452

Zemivo, a, n. = plody v zemi rostoucí,
die Erdfrucht: brambory, zelí atd. Ehr.

Zemižizn, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
128. Z. = vyslanec Svatoplukův s Meto-
dějem do Říma poslaný. Km. 1880. 628.
Utrápený Metod sa dostavil vo sprievode
moravského pána Z-zna. Let. Mt. S. X. 1.
32.

Zemižlč, i, f. = zeměžluč. Na Slov. Bern.

Zemka, y, f. = malá zem, zemice. Šd.

Zemknouti = svrci, abschleifen, abwer-
fen. Aqu.

Zemko, a, m. U nás sa ľúbi! tu šuhaj
švarnú devu, tu syn povďačný matku ob-
starnú, tu zemko zemka boskáva, tu krása
kráse ruky podáva. Sldk. 355.

Zemkov, a, m., dvůr. Arch. I. 530.

Zemky = zemáky ? Zemky kopáč hrabe
v poli, suchú vnať drobná mlaď páli. Ppk.
II. 129., 130.

Zemleti, vz Zemlíti.

Zemletí, n., das Zermalmen, Abmahlen.
Bern.

Zemletý, zermalmt, abgemahlen. Vz Se-
mletý

Zemlica, e, f. = malá země, zemice. Šd.
Nových zemlic hľadať. Phld. III. 479.

Zemlička, y, f. = sejmě.

Zemlín, a, m., srb. Zemun, Seffllin, mě.
v Slavonii. — Zemlíňan, a, m. — Zemlín-
ský. Vz S. N.

Zemlíti, zemleti, zmítati, vz Semleti.

Zemna, y, f., geomantica, zastr. Rozk.

Zemňák, u, m. = zemče, na Mor. a na
Slov. D.,Rstp., Slb. 358. Na mor. Val. Vck.
Na Slov., na Hané. Bkř., Pth. III. 826. Zem-
ňáky napřed sa kopú a tepruv jíja (= mzda
po práci se dává). Mor. Val. Vck.

Zemňané, Semnones, národ, býval nad
Lužičany a Durinky. Sl. let. VI. 109.

Zemnatěti, ěl, ění = zemnatosti nabý-
vati, erdig werden. Kos.

Zemnatiti, zemnatívati, erdig machen.
Ros.

Zemnatosť, i, f. = vlastnosť zemnatého,
die Erde, Erdigkeit. Kořen od z-sti vyči-
stiti. Byl. Z-stí páchnouti. Ros. -- Z. =
tělesnost, irdisches Wesen, irdischer Sinn.
Žehrání na z. a tělesnost naši. Kom.

Zemnatý = mnoho země mající, erdig,
erdreich, viel Erde enthaltend. Z. pole. Ros.
Cesta z. aneb písčitá. V. — Z. = k zemi
podobný, Erd-, erdig, erdartig. Z. barva, D ,
hořkosť. Čern. — Z. = zemí páchnoucí,
nach Erde schmekkend, irdisch. Ros.

1. Zemně, ěte, n. = zemče, der Erdapfel,
Kartoffel. Rostl., Rstp. Na Slov.

2. Zemně, vz Sejmě.

Zemnenský = zemplínský. Z. stolica.
Hdž. Čít 236.

Zemněný, zemněvý, zemniový. Z. plátno
= tenké, fein. Ms. 1561.

Zemněvý, vz Zemněný.

1. Zemní, -ný = co jest od země, ze země,
na zemi, v zemi, co k ní přísluší, Erd-,
Erde-, erdig, irdisch. Z. mrákota, Troj.,
desátek, Gl. 385., koule (zemské), Krok,
koupel, chuť, Us., žába, ještěrka, D., ro-
stlina, Rostl., poplatek, nebozez. Us. Z.
mandle, bulvy šáchoru. Vz Rstp. 1704. Z.

voda, stlaní, Erdstreu, f., teplota, krytba,
Erddach, n., kaše, hráz, kryt, Erddecke,
pára, Sl. les., ptáci, Landvögel, Nz., smetí,
práce, látky, barva, žíraviny, Erdalkalien,
Šp., tlak, Pek. 161., daň. Us. Pk. Zemný
balvan, Erdlavine, Dch., paní. Hdk. C. 80.
Poslední zemná útecha. Phld. IV. 525. Zemné
přirozenie. Pass. 30. — Z. = zemnatý. Z.
zem. Ms. oštěp.

2. Zemní, n. = desátek, die Grundsteuer,
der Grundzins. List z r. 1527. Vaněk platí
12 zemní přediva. Arch. I. 353. Plat nebo
zemní a desátek se dává. Gl. 385. A všech
desátkuov, zemního a jiných všech poplatků
prázdni býti mají. List hrad. 1514. Tč.

Zemnice, e, f. = zemní komora, unter-
irdische Stube. Tabl. Na Slov. Každý v svej
z-ci sám o sebe si jedol horký (hořký) chlieb
nevole. Btt. Sp. 141. — Z. = zemní jahoda,
die Erdbeere. Lešk.

Zemničitan, u, m., telluras. Presl. Chym.
235.

Zemničitý, telluricus. Kyselina z., solič-
ník z. Chym.

Zemnička, y, f., vz Země.

Zemuičník, u, m. = sůl ze zemníku, tel-
luridum. Presl. Chym. 235.

Zemník, u, m. = zemče; 2. kov, tellu-
rium. Presl. — Z., a, m. = boh zeme vôbec,
menovite ale jej vnútorností. Slov. báj. P.
Tóth I. 105. Z = podzemní duch, šedý,
dlouhovlasý. Hdk. v Osv. 1884. 229.

Zemnika, y, f. = zemče. Zlob.

Zemnina, y, f. = zemina. Šm.

Zemniový, vz Zemněný.

Zemnokovy, m., die Erdmetalle. Vys.

Zemnosť, i, f., die Erdigkeit.

Zemnostenský = státní, Staats-. Z. rada.
Václ. Gabl. 17.

Zemnouti, ul, ut, utí = vy mnouti, aus-
reiben. V. Vz Mnouti. — co. Rk.

Zemný, vz Zemní.

Zemobjatný zemotřasitel, erdumfassend
(= Poseidon). Vký.

Zemoještěr, a, m., der Geosaurus. Šm.

Zemokeř, e, m. = nízký keř, der Strauch,
Erdstrauch, das Erdholz. Um. les. I. 50.

Zemokle, pl., Geoblasten, Erdkeimer.
Šm.

Zemokrab, a, m., die Erdkrabbe. Šm.
Vz Zeměmil.

Zemolez, vz Zimolez.

Zemolezec, zce, m. Z-ci, bumivagae, die
Erdagamen, Dorneidechsen, Stellionen, plazi.
Nz.

Zemomerač, e, m. = zeměměřič. Na
Slov. Bern.

Zemomerba, y, f., Geometrie. Slov. Ssk.

Zemoměřič = zeměměřič (lépe: země-
měřič). Kom. Jan. 757.

Zemomerka, y, f., die Geometrie, zastr.
Rozk.

Zemopán, lépe: země pán. D.

Zemopásce, e, m., nedobře přeložené:
yairjOyoę, zemi držící či obsahující, obzemní.
Lšk.

Zemopis, lépe: zeměpis.

Zemoplaz, vz Zeměplaz.

Zemoplazice, e, f. = zeměplaz. BO.

Zemoplozí, vz Zeměplozí.