458

Zesaditi, vz Ssaditi.

Zesamotněti, ěl, ění, selbstständig weiden.
Us. Tč.

Zescati, štím a štiji, al, ání = vyscati se
— se komu kam (nač). Jád.

Zesedlačiti, il, en, ení, verbauern. Us.
Dch.

Zesednouti, vz Sesednouti.

Zezekati, vz Sesekati.

Zeshora, vz Seshora.

Zeschnouti, vz Seschnouti.

Zeschnúti, vz Seschnouti, Zsechnúti.

Zesíci, vz Sesekati

Zesilenosť, i, f., die Erstarkung, Kräf-
tigung.

Zesílený; -en, a, o = sesilený, erstarkt,
gekräftigt.

Zesileti, el, ení, stark werden, erstarken,
zu Kräften kommen. Dch.

Zesíliti, vz Sesiliti.

Zesinalý, bleich. Z. ústa. Hdk., Kká.
K sl. j. 178., Tč.

Zesinati, blass, bleich werden. — proč:
od zimy. Us. Tč.

Zesiněti, ěl, ění, blass, bleich werden.
Tělo jejich zesinělo. Sš. Sk. 196

Zesivěti, ěl, ění, grau werden. — komu.
Už mu vlasy sesivěly Us. Šd., Tč.

Zeskákati, vz Seskočiti.

Zeskelnatělý, verglast. Z. cihla. Zpr.
arch. VIII. 93.

Zeskelnatěti, ěl, ění, glasig werden. Cihla
z-la. Us.

Zesklenělý, verglast. Šm.

Zeslkeněti, ěl, ění, verglasen, zu Glas
werden. Šp.

Zesklíti, verglasen, in Glas verwandeln.
Vz Sklíti.

Zesklovatiti, il, těn, ění, glasartig machen.
NA. IV. 182.

Zesknouti = zeschnouti. Na Slov. Sl.
ps. č. 162.

Zeskočiti, vz Seskočiti.

Zeskrz, zastr. = veskrz, vesměs, durch-
aus, ganz und gar. Z. mi odpustil. Ms. Č.

Zeslabiti, vz Seslabiti.

Zesláblý, geschwächt. Us. Dch.

Zeslábnouti, vz Seslábnouti.

Zeslábnutí, n., der Verfall der Kräfte.

Zesladnouti, dnul a dl, utí, süss werden.
Čch. Bs. 65., Šd.

Zeslaněti, ěl, ění, salzig werden, Salz-
geschmack bekommen. Polívka z-la (když
se sůl v ní rozležela). Mor. Šd.

Zeslání, n., vz Seslaní.

Zeslaný = seslaný. Vz Seslati.

Zeslati, vz Seslati.

Zeslezačený; -čen, a, o, schlesisch ge-
worden. Šd.

Zeslezačiti, il, en, ení, schlesisch machen.
Šd.

Zeslezinovatělosť, i, f., splenificatio.
Nz. lk.

Zeslívění, n. = středoobplodí ve dvoje
vrstvy rozdělené, jichž vněšná zbobulela,
vnitřní zořešela, die pflaumenartige Verän-
derung. Rst. 524.

Zeslovanštělý, slavisirt. Diecesanům
svým z-lé ,Krleš' pilně vštěpoval. Šb. Lit.
1. 42.

Zeslovanštilý = zeslovanštělý. Cf. Zho-
vadilý. Z. pozůstatek národu. Bdl.

Zeslovanštiti, il, ěn, ění = slovanským
učiniti, slavisch machen.

Zeslovenčiti, il, en, ení, slovenisch ma-
chen. — co jak. Trebať, abychom si če-
štinu v částech nezvučných trochu z-li
zvučnou Slovenčinou. Šd.

Zesolnatěti, ěl, ění, salzhältig werden.

Zesmradění, n., das Stinkendwerden.
Bern.

Zesmraděný; -ěn, a, o, stinkend ge-
worden. Bern.

Zesmraděti, vz Sesmraděti.

Zesmraditi se, il, dění, stinkig werden.
Voda, když se nehýbá, zesmradí se. Koll.

Zesmrádnouti, vz Sesmradnouti.

Zesmradnutí, n. = zesmradění. Bern.

Zesmradnutý = zesmraděný. Bern.

Zesmutněti, ěl, ění, traurig werden.
Šphň.

Zesmyslniti, il, ěn, ění, versinnlichen.
Šm.

Zesnětivělý, gangränös. Nz. lk.

Zesnětivění, n., die Gangränescenz. Nz.
lk.

Zesníti, zesnívati se komu, träumen.
Zesnívalo se mu, že sčaslivý bude skrz
svoju najmladšu céru. Dbš. Sl. pov. VIII. 69

Zesnouti, vz Sesnouti.

Zesnuchu, zastr. = zesnuli, usnuli. Kat.

Zesnulec, lce, m., der Verstorbene. Šml.,
Sš. Oa. 240.

Zesnulý, vz Sesnulý.

Zesnutí, n., das Einschlafen. Us. Šd.

Zesouditi se s kým. S-dil se s hospo-
dářem a odešel (ze služby), in Streit ge-
rathen. Us. Šd.

Zespání, n. = vyspání, zastar. Já nerazí
přistúpiti k té svátosti (přijímání), ktož by
byl nechuten pro nezespánie neb pro silného
pitie přemoženie snočnieho. Št. K. š. 123.
Vz Zejspání, Listy filol. 1880. 115.

Zespati se = vyspati se, ausschlafen. Št.,
Ben. Jáz sem spal i zespal jsem sě, sopo-
Ratus sum. Ž. wit. 3. 6. Vz Zespání. Kto sě
lépe zespí a zleží u pokoji než kněžie?;
Ano se zespí ani pravě odpočine. Hus I.
220.. III. 110. (II 245).

Zespod = od spodu, zdola, von unten
auf. Z. obšitý plátnem. Us. Z. Rybníka. —
Z. = dole, unten. Sklenice z. široká. V. —
Kom , Ros., D. Naše pře o metropoli slo-
vanskou nesmí zůstati zespod, povedeme
vysoce svou věc. Sb. vel. III. 115.

Zespodku, vz Zespod. Bern.

Zespodu, vz Zespod. Bern.

Zespolečniti, il, ěn, ění, vergesellschaften.
Šm.

Zespolka = společně, zusammen, gemein-
schaftlich. Zlob. Vyznáváme tímto, listem
všichni ze spolka přede všemi, kdož jej
uzří. Tov. 5. Žeby své posly s námi do
Čech k sněmu obecnému chtěli vyslati, aby
mohli z. s vámi zavříti. Pal. Děj. III. 3. 90.

Zesprostačeti, ěl, ění, gemein werden.
Us

Zesprostěti, ěl, ění, gemein werden. Šm.

Zesránek, nka, m. = usránek, der Be-
schissene. Us.



	458

	Zesaditi, vz Ssaditi. Zesamotněti, ěl, ění, selbstständig weiden. Us. Tč. Zescati, štím a štiji, al, ání = vyscati se — se komu kam (nač). Jád. Zesedlačiti, il, en, ení, verbauern. Us. Dch. Zesednouti, vz Sesednouti. Zezekati, vz Sesekati. Zeshora, vz Seshora. Zeschnouti, vz Seschnouti. Zeschnúti, vz Seschnouti, Zsechnúti. Zesíci, vz Sesekati Zesilenosť, i, f., die Erstarkung, Kräf- tigung. Zesílený; -en, a, o = sesilený, erstarkt, gekräftigt. Zesileti, el, ení, stark werden, erstarken, zu Kräften kommen. Dch. Zesíliti, vz Sesiliti. Zesinalý, bleich. Z. ústa. Hdk., Kká. K sl. j. 178., Tč. Zesinati, blass, bleich werden. — proč: od zimy. Us. Tč. Zesiněti, ěl, ění, blass, bleich werden. Tělo jejich zesinělo. Sš. Sk. 196 Zesivěti, ěl, ění, grau werden. — komu. Už mu vlasy sesivěly Us. Šd., Tč. Zeskákati, vz Seskočiti. Zeskelnatělý, verglast. Z. cihla. Zpr. arch. VIII. 93. Zeskelnatěti, ěl, ění, glasig werden. Cihla z-la. Us. Zesklenělý, verglast. Šm. Zeslkeněti, ěl, ění, verglasen, zu Glas werden. Šp. Zesklíti, verglasen, in Glas verwandeln. Vz Sklíti. Zesklovatiti, il, těn, ění, glasartig machen. NA. IV. 182. Zesknouti = zeschnouti. Na Slov. Sl. ps. č. 162. Zeskočiti, vz Seskočiti. Zeskrz, zastr. = veskrz, vesměs, durch- aus, ganz und gar. Z. mi odpustil. Ms. Č. Zeslabiti, vz Seslabiti. Zesláblý, geschwächt. Us. Dch. Zeslábnouti, vz Seslábnouti. Zeslábnutí, n., der Verfall der Kräfte. Zesladnouti, dnul a dl, utí, süss werden. Čch. Bs. 65., Šd. Zeslaněti, ěl, ění, salzig werden, Salz- geschmack bekommen. Polívka z-la (když se sůl v ní rozležela). Mor. Šd. Zeslání, n., vz Seslaní. Zeslaný = seslaný. Vz Seslati. Zeslati, vz Seslati. Zeslezačený; -čen, a, o, schlesisch ge- worden. Šd. Zeslezačiti, il, en, ení, schlesisch machen. Šd. Zeslezinovatělosť, i, f., splenificatio. Nz. lk. Zeslívění, n. = středoobplodí ve dvoje vrstvy rozdělené, jichž vněšná zbobulela, vnitřní zořešela, die pflaumenartige Verän- derung. Rst. 524. Zeslovanštělý, slavisirt. Diecesanům svým z-lé ,Krleš' pilně vštěpoval. Šb. Lit. 1. 42.	Zeslovanštilý = zeslovanštělý. Cf. Zho- vadilý. Z. pozůstatek národu. Bdl. Zeslovanštiti, il, ěn, ění = slovanským učiniti, slavisch machen. Zeslovenčiti, il, en, ení, slovenisch ma- chen. — co jak. Trebať, abychom si če- štinu v částech nezvučných trochu z-li zvučnou Slovenčinou. Šd. Zesolnatěti, ěl, ění, salzhältig werden. Zesmradění, n., das Stinkendwerden. Bern. Zesmraděný; -ěn, a, o, stinkend ge- worden. Bern. Zesmraděti, vz Sesmraděti. Zesmraditi se, il, dění, stinkig werden. Voda, když se nehýbá, zesmradí se. Koll. Zesmrádnouti, vz Sesmradnouti. Zesmradnutí, n. = zesmradění. Bern. Zesmradnutý = zesmraděný. Bern. Zesmutněti, ěl, ění, traurig werden. Šphň. Zesmyslniti, il, ěn, ění, versinnlichen. Šm. Zesnětivělý, gangränös. Nz. lk. Zesnětivění, n., die Gangränescenz. Nz. lk. Zesníti, zesnívati se komu, träumen. Zesnívalo se mu, že sčaslivý bude skrz svoju najmladšu céru. Dbš. Sl. pov. VIII. 69 Zesnouti, vz Sesnouti. Zesnuchu, zastr. = zesnuli, usnuli. Kat. Zesnulec, lce, m., der Verstorbene. Šml., Sš. Oa. 240. Zesnulý, vz Sesnulý. Zesnutí, n., das Einschlafen. Us. Šd. Zesouditi se s kým. S-dil se s hospo- dářem a odešel (ze služby), in Streit ge- rathen. Us. Šd. Zespání, n. = vyspání, zastar. Já nerazí přistúpiti k té svátosti (přijímání), ktož by byl nechuten pro nezespánie neb pro silného pitie přemoženie snočnieho. Št. K. š. 123. Vz Zejspání, Listy filol. 1880. 115. Zespati se = vyspati se, ausschlafen. Št., Ben. Jáz sem spal i zespal jsem sě, sopo- Ratus sum. Ž. wit. 3. 6. Vz Zespání. Kto sě lépe zespí a zleží u pokoji než kněžie?; Ano se zespí ani pravě odpočine. Hus I. 220.. III. 110. (II 245). Zespod = od spodu, zdola, von unten auf. Z. obšitý plátnem. Us. Z. Rybníka. — Z. = dole, unten. Sklenice z. široká. V. — Kom , Ros., D. Naše pře o metropoli slo- vanskou nesmí zůstati zespod, povedeme vysoce svou věc. Sb. vel. III. 115. Zespodku, vz Zespod. Bern. Zespodu, vz Zespod. Bern. Zespolečniti, il, ěn, ění, vergesellschaften. Šm. Zespolka = společně, zusammen, gemein- schaftlich. Zlob. Vyznáváme tímto, listem všichni ze spolka přede všemi, kdož jej uzří. Tov. 5. Žeby své posly s námi do Čech k sněmu obecnému chtěli vyslati, aby mohli z. s vámi zavříti. Pal. Děj. III. 3. 90. Zesprostačeti, ěl, ění, gemein werden. Us Zesprostěti, ěl, ění, gemein werden. Šm. Zesránek, nka, m. = usránek, der Be- schissene. Us.