434

klenbovitá, gewölbartige, obloukovitá, ge-
bogene M., z. sklonitá, schiefstehende M.
Bc. Zdi hradební města Prahy. Vz Tk. II.
553. Z. městské římské, vz Vlšk. 43., ky-
klopské, 65., 68., mykenské, 65., tyrintské,
65., v Argu, 65., v divadle, 29., v Platejích,
65., v Pompejích, 66., z. Aurelianova, 4L,
příčná v chrámech, 8., 13., 21. Vývěšek,
nálepek na zdi. J. tr. Průčelí zdi. Nz. Zeď
dělati, zdíti, vésti, hnáti, stavěti, pro-, roz-
bořiti, Us., obmítati, obvrhovati, D., pora-
ziti, Flav., oškrábati, odrabati, prostrkati,
vyšibrovati, vycvekovati (auschiefern), sbou-
rati, sbořiti, rozvaliti, strhnouti, shroutiti,
pobourati, zvýstupkovati, navrhnouti, pro-
lomiti; zeď puká. Šp. Zdí, zdmi obehnati,
ohraditi místo. Zdí zavříti. V. Po zřícenině
na zdi se drápali. Skl. 329. Opři to o zeď.
Us. Dch. Zahradu zdí obehnati. Na zeď se
drápati (krachseln). Dch. Stabilita, střed či
centrum, tloušťka, grafické vyšetření zdi.
Pek. 175., 176., 180., 184. Nesedejte blízko
u zdi, máme málo křehčené (říká hospo-
dyně hosti podávajíc mu koláče, aby si
nerozbil loket trhaje pečivo). U Kr. Hradce.
Kšť. Je za zídkou = na hřbitově. Us. Město
ohražují městské zdi. Kom. Město zdmi
ohražené. V. Díru ve zdi lámati. Har. Bera-
nem zdi porážejí. Flav. Zeď do rovnosti
vyhnati; Zeď do výšky nábřeží vyzdvih-
nouti. Stat. př. kn. 1877. 96. A jižť sú
drahně zdi povrhli děly okolo města. Arch.
III. 304. Ke zdem města Normberka. V.
Vychvaluje zdi a na zdech strážné. BR.
II. 886. Ohrazena zedmi. BO. Mezi ni-
miž není muže, který by se zdí (jako zeď)
postavil pro pravdu proti tém, kteří mluví
lež. Hus III. 314. Pokora všudy projde,
i zeď proráží. Šd. exc. Jde (má) ode zdi
ke zdi (opilý). Vrů. Půjde za bílou zeď
(umře). Tkč. Mluví, že by zeď pohnul (do-
vedně). U Žamb. Dbv. Je to jako zeď (husté).
Us. Dhn. Je jako zeď (bledý). Us. Kšť. Marné
napomínání, jako když hrách na zeď hází.
Dch. exc., Vlč. Nepřiléhá ke zdi (je hrbatý,
shrbený). Bdl. exc. Chtěl hlavou zeď pro-
raziti, die Mauer mit dem Kopf einrennen.
Dch. Čelem zdi neprorazíš. Bž. exc. Pevný
jako zeď. D. Hlavu tlouci o zeď. D. Tluc
hlavu o zeď, hlavou zdi neprorazíš. Sych.
Tluc hlavu o zeď, co si vytlučeš? Prov.
Zdi hlavou neprorazíš. Kom. D. 241. Zeď
společná ze spolku opatrovati se má. Pr. —
Z. rohová, u kopyta koňského, stěna, die
Wand. Ja. — Z. = místní jm. Ze Zdi Ma-
těj. Tk. V. 86.

Zedění, n. = snědení. Na Slov. Nepýtal
od bratra veľa, len ho pre Boha prosil, aby
mu dač dal na zedění. Dbš. Sl. pov. I. 136.,
Č. Čt. II. 477.

Zedený = snědený. Na Slov. Bern.

Zederach, u, m , melia, der Zederach,
rostl. Z. hladký, m. azederach. Vz Rstp.
239.

Zederachovitý. Z. rostliny, meliaceae:
myřiseň, hantol, dvojnák, zederach, zadi-
rachta, břeslenec, lansa, nálel, guara. Rstp.
236. Cf. S. N.

Zedírání, n., vz Sedrání.

Zedírati, vz Zedrati.

Zédka, y, f., vz Zeď. Počali sobě zédku
dělati ze suchého kamene. Pal. Děj. III. 1.
334.

Zedky, pl., m. = snědky, vz Snědek,
Futterüberbleibsel. Slov. Podivné je, že
Slovák pozostatky krmu, čo nechal statok
(dobytek), menuje zedkami (od zjiesť), čo
ale zostane z jedla ľudského, volá oprzen-
kami. Zátur. Na Pavla čiapky, vyhadzuj
gazda zedky (bude neskorá jar). Poř. Zátur.
— Z., nackte Strohhalme. Slov. Ssk.

Zedl, a, o = snědl, a, o. Na Slov. a Mor.
Co si zedla? U Rožn. Co že si mi zedla?
Sl. ps. 45. Lahko by ťa aj zedol (snědl).
Němc. VII. 7.

Zedlicar, a, m. Vz Blk. Kfsk. 1459.

Zedmouti, zdmouti, ul, ut, utí; zdýmati
= zdouti, vzdýmati, zvýšiti, aufschwellen;
dechnouti, oddechnouti, einhauchen, schwer
athmen. — abs. Jeho utroby zdýmají, jakby
Vezúva krátery v něm plály. Nitra VI. 141.
Jako mech (měch) fučala, jak gajdy zdý-
mala ta istá Dora naša, keď išla zo salaša.
Sl. spv. V. 174. — co: vodu, Ros., oheň,
Tč., stříbro (ohněm rozpustiti). Vys. — co
jak čím. Hráz vodu vtékající na jistou
výšku zdýmá. Pref. Z. vodu jezem, stavi-
dlem. Z. vodu jezem do určité výše. NA.
IV. 251. A keď raz dychom ostatním zdý-
mam, skelet tvoj ešte raz poobjímam. Sldk.
298. — proč. Hladom zdýma. Mt. S. L 105.
Už ledva zdýmal od bolesti a tam omdlie-
val; Děti od hladu zdýmaly. Dbš. Sl. pov.
III. 62., 64. Nemohol ani čihý ani hotta
poviedať, len zdýmal od ľaku (leku). Dbš.
Obyč. 116. — se, aufschwellen. Zdýmá se
moře. Zlob., řeky. D. Podpal, ostatní se
zdýmá. Hdk. C. 162. Drak zdýmá sa. Dbš.
Sl. pov. VII. 78. — se kdy. Již v pondělí
dne 21. července zedmula se Vltava tak, že
v Praze vozili se ve člunech. Pal. Děj. III.
3. 55.

Zedmutí, n., die Aufblähung, Anschwel-
lung. Z. vody. NA. IV. 227.

Zedna. Zevnitř a z. (často), intus et ex-
tus. BO.

Zedňáctví, n., das Freimaurerwesen. Dch.

Zedňák, a, m., der Freimaurer. Dch.

Zednář, e, m. = zedňák. Bdl., Dch. Svo-
bodný z. Dch.

Zednářský, Freimaurer-, freimaurerisch.
Dch. Z. myšlénka, spolek. Bdl. v Dobr. 9.

Zednářství, n., das Freimaurerwesen, die
Freimaurerei, das Logenthum. Dch., Bdl.
v Dobr. 9.

Ze dne, vz Den.

Zední, Mauer-. Z. cihla, kruh, Nz., stráž.
BO. Z. kámen, věnec n. koruna, Us., rum.
Techn. Z. střída (v základce na sucho vy-
zděná střída, základková střída, die Ver-
satzstrecke). Hř. — Z. = na zdi rostoucí,
mauerbewohnend. Rst. 523. Z. routa. V. —
Z. šoupálek (pták). Dch.

Zednice, e, f. = žena zedníkova, des
Maurers Weib. Bern., Ros.

Zednický, Maurer-, Mauer-, Mörtel-. Z.
tovaryš, mistr, lžíce, die Maurerkelle, kla-
divo, Us., lopata, Ros., řemeslo. Jel. Z.
práce. Vz KP. I. 203. Z štětka, pánvice,
dláto, palička, omítačka, Us., Pdl., náčiní,