439

das Immergrün. Jg. Cf. Slb. 667. — Z. =
kámen zelený, virideris, der Grünstein. Krok.
I. 160. — Z., ves. Tk. II. 421., Tk. III.
233. V. 180.

Zelenecký. Z. Lhota. Arch. V. 563.

Zeleněni, n., vz Zeleněti.

Zeleněný; -ěn, a, o, vergrünt. Bern.,
Dch.

Zeleněti, ěl, ění = počínati zeleným býti,
grün werden. Ros., Troj. — čím. Tam
(v nebi) jest mnoho krásného dřievie du-
chovnieho, jenž ctnostmi zelenie. Hus II.
263. — se. Nebojme sa chlapci, nebojme
sa hladu, žitko sa zelenie, vyšše Belehradu.
Sl. spv. III. 107. — se komu. Komu se
nelení, tomu se zelení. Kos. 01. I. 223., Tč.,
Šd., Bž. — se kde. Prešlo i vzkriesenie a
ešte horou dolou nič sa nezelenie. Btt. Sp.
35. Rostlina v denním světle se zelení. Kod.

— kdy. Na jar zelenejú lúky a. zelenajú
sä, zelenia sä. Hdž. Šlb. 56.

Zelení, n., das Grüne, die Kräuter. D.
exc. Z-ním něco ozdobiti. Dch.

Zelenie, e, m,, osob. jm. Arch. IV. 381.

Zeleníce, e, f. = zelená voda, das Sauer-
krautwasser. — Z. = neduh, die Grünsucht.
Jád. — Z. = zelené proutí na koše, grüne
Ruthen zu Körben. Jg. J. — Z., Seldnitz,
ves u Podmokel. PL., Blk. Kfsk. 53. Vz
Sdl. Hrad. III. 43., 48.

Zelenička, y, m., osob. jm. NB. Tč.

Zelenika, y, f. = druh vzácné révy, jež
dává víno výborné, jehož vlastnosti však
až po pěti, šesti létech se poznávají. Mladé
je kyselé, později ztrácí kyselosť a mění
barvu žlutavou v zelenavou; chuť lahodná,
síla znamenitá. Exc.

Zelenín, u, m., eine Art Bergkrystall.
Miner.

Zelenina, zeleninka, y, f. = zelenosť,
zelená barva, das Grüne. Ros., Rostl. Z. dře-
vová, listní. Chyra. Z. listová (listní, chloro-
fyll, das Chlorophyll, Blattgrün. Nz. - - Z. =
zelená potrava, píce, das Grünzeug, grüne
Speise, grünes Futter, D., Sych. U Říma-
nův a Řekův, vz Vlšk. 91., 114., 115., 193.,
194., 201., 208. Z.: Mrkev, řípa, kedlubny,
kapusta, zelí, petržel, cibule, celer atd.;
dušená z.; zelenina a vařivo. Dch. Pod z-nu
jakožto hnojiva užiti štoloviny (zbytku po-
pelu při dělání louhu mydlářského). Us.
Dch. Z-nu pěstovati, prodávati, vařiti. Us.
Kláštery na Mor. pěstovaly v zahradách
svých daleko slavené ovoce a dobrou ze-
leninu. Ddk. VIII. 300. Z-nu do rendlíku
sázeti (aby tvořily sazeničky trojhran).
U Král. Hrad. Kšť.

Zeleninový, Grünzeug-, Z. semeno. Us.
Dch.

Zelenistý, grünlich. Slov. Z. voda. Klčk.
VI. 79. Cf. Zelenastý.

Zeleniti, il, ěn, ění; zelenívati, grün
machen o. färben. Tráva se zelení = zelená
se. Ros. — Z. = prasecky mluviti, Sauglocke
läuten. Us. Vz Zelený.

Zelenitosť, i, f. = zelenosť, die Grüne. Jg.

Zelenitý, grün. Z. křoví (zelené). Troj.

— Puch.

1. Zelenka, y, f. = ožatá pšenice, potrava
housatům, přížinky, der geschröpfte Weizen.

Us. Jg. — Z. = zelenina, das Grünzeug.
Us. Z. = petržel setá, jíž listů by se užilo.
Dlj. 17. — Z. = zelená švestka, grüne Pflaume.
Vypadá jako z. (= bledý, promodralý). U N.
Kdýně. Rgl. — Z., houba, agaricus eque-
stris, der Grünling. Čl. — Z., der Grünspan.
Šd. — Vz Zelenky.

2. Zelenka, y, m. = bledý člověk, zelená
sedmice. Cf. Zelenka, 1. Na mor. Val. Vck. —
Z., y, m , osob. jm. Z. Jan, hudebník. Vz
S. N. Z. Pavel. Vz Blk. Kfsk. 1165. Z. Jak.
Vz Blk. Rfsk. 1036., 1165. — Z. = mlýn
a) u Tábora, b) u Selčan. PL.

Zelenkář, e, m. = zelenář.

Zelenkářka, y, f. = zelenářka.

Zelenkavosť, i, f., grünliche Farbe. Na
Slov. a Mor. Lipa 191., Šd.

Zelenkavý, grünlich. Oves je ještě z-vý.
Mor. Šd. Z. oasa. Č. Čt. I. 233.

Zelenky, pl., f., claudiana, ovoce plané,
prcavky. Vz Rstp. 478., Kk. 253. — Z. =
druh hrušek, eine Art grüner Birnen. Us.
Jg., Šd., Brt., Vck. — Z. = druh sliv, reine-
claude. Dch.

Zeleno, vz Zelený. — Z., a, n. = zele-
nosť, das Grün. Kopání pod zeleno (na vi-
nici). V. Do z-na, na z. barviti. D. Za z-na
česané (trhané) kyselé bývají. (O nedo-
spělých nevěstách. Vz Ženitba). Prov., D.,
Č. Za z-na česaný (příliš záhy učený). Konst.
Dala hrušky (hrách) obírati za zelena. Brt.
S. 86., Sl. ps. Šf. I. 106. Začala jích (hrušek)
obierať za z-na; Otrhej hrášek za zelena.
Sl. ps. 89. Idzeme, idzeme, všeci sme v ze-
leně, budzeme sa rovnac k čiré bukovine.
Ps. sl. Štyry sta v zeleně (oblečených),
štyry sta v červeně. Sš. P. 799. Keď se
stromovie zeleno odeje. Ppk. II. 91. Za ze-
lena síci. Br. Trhajte, lámejte (rozmarýn)
za zelena, aby vám nevyrůst do semena.
Sš. P. 390. To je kluk za zelena utržený
(nadávka. Cf. Nedochůdče). V Kunv. Msk.
O já nejsem za zelena utržen (hloupý). Us.
u Kvasin. Pojďme do z-na. Hš. Sloh. 91.

Zeleno-, chloro-, grün-. Rst. 523.

Zelenoba, y, f., das Grünbleierz, obsa-
huje kyselinu fosforečnou, kysličník olov-
natý a něco chloridu olovnatého. Vz Těživec.
Bř. Cf. Schd. II. 56., Br. N. 192.

Zelenobarvý, grünfärbig. Z. šat. Us. Tč.

Zelenočerný, grünschwarz. Rk.

Zelenodřev, u, m. Tomel z., diospyros
chloroxylon, rostl. Vz Rstp. 1012.

Zelenodřevý = zeleného dřeva, grün-
holzig. Z. skořicovník. Rostl. III. 37.

Zelenohedvábný, von grüner Seide.

Zelenohlávek, vka, m. = pták, virio,
der Grünling. Rohn. — Z. = krkavec, pote-
rium, die Becherblume. Slb. 512.

Zelenohnědek, dku, m., der Chlorophäit.
Šm.

Zelenohorský, Grünberger-. Z. rukopis
(Sněmy a Libušin soud). Vz S. N., Jir. H.
1. II. 354., Sbn. 22. — Z., samota u Čimelic.
PL.

Zelenohrdza, y, f., der Grünspan. Slov.
Ssk.

Zelenojasný, grünhell. Bendi. I. 80.

Zelenokadeřavý, grünlöckig. Z. víly.
Němc. I. 65.