463

Zevrívati = zvírati. Vz Zevříti.

Zevrub, adv. = úplně, na vlas, genau,
vollständig. Z. roky počítati Br. Z. něco
uvážiti, probírati, vzíti, popadnouti, mit dem
Hefte fassen. Dch. Tuť shledáváme dosti z.
potvrzeno, co Kozmas o zevní podstatě
Moravy praví. Ddk. IV. 127. (Vyplnění zá-
kona) od svých posluchačů zevrub vyhle-
dávají BR. II 100. b.

Zevrubně = zevrub, genau, vollständig,
umständlich, ausführlich, eingehend. Z. něco
vypsati. Nz. Z. o něčem mluviti. Us. Z. o něčem
jednati, Dch., pojednati, KB. IV., 2. vyd.
VII., Dch., něco objasniti, znáti, ustanoviti,
o něčem promluviti, s něčím se obírati. Dch.
Z. něco vyměřiti, popsati, projíti, prohled-
nouti, prozkoumati, Us. Pdl., vylíčiti, vy-
pravovati, vyptávati se, něco vypočítati, Us.,
rozkládati. Lpř. O kronice kláštera toho
zevrubněji jest pojednáno. Ddk. IV. 123.
Aby zámyčky do ložisek z. zapadaly; Z.
hladký, válcovitý. NA. IV. 156., 176.

Zevrubní, -ný = co jest na ruby, auf
der verkehrten, linken Seite. — Z. = úplný,
obšírný, na vlas, genau, eingehend, akkurat,
streng, umständlich, ausführlich, vol'ständig.
Z. zpráva, Zlob., pozorování. Ssav. Z. usta-
novení v mezech zákonů. ŘZ. 1850. Z. počet,
Nz., vysvětlení něčeho, Dch., líčení, popis,
vypsání, výčet, studium, vylíčení, popsaní,
Us. Pdl., výpočet, ohledání něčeho, Osv. I.
521., V. 109., účet, sazba, der Specialtarif.
Šp. Z. vypravování, zvěsť, známosť o čem.
Ddk. IV. 122., 259., 274. Z-né příkazů
božích plnění. Sš. II. 4. — v čem: v mlu-
vení. Lpř. Slov. 1. 25.

Zevrubnosť, i, f = úplnosť, podrobnosť,
die Genauigkeit, Akkuratesse, Vollständig-
keit, Strenge, Umständlichkeit, Gründlichkeit,
Ausführlichkeit D., Nz., Dch. S velikou
z-stí něco činiti. Us. Sloh konkretní má se
chrániti přílišné z-sti. Hš. Sloh. 128. Srdečné
svazky nahrazují se (u aristokratů) z-stí a
hlazeností zevnějších forem. Vlč. Kozma
zpravuje nás o těchto věcech s velikou z-stí.
Ddk. II. 220. Nápadna jest vykladatelům
ta z. Sš. J. 304. Stran pořekadel vz: Dů-
kladnosť, Chlup, Poskvrna, Sítí.

Zevs, vz Zeus.

Zevšad = se všech stran, odevšad, sevšad,
von allen Seiten, allenthalben her D. Z mu
zpívají: Ty kokošku nělitaj, tej kuřičky
nechytaj! Sš. P. 434.

Zevšednělý = zobecnělý, oklepaný, otřelý,
všední, trivial. Nz. Z. průpověď. Mus. 1880.
423.

Zevšednění, n., das Gemeinwerden, die
Verflachung. Dch.

Zevšedněti, ěl, ění = zobecněti, alltäglich,
gemein, trivial werden. Jg., Dch Tč. Čeho
ob den máme, zevšední. Us. Tč. — čím:
častým přicházením. — kdy. Šťastným in-
stinktem dopídiv se mnohých zasad poli-
tických a válečných, které teprv za našeho
věku z-ly. Pal. Děj. V. 1. 102.

Zevšedniti, il, ěn, ění = všedním učiniti,
gemem machen. Čas. duch. IX. 667.

Zevšeobecnění, n., die Verallgemeinerung.
Osv. I. 78.

Zevšeobecněti, ěl, ění, allgemein werden.
Ta hra, ten obřad z-cněl. Us.

Zevšeobecniti, il, ěn, ění, zevšeobecňovati,
allgemein machen, verallgemeinern. — co:
nějakou poučku. Stč. Alg. 62. — co čím.
Dvěma podobenstvíma ještě Ježíš myšlénku
tu zevšeobecňuje. Sš. L. 70.

Zevšetečněti, ěl, ění = všetečným se
státi, vorwitzig werden. — kde: mezi
chlapci. Us. Tč.

Zevzdorovati proti komu, trotzen. Na
Ostrav.

Zevzněti, zevzníti, vzni, ěl, ění; zevzní-
vati = počíti vzníti, ertönen, erschallen. —
abs. Zevznie radosť, hlahol trub a kotlóv.
Rkk. — čím. Dupem jejich paty zevzněl
les. Kamar. — Jg. — kam. Zevzni vícestvie
k Neklaňu radostnu uchu. Rkk. 23.

Zey . . . vz Zej . . . aneb Zí . . .

Zeydlic z Schönfeldu. Vz Jir. H. 1. (Ruk.).
II. 355.

Zeyer, a, m., os. jm. Z. Jul., spisov. Vz
Tf. H. l. 141.

Zez m. ze: zez Klatov, zezdolejška. Gb.
Hl. 122. Zez Plzně. Vz Zásuvka. Bž. 51.

Ze za, vz Zá.

Zezabený = zezábnutý, erfrört. Z. nohy.
Na Ostrav. Té.

Zeźabiti si co: nohy, erkälten, erfrören.
Na Ostrav. Té.

Zezabnutý, vz Zeźabený.

Zezajímati, vz Zajati. Na Slov. Bern.

Zezápadniti se, il, ěn, ění. — kdy.
Národ český teprv této doby z-il se úplně
(= zokcidentalovati se). Pal. Děj. V. 2. 8.

Zezašiti, il, en, ení, zezašívati, zusammen-
nähen. Us. Šd.

Zezašívaný; -án, a, o, zusammengeheftet.
Us. Šd.

Zezelenalý, grün geworden. SP. II. 111.

Zezelenání, n., das Grünwerden. SP. IL
108.

Zezelenati, grün werden. Us.

Zezerzavěti = zrezovatěti, verrosten.
Kos.

Ze zhora = se shora. Pustili naň z.
kámen. Er. Sl. čít. 36.

Zezhulčí = žežhulčí, Guckguck-. Z vejce.
Us. Z. vejce t. j. škola šulfrňácká (m.: šul-
vereinská). Us. na Mor. Tč.

Zezhule, vz Žežhule.

Zezice, dle Budějovice, Seesitz, ves u Ústí
n. L.

Zezík, a, m., der Verzehrer, Fresser. Vz
Zesť. — Z., osob. jm. Šd.

Zeziměti, ěl, ění, kalt werden. Z-lo. Us.
Šd.

Zezimiti se, il, ení = zeziměti. Z-lo se.
Mor. Šd.

Zezimniti se = zeźimiti se. Z-lo se, přijde
brzo snili. Na Ostrav. Tč.

Zezlatěti, ěl, ění, zu Gold werden. —
komu Umočil tam prst a hned mu z-těl
(byl zlatý). Us Šd.

Zezliti, il en, ení = zlým učiniti, böse
machen. — koho na koho. Mus.

Zeznámiti = seznámiti. Na Slov. Bern.

Zeznati, vz Seznati.

Zezněný = zetlený, spálený. Mor. Bkř.

Zezobati, vz Sezobati.



	463

	Zevrívati = zvírati. Vz Zevříti. Zevrub, adv. = úplně, na vlas, genau, vollständig. Z. roky počítati Br. Z. něco uvážiti, probírati, vzíti, popadnouti, mit dem Hefte fassen. Dch. Tuť shledáváme dosti z. potvrzeno, co Kozmas o zevní podstatě Moravy praví. Ddk. IV. 127. (Vyplnění zá- kona) od svých posluchačů zevrub vyhle- dávají BR. II 100. b. Zevrubně = zevrub, genau, vollständig, umständlich, ausführlich, eingehend. Z. něco vypsati. Nz. Z. o něčem mluviti. Us. Z. o něčem jednati, Dch., pojednati, KB. IV., 2. vyd. VII., Dch., něco objasniti, znáti, ustanoviti, o něčem promluviti, s něčím se obírati. Dch. Z. něco vyměřiti, popsati, projíti, prohled- nouti, prozkoumati, Us. Pdl., vylíčiti, vy- pravovati, vyptávati se, něco vypočítati, Us., rozkládati. Lpř. O kronice kláštera toho zevrubněji jest pojednáno. Ddk. IV. 123. Aby zámyčky do ložisek z. zapadaly; Z. hladký, válcovitý. NA. IV. 156., 176. Zevrubní, -ný = co jest na ruby, auf der verkehrten, linken Seite. — Z. = úplný, obšírný, na vlas, genau, eingehend, akkurat, streng, umständlich, ausführlich, vol'ständig. Z. zpráva, Zlob., pozorování. Ssav. Z. usta- novení v mezech zákonů. ŘZ. 1850. Z. počet, Nz., vysvětlení něčeho, Dch., líčení, popis, vypsání, výčet, studium, vylíčení, popsaní, Us. Pdl., výpočet, ohledání něčeho, Osv. I. 521., V. 109., účet, sazba, der Specialtarif. Šp. Z. vypravování, zvěsť, známosť o čem. Ddk. IV. 122., 259., 274. Z-né příkazů božích plnění. Sš. II. 4. — v čem: v mlu- vení. Lpř. Slov. 1. 25. Zevrubnosť, i, f = úplnosť, podrobnosť, die Genauigkeit, Akkuratesse, Vollständig- keit, Strenge, Umständlichkeit, Gründlichkeit, Ausführlichkeit D., Nz., Dch. S velikou z-stí něco činiti. Us. Sloh konkretní má se chrániti přílišné z-sti. Hš. Sloh. 128. Srdečné svazky nahrazují se (u aristokratů) z-stí a hlazeností zevnějších forem. Vlč. Kozma zpravuje nás o těchto věcech s velikou z-stí. Ddk. II. 220. Nápadna jest vykladatelům ta z. Sš. J. 304. Stran pořekadel vz: Dů- kladnosť, Chlup, Poskvrna, Sítí. Zevs, vz Zeus. Zevšad = se všech stran, odevšad, sevšad, von allen Seiten, allenthalben her D. Z mu zpívají: Ty kokošku nělitaj, tej kuřičky nechytaj! Sš. P. 434. Zevšednělý = zobecnělý, oklepaný, otřelý, všední, trivial. Nz. Z. průpověď. Mus. 1880. 423. Zevšednění, n., das Gemeinwerden, die Verflachung. Dch. Zevšedněti, ěl, ění = zobecněti, alltäglich, gemein, trivial werden. Jg., Dch Tč. Čeho ob den máme, zevšední. Us. Tč. — čím: častým přicházením. — kdy. Šťastným in- stinktem dopídiv se mnohých zasad poli- tických a válečných, které teprv za našeho věku z-ly. Pal. Děj. V. 1. 102. Zevšedniti, il, ěn, ění = všedním učiniti, gemem machen. Čas. duch. IX. 667. Zevšeobecnění, n., die Verallgemeinerung. Osv. I. 78.	Zevšeobecněti, ěl, ění, allgemein werden. Ta hra, ten obřad z-cněl. Us. Zevšeobecniti, il, ěn, ění, zevšeobecňovati, allgemein machen, verallgemeinern. — co: nějakou poučku. Stč. Alg. 62. — co čím. Dvěma podobenstvíma ještě Ježíš myšlénku tu zevšeobecňuje. Sš. L. 70. Zevšetečněti, ěl, ění = všetečným se státi, vorwitzig werden. — kde: mezi chlapci. Us. Tč. Zevzdorovati proti komu, trotzen. Na Ostrav. Zevzněti, zevzníti, vzni, ěl, ění; zevzní- vati = počíti vzníti, ertönen, erschallen. — abs. Zevznie radosť, hlahol trub a kotlóv. Rkk. — čím. Dupem jejich paty zevzněl les. Kamar. — Jg. — kam. Zevzni vícestvie k Neklaňu radostnu uchu. Rkk. 23. Zey . . . vz Zej . . . aneb Zí . . . Zeydlic z Schönfeldu. Vz Jir. H. 1. (Ruk.). II. 355. Zeyer, a, m., os. jm. Z. Jul., spisov. Vz Tf. H. l. 141. Zez m. ze: zez Klatov, zezdolejška. Gb. Hl. 122. Zez Plzně. Vz Zásuvka. Bž. 51. Ze za, vz Zá. Zezabený = zezábnutý, erfrört. Z. nohy. Na Ostrav. Té. Zeźabiti si co: nohy, erkälten, erfrören. Na Ostrav. Té. Zezabnutý, vz Zeźabený. Zezajímati, vz Zajati. Na Slov. Bern. Zezápadniti se, il, ěn, ění. — kdy. Národ český teprv této doby z-il se úplně (= zokcidentalovati se). Pal. Děj. V. 2. 8. Zezašiti, il, en, ení, zezašívati, zusammen- nähen. Us. Šd. Zezašívaný; -án, a, o, zusammengeheftet. Us. Šd. Zezelenalý, grün geworden. SP. II. 111. Zezelenání, n., das Grünwerden. SP. IL 108. Zezelenati, grün werden. Us. Zezerzavěti = zrezovatěti, verrosten. Kos. Ze zhora = se shora. Pustili naň z. kámen. Er. Sl. čít. 36. Zezhulčí = žežhulčí, Guckguck-. Z vejce. Us. Z. vejce t. j. škola šulfrňácká (m.: šul- vereinská). Us. na Mor. Tč. Zezhule, vz Žežhule. Zezice, dle Budějovice, Seesitz, ves u Ústí n. L. Zezík, a, m., der Verzehrer, Fresser. Vz Zesť. — Z., osob. jm. Šd. Zeziměti, ěl, ění, kalt werden. Z-lo. Us. Šd. Zezimiti se, il, ení = zeziměti. Z-lo se. Mor. Šd. Zezimniti se = zeźimiti se. Z-lo se, přijde brzo snili. Na Ostrav. Tč. Zezlatěti, ěl, ění, zu Gold werden. — komu Umočil tam prst a hned mu z-těl (byl zlatý). Us Šd. Zezliti, il en, ení = zlým učiniti, böse machen. — koho na koho. Mus. Zeznámiti = seznámiti. Na Slov. Bern. Zeznati, vz Seznati. Zezněný = zetlený, spálený. Mor. Bkř. Zezobati, vz Sezobati.