Auf-
hub-; vyvýšený, erhöht. Us. — Z. obyva-
telstvo, die flottirende Bevölkerung. Stat.
1871. 142.

Zdvojeně, doppelt. Rostl. III. a. 16.

Zdvojení, zdvojování, n., die Verdoppe-
lung. — Z., reduplikace. Vz Zdvojka.

Zdvojenka, y, f., leda, der Zwillings-
faden. Z. náhnědlá, l. ericetorum. Vz Rstp.
1872.

Zdvojený; -jen, a, o. Z. slova, vz Pří-
dech, pozn. 2., Šrc. 285.—288. Z. souhláska,
Křn., kmeny (kmeny se zdvojkou, redupli-
kací), Bž. 223., krok, der Doublirschritt,
Čsk., hvězdy, Stč. Zmp. 41., 140., láska.
Msn. Or. 150. Aj vám radosť žitia z-ná buď!
Zátur. Vinš. I. 53. Z. stráž, der Doppel-
posten. Čsk.

Zdvojeti, el, ení, sich verdoppeln. Dch.

Zdvojiti, il, en, ení; zdvojovati = dvoj-
násobným udělati, verdoppeln; na dva kusy
rozmnožiti, in zwei Theile scheiden. — co.
Ráj. Kteří foneticky píší, zdvojují tu i tam
souhlásky. Ht. Brs. 45. A byl-li prve přísný
na né, zdvojil nyní přísnosť svou. Pal. Děj.