454

V Uhřích zemřel dne 15. srpna roku 1038.
král Štěpán bezdětek. Ddk. I. 121. Držme
se Pána, bychom pak při něm i z. měli.
BR. II. 345. a. Kteříž zemrú z Jeroboám
v městě, budú je jísti psi a kteříž zemrú
na poli, budú je žráti ptáci nebeští. Hus I.
447. Moje tělo jako kvítí musí na vojně z.
Čes. mor. ps. 262. Zmírati v žalu, Us., v po-
robě. Kyt. 1876. 81. V hluku zmíral jeho
vzdech. Hdk. Svit lampy zmíral pod sva-
tým obrazem. Čch. Sl. 53. Kde jsem žil,
na té zmírám půdě. Čch. L. k. 87. Hlas na
rtu zmírá. Čch. Sl. 37. Zpěv mu zmíral na
rtech. Vrch. Vzdech zmírá na ústech. Hdk.
L. kv. 46. Zpěvu ohlas zmíral v bouři živlů;
Povzdech zmíral arkádami. Vrch. Ty v po-
steli zomreš, ja zomrem na koni. Slov. Či
v tech putách (pútech) zomriť chcetě, či si vol-
nost vybudetě? Sl. pís. — na čem. Řkouce,
že na tom chtějí z. Vyzn. Jak jsou koli a
na čem koli z-lí, zákon boží sám toliko bude
je souditi. Bart. Ale nepláči, když sami na
duši sú mrtví, ani když vidie, že bližní na
duši sú zemřeli. Hus II. 357. — komu.
Zemře-li muži žena, to je jako když se
pizne do kosti (jen krátce ho to bolí). Ve
Slez. Šd. Kam ona ziera, vše mu zmiera,
len smrť vidi v životu. Slov. — nač: na
souchotiny, Šb., na zapálení plic, Us., krátce
po bitvě na těžká poranění. Ddk. IV. 57.
— kdy. Po krátké, dlouhé, trapné ne-
moci. Us. Pdl. Zemřela při dítku (při po-
rodu). Us. Kdo zkazí zdravý strom, do
roka zemře. Us. Kšť. Lonského roku mi
zemřela mamička. Ht. Sl. 222. Překrojí-li
kdo na štědrý večer jádro jablkové, do roka
zemře (rovněž zemře, překrojí-li chrobavý
ořech). Na mor. Val. Vck. Láska zplozena
jest pouze v oku, napájí se z jeho toku,
v kolébce své zemře v roku. Shakesp. Tč.
Kdyby mu souzeno bylo mezi tím časem
zemříti; Ale náhle potom v mladém ještě
věku zemřel; (Oba) z-li na zpáteční cestě;
Z-la v 30 dnech po svém manželi. Ddk. II.
269., 287., III. 17., IV. 67. Děti všecky před
svými lety z-ly. Arch. IV. 354. Za věku
mladého z. Dal. V tom vztržení zemrú.
Št. Kn. š. 24. Dne 18. dubna o 12. hodině
polední zemřel zbožně v Pánu Coelestin.
Exc. Šd. Lidé po požití této vody zmírali
a dobytek hynul. Ddk. VII. 217. Zomre tej
noci. Sl. Spv. 1.17. — proč. Následkem toho
jedu zemřel. Ddk. III. 198. Pro falešnou lásku
musím zemříť. Us. Z-li na púšti pro pře-
dlúhý obchod cesty. BO. A to přikázanie
drželi sú všichni, kteříž sú dobrovolně z li
pro jeho zákon. Hus I. 166. — s kým. Kdo
zlosti přivyká, ten i s ňú zemírá. Na Ostrav.
Tč. Lépe by bylo tobě i s námi z. Výb.
II. 41. — kolik. Zemřelo lidí do (= asi;
10000. V.—jak: bez posledního pořízení,
bez učinění závětu. J. tr. Z. náhlou, zlou
smrtí. Vrat., Háj., Št. Mají rodiče patero
(šestero) dítek a všechny jim jedno po
druhém zemrou, tož při šestém (sedmém)
ať jiné vezmou kmotry a to jim už ne-
zemře ; Zemře-li dítě od prsu matčina,
nesmí matka do sv. Jana Křtitele jísti jahod.
Dušičky takových děti je sbírají a jedí a
kdyby je matky jedly, tožby dušičky pla-

kaly, že jim je matky snědly. Na mor. Val.
Vck. Zemřel v krátké chvíli. Us. Z. bez-
dětek. Že na náhle zlý zmírá, z tého sa
neraduj. Na Slov. Tč. A nekterí velmi na
náhle tam zemreli. Sl. let. I. 313. Zemřel
v zaslouženém zapomenutí. Ddk. II. 63.
Hanebně z. Mcha. Zemřel v plné síle muž-
ného věku. Hrts. Zemrú ne při smysle.
BO. Kto z nich toho nevěděl, že Abraham
a jiní z-li sú smrtí tělestnú?; Buďte dobře
živi, aby zle nezemřeli. Hus II. 122., 245.
Kteří sú z-li v Kristu. Hus. Deti majíc zim-
nicu a najmladšie už v nej zomrelo. Hdž.
Čít. 195. Z. bez dediča mužského. Let. Mtc.
S. VIII. 1. 55. I chcem zomreť kresťanom,
Phld. IV. 530., caricou. Zbr. Lžd. 8. O po-
vzdech jeho ozvěnou po šírém boru zmírá.
Nitra VI. 100. Zmírají v nečinnosti. Tč. exc.
Až zloba (bouře) zmírá temným ropotem
v dáli. Čch. Mch. 68. - za koho. Ano za
národ ja chcem žiť aj zomreť, ale za národ
môj slovenský! Šulek. — po čem. Po němž
duch můj zmírá (touží). Osv. VI. 593. — Cf.
Má-li dítě na nose modrou žilku, nevyroste.
Us. Vck. Vždycky stonky, žádné zvonky (po-
stonává, ale neumírá). Us. Vck. Z. opisuje
se eufemismy, vz Brada, Dobře, Dohráti,
Dopiti, Drn, Hlava, Hnát, Holenky, Ležeti,
Limb, On, Odpočívati, Odzvoniti, Pán, Po-
volati, Pravda, Rozloučiti se, Rozmarín,
Skloniti, Složiti, Slunce, Smrť, Spánek. Tělo,
Tráva, Věčnosť, Voda, Vrátiti se, Vyhas-
nouti, Zavříti, Zelený, Zkýchnouti, Zvad-
nouti. Vz také Mříti, Umříti.

Zemrud, u, m., drahokam. Ziak.

Zemskomagnetický, erdmagnetisch. Šm.

Zemskopanský, landesfürstlich. D. exc.

Zemskosoudní, landesrechtlich. Šm.

Zemskosť, i, f., irdisches Wesen. Ráj.,
Koll. A zas očraa sa nesie k oblakom,
jakoby boľno mladým tým zrakom bolo
hniť v zemskosti pleve. Sldk. 315.

Zemský = země se týkající, jí náležící,
Erd.- Z. koule, Us., tvář, Troj., okršlek,
V., osa, pás, povrch, kůra, Nz., tlustosť,
okol. Ž. wit. 140. 7., 95. 13. Obličej z. Ib.
103. 30. Z. poutník, der Erdenpilger, bo-
hyně (o dívce), Dch., souřadnice, sploště-
nosť, hmota, přítažnosť, středobod, vítr,
rotace, magnetismus, rozvoj, rozsedlina. Stč.
Zmp. 279., 290, 331., 371., 372., 556., 585.,
611., 659., 684., 722. (Pdl.). Náš úkol zem-
ský. Čch. Bs. 89. Něco s povrchu zem-
ského shladiti. Dch. Z krása. Dbš. Sl. pov.
VIII. 34. Požitkóv zemských hojnosť jako:
obilé, ryb a jiných věcí; Všecky věci zem-
ské zelené; Abych opět k minutým a zem-
ským věcem mysl svú přiložila. Hus I. 83.,
192., III. 60. Antikristové jsú, jenž břich
pasú a zemských věcí pilni jsú; Nikdy
nemají pokoje ti, jenž sě v zemské věci
pletú; V zemských věcech se kochati Hus
I. 236., 284., II. 209. — Z. = na zemi jsoucí,
Erd-, irdisch. Z. ráj, Har., pokolenie. Ž. wit.
71. 17. Tak služebníci lidem zemským na
zemi přebývajícím jsou užiteční. BR. II.
20. a. Z. věci, Kram., Kom., člověk, Ros.,
hříšník. Z. wit. 118., 119. — Z. = naproti
vodě, Erd-, Land-. Z. tvor, živočich, pavouk,
hlíšť, pták, jahody, jíl, V., žába, zajíc, hle-