459

Zesrati co = skvaknouti, auf etwas
scheissen. Já bych tě zesral. Řekli, že by
to zesrali. Us. Vrů., Kšť.

Zesrdnatění, n., das Muthfassen. Bern.

Zesrdnatěti, ěl, ění = zmužiti se, Muth
fassen. Us.

Zesrdnatiti, il, ěn, ění, muthig machen.

Zesť, vz Zesti.

Zestarati se, vz Sestarati se. Sš. P. 534.

Zestařeti, el, ení = sestařiti se. Tabl.

Zestařiti, il, en, ení, alt machen. — se =
zestařeti. Ten člověk se sestařil. Na Ostrav.
Tč. — koho. Bída ho s-la. Us. na Ostrav.
Tč.

Zestárnouti, vz Sestárnouti.

Zestatečněti, ěl, ění, gesetzt, ernst werden.
Us. Tč.

Zestátnění, n., die Verstaatlichung. S.
dráhy. Us. Dch.

Zestátniti, il, ěn, ění, verstaatlichen. —
co: dráhu. Us.

Zestaviti = sestaviti. — Z. = odstaviti,
abspänen. — koho: dítě. Na Ostrav. Tč.

Zestejnění, n., die Angleichung (von
Lauten). Nz.

Zestejniti, il, ěn, ění, zestejňovati, gleich
machen, angleichen. Vz Zestejnění.

Zesti, zesť, zím a zjem, zíš, zí, zíme, zíte,
zí, zedla zedel = snísti, abessen, zusammen-
essen, verzehren, verfressen. Na Mor. a Slov.
Vck. — co. On by všecko zedl. Na Stráž-
nicku. Šd. Šak to má kdo zesť. Na Zlínsku.
Brt. Čože si mi, moja milá, zedla, keď si
mi tak prevelice zbledla? Sl. ps. 45. Ba
čoby mu priam starého čerta bola pred-
ložila, i toho by byl zedol. Er. Sl. čít. 63.
Cos, děvečko, cos ty zedla, žes na jedno
líčko zbledla? Oj, zedla som rybičku z moře,
milý Bože, umořiť ňa može. Pck. Ps. 9.
Nech psom tráva rastie, keď koně psi zedli.
Poř. Zb. IV. 27.

Zestkvěti se, ěl, ění, erglänzen. Slunce
se z-lo, sol refulsit. BO.

Zestoročiti se, il, ení = dočkati se věku
100 roků, 100 Jahre alt werden. Us. Šd.

Zestřapiti, il, en, ení, zottig machen,
zerzausen. — se kde. Šňůra, kalhoty u nohy
se z-ly. Na Ostrav. Tč.

Zestrašení, n. = zděšení. Bern.

Zestrašený = zděšený. Bern.

Zestrašiti, il, en, ení, zestrašovati, er-
schrecken, in Schrecken versetzen. Us. Tč.

Zestrašovati, vz Zestrašiti.

Zestríhání, n. = sestríhání. Vz Sestří-
hati.

Zestřih, u, m. = nástřih. Vz Rst. 524.

Zestříhaný; -án, a, o, vz Sestříhati.

Zestříhati, vz Sestříhati.

Zestříhnouti, vz Sestříhati.

Zestřízlivěti, ěl, ění, nüchtern werden.
— čím: vodou. Us. Tč.

Zestrouhati, vz Sestrouhati.

Zestúpení, n., vz Sestoupení.

Zestúpiti, vz Sestoupiti.

Zestupovati, vz Sestoupiti.

Zestydnouti, zstydnouti, sich abkühlen,
kalt werden. Polívka už zestydla. Na Ostrav.
Tč. — Z., dnul a dl, utí, kalt werden, aus-
kühlen. Zlob. — kde: ve sklepě, za oknem.

Zesúkati, vz Sesoukati. Bern.

Zesurovění, n., die Verrohung. Z. mlá-
deže. Dch.

Zesurověti, ěl, ění, roh, wild werden. —
kde. Děti mezi sprostým lidem z-ly. Tč.

Zesuroviti, il, en, ení, roh, wild machen,
verrohen. — koho čím: špatným vycho-
váním.

Zesušiti, il, en, ení, zesušovati, ein-
trocknen. Hrušky se sesuší. Us. Tč.

Zesvětačilý, alltäglich, gemein geworden.
Z. biskup. Sb. vel. III. 212.

Zesvětačiti, il, en, ení, weltlich, gemein,
lüderlich machen. Ten člověk se z-čil (stal
se svěrákem). Us. Tč., Šm.

Zesvětštění, n., die Verweltlichung. Mno-
hobožství toliko z nedorozumění a pošeti-
lého z. onoho jest vzniklo. Ddk. I. 277.

Zesvětštiti, il, ěn, ění = světským učiniti,
weltlich, gemein machen. Osv. I. 236.

Zesvrchku = zhůry, von oben. Zlob.

Zesýchati, vz Zeschnouti.

Zesyřeti, el, ení, käsig werden. Mléko
již z-lo. Us.

Zesyřiti, il, en, ení, zu Käse o. kasig
machen; se = zesyřeti. To mléko již se
z-lo. Tč.

Zešáliti, il, en, ení, durch Betrug erlangen.
Plk.

Zešarpati, herunterreissen. — co odkud:
ovoce se stromu, šaty někomu s těla z. Na
Ostrav. Tč.

Zešedivělý, grau geworden. Sych.

Zešedivěti, ěl, ění, grau werden, ergrauen.
Presl. — čím: věkem, starostmi.

Zešednouti, grau werden. Presl.

Zešelmilý atd. = zšelmilý.

Zešerediti, il, ěn, ění = šeredým učiniti,
hasslich machen.

Zešíjati = sešíjeti. Vz Sešiti.

Zešílený, wahnsinnig geworden. Dch.

Zešíleti, el, ení, wahnsinnig werden. Dch.,
Tč.

Zešířiti, il, en, ení, zešiřovati, breiter
machen, erweitern. — co: otvor motykou.
Us. Dch.

Zešiti, vz Sešiti. Bern.

Zeškrábání, n, = seškrábání. Vz Se-
škrábati.

Zeškrábaný = seškrábaný. Vz Seškrá-
bati.

Zeškrábati, vz Seškrábati. Bern.

Zeškrábnouti, vz Seškrábati.

Zeškrabovati, vz Seškrábati.

Zeškrknúť se s kým = seškrknouti =
seškorpiti se, pohádati, povaditi se, hart an
einander gerathen, zanken. Se súsedú ze-
škrkly jsme se trochu. Slez. Šd. Vz Ze-
škýřiti.

Zeškřupati, zerkauen, dass es prasselt.
Když co tvrdého jí, to uškřupuje, až to
zeskřupe. Na Ostrav. Tč.

Zeškubati, zu Ende schleissen. — co:
peří všecko sme na škubačce zeškubali. —
co odkud = seškubati, abrupfen. Z. přísadu
z řádků. Na Ostrav. Tč.

Zeškýřiti se = zeškorpiti se, zvaditi se,
in Streit gerathen. Cf. Zeškrknouti, Škýra.
A jak šli, zeškýřili se. Slez. Šd.



	459

	Zesrati co = skvaknouti, auf etwas scheissen. Já bych tě zesral. Řekli, že by to zesrali. Us. Vrů., Kšť. Zesrdnatění, n., das Muthfassen. Bern. Zesrdnatěti, ěl, ění = zmužiti se, Muth fassen. Us. Zesrdnatiti, il, ěn, ění, muthig machen. Zesť, vz Zesti. Zestarati se, vz Sestarati se. Sš. P. 534. Zestařeti, el, ení = sestařiti se. Tabl. Zestařiti, il, en, ení, alt machen. — se = zestařeti. Ten člověk se sestařil. Na Ostrav. Tč. — koho. Bída ho s-la. Us. na Ostrav. Tč. Zestárnouti, vz Sestárnouti. Zestatečněti, ěl, ění, gesetzt, ernst werden. Us. Tč. Zestátnění, n., die Verstaatlichung. S. dráhy. Us. Dch. Zestátniti, il, ěn, ění, verstaatlichen. — co: dráhu. Us. Zestaviti = sestaviti. — Z. = odstaviti, abspänen. — koho: dítě. Na Ostrav. Tč. Zestejnění, n., die Angleichung (von Lauten). Nz. Zestejniti, il, ěn, ění, zestejňovati, gleich machen, angleichen. Vz Zestejnění. Zesti, zesť, zím a zjem, zíš, zí, zíme, zíte, zí, zedla zedel = snísti, abessen, zusammen- essen, verzehren, verfressen. Na Mor. a Slov. Vck. — co. On by všecko zedl. Na Stráž- nicku. Šd. Šak to má kdo zesť. Na Zlínsku. Brt. Čože si mi, moja milá, zedla, keď si mi tak prevelice zbledla? Sl. ps. 45. Ba čoby mu priam starého čerta bola pred- ložila, i toho by byl zedol. Er. Sl. čít. 63. Cos, děvečko, cos ty zedla, žes na jedno líčko zbledla? Oj, zedla som rybičku z moře, milý Bože, umořiť ňa može. Pck. Ps. 9. Nech psom tráva rastie, keď koně psi zedli. Poř. Zb. IV. 27. Zestkvěti se, ěl, ění, erglänzen. Slunce se z-lo, sol refulsit. BO. Zestoročiti se, il, ení = dočkati se věku 100 roků, 100 Jahre alt werden. Us. Šd. Zestřapiti, il, en, ení, zottig machen, zerzausen. — se kde. Šňůra, kalhoty u nohy se z-ly. Na Ostrav. Tč. Zestrašení, n. = zděšení. Bern. Zestrašený = zděšený. Bern. Zestrašiti, il, en, ení, zestrašovati, er- schrecken, in Schrecken versetzen. Us. Tč. Zestrašovati, vz Zestrašiti. Zestríhání, n. = sestríhání. Vz Sestří- hati. Zestřih, u, m. = nástřih. Vz Rst. 524. Zestříhaný; -án, a, o, vz Sestříhati. Zestříhati, vz Sestříhati. Zestříhnouti, vz Sestříhati. Zestřízlivěti, ěl, ění, nüchtern werden. — čím: vodou. Us. Tč. Zestrouhati, vz Sestrouhati. Zestúpení, n., vz Sestoupení. Zestúpiti, vz Sestoupiti. Zestupovati, vz Sestoupiti. Zestydnouti, zstydnouti, sich abkühlen, kalt werden. Polívka už zestydla. Na Ostrav. Tč. — Z., dnul a dl, utí, kalt werden, aus- kühlen. Zlob. — kde: ve sklepě, za oknem.	Zesúkati, vz Sesoukati. Bern. Zesurovění, n., die Verrohung. Z. mlá- deže. Dch. Zesurověti, ěl, ění, roh, wild werden. — kde. Děti mezi sprostým lidem z-ly. Tč. Zesuroviti, il, en, ení, roh, wild machen, verrohen. — koho čím: špatným vycho- váním. Zesušiti, il, en, ení, zesušovati, ein- trocknen. Hrušky se sesuší. Us. Tč. Zesvětačilý, alltäglich, gemein geworden. Z. biskup. Sb. vel. III. 212. Zesvětačiti, il, en, ení, weltlich, gemein, lüderlich machen. Ten člověk se z-čil (stal se svěrákem). Us. Tč., Šm. Zesvětštění, n., die Verweltlichung. Mno- hobožství toliko z nedorozumění a pošeti- lého z. onoho jest vzniklo. Ddk. I. 277. Zesvětštiti, il, ěn, ění = světským učiniti, weltlich, gemein machen. Osv. I. 236. Zesvrchku = zhůry, von oben. Zlob. Zesýchati, vz Zeschnouti. Zesyřeti, el, ení, käsig werden. Mléko již z-lo. Us. Zesyřiti, il, en, ení, zu Käse o. kasig machen; se = zesyřeti. To mléko již se z-lo. Tč. Zešáliti, il, en, ení, durch Betrug erlangen. Plk. Zešarpati, herunterreissen. — co odkud: ovoce se stromu, šaty někomu s těla z. Na Ostrav. Tč. Zešedivělý, grau geworden. Sych. Zešedivěti, ěl, ění, grau werden, ergrauen. Presl. — čím: věkem, starostmi. Zešednouti, grau werden. Presl. Zešelmilý atd. = zšelmilý. Zešerediti, il, ěn, ění = šeredým učiniti, hasslich machen. Zešíjati = sešíjeti. Vz Sešiti. Zešílený, wahnsinnig geworden. Dch. Zešíleti, el, ení, wahnsinnig werden. Dch., Tč. Zešířiti, il, en, ení, zešiřovati, breiter machen, erweitern. — co: otvor motykou. Us. Dch. Zešiti, vz Sešiti. Bern. Zeškrábání, n, = seškrábání. Vz Se- škrábati. Zeškrábaný = seškrábaný. Vz Seškrá- bati. Zeškrábati, vz Seškrábati. Bern. Zeškrábnouti, vz Seškrábati. Zeškrabovati, vz Seškrábati. Zeškrknúť se s kým = seškrknouti = seškorpiti se, pohádati, povaditi se, hart an einander gerathen, zanken. Se súsedú ze- škrkly jsme se trochu. Slez. Šd. Vz Ze- škýřiti. Zeškřupati, zerkauen, dass es prasselt. Když co tvrdého jí, to uškřupuje, až to zeskřupe. Na Ostrav. Tč. Zeškubati, zu Ende schleissen. — co: peří všecko sme na škubačce zeškubali. — co odkud = seškubati, abrupfen. Z. přísadu z řádků. Na Ostrav. Tč. Zeškýřiti se = zeškorpiti se, zvaditi se, in Streit gerathen. Cf. Zeškrknouti, Škýra. A jak šli, zeškýřili se. Slez. Šd.