433

Zdychavičněti, ěl, ění = dychavičným
se státi. Kůň z-čněl. Us. Kšť.

Zdychnouti, vz Zdychati.

Zdychnutí, n., der Seufzer. Koll Čít. 66.

Zdychtivěti, ěl, ění, begierig werden.
Mus.

Zdýlený, vz Zdýliti.

Zdýlí, n. = zdélí. Vz toto.

Zdýliti, zdéliti, il, en, ení = prodloužiti,
verlängern. Zdýlené listy, Rostl.; zoban
zdýlený. Krok.

Zdylka, y, f. = délka. To je z.! U Bo-
husl. na Mor. Neor.

Zdymadlo, zdýmadlo, a, n., der Blas-
ofen. Us. pr. hor.

Zdýmati, vz Zedmouti.

Zdýměti, ěl, ění = v dým se obrátiti,
verrauchen. Rostl.

Zdýmľe, pl., m. = pupenec. Poškrábala
jsem se na ruce a to Mně naskákaly také
zdýmľe. Slez. Šd.

1. Ze, předložka, vz. Z.

2. Ze = asi, etwa, beiläufig. Na Mor. a
Slov. Poviem ti ze dva ze tri slova. Sl. ps.
69. Ze sednáct kop žita. U Prostěj., u Niv-
nice. Vchd., Kch.

Zeagonit, u, m., nerost. Vz S. N.

Zebanuska, y, f., lycus, hmyz. Krok II.
252.

Zebaoth, hebr. = pán zástupů (těles ne-
beských). S. N. Ó, velký Bože, mocný Ze-
baothe! Phld. III. 1. 27.

Zebe, vz Zábsti.

Zeberer, a, m. Z. Jan. f 1789. Vz Jg
H. 1. 657., Šb. H. 1. 309., Jir. H. 1. II. 353.

Zeberka, y, f., jméno vrchu a lesa na
Vsacku. Vck.

Zeberu, vz Sebrati, Zebrati.

Zebice, dle Budějovice, místní jm Arch.
III. 548.

Zebín, Žebín, a, m. = vrch a dvůr u Ji-
čína. Us. Cf. Sedl. Hrad. I. 121., 11. 124.,
Blk. Kfsk. 535., 536., 778. Kde nyní je
dvůr, tam a v okolí byla dříve ves. Blk. —
Z., míst. jméno v Dolních Rakousích pod
Rohy. Šb.

Zebinovice, e, f., lamarckea, rostl. lilko-
vitá. Rustl. III. a. 77.

Zebinský, ého, m., osob.jm. Dal. Jir. 155.

Zeblíci, zebleču, zeblíkat = svléci, aus-
ziehen. Na Ostrav. — co: sváteční šaty. —
koho z čeho: ze šatu. Tč. Cf. Zevlíci.

Zebor, a, m., psí jméno. Škd. exc.

Zebra, y, f. = druh rodu koňů, equus
zebra. Z. obecná, horská. Vz více v S. N.,
Frč, 383., Schd. II. 426.

Zebranec, nce, m. = sebranec, unehe-
liches Kind, der Bastard. Prezývala mě,
sem taký zebraněc, že nevím ani, komu
patřím. Slez. Šd. Také na Slov. Bern.

Zebrání, n., vz Sebrání.

Zebraný, vz Sebraný.

Zebrati, zberu, zbeř, zebral, án, ání;
zbírati = pleniti. — co: město. Pláč. Ko-
stel vyloupiti a zebrati. V. Klášter zebral
a zapálil. V. Dům z-li a vydrancovali. V.
Okolo 17 měst hrazených zebrali a vypálili.
Dač. I. 20. Ostatně vz Sebrati a dodatky.

Zebrovice, e, f. = usně zebrová, das
Zebraleder. Šp.

Zebrový, Zebra-. Z. kůže. Vz Zebrovice.
Jrsk. Z. sítina, die Zebrabinse, rostl. Dch.

Zebu, vz Zábsti.

Zebuky, dle Dolany, Zehub, ves v Čá-
slavsku. PL.

Zebus (Scebuz), vz Chcebuzy.

Zebzdurovati = zevzdorovati, trotzig,
widerspänstig werden. Na Ostrav. Tč.

Zecchini, starší zlatá mince v Římě =
4 zl. 70 kr. Balcar.

Zecpati, cpám a cpu, cpej a cpi; zecpá-
váti, auf Jem. schieben. — co na koho =
strčiti. Puch.

Zecte = sneste. Na Slov. Už ma len
zecte, keď ste ma upiekli. Lipa II. 260.

Zectíti, il, ěn, ění, beehren. — koho.
Ti ho tam zectili (vynadali mu, schmähen).
Us. Ti se z-li! U Rychn.

Zeč, lépe: seč = s co. Jg.

Zečísti, vz Sčísti.

Zečkati, etwas warten. Zečkej trochu,
ež si zakúřím. Us. Tč. Vz Sčekati.

Zečtení, n. = sečtení. Z. jmen. V.

Zečtenosť, vz Sečtenosť.

Zečtený, vz Sečtený.

Zečtveření, n. = povýšení na druhou
Mocnosť. Šim. 136. Cf. Zdvojmocniti.

Zečtverhraniti, il, ěn, ění = čtverhran-
ným učiniti, viereckig machen. — čím:
dub sekerou z. Č.

Zečtvernásobiti, il, en, ení, vervierfa-
chen. — co: počet galejí. Lpř. J.

Zečtverčný, vervierfacht. Šd.

Zečtverniti, il, ěn, ění, vervierfachen.
Šd.

Zeď, zdi; zédka, zídka, y, f., die Mauer,
das Mauerwerk. Z. skloňuje se podlé Kosť.
V pl.: zdi, zdech, zdmi lépe než: zdě, zdích,
zděmi. Jg. Vz E, -emi. Zdi, Kom.; zdem,
V., Kom.; zdech, V., Troj., Flav.; zdích,
St. skl.; zdmi. V., Kom. Cf. Bž. 101. Z. =
stěna z kamene n. cihel a vápna n. hlíny,
die Mauer, das Mauerwerk, die Wand. Jg.
Z. příční, prostřední (mezizeď), hradební,
Schanz-, městská, V., na hlínu, přední, proti
ohni (lépe než: ohnivá, Jg), D., ohnivá
(lépe: štít, Brt.), Br., Kom., hlavní, Us., prů-
čelná, Stirnm., břehová, pobřežní, Strandm.,
převěšená, ausgekragte M., ohradná n. ob-
hradná, Futterm., poprsná, die Brüstung,
das Fensterparapet, podkrovná n. podkrov-
nice, unter dem Dachstuhl, smíšená, gemischt,
z tesaného kamene, z kvádrů (v obec. ml.
zeď štuková), Quader-, hrázděná, Riegelm.,
Nz., čelní, die Stirnwand, požární, die Feuer-
mauer, průčelná, die Stirnmauer, obvodná,
die Umfassungsmauer, z režných cihel, Dch.,
zevnější (kterou parní kotel atd. jest obe-
zděn), Š im., dělící, die Theilungsmauer, Zpr.
arch., tarasová, svobodně či o samotě sto-
jící, Pcl. 112.—115., opěrná, Pek. 161., spo-
lečná, vz Rb. 274., suchá (bez vápna nebo
malty), Vys., soumezní; kleště do zdí; žlá-
bek na zdi. Šp. Zdi lité. Vz KP. I. 202.
Z. štítní, sklepová, hraniční, základní, Us.;
nezrušené zdi, Št. Kn. š. 23. Zeď hladová
v Praze okolo Petřína postavená nákladem
cis. Karla IV. 1. 1360., aby lidu chudobnému
se umírnilo tenkráte hladu. Pal. Děj. II. 2.
166. Z. rovná, gerade o. Scheibenmauer,

317