437

Zejkozobec, bce, m. Z-ci, die Zahn-
schnäbler, dentirostres. Nz.

Zejkozubý, vz Zejk, Pták a Zejkovaný.

Zejma, y, f. = zima. Mor. Knrz. Zejma,
der Winter, zima, die Kälte. U Chrud. Kd.
Z. ze zíma (ne ze: zima). Cf.: sova — sůva,
smola — smůla. Vz Gb. III. 76.

Zejmati, vz Zejmouti.

Zejmě, vz Sejmě.

Zejména, zejména = jmenovitě, jménem,
namentlich. V., Br. Povolají jich zejména.
Kom Z. vyznamenati. D. Povedzže mi ze-
jmena, zastrelím ti jeleňa, čo sa ti tak Spá-
čila kamizolka zelená. Sl. spv. I. 33. A ti
súsedé jsú s niem šli, z. Matěj Král, Mart.
Havřický atd.; Přistúpila před nás žena
jedna z Brodu, ze jmena Margreta. NB Tč.
12., 48. Ačkoli při třetím stupni vraždy
teprv zejména pekelným ohněm hrozí. BR.
II. 21. b. Nalezl si milosť u mne, a já sem
tě znal ze jmena (Exod. 33.). Hus II. 412.
Pozdrav přátele zejmene, nominatim. ZN.

Zejmouti, ul, ut, utí a zníti, slov. zjati,
zjal, zňal, zňat, znětí; zjímati, zejmati =
vzíti, nehmen, aufnehmen; zajmouti, fangen,
gefangen nehmen; zjíti se, zejmouti se, zníti
se. zjímati se, znímati se (ohněm) = počíti
hořeti, Feuer fangen, in Brand gerathen;
sebrati se, gedeihen, sich aufraffen. — Vz
Sejmouti. — abs. Zejmáni budete. BO. —
koho = zajmouti. St. skl., Flav., Ros., Dal.,
Plác. Krále zejmal a zbil; Zejmal kněžie;
Zejmachu bydlitele; Zejmav ostatky lidu
vedl je; Zejmal jest je. BO. Mé chudé lidi
zejmal a šacoval bez práva. Půh. II. 169.
Zjímali čtyři vězně. Let. 292. Z. lidi pode-
zřené. NB. Té. 235. Chtěli je zejmati. BO.
Zjímaj všechna kniežata lidu a zvěš je na
šibenicech. Hus I. 168. — co komu. Vzali
jim 28 koní orných a lidi jim zejmali. Půh.
II. 6. — co jak kde. Tu zejmal je bez
viny. Půh. I. 184. Tak jakobychom od nich
na poli vojensky pod korúhví byli zjímáni.
Arch. III. 253. Zjímal jeho lidí mocí svú a
násilím bez všeho práva; Lidi mi zjímal
mocí na mém vlastním. Půh. I. 302., II. 586.
— kdy. A o svém jarmarce je zjímali a
drželi k své vuoli. Arch. IV. 71. — koho
s kým. Chtěli Ježíše s apoštoly zejmouti.
St. skl. Chtiec jeho s apoštoly zejmati. Hr.
rk. Pa, 231. — koho čím: libostí (si na-
kloniti). Kom. — co sobě = počíti. Nevím,
co on sobě to zjal. Ros. — se. Cokoli se
zejme, to nejprve tlí, potom hoří. Kom.
Znal se dům, V., oheň. D. Všechno se zňalo
(zapálilo). Ros. Tak se zňala a zrostla. Sokol.
Válka snadně se zejme a zjitří. Boč. —
se čím. Dům ohněm se zjímá. Zlob. —
se odkud. Oheň z jiskry se zjímá. Zlob.

Zejovka, y, f. = mlž jednosvalný. Z. pil-
níková, lima aspera, z. křídová, l. canali-
fera. Vz Frč. 215.

Zejsk, u, m. = zisk. Mor. Jg.

Zejskati, vz Získati.

Zejspání, n. = ze + zespaní; zespání =
vyspání. Vy jdete zejspánie. Mst. 230. Já
nerazi přistúpiti k té svátosti (přijímání),
ktož by byl nechuten pro nezespánie neb
pro silného pitie přemoženie snočnieho. Št.
Uč. 123. b. Vz více v List. filog. VII. 115.

Zejta, zejtka, y, f. = otesaný trámec,
3—4 coulů ztlouští. Us. Z. = trámec do
čtyř úhlů osekaný, gezimmerter Balken.
U Skrýje. Kál.

Zejtka, y, f., vz Zejta.

Zejtovati = do čtyř úhlů osekati. Vz
Zejta. U Skrýje. Kál.

Zejtra, vz Zítra.

Zejtřejšek, šku, m. = zítřejšek, zítřek.

Zejtřejší, vz Zítřejší.

Zejtřek, vz Zítřek.

Zejtří, vz Zítří, Zajitří.

Zejtřiti, il, en, ení = na zejtřek odklá-
dati. Na Slov. Jg.

Zejtřní, -ný, morgig. Dch. Zejtřný boj.
Tk.

Zejtro. Na zejtro = na zejtří. Na Mor.

Jg.

Zekač, e, m., numella, zastr. Hank. Sbír.
159.

Zeklelý = vyklíčilý, aufgetrieben, auf-
gekeimt. Boč. exc.

Zeklený = zeklelý. Již byla pohanka
zeklená (klíčila) a proto se vláčiť nehodila.
Kld. II. 307.

Zekleti, vz Kléti, aufkeimen. Pohanka
zeklela. Kld. 307. Zrno zeklí. Mor. Ktk.

Zekrvavený; -en, a, o, blutig. Z. rúcho.
Arch. II. 78.

Zekrvaviti, il, en, ení, blutig machen.
— co: šat. Us. Cf. Zakrvaviti, Zekrvavený.

Zektvu, zastr. = zkvetu. Kon.

Zel, vz Zlý. — Z., i, f. = zelina. Opytuj
sa tých, čo vedia, ako sa ktorá zeľ volá
(jmenuje). Na Slov. Zátur.

Zela, y, f = zelina, das Kraut. Ros.,
Rst. 523. — Z., nom. pl. Letos sú pěkné
zela. Na již. Mor. Šd.

Zelačka, y, f. = zelná polívka, die Kraut-
suppe. U Kostel. n. O. Msk.

Zeláně, ěte, n. = druh jablek, eine Art
Aepfel. U Berouna. Dch.

Zelání, n. = mnoho zeleného býlí, grüne
Pflanzen in Menge. Us. Dch.

Zelania, e, f., jm. kraví. Sl. let. VI. 345.

Zelánka, y, f., frisches Grünfutter. Dch.

Zelař, e, m., der Kohlgärtner. Šd. Cf.
Zelenář, Zelinář.

Zelařství, n. = pěstování zelin, die Kohl-,
Krautkultur. Us.

Zelazník, a, m. = železník, zastr. Gl.
385.

Zelč, e, m., Zelrsch, ves u Plané. PL.

Zelčín, a, m., Zeltschin, ves u Mělníka.
Tk. I. 315., 410.

Zelda, y, m., osob. jm. Šd.

Zelé, n. = zelí. Mor., slez. a slov.

Zelegantnělý, elegant geworden. Tč.

Zelen, vz Zelený. — Z, u, m. = zelené
ve hře karetní, Laub im Kartenspiele. Na
Slov. — Z. = druh hroznů, eine Art Trauben.

Jg.

Zeleň, i, f. = zelená barva, das Grün.
Z. aldehydová, anglická, anilinová (vz Prm.
III, č. 3.), Anilin-, Arnaudonova, barvíková,
batavská, breraská, bronzová, brunšvická,
Braunschweiger Grün, cinková, cinobrová,
čínská, císařská, ďasíková (kobaltová), Ko-
balt-, eislebenská, Guignetova, hedvábná,
horní, horská. Berg-, hrachová, chromová,