440

Zelenokam, u, m., der Grünstein, Diorit.
Mus. Zelenokamy: tmavozelené č. zeleno-
černé, zrnité či skoro celistvé smíšeniny
živce s amfibolem n. augitem. Odrůdy:
diorit, diabas, dolerit, afanit, břidlice diori-
tová. Vz Hornina. Bř. Cf. S. N., Schd. II.
70., 141., Bř. N. 257., KP. III. 14., 43.

Zelenokamen, e, m. = zelenokam. Nz.

Zelenokamenný, von grünem Stein, Ge-
stein. Z. žíla, Mus. 1880. 377., pruh. Krč.

Zelenokvět, u, m., rostlina, chloranthus.
Z. tupolistý, ostrolistý. Rostl. I. 257., III.
22.

Zelenokvětka, y, f., chloanthes, rostl.
Rostl. I. 245.

Zelenolesklec, skelce, m., chlorophanus,
brouk. Z. ostnokrovečný, ch. viridis Kk.
Br. 292.

Zelenolesklý, chlorophaenus, n. př. hlav-
natka bradavičnatá. Rst. 523.

Zelenolice, e, f., der Chrysolith, Olivin,
nerost. Miner.

Zelenopál, u, m., der Chloropal, nerost.
Miner. 489.

Zelenorez, rzi, f., zelenorez, u, m. =
zelená rez, der Grünspan.

Zelenosť, i, f., die Grüne, Grünheit, grüne
Farbe. Z. drnu, Ráj., stromu atd. Sal., Jád.
Spievaj si, dievčátko, netrať veselosti, ako
sa netratí tráva z-sti. Sl. ps. 1., Sl. spv. I.
1. Šanujcě dzěvuche svoji poctivosci, jako
ta travěnka svoji zelenosci. Sš. P. 378.
Jarní z. Kká. Td. 61. Pod bielosť tam se
z. skryla. Sldk. 310. Tak v své zelenosti
čistotný a blysknavý jako křišťál v své bě-
losti. BR. II. 886. a. Ratolesti palmové
nikdy z-sti své neproměnie. Hus III. 65.

Zelenošedý, grüngrau, grünlichgrau.

Zeleňounký, lieblich grün. Dch.

Zelenov, a, m., zaniklá ves v Plzeňsku.
Blk. Kfsk. 1055. — Z., hora v Domažl.
Jrsk.

Zelenovina, y, f. = zelenina, das grüne
Wesen. Rostl. III. 106.

Zelenovlasý, grünhaarig. Z. vodní panna.
Us. Tč.

Zelenovna, y, f., samota u Něm Brodu.
PL.

Zelenozrný, grünkernik. Mt. lid.

Zelenožeberka, y, f., die Grünrippe
(Rübe). Šp.

Zelenoželezec, zce. m., grüne Eisenerde,
nerost. Miner. 303.

Zelenožlutý, grüngelb. Moldonky z-té
barvy. Km. 1884.

Zelensko, a, n., samota u Štítné na
Mor.

Zelenučký. Z. prostobrv, Weisia viri-
dula (mech). Let. Mt. S. VIII. 1. 13.

Zelenud, u, m. = zelenokam, diorit, der
Grünstein. Am.

Zeleňunký = zeleňounký. Nechýľ sa ty,
javorečku, eštes' z-ký. Č. Čt. I. 267.

Zelenutý = zelenitý, zastr. Troj.

Zelený; zelen, a, o, grün. Z. tráva, V.,
bylina, píce, drn (trávník), žába, ještěrka,
housenka, barva, sukno, Us., ratolesť, chroust,
Ros., rozmarýn, lípa, les, háj, hora. Brt. Z.
trh, šp. m. zelný, Kohlmarkt, m. Z. luh,
grüne Aue, fizole (vařené s luskami), grüne

Bohnen, hrášek (upravený jako jídlo), pryčka,
Zeiserlwagen, sklepení v Drážďanech, das
grüne Gewölbe. Dch. O z-ných věcech mlu-
viti, die Sauglocke läuten. Us. Barva z-ná
znamená naději. Sb. uč. Zeleným okom nás
pozoruje (závistivým). Dvrs. Seš na to ze-
lenej = nerozumíš tomu. U Držkova. Kodym.
Z. seno, NA. IV. 85, víno (vz Víno), žláza
(u říčného raka), Ves. IV. 130., hnojení,
NA. IV. 77., borky (jalovcová zrnka), Slov.
Šd., barvivo (chromogen), SP. II. 101., z.
papoušek, Us., šero. Šml. I. 50. Ten zelenej
kapusty u nás jíst nebude (do té doby ne-
vydrží n. zemře). Syt. Táb. 77. Má pod
nosem zelenou kotačku, z-nou housenku
(visí mu sopel). Mor. Šd. Ja jim ju něbudu
menovať, ale jak baj v kostele uviďú robu
ze z-num hytum, s černýma paskoma, to ju
poznajú. Slez. Šd. Čija by byla, dyž sem
sľúbila pod zeleným dubem, že my svoji
budem. Ps. slez. Šd. Hôľky či holičky sú
z-né, nedorastené slivy. Hrbn. Je mně z-no
kolem žaludku (špatně: žertem). U Král.
Hrad. Kšť. Rozloučení, což je to těžká věc,
to je horší nežli jaká bolesť; od bolesti
zelená zelinka (bylinka), od loučení je pravá
ručinka. Ps. slez. Šd. Ej lúčka, lúčka, lúčka
zelená, poznala som si na lúke lúčke môjho
jelena. Klčk. VI. 95. Z-né sem sela, červené
mi schodí; Za ten zelený jabor, a za ten
nejzelenší. Brt. P. 22., 94. Kerý tě ponese
přes zelené dúbí, přes zelený hájek. Ps.
mor. Šd. Len bys ty také zelené řeči ne-
táral (vz nahoře). Lipa I. 97. To sa chlapci,
to sa, jak oltárne sviece; keď idú po háji,
celý sa trbliece; košilky zelené, striebrom
obrúbené, klobúčky obité, orlom podperené.
Btt. Sp. 7. Z., kvetistá pažiť; Zaspievaj,
vtáčatko, na z-nom kríčku. Phld. IV. 463.
Vaša dievka svoj zelený vienok prehrala;
Vyhnal ovečky na z-nou pašu Dbš. Sl. pov.
VII. 30., VIII. 39. Zelený háj, kravičkám
daj, dajže jim, daj. Dbš. Obyč. 166. Ja jsem
byla v zeleném hájíčku, žala jsem si pro
kravy travičku; Kúpil damašku z-ho, obinul
lipky do něho; juž seš, Kačenko, juž seš
má, juž se ta lipka zelená; Kolednice idú,
koledovať budú, leluja, zemo zelena. Sš. P.
538., 692., 745. Jak která panenka v zele-
ném věnečku (poctivá). Sl. ps. 19. Ej duby,
duby, zelené duby, zelená dubina! Píše mi
milý lístoček malý hore od Budína: Pod
Muráňom stojí lipka zelená, pod tou lipkou
tečie voda studená; kto tu vodu piť Bude,
mrcha ženu mať bude. Sl. spv. I. 15., III.
119. Na východe zo Z-ho plesa (jezera) pra-
mení sa rieka Váh; Otec tvôj nechce z hrobu
vstať a z pod zelenej trávy a nevie, nevie
tvoja mať, čo svet z tebä spraví. Č. Čt. I.
171., 241. Oj, si-li žena, daj koňom sena,
sena zeleného a já tobě dám vína červe-
ného; Puťari (pltaři), puťarí, na puťa sedajte,
z-ho vínku po vodě hledajte; Už mi tak
nebude, jak mi bylo kdysi, vykvetla mně
růže na zelenej misi. Pck. Ps. 13., 22., 41.
Podajte mi praporce z-ho, neb ta barva
jest naděje každého dobrého. Výb. II. 44.
Bielym kvitne, z-ným odvisne, červeným
odpadne (jablko). Mt. S. I. 135. Bielo je,
nie je deň; čierno je, nie je noc; zelenô