460

Zešlahati, vz Zešlehati.

Zešlehati (m. vzšlehati), zešlahati = šle-
haje zkypřiti, durchs Peitschen, Schnellen
auflockern. co: vlnu. Kom. D.

Zešlechtiti, il, ěn, ění, veredeln. — co
čím: strom vroubením.

Zešlechtněti, ěl, ění, sich veredeln, edel
werden. Šml.

Zešlichtovatěti, ěl, ění, brühartig werden.
U Olom. Šd.

Zešlosť, i, f., vz Sešlosť.

Zešlu, vz Seslati.

Zešlý, vz Sešlý. — Z., Herabhängend,
an die Fersen reichend Rúcho do pat zešlé
mala belšé nežli kropáček. Hol. 371.

Zešmajdaný, krumm getreten. Z. boty.
Dch.

Zešmaťhati = sešmaťhati.

Zešpatění, n , vz Zešpatiti.

Zešpatěný; -ěn, a, o, verschlechtert. Je
jakýsi celý z-ný, sieht schlecht aus. Mor.
Šd.

Zešpatiti, il, ěn, ění, sohlecht machen
verschlechtern. — koho. Ta nemoc velice
ho z-la (bídným učinila). Neštovice ho z-ly
= zohyzdily. Mor. Šd. — koho čím: špat-
nými slovy, verunglimpfen. Na Ostrav. Tč.

Zešpatněti, ěl, ění, schlecht, hässlich,
kränklich werden. Tč. — čím: nemocí (zhu-
beněti). Mor. a Slov. Šd.

Zešpatniti, il, ěn, ění = zešpatiti. Olom.
Sd. - co. Chtěje někomu dobřečiniti, bez
odkladu učiň to, nebo loudavosť zešpatní
dar. Kmp. Č. 180.

Zešpicovati, zuspitzen. — co kde: ječmen,
pšenici na mlýně, die Spitzen abmahlen.
Na Ostrav. Tč.

Zešpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. —
komu. Nos mu z-těl (nemocnému). Us. Tč.

Zešpičatiti, il, ěn, ění, spitzen, zuspitzen.
D.

Zeštědřeti, el, ení, freigebig werden. Na
Ostrav. Tč.

Zeští, n. = sjití, das Herabgehen. —
Z. = vzeští, das Aufgehen, der Aufgang. —
Z. = vyjití, der Aufgang. Jád.

Zeštím, vz Zescati.

Zeštípati, zu Ende spalten. — co kdy.
Za dvě hodiny všecko dříví zeštípal. Us.
Tč.

Zeštíplavěti, ěl, ění = štiplavým se státi.
Seno nevysušené doma z-ví. Slez. Šd.

Zeštvati = seštvati, verhetzen. Dch.

Zešúchání, n., die Abnützung. Na Slov.
Bern.

Zešúchaný; -án, a, o, abgenützt, abge-
tragen. Z. oblek. Na Slov. Bern.

Zešúchati, abnützen, abtragen. — co:
oblek. Na Slov. Bern.

Zešuchoriť = zkypřiti, auflockern. —
co: zemi. Na Slov. Bern.

Zešumněti, ěl, ění, schön werden. Slez.
Te.

Zešumování, n. = zpěnění, die Abschäu-
mung. Bern.

Zešumovaný; -án, a, o = zpěněný, ab-
geschäumt. Bern.

Zešumovatěti, ěl, ění, schäumig werden.
Víno z-lo. Us. Šd.

Zešumovati = zpěniti, abschäumen. Bern.

Zešuvěřiti se, il, en, ení = zbortiti se,
sich weiten. — kde. Deska (prkno) na
slunci z-l). Na Ostrav. Tč.

Zešvarněti, ěl, ění, hübsch werden. Jako
děcko byl škaredý, ale jak vyrostl, z-něl.
Na Ostrav. Tč.

Zet = litera z. Mor. Na Slov.: zeť. Šd. —
Z., vz Zeť.

1. Zeť, klaffen. Vz Zíti. Slov. Loos.

2. Zeť, ě, m., v již. Čech. zet. Kts. Vz
Hosť, Tesť, Bž. 11. Zeť, zętb, řec. ya,ußcoc,
lat. gener, skr. gâ-mâtr, lit. žentas, všecka
z koř. skr gán, lat. gen, řec. yev (j/--/(e)ľ-
oixai), ploditi. Schl. — Z. = dceřin muž.
St. skl., D., Břez. 114. V MV. nepravá glossa.
Pa. Ješče byl Janek v poviťú, juž mu říkali:
muj zeťu; Dceru sem pozbyla, zeťa sem
neznala; Dobře, zeťu, dobře, do deváté kože,
nech ťa poslúchá. Sš. P. 603., 779., 785.
Žaluje Ambrož na zetě svého s hospodyní
svú o 10 zlatých puojčeného dluhu spravedli-
vého; 1 žádá Marek, zeť její, kterýž dceru
pojal, dílu třetího po tej dceři. NB. Tč. 154.,
210. Josef jsa zetěm jeho. BR. II. 7. b. —
Vz Zať.

Zeťák, a, m., osob. jm. Mor. Vck.

Zeťati, vz Setnouti. Bern.

Zeťatí, n. = stětí. Bern.

Zeťatý = sťatý. Bern.

Zetek, tka, m., os. jm. Na Vsacku. Vck.

Zetínání, n. = stínání. Bern.

Zetínati = stínati. Bern.

Zetírati, vz Stírati, Setříti.

Zetíti, vz Stíti.

Zetkání, n., vz Zetkati, Setkati.

Zetkaný; -án, a, o, vz Setkati. — jak.
Kadeře tvé hlavy jako zlatohlav králový
s cievkami zetkaný. BO.

Zetkati, vz Setkati. Ještěť zetče plátna
v domu. Výb. I. 251.

Zetknúti sa = sraziti se, zusammenstossen.
Už spolu rozkatené nepráteľov hejna sa
zetknú, už do samého divú záhubu lóna
nesú. Hol. 377.

Zetkvésti, aufblühen. Když zetkve, žato
bude. BO.

Zetkyně, ě, f., lepší starší: snacha. Cf.
Zeť.

Zetleliště, ě, n. = místo, kde co tlí, der
Moderort. Quido.

Zetlelosť, i, f., der Moder. Ros.

Zetlelý = zpukřelý, zleželý, shnilý, zpou-
chlý, ztěřelý, ztýřelý, zprachnivělý, morsch,
vermodert, moderig, verweset. V. Z. plátno,
šaty, punčochy, Ros., pošva, Jel., prkno.
Háj. Z. hnůj. Us. — Z., verglimmt. Z. uhlí.
Bern.

Zetlení, n., der Moder, die Verwesung,
Vermoderung. Nz. lk.

Zetlenice, e, f. = zetlenina, zastr. Roz-
koch

Zetlenina, y, f., der Moder. Skd. exc.,
Nz. lk.

Zetlenosť, i, f. = zetlelosť. Zlob.

Zetlený; -en, a, o = zetlelý. Z. dřevo.
Háj.

Zetleti, zetlíti, el, ení, zetlívati, vz Se-
tleti. BO., Dal., Hol.



	460

	Zešlahati, vz Zešlehati. Zešlehati (m. vzšlehati), zešlahati = šle- haje zkypřiti, durchs Peitschen, Schnellen auflockern. co: vlnu. Kom. D. Zešlechtiti, il, ěn, ění, veredeln. — co čím: strom vroubením. Zešlechtněti, ěl, ění, sich veredeln, edel werden. Šml. Zešlichtovatěti, ěl, ění, brühartig werden. U Olom. Šd. Zešlosť, i, f., vz Sešlosť. Zešlu, vz Seslati. Zešlý, vz Sešlý. — Z., Herabhängend, an die Fersen reichend Rúcho do pat zešlé mala belšé nežli kropáček. Hol. 371. Zešmajdaný, krumm getreten. Z. boty. Dch. Zešmaťhati = sešmaťhati. Zešpatění, n , vz Zešpatiti. Zešpatěný; -ěn, a, o, verschlechtert. Je jakýsi celý z-ný, sieht schlecht aus. Mor. Šd. Zešpatiti, il, ěn, ění, sohlecht machen verschlechtern. — koho. Ta nemoc velice ho z-la (bídným učinila). Neštovice ho z-ly = zohyzdily. Mor. Šd. — koho čím: špat- nými slovy, verunglimpfen. Na Ostrav. Tč. Zešpatněti, ěl, ění, schlecht, hässlich, kränklich werden. Tč. — čím: nemocí (zhu- beněti). Mor. a Slov. Šd. Zešpatniti, il, ěn, ění = zešpatiti. Olom. Sd. - co. Chtěje někomu dobřečiniti, bez odkladu učiň to, nebo loudavosť zešpatní dar. Kmp. Č. 180. Zešpicovati, zuspitzen. — co kde: ječmen, pšenici na mlýně, die Spitzen abmahlen. Na Ostrav. Tč. Zešpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. — komu. Nos mu z-těl (nemocnému). Us. Tč. Zešpičatiti, il, ěn, ění, spitzen, zuspitzen. D. Zeštědřeti, el, ení, freigebig werden. Na Ostrav. Tč. Zeští, n. = sjití, das Herabgehen. — Z. = vzeští, das Aufgehen, der Aufgang. — Z. = vyjití, der Aufgang. Jád. Zeštím, vz Zescati. Zeštípati, zu Ende spalten. — co kdy. Za dvě hodiny všecko dříví zeštípal. Us. Tč. Zeštíplavěti, ěl, ění = štiplavým se státi. Seno nevysušené doma z-ví. Slez. Šd. Zeštvati = seštvati, verhetzen. Dch. Zešúchání, n., die Abnützung. Na Slov. Bern. Zešúchaný; -án, a, o, abgenützt, abge- tragen. Z. oblek. Na Slov. Bern. Zešúchati, abnützen, abtragen. — co: oblek. Na Slov. Bern. Zešuchoriť = zkypřiti, auflockern. — co: zemi. Na Slov. Bern. Zešumněti, ěl, ění, schön werden. Slez. Te. Zešumování, n. = zpěnění, die Abschäu- mung. Bern. Zešumovaný; -án, a, o = zpěněný, ab- geschäumt. Bern. Zešumovatěti, ěl, ění, schäumig werden. Víno z-lo. Us. Šd.	Zešumovati = zpěniti, abschäumen. Bern. Zešuvěřiti se, il, en, ení = zbortiti se, sich weiten. — kde. Deska (prkno) na slunci z-l). Na Ostrav. Tč. Zešvarněti, ěl, ění, hübsch werden. Jako děcko byl škaredý, ale jak vyrostl, z-něl. Na Ostrav. Tč. Zet = litera z. Mor. Na Slov.: zeť. Šd. — Z., vz Zeť. 1. Zeť, klaffen. Vz Zíti. Slov. Loos. 2. Zeť, ě, m., v již. Čech. zet. Kts. Vz Hosť, Tesť, Bž. 11. Zeť, zętb, řec. ya,ußcoc, lat. gener, skr. gâ-mâtr, lit. žentas, všecka z koř. skr gán, lat. gen, řec. yev (j/--/(e)ľ- oixai), ploditi. Schl. — Z. = dceřin muž. St. skl., D., Břez. 114. V MV. nepravá glossa. Pa. Ješče byl Janek v poviťú, juž mu říkali: muj zeťu; Dceru sem pozbyla, zeťa sem neznala; Dobře, zeťu, dobře, do deváté kože, nech ťa poslúchá. Sš. P. 603., 779., 785. Žaluje Ambrož na zetě svého s hospodyní svú o 10 zlatých puojčeného dluhu spravedli- vého; 1 žádá Marek, zeť její, kterýž dceru pojal, dílu třetího po tej dceři. NB. Tč. 154., 210. Josef jsa zetěm jeho. BR. II. 7. b. — Vz Zať. Zeťák, a, m., osob. jm. Mor. Vck. Zeťati, vz Setnouti. Bern. Zeťatí, n. = stětí. Bern. Zeťatý = sťatý. Bern. Zetek, tka, m., os. jm. Na Vsacku. Vck. Zetínání, n. = stínání. Bern. Zetínati = stínati. Bern. Zetírati, vz Stírati, Setříti. Zetíti, vz Stíti. Zetkání, n., vz Zetkati, Setkati. Zetkaný; -án, a, o, vz Setkati. — jak. Kadeře tvé hlavy jako zlatohlav králový s cievkami zetkaný. BO. Zetkati, vz Setkati. Ještěť zetče plátna v domu. Výb. I. 251. Zetknúti sa = sraziti se, zusammenstossen. Už spolu rozkatené nepráteľov hejna sa zetknú, už do samého divú záhubu lóna nesú. Hol. 377. Zetkvésti, aufblühen. Když zetkve, žato bude. BO. Zetkyně, ě, f., lepší starší: snacha. Cf. Zeť. Zetleliště, ě, n. = místo, kde co tlí, der Moderort. Quido. Zetlelosť, i, f., der Moder. Ros. Zetlelý = zpukřelý, zleželý, shnilý, zpou- chlý, ztěřelý, ztýřelý, zprachnivělý, morsch, vermodert, moderig, verweset. V. Z. plátno, šaty, punčochy, Ros., pošva, Jel., prkno. Háj. Z. hnůj. Us. — Z., verglimmt. Z. uhlí. Bern. Zetlení, n., der Moder, die Verwesung, Vermoderung. Nz. lk. Zetlenice, e, f. = zetlenina, zastr. Roz- koch Zetlenina, y, f., der Moder. Skd. exc., Nz. lk. Zetlenosť, i, f. = zetlelosť. Zlob. Zetlený; -en, a, o = zetlelý. Z. dřevo. Háj. Zetleti, zetlíti, el, ení, zetlívati, vz Se- tleti. BO., Dal., Hol.