Předchozí (444)  Strana:445  Další (446) |
|
|||
445
|
|||
|
|||
Zemanka, y, f. = zemanská paní, die
Edelfrau. Sedie kniení s zemankami i Lu- diše s děvicemi. Kkk. 41. Vzal si on Anku, ze dvora zemanku. Sš. P. 130. — Zemanky = hrušky. — Z. = houba, bedla úhelka, agaricus campestris, Champignon, m. Vz Rstp. 1891. Z. ovčí, bedla pečárka, a. edulis. Ib.
1892. Z. jedovatá, katmanka muchomorka,
amanita muscaria. Rstp. 1884. — Z., sam. u Vyšehradu. Zemánkovati = zemanem býti, Edel-
mann sein. Plk. Zemansko, a, n., místo u Jičína na Mor.
Pk. Zemansky, edelmännisch, adelig. Bern.
Zemanský, Edelmanns-, Edel-, edelmän-
nisch. Z. stav, Reš., dvůr, sídlo, statek, svoboda, Ros., súdství, Jg., list, der Adels- brief, Us., synek, der Junkerssohn. Dch. Na vosku címer (Wappen) zemanský pečaťú tlačiť neosoží, jak nechceš cností z-ských mať. Na Slov. Tč. Zemanství, n. = zemanský stav, der
Adel, Adelstand. V. — Z. = zemanský sta- tek, sídlo, der Adelsitz. Zlob. Zemanstvo, a, n. = zemané, die Adeli-
gen, Edelleute. V. Zeměnstvo, zastr. Alx. 166. — Z. = zemanství. Z. z ctnosti má najvíc hodnosti; Ne na rodě, než na ctnosti z. záleží; Nekterí beru z. z královskej mi- losti místo platu, když slúžili královi z věr- nosti. Na Slov. Tč. Zemanů mlýn u Dobřichovic. PL.
Zemargla, y, f. = bohyně sněhu? Na
Slov. V Brezne letí s Koledou ve sňažném rúchu Zemargla. Hol. 185. Keď v biely studený plašť zavinutá Z. pusté sitňanské hory a nivy zanechá. Mt. S. L 143. Zemboh, Zembůh, boha, m. = bůh země. Šd., Ddk. I. 282. Zembůh, vz Zemboh.
Zembuch, a, m. = malý, tlustý člověk
(nadávka). Vz Ozembuch. Na mor. Val. Vck. Zemčák, u, m. = zemce. Slov. a mor. —
Z., a, m., geodromicus, brouk. Z. skvrnitý, g. plagiatus. Kk. Br. 112. Zemčan, a, m. = obyvatel země, der Erd-
bewohner. Zlob. Všetko sa tak silným tu hlasem zretedelne prečítá, že všeliký anjel, všeliký uslychne ho z. Hol. 177. Zemčátko, a, n. = lilek bobál, solanum
tuberosum. Vz Zemče. Zemčatový, aus Erdäpfeln. Z. chléb.
Techn. III. 187. Zemče, ete, n., pl. zemčata = brambor,
bambol, krumple, lilek bobál, zemčátko, zemně, zemňák, zemník, zemské jablko, kobzole, žam- pák, jablúško, švábka, krumpír (Grundbirn), erteple (Erdäpfel), na Slov. zemnika, zem- čák. Vz Rstp. 1120., Zemák, Brambor, Li- lek, Vrták. Zemčata raná, jedlá; ve slupce, E. in der Montour; hniloba zemčat; zemčata k sázení. Dch. Zemčata na loupačku va- řená. Zemčata sázeti, okopávati, kopati, vy- orávati, dobývati, probírati, do sklepa uklá- dati, vařiti, škrábati, loupati, smažiti, s má- slem, s solí jísti; z. k masu; z. syrečkem posypali atd. Us. Okopávací plečka na řepu a z-ta. Dch. Z. na Slov. kobzole, bobály, |
brambory. Š. a Ž. Do Čech přivežena byla
zemčata z Braniborska a odtud slují bram- bory. Š. a Š. Vz více v S. N., Čl. 72. Hni- loba zemčat, plíseň bramborová, die Nass- fäule. Houba tato zmáhá se nejvíce v čer- venci a v srpnu na listech zemákových. Z počátku se vyskytují malé skvrny, které obyčejně bělavě lesknoucím se okrajem ověn- čeny bývají. Listy žloutnou, brzy hnědnou a konečně zčernají. Pta. Kterak se ucho- vají zemčata při chuti. Vz Prm. 1878. č. 1. Zemčík, a, m., os. jm. Mor. Šd.
Zemdlelý = zemdlený, ermattet, matt.
Ml., Hus II 98. Zemdleně, matt. Kká. K sl. j. 171.
Zemdlení, n., defectio, die Ermattung,
Erschöpfung, Müdigkeit. Ž. wit. 118. 53. Na Slov. Zamdletí. Z. mysli. Kom. Z. a omdlení octem se napravují. Kom. Už mi ide na zamdletie. Mt. S. I. 97., Dbš. Sl. pov. I. 233. Podali návrh ku konečnému sekty té z. a zničení; Podporoval vše, co směřovalo k jeho ponížení a z. Pal. Děj. IV. 1. 93., IV. 2. 60. Zemdlenosť, i, f., die Ermattung, Mü-
digkeit. Špň. A posilnil z. těla svého. Sš. Sk. 113. Zemdlený; -en, a, o, ermattet, matt,
erschöpft, herabgebracht, erschlafft, schlaff, abgemattet. Pohovte zemdleným údom. Rkk. Dědina zemdlena jest. Ž. wit. 67. 10. Ospan- livosť zemdlené zdraví ukazuje. Kom. Z. žaludek. V. Pohovte z-ným údům. Brt. S. 42. Dyž sem ho deň neviděla, celá sem zemdlena byla. Čes. mor. ps. 164. Z. hruď. Čch. Bs. 3. — čím. Mé srdce je žalosťou z-né. Ht. Sl. 236. Vojsko nedostatkem po- travy a nemocemi z-né. Pal. Děj. III. 3. 306. Noha poutí z-ná. Vrch. Z. lety, věkem, prací, V.; víno vodou z. Jel. Z nemocí, hladem, nespáním. Vz Unavený. Šk. — na čem: na zdraví. Kom. — kde. Můj koní- ček v trávě zelenej, pod čabrakem celý z-ný. Sš. P. 572. V duchu z. Čch. 306. — od čeho: od hladu, od práce, od cesty. Us. Tč. Zemdleti, el, ení; zemdlé(í)vati = mdlým
učiněnu býti, müde werden, ermatten, er- schlaffen, erschlappen. — abs. Dokud ne- zemdlejí. Ž. wit. 57. 8. Ruka, noha má z-la. Us. Tč. Jdou na mě mdloby, že bych brzo až zemdlel. Us. Šd. Matka tedáž ubohá zamdlí a na mrtvinu padne, i studená jak ľad za dľhú nehne údami chvíľu. Hol. 132. Noha zmdlela. Vrch. Tvoje síla zmdlívá. Kyt. — čím: pracemi. V. — kde: v údech. Lpř. — v čem. Tentýž Petr u víře ze- mdlel (ochábl); Avšak lidé na běhu často v tom zemdlévají. BR. II. 66., 168. b. — od čeho. Tu macocha, ked ich videla, skoro zamdlela od veľkého jedu. Na Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 68.— kdy. Člověk, který v těžké nemoci zemdlie. Lipa I. 315. Hneď bym (by sem) zemdlela v velkým žalu. Sl. ps. 226. — komu. Oko mu zemdlí. Gnid. Sestřičko, dones vína, už mně mé srdce zemdlívá. Sš. P. 169. — Vz Zemdlený. Zemdlévati, vz Zemdleti.
Zemdlíti, il, en, ení; zemdlovati, zemdlé-
vati, zemdlívati = mdlým učiniti, schwach, |
||
|
|||
Předchozí (444)  Strana:445  Další (446) |