450

Zeměpisec, sce, m = vykladač budouc-
nosti z čar na zemi učiněných, geomanta,
der Wahrsager aus den auf der Erde ge-
machten Strichen. Háj. — Z. = kdo zem
popisuje, Us., kdo se zeměpisem zabývá, der
Erdbeschreiber, Geograph. Kř. Stat. 2.

Zeměpisecký, Geographen-. Z. sjezd,
Stč. Z. 398., společnost

Zeměpisně, geographisch. Celek z. za-
okrouhlený. Lpř. J.

Zeměpisný, -ní, geographisch. Z. šířka,
délka, Nz., Š. a Ž., Stč. Zmp. 282., 292.,
Sb. uč. 1860. str. 102., S. N., míle, Mj. 6 ,
Ddk. IV. 124., atlas, Us., poloha, Mus. 1880.
476., Š. a Ž., Ddk. IV. 310., povaha říše,
Lpř. J., homologie, pukliny, Stč. Zmp. 743.,
nákres, (Land) Kartenprojektion, Dch., vo-
jenský ústav, Militärgeographisches Institut.
Čsk. Z. společnosti. Vz S. N.

Zeměplavec, vce, m., der Erdumsegler.
Us.

Zeměplaz, a, m. = živočich po zemi se
plazící, das Reptil. Hus I. 67., V., Kom.
Z. : hadi, červi atd.

Zeměplazný, auf der Erde, über die
Erde hinkriechend. Z. kleč, Stč. Zmp. 545.,
věci. BO.

Zeměplod, u, m., das Erderzeugniss, die
Erdfrucht.

Zeměplozenec, nce, m. = tvor zemí
zplozený, der Erderzeugte, Erdgeborene.
Vinař. Sn. zv. 52., Lpř.

Zeměplozí, n. = nauka o plození země,
geogonia. Krok II. 69. Jg. toto nové slovo
zavrhuje.

Zeměprava, y, f, die Politik. Sm.

Zeměpravec, vce, m., der Erdwahrsager.
Šm.

Zeměpravectví, n., die Erdwahrsagerei.

Zeměpravní, politisch. Šm. Z. listina,
die Verfassungsurkunde. Sm.

Zeměpůda, y, f., der Erdboden. Boj
o z-du. Us. Dch.

Zeměředitel, e, m., der Landvogt. Šm.

Zeměředitelství,, n., Landesgubernium,
n., die Landvogtei. Šd.

Zeměrodec, dce, m. = v zemi zrozený,
das Landeskind. Sych. Vz Zeměrozenec.

Zeměrodý, einheimisch. Z. bylina. Msn.
Or. 57.

Zeměrovnač, zeměrovnatel, e, m., Erd-
ebner, m. Šm.

Zeměrozenec, nce, m. = zeměrodec.

Zeměryp, u, m. = chrobák, geotrupes,
brouk. Z. obecný, g. stercorarius; jarní, g.
vernalis; lesní, g. sylvaticus; hnilobomilý,
g. putridarius, proměnlivý, g. mutator. Kk.
Br. 182., 183.

Zeměrypák, a, m. = havíř (s příhanou),
der Bergmann. Para. kut. 121.

Zeměsivý, erdgrau. Šm.

Zeměskum, u, m. = skoumání země, die
Erdkutide. Krok I. 100.

Zeměskumný, vz Zemězpytný.

Zeměslovec, vce. m. = geolog, der Geolog.
Krok.

Zeměsloví, n. = geologie, die Geologie.
Krok.

Zeměslovní, geologisch. Mus. XL 348

Zeměsoud, u, m., das Landgericht. Šm

Zeměsoudný, landgerichtlich. Šm.

Zeměspis, u, m. = zeměpis. Na Slov.
Bern.

Zeměspisný = zeměpisný. Na Slov. Bern.

Zeměspisovnictví, n., das Amt eines
Erdbeschreibers. Bern.

Zemespisovník, a, m. = zeměpisec. Na
Slov. Bern.

Zeměspráva, y, f., die Landesverwaltung.

Zeměsprávce, e, m., der Landesverwalter.
Nebylo by pokuty od starých Čechóv a
z-cí na obě straně nalezeno. Vš. Jir. 308.

Zeměsprávní, staatlich. Z spojení, st.
Verband. Šm.

Zeměstřed, u, m., der Erdmittelpunkt.
Šm.

Zeměstřední = zeměstředový. Šm.

Zeměstředový = geocentrický, geocen-
trisch. Z. šířka. Stč. Zmp. 354.

Zeměsvit, u, m., das Erdlicht. Mus. VI.
423.

Zeměsyn, a, m., der Erdensohn. Dch.

Zemětěh, a, m. = sedlák, zastr. Perwolf.

Zemětěhy, dle Dolany, osada. Vašek.

Zemětice, dle Budějovice. Semietitz, ves
u Merklína.

Zemětřas, u, m. = bouřný vítr. Na Slov.
Hdk. C. 205. Počas z-su. Phld. V. 50. —
Z , a, m., 'EwoóLyaioq, příjmě Poseidonovo.
Hera prosí vševládného z-sa Poseidona.
Cimrhn. Myth. 291.

Zemětřasatel, e, m. = Zemětřas, příjmě
Poseidonovo. Lpř. Slov.

Zemětřasení, n. = zemětřesení. Na Slov.
Bern. Keď sa tie skaly v čas z. pohynajú.
Lipa 302.

Zemětřes, u, m. = zemětřesení, das Erd-
beben. Dch. Z sem osvědčil Bůh, že . . .;
Z. se vztahoval na celé město. Sš. Sk. 52.,
197. (II. 191., Zj. 433.).

Zemětřesení, n., das Erdbeben. V., Nz.,
Čs. math. X. 67. Z. sopečné či vulkanické,
skládavé či tektonické. Stč. Zmp. 789. Z.
bude veliké. ZN. Z. = záchvěj povrchu
zemského na některém místě. V. Vz více
o něm v S. N., Schd. II. 94., Tk. III. 503.,
Stč. Zmp. 789.

Zemětřeskot, u, m. = zemětřesení. Ros.

Zemětřesní, das Erdbeben betreffend,
Erdbeben-. Vz Zemětřes. Dch.

Zemětrhnutí, n., Erdstoss, m. Šm.

Zemětroskotatel, e, m., der Erdum-
stürmer. Šm.

Zemětvorný, erdbildend. Rk.

Zeměvěda, y, f. = zeměpis. Z. vojenská,
die Militärgeographie. Čsk.

Zeměvid, u, m = mappa, die Mappe,
Landkarte. Dch., Čsk. Mapy, na kterých
představeno méně než polovice oboru zem-
ského, slovou buď zeměvidy, buď mořevidy
dle toho, je li předmětem jejich suchá země
anebo moře. Kozen. Atlas. Obecný z., obecná
mapa, die Generalkarte. Nz.

Zeměvrt, u, m., der Erdbohrer. Šp. Z. =
přístroj k ohledáni země a spodiny sloužící,
by se vědělo, zdali tato poskytne nějakého
materialu k ryhování čili nic. NA. ÍV. 68.



	450

	Zeměpisec, sce, m = vykladač budouc- nosti z čar na zemi učiněných, geomanta, der Wahrsager aus den auf der Erde ge- machten Strichen. Háj. — Z. = kdo zem popisuje, Us., kdo se zeměpisem zabývá, der Erdbeschreiber, Geograph. Kř. Stat. 2. Zeměpisecký, Geographen-. Z. sjezd, Stč. Z. 398., společnost Zeměpisně, geographisch. Celek z. za- okrouhlený. Lpř. J. Zeměpisný, -ní, geographisch. Z. šířka, délka, Nz., Š. a Ž., Stč. Zmp. 282., 292., Sb. uč. 1860. str. 102., S. N., míle, Mj. 6 , Ddk. IV. 124., atlas, Us., poloha, Mus. 1880. 476., Š. a Ž., Ddk. IV. 310., povaha říše, Lpř. J., homologie, pukliny, Stč. Zmp. 743., nákres, (Land) Kartenprojektion, Dch., vo- jenský ústav, Militärgeographisches Institut. Čsk. Z. společnosti. Vz S. N. Zeměplavec, vce, m., der Erdumsegler. Us. Zeměplaz, a, m. = živočich po zemi se plazící, das Reptil. Hus I. 67., V., Kom. Z. : hadi, červi atd. Zeměplazný, auf der Erde, über die Erde hinkriechend. Z. kleč, Stč. Zmp. 545., věci. BO. Zeměplod, u, m., das Erderzeugniss, die Erdfrucht. Zeměplozenec, nce, m. = tvor zemí zplozený, der Erderzeugte, Erdgeborene. Vinař. Sn. zv. 52., Lpř. Zeměplozí, n. = nauka o plození země, geogonia. Krok II. 69. Jg. toto nové slovo zavrhuje. Zeměprava, y, f, die Politik. Sm. Zeměpravec, vce, m., der Erdwahrsager. Šm. Zeměpravectví, n., die Erdwahrsagerei. Zeměpravní, politisch. Šm. Z. listina, die Verfassungsurkunde. Sm. Zeměpůda, y, f., der Erdboden. Boj o z-du. Us. Dch. Zeměředitel, e, m., der Landvogt. Šm. Zeměředitelství,, n., Landesgubernium, n., die Landvogtei. Šd. Zeměrodec, dce, m. = v zemi zrozený, das Landeskind. Sych. Vz Zeměrozenec. Zeměrodý, einheimisch. Z. bylina. Msn. Or. 57. Zeměrovnač, zeměrovnatel, e, m., Erd- ebner, m. Šm. Zeměrozenec, nce, m. = zeměrodec. Zeměryp, u, m. = chrobák, geotrupes, brouk. Z. obecný, g. stercorarius; jarní, g. vernalis; lesní, g. sylvaticus; hnilobomilý, g. putridarius, proměnlivý, g. mutator. Kk. Br. 182., 183. Zeměrypák, a, m. = havíř (s příhanou), der Bergmann. Para. kut. 121. Zeměsivý, erdgrau. Šm. Zeměskum, u, m. = skoumání země, die Erdkutide. Krok I. 100. Zeměskumný, vz Zemězpytný. Zeměslovec, vce. m. = geolog, der Geolog. Krok. Zeměsloví, n. = geologie, die Geologie. Krok.	Zeměslovní, geologisch. Mus. XL 348 Zeměsoud, u, m., das Landgericht. Šm Zeměsoudný, landgerichtlich. Šm. Zeměspis, u, m. = zeměpis. Na Slov. Bern. Zeměspisný = zeměpisný. Na Slov. Bern. Zeměspisovnictví, n., das Amt eines Erdbeschreibers. Bern. Zemespisovník, a, m. = zeměpisec. Na Slov. Bern. Zeměspráva, y, f., die Landesverwaltung. n. Zeměsprávce, e, m., der Landesverwalter. Nebylo by pokuty od starých Čechóv a z-cí na obě straně nalezeno. Vš. Jir. 308. Zeměsprávní, staatlich. Z spojení, st. Verband. Šm. Zeměstřed, u, m., der Erdmittelpunkt. Šm. Zeměstřední = zeměstředový. Šm. Zeměstředový = geocentrický, geocen- trisch. Z. šířka. Stč. Zmp. 354. Zeměsvit, u, m., das Erdlicht. Mus. VI. 423. Zeměsyn, a, m., der Erdensohn. Dch. Zemětěh, a, m. = sedlák, zastr. Perwolf. Zemětěhy, dle Dolany, osada. Vašek. Zemětice, dle Budějovice. Semietitz, ves u Merklína. Zemětřas, u, m. = bouřný vítr. Na Slov. Hdk. C. 205. Počas z-su. Phld. V. 50. — Z , a, m., 'EwoóLyaioq, příjmě Poseidonovo. Hera prosí vševládného z-sa Poseidona. Cimrhn. Myth. 291. Zemětřasatel, e, m. = Zemětřas, příjmě Poseidonovo. Lpř. Slov. Zemětřasení, n. = zemětřesení. Na Slov. Bern. Keď sa tie skaly v čas z. pohynajú. Lipa 302. Zemětřes, u, m. = zemětřesení, das Erd- beben. Dch. Z sem osvědčil Bůh, že . . .; Z. se vztahoval na celé město. Sš. Sk. 52., 197. (II. 191., Zj. 433.). Zemětřesení, n., das Erdbeben. V., Nz., Čs. math. X. 67. Z. sopečné či vulkanické, skládavé či tektonické. Stč. Zmp. 789. Z. bude veliké. ZN. Z. = záchvěj povrchu zemského na některém místě. V. Vz více o něm v S. N., Schd. II. 94., Tk. III. 503., Stč. Zmp. 789. Zemětřeskot, u, m. = zemětřesení. Ros. Zemětřesní, das Erdbeben betreffend, Erdbeben-. Vz Zemětřes. Dch. Zemětrhnutí, n., Erdstoss, m. Šm. Zemětroskotatel, e, m., der Erdum- stürmer. Šm. Zemětvorný, erdbildend. Rk. Zeměvěda, y, f. = zeměpis. Z. vojenská, die Militärgeographie. Čsk. Zeměvid, u, m = mappa, die Mappe, Landkarte. Dch., Čsk. Mapy, na kterých představeno méně než polovice oboru zem- ského, slovou buď zeměvidy, buď mořevidy dle toho, je li předmětem jejich suchá země anebo moře. Kozen. Atlas. Obecný z., obecná mapa, die Generalkarte. Nz. Zeměvrt, u, m., der Erdbohrer. Šp. Z. = přístroj k ohledáni země a spodiny sloužící, by se vědělo, zdali tato poskytne nějakého materialu k ryhování čili nic. NA. ÍV. 68.