455

mýžď, mech, ořech, klí, Us., smršť, větry.
Nz. — Z. pára = routička pospolitá, fuma-
ria officinalis, rostl. Vz Rstp. 69. Z. kotva,
kolčatka, nadseda, rostl. Slb. 638. Z. válka.
Us. Z. břeh, Dch., jablka (brambory), ve
vých. Čech., Kal., smola, Lpř. Slov. I. 100.,
nebozez, NA. IV. 129.; z. tekvica, bryonia
alba (posed, die Zaunrübe), Phld. III. 3. 187,
plúcník, cetraria islandica (lišajník), Let.
Mtc. Sl. VIII. 1. 11.; bylina (herba terrae).
BO. Do zemských děr se skrývali. Hrbň.
Rkp. A má se k ní něco podobně, jako
hospodář člověk jiný, ne Kristus, má sě
k tělestné zemské vinnici. Hus II. 62. —
Z. = polní, Feld-, Acker-, Erd-. Z. úroda,
práce, Us., měřič, mezník, V., zboží. Zlob.
— Z = země, kraje, obce, vlasti se týkající,
Landes, Land-, Staats-, Vaterlands-. Soud
zemský, das Landrecht: větší či panský,
das Herrengericht, a soud menší, das kleine
Landrecht. Vz více v Gl. 388. Z. dcky
(dsky), V., měřič, mince, důchody, vojsko,
sudí, komorník, rada (školní), zákon, písař,
obec, páni, D., řízení, obrancové, Sych.,
válka (občanská), Jel., právo, Ros., zřízení,
Kom., věci, léta (gesetzmässige Verjährungs
zeit), hofmistr, maršálek, kancléř, Zříz. F.,
mír, der Landfriede, víno, úřad, soudce, Us.,
řád (vz Řád), Plk., vladař, Zlob., ústava,
obrana, vz S. N., stavové, Nz., jazyk, sta-
tek, sněm (vz Sněm, S. N.), Řd., hotovosť,
vz S. N., úředník, stráž, clo, záležitosť, vy-
dání výbor, správce, kommisse, průbířství,
sjezd, úvěr, účel, poslanství, příjem, archiv,
zákonník, moc, meze, hranice, hlavní město,
prospěch, vojenské velitelství, prostředky,
síly, vláda, noviny, ochrana, zrada, zrádce,
zastupitelstvo, číslo, příplatek, potřeby,
J. tr., vz Zř. z. Jir. C. 42. Z. pán. V. Vz
Žer. Záp. I. 135. Z daň, ředitelství sta-
vební, účetní, účtárna, pokladnice, úřad
finanční, ministerium, školní úřad, školní
inspektor, náhrada, káznice, nemocnice, po-
rodnice, Šp., blázinec, škola, Us, pokoj.
Th. Před z. soud poháněti. Zříz. F. 1. A.
VII. 3. Z. štít, sbor, plodiny, Landespro-
dukte, svízel, Landesplage, cvičebna, Lan-
desexercitienhaus, Dch, průmysl, výstava
průmyslová, výrobek, jednota, Landesver-
ein, správa, Šp., četnictvo Čsk. Jel tam na
zemské útraty. Us. Z. déšť (po celé zemi),
der Landregen. Us. Zkr. Z. obec. Kaizl. 71.,
roboty, Osv. I. 167., sňatek, Výb. II. 29.,
zloděj. Dal. Jir. 97. Z. dobré. Bdl. Obr. 85.
Ve při o zemskou pravdu (o řád zemský);
Práva a svobody zemské; Klenoty zemské;
Počali válku proti rušiteli zemskému; První
to nám známý příklad jakési z. matriky.
Pal. Děj. II. 2. 307., IV. 2. 336., IV. 2. 338.
a 282., V. 2. 90. Ktožby zemského zhúbce
a škódce v své tvrze a příbytky přijal.
0. z D. Zkázce zemských práv. Vš. Jir.
383. Přes léta zemská. Arch. II. 503. Neb
nenie ta věc naše samých, ale obecně zem-
ská. Ib. IV. 123. Táhnu sě toho na dsky
zemské, žeť to ve dskách mám; Zboží bě-
hem obdržel zemským; Vede se toho na
dsky zemské; Dobývaje jistiny na něm
zemským během; Jakož mi páni zemští
najdú. Půh. I. 229., II. 4, 7., 36., 99. O ty

věci, kteréž jdú o zemské dobré. O. z D.
Zeměnín na zemském, man na manském
právě souzen býti má. Zř. F. I. A. VII. 3.

Zemstiti se na kom, nad kým, sich
rächen, Rache nehmen. Na Ostrav. Tč. Vz
Mstíti.

Zemstota, y, f. = zemstění. Vz Zemstiti.
Kln. Bsn. 208

Zemství, n. = svět, zemské věci, irdisches
Wesen. Čenichati zemstvím. Kom. — Z. =
zemská obec, der Staat. Provinění proti z.
D. — Jg.

Zemstvo, a, n. = zemství, obec, země,
stát, das Erdgebiet, die Landschaft, der
Länderkomplex, Staat, das Ländergebiet, der
Länderverein. D , Dch. Ale také z., rä énl
rtjg- yfjc, přiúčastněno bude požehnání vy-
šlého z křesťanství. Sš. II. 84. Z. nazýval
se ve starém Polště právní soud první in-
štance. Kv. 1838. 13.

Zemšťan, a, m. = zemský obyvatel, der
Erdbewohner, Erdbürger Zlob. Každý z.
z-nu krajan. Č. M. 227 Ve jménu Ježíšovu
se má ohýbati každé koleno z-nů. Sš. II.
107., 166.

Zemule, e, f., calinassa, korýš. Krok II.
248.

Zemúň, ě, f., vz Zemlín. Sl. let. II. 268.,
S. N.

Zemzeti = připražiti kabát, anbrennen.
— co. Přetlačel se na kamna a zemzel.
V Bohuslav. na Mor. Neor.

-zen, -těn, přípony příčestí pass.: zplo-
zen. Vz -sen.

-zen ( znl), přípona jmen podstatných
rodu žen.: bá-zeň od báti se, kázeň od
káti se, přízeň od přáti.

Zenahla v Lipovkách, sam. u Humpolce.

Zend, u, m. = jazyk zendský. Rk. Vz
více v S. N.

Zeudavesta, y, f. = živé slovo, zákon-
ník Parsův od Zoroastra sepsaný. Rk. Vz
S. N.

Zendský jazyk. Vz S. N.

Zendu = zejdu, zjíti, weggehen. Až já
z toho světa zendu. U Frýdka. Sš. P. 501.

Zendulka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zenelka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zenelt, u, m., alomandra, kámen, zastr.
Rozk.

Zengati = cinkati, hučeti. — komu kde.
Zenga mi v hlavě, v uchu. U Nezamyslic.
Bkř.

Zenger, gra, m. Z. Kar., prof. čes. poly-
techniky a spisov. Vz KP. II. 231., Tf. H.
1. 191., Šb. H. 1. 309., S. N.

Zeňho = z něho. Zeňho nic nevezme.
U Uh. Hrad. Tč.

Zenice, e, f. = jablko oka, bulbus oculi,
der Augapfel. Ssav., Čes. lék. VIII. 328.,
Nz. lék.

Zeník, a, m., rycaena, šelma psovitá.
Krok I. b. 79.

Zenit, zenith, u, m., ar. = nadhlavník,
nadtemenník, temenník, celník, der Zenith,
Scheitelpunkt (Hořejší konec myšlené čáry
od naší hlavy přímo k nebi vzhůru tažené).
Rk., Nz. Vz Nadhlavník. Odlehlosť od z-tu,
od nadhlavníku, die Zenithdistanz. Nz. Vz
S. N., Stč. Zmp. 15.